https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/americka-vladni-agentura-zaradi-zirafy-poprve-na-seznam-ohrozenych-druhu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhů

23.11.2024 01:04 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Americká vládní agentura na ochranu ryb a divoké přírody zařadí žirafy poprvé v historii na seznam ohrožených druhů. Týká se to tří poddruhů žirafy severní, které žijí v západní, centrální a východní Africe. Vyhubení podle agentury ale hrozí i dvěma druhům z východní Afriky.
 
Populace žiraf klesá dlouhodobě kvůli pytlačení, ztrátě přirozeného životního prostoru a klimatické změně. Agentura o tom informovala ve své tiskové zprávě.

"Státní ochrana žiraf pomůže zranitelným druhům, podpoří biodiverzitu a zdraví ekosystémů a bude bojovat proti nelegálnímu obchodu se zvířaty...," uvedla v prohlášení šéfka agentury Martha Williamsová. "Toto rozhodnutí podpoří zachování žiraf a zajistí, že Spojené státy nebudou přispívat k dalšímu poklesu populace těchto zvířat," dodala.

Spojené státy patří mezi přední destinace, kam míří výrobky z žiraf, jako jsou koberce, povlaky na polštáře, boty, nábytek i vazby biblí.

Největšími hrozbami pro tyto dlouhokrké savce je nárůst lidské populace, urbanizace, pytlačení, ztráta biotopu a sucho zapříčiněné klimatickou změnou. Lidé je loví nejčastěji pro jejich srst a ocas. Části jejich těla se také využívají v tradičních medicínách. V posledních letech se však rozrůstá i takzvaný bushmeat trade, což je obchod se syrovým nebo jen minimálně zpracovaným masem divokých zvířat.

Tři poddruhy žirafy severní žijí převážně v Kamerunu, Čadu, Nigeru a Ugandě. Jejich populace klesla od roku 1985 o 77 procent. Dnes se jich tak na afrických savanách pase necelých 6000 jedinců.

Žirafy síťované jsou o něco početnější. Jejich populace se pohybuje okolo 16 000, přičemž 99 procent žije v Keni. Největší množství dosahuje žirafa masajská s 45 402 jedinci. Ale i tento druh zaznamenal od 70. let minulého století pokles o 67 procent.

"Navrhovaná ochrana je pro žirafy dobrou zprávou, ale je tragické, že trvalo sedm let, než se k ní dospělo,“ řekla serveru The Guardian Tanya Saneribová z americké neziskové organizace Centrum pro biodiverzitu. "Američtí úředníci by měli bojovat proti celosvětovému vymírání druhů rychlostí geparda, oni se ale spíše pohybují hlemýždím tempem," dodala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

23.11.2024 08:56
Žirafy ožírají stromy, které stále ubývají, krajina v Africe se vysušuje a ze savany vzniká poušť. Čím více žiraf, tím více odumřelých stromů, tím větší nástup pouště.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2024 09:04 Reaguje na Honza Honza
Záměna příčiny a důsledku. Savana nezpůsobuje vysýchání. Nejhorší je :
Populace žiraf klesá dlouhodobě kvůli pytlačení, ztrátě přirozeného životního prostoru - to je těch 10 miliard lidí okolo, co chtějí půdu a maso.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.11.2024 09:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdepak! Celá příroda v Africe kolabuje kvůli oteplování, poušť postupuje nikoli ustupuje a poušť je zánik veškeré vegetace - to i stromů.
Ten, kdo u nás omezuje zachycování vody, nejvíce ze všeho škodí naší přírodě.
To, co podporuje celosvětově nástup pouští, škodí celému světu!

A vaše záměna příčiny a důsledku? Probírali jsme to u NP: čím více přírodě uškodíte (požár), tím více podpoříte její obnovu, diverzitu. Svět je postaven na paradoxech, kde příčina = i důsledek a naopak. To odhalila kvantová teorie, není v tom lidská logika.

Právě typický příklad smazání rozdílu příčina-následek je zalesnění: lesy vznikají tam, kde více prší= kde je více vlhko, když lesy vykácíte, vzniká savana a následně v teplých oblastech poušť. Velká odlesněná oblast (savana až poušť) změní i klima v této oblasti a přestane zde pršet= změní se proudění vzduchu a prší jinde. Je to proto, že vše je v pohybu, vše se v přírodě mění, nic není zastabilizováno nějakými stabilními klimatic. pásmy, stabil. proudy apod.
Právě proto a především proto jsou velké zásahy do přírody sporné- začneme-li např. ochlazovat atmosféru vypouštěním kouře jako ze sopek, nikdo neví jak to dopadne. Obrácení sibiřských řek rovněž může mít nepředvídatelné následky- vyschnutí Sibiře apod. Umělé zazelenění Sahary může znamenat sucho a poušť ve Středomoří.
Je třeba se starat o to, aby příroda fungovala co nejlépe, ne zkostnatěle se držet fiktivních teorií: přírodní umělé, zásah-bezzásah, diverzita - sukcese, původní druhy- invazivní nepůvodní.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

19.12.2024 09:28 Reaguje na Honza Honza
Obrácení sibiřských řek rovněž může mít nepředvídatelné následky- vyschnutí Sibiře apod. Umělé zazelenění Sahary může znamenat sucho a poušť ve Středomoří....
když lesy vykácíte, vzniká savana a následně v teplých oblastech poušť....

