Amatérské snímky z potápění slouží k ochraně žraloků obrovských

S pomocí amatérských snímků pořízených potápěči je možné efektivně identifikovat jednotlivé žraloky obrovské. Při testování této metody byly s úspěchem využity záběry, fotografické sestřihy a krátká videa, která zpřístupnili na serverech YouTube a Flickr nadšení „dovolenkáři“ po návratu z Malediv.

Osmimetroví obři jsou vítanou atrakcí pro všechny amatérské potápěče, kteří se za dobrodružstvím podmořského světa vydávají do hlubin Indického oceánu. Nejeden z nich si odnáší suvenýr v podobě fotografie, na které se ocitl „téměř na dosah“ tohoto majestátního plovoucího kolosu. Populace žraloků obrovských, prozatím největších žijících paryb na světě, se však podle IUCN řadí mezi druhy zranitelné (vulnerable). A překážku jejich účinné ochraně tvoří především absolutní nedostatek jakýchkoliv informací o jejich životní historii – pohybu, potravě a migracích.

Řada mořských biologů je schopna účinně identifikovat jednotlivé žraloky díky specifickému uspořádání světlých skvrn za žaberními dutinami. Problémem byl dosud jen velmi malý počet dostatečně kvalitních fotografií, pořízených specialisty. I proto se rozhodli vědci z londýnské Imperial College sáhnout do mnohem „širší“ databáze snímků – veřejně přístupných galerií fotek a videí publikovaných na sociálních sítích. Dokumentace pořízená šnorchlujícími dovolenkáři a potápějícími se nadšenci, využitá pro solidní vědeckou práci, vyvolávala zprvu určitou nedůvěru.

Tim Davies z fakulty přírodních věd na Imperial College byl ale ve skutečnosti vůbec prvním, kdo se pokusil objektivně zhodnotit kvalitu rozsáhlého souboru snímků z dovolených. Proto se spolu s kolegy pustil do mravenčí práce: porovnat dokumentární záběry oceánografů a mořských biologů s výřezy fotografií nadšených amatérů. Skvrny na tělech žraloků přitom posloužily badatelům podobně, jako policistům „otisky prstů“ zanechané pachatelem. Jejich vzájemné uspořádání snímal speciální grafický software, a díky němuž se podařilo 85 % všech vyfocených žraloků obřích identifikovat.

Takový výsledek se už blíží stoprocentní přesnosti profesionálních identifikačních snímků oceánských biologů. „Celkem vzato, s takovou efektivitou přesných určení získávají amatérské snímky na váze,“ říká Davies. „Je to signál pro všechny naše kolegy, že se mohou na tyto amatérské kolekce zaměřit a využít je při svém výzkumu.“ Tom Davies spolu s kolegy nedávno založil web ECOCEAN, kam mohou lidé nahrávat své fotografické „žraločí úlovky“. A s radostí dnes sledují, jak se jejich databáze žraloků obrovských díky přispění amatéru rozšiřuje i za hranice maledivského souostroví.

---

reklama

---