Válka na Blízkém východě je dalším nebezpečím pro supy migrující na Balkán
Sup mrchožravý (Neophron percnopterus) je nejmenším a nejohroženějším ze čtyř druhů evropských supů. Měří 60 až 75 centimetrů a jeho typickým znakem je holá žlutá hlava a bílé peří s černým lemováním.
Na své migrační trase už čelí mnoha překážkám - jedům, pytlákům, riziku úrazu elektrickým proudem... Ale letos musí navíc překonat válečné zóny, aby se dostal ke svým hnízdištím na Balkáně.
"Bombardování ruší nejen supy mrchožravé, ale i mnoho dalších ptáků," řekl agentuře AFP Xhemal Xherri, ornitolog z organizace pro ochranu a zachování přírodního prostředí v Albánii (PPNA). A výbuchy ničí jejich potenciální odpočinková místa podél migrační trasy.
Supi mrchožraví migrují dvakrát ročně. Mezi svými hnízdišti na Balkáně a v Africe uletí na podzim a na jaře téměř 5000 kilometrů. "Blízký východ představuje klíčový migrační koridor a válka může mít značný dopad na tuto populaci, která už tak výrazně klesá," dodal Xherri a sledoval přitom oblohu dalekohledem.
"Zaznamenali jsme přítomnost jednoho nebo dvou párů supů, kteří už dorazili na své teritorium v jižní Albánii, ale ostatní páry buď nedorazí vůbec, anebo mají zpoždění," uvedl Xherri.
"To je varovný signál: populace tohoto druhu klesá ve všech balkánských zemích. Za 30 let ztratil region 80 procent supů mrchožravých," varoval Petkov.
V Albánii zbývá z třinácti míst, kde byli ještě před několika lety supi k vidění, nyní jen šest nebo sedm lokalit, kde je možné tyto nevšední ptáky pozorovat. A zahlédnout párek supů, kteří se vrátili hnízdit do Albánie, není vůbec snadné. Je třeba čekat celé hodiny, přesouvat se z místa na místo, dokud si Xherri není naprosto jistý, že se vrátili do svého někdejšího domova.
Konečně, pozdě odpoledne, jeden z nich přelétá oblohou rychlostí blesku, aby hlídal vchod do hnízda, které se nachází ve výšce přes 400 metrů. "Dobrá zpráva!" raduje se Xherri. "Musí být dva. Ten druhý by měl dorazit brzy."
Není možné se k nim přiblížit ani je zblízka natáčet. Sup je velmi citlivý na přítomnost člověka a může rychle uletět.
Na Balkáně se několik nevládních organizací věnuje ochraně a znovuzavádění supů mrchožravých do volné přírody. Tyto skupiny vytvořily bezpečnostní zóny, aby ptákům umožnily odpočinek a rozmnožování.
Ornitologové z této oblasti také spolupracují s partnery v Africe a na Blízkém východě v naději, že zachrání druh, který je velmi důležitý pro ekosystémy. Supi likvidují mršiny, a tím omezují šíření nemocí.
Dopad současných konfliktů na migraci supů bude s jistotou znám až na konci léta, ale ornitologové, pastevci a milovníci ptáků, s nimiž se setkala agentura AFP, si jsou jisti: bude jich méně.
Aneb jak říká Raimond Kola, fotograf divoké přírody žijící v okrese Gjirokastër na jihu Albánie, kde se obvykle vyskytuje hojný počet stěhovavých ptáků: "Války nezabíjejí jen lidi, války ničí všechno, dokonce i oblohu."
reklama



Vědci ve Rwandě testují novou metodu monitorování ohrožených druhů pomocí DNA
Domorodé komunity v Austrálii a na Aljašce sledují trasy mořských ptáků buřňáků
V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, přispělo také Česko