Prepáčte ale to si veľmi zjednodušujete. Púšť nevzniká v teplých oblastiach kvôli tomu, že niekto vykosí stromy. Púšte vznikajú tam kde sú väčšinu roka silné tlakové výše a kvôli nim prší málo - hadleyho bunka. Subtropy aj tropy závisia hlavne na veľkom vodnom cykle.

Ani obrátenie sibírskych riek nespraví púšť. V tom pásme prší veľa - ferrelova bunka a prevažujúce tlakové níže. Preto je tam mokro aj bez prítomnosti riek. Celá západná sibír je krajina bažín, lesov a jazier.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2024 16:30
Zejména u žirafy severní je přísná ochrana nutná, 6 tis. jedinců není mnoho. V zooparcích upřednostňovat chov tohoto druhu před jinými, hojnými. Sedm let projednávání ochrany není dlouhá doba, neb proti působí různé lobby, profitující ze zmíněných ochodů.
Jinak to přelidnění a odlesňování kvůli pastvě či zakládání polí a plantáží je dozajista hlavní příčinou úbytku. Je to vidět na mapách, kde ještě nedávno byla džungle, dnes je tam káva, kakao, banány aj. exportní suroviny. Viditelný úbytek se netýká jen velkých druhů, ale i obyčejných ptáků, kteří přicházejí v zimovištích o svůj biotop.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.11.2024 17:56 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, přelidnění + zvýšené nároky - afričtí černoši už nechtějí jen nosit oštěpy a chodit nazí = odlesnění, nahrazení přirozeného funkčního lesa pro přírodu méně funkční plantáží = celkový kolaps přírody.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2024 09:23
Ono je tu rozpor v papírové ochraně a ochraně skutečné, když ochranu
skutečnou bojkotují průmyslníci drancující přírodu a zbrojaři bohatnoucí
z válečných konfliktů v domově chráněných tvorů. Pro místní obyvatele se
stávají i chráněná zvířata zdrojem příjmů z trofejních lovů a potravy.
Pokud budou mít místní lidé potřebu umožnit zbohatlíkům lovit zvířata
za peníze a sami je budou lovit z hladu, tak nějaké ochrana na papíře
je dobrá tak leda na očistu po vykonání potřeby. No a některé zákazy
pouze povzbudí trh nedostupností produktů z těchto zvířat a naroste
pytláctví. Pro nasycení trhu je možnost farmového chovu, který může
být příjmem chudých zemí a zároveň zdrojem potravy. Pouhý zákaz lovu
a dovozu výrobků z chráněných zvířat nezastaví pytláctví a ilegální
obchod s produkty ze zvířat. Ten zastaví pouze nasycenost trhu s těmi
produkty z farmových chovů. Je to jako u pálení slonoviny, kterou
nahradí slonovina z dalších upytlačených kusů. Umožnit její legální
obchod z chovu a regulačního lovu, tak to zachrání upytlačené slony.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

25.11.2024 13:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Farmový chov ale spotřebovává potraviny a krmiva, kterých je v Africe nedostatek. Např. když nakrmíte slony pro export slonoviny, pak nenakrmíte krávy, které dávají mléko místním obyvatelům. Takže by to v Africe mohlo vést k eskalaci hladomoru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2024 17:32 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Za slonovinu a trofeje si mohou koupit třeba i kaviár. Pokud ale slonovinu spálí, tak si mohou koupit leda kulové ho...!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

19.12.2024 09:33 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Oni by mali vedieť, koľko obyvatestva je dosť. Premnoženie spôsobuje taktiež hladomory obzvlášť v tropických a subtropických oblastiach.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

19.12.2024 09:32 Reaguje na Břetislav Machaček
NAvrhujem presťahovať časť žiráf do Texasu a strednej ázie. Nech sa vytvoria nové refúgiá.
Že to nie je prirodzené zviera ázie alebo afriky ? Migrácia živočíchov existuje, od doby čo sa vyvinuli.
Stačí si skontrolovať, kde všade boli kedysi rozšírené nosorožce, chobotnance, bizony, gepardy alebo levy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist