Žraloci tygří sežerou téměř cokoli, pomáhají tím ale oceánům, píše BBC
Podle mořského biologa Neila Hammerschlaga z organizace Marine Biodiversity Observation Network využívají žraloci tygří každou příležitost k získání potravy. Na rozdíl od většiny jiných druhů například neutíkají před hurikány do hlubších vod, ale naopak zůstávají poblíž pobřeží, kde po bouřích nacházejí velké množství uhynulých nebo zraněných živočichů.
Hammerschlag jejich chování zkoumal během hurikánu Matthew, který v roce 2016 zasáhl Bahamy. Vědci pomocí akustických vysílačů sledovali populaci žraloků tygřích. Očekávali, že žraloci před bouří odplavou do bezpečí, místo toho se jejich počet po přechodu hurikánu dokonce zdvojnásobil.
"Bouře usmrtila mnoho želv, ryb, humrů, krabů i ptáků. Domníváme se, že žraloci tygří ji vnímali jako příležitost k hostině na mrtvých a umírajících zvířatech," uvedl Hammerschlag.
Žraloci se podle vědců naučili využívat také pravidelně se opakující přírodní události. Každoročně například připlouvají k australskému ostrovu Raine Island v době rozmnožování mořských želv nebo k havajskému atolu French Frigate Shoals, kde se líhnou mláďata albatrosů. Za potravou přitom dokážou urazit i více než 7500 kilometrů ročně. Jeden sledovaný jedinec během tří let uplaval přes 44 000 kilometrů.
Žraloci tygří patří spolu se žralokem bílým a žralokem bělavým mezi tři druhy, které jsou nejčastěji spojovány s útoky na člověka. Odborníci ale upozorňují, že pro většinu lidí tato zvířata představují velmi malé riziko. Mnohem pravděpodobnější je podle BBC například smrt po zásahu bleskem nebo utonutí v mořském proudu.
Vědci zdůrazňují, že jako vrcholoví predátoři mají žraloci tygří zásadní význam pro fungování oceánů. Odstraňováním uhynulých živočichů omezují šíření nemocí a zároveň regulují početnost některých druhů. Tím nepřímo chrání porosty mořských trav důležité pro řadu dalších organismů.
Podle výzkumnice Natashy Marosiové z Exeterské univerzity navíc jednotliví žraloci tygří vykazují rozdílné povahy a chování. Někteří jsou odvážní, jiní se vyznačují svou plachostí. Předchozí výzkumy naznačují, že si vytvářejí i dlouhodobé sociální vazby s dalšími jedinci.
reklama



Populace tygrů v Nepálu se za poslední čtyři roky zvýšila zhruba o pětinu
The Guardian: Na Novém Zélandu se objevila ptačí chřipka, ohrožuje vzácné druhy
Na subantarktických ostrovech uhynulo 13 000 mláďat rypoušů na ptačí chřipku