Analýza: Podíl biologicky rozložitelného odpadu v černých popelnicích je větší než dříve
Při analýze výzkumníci přebírali odpad z popelnic v řadě obcí Česka, z větších měst šlo například o Opavu, Teplice, Beroun či Vyškov, z menších sídel například Slavkov u Brna, Kostelec nad Labem či Bučovice. Pracovali také s odpadem z pražských obchodních center. Celková hmotnost odpadu v Česku podle Českého statistického úřadu v roce 2020 činila 38,5 milionu tun, v roce 2024 to bylo 40,2 milionu tun.
"Data ukazují, že se za pět let změnilo složení směsného odpadu, ale stále v něm zůstává velká část odpadu, který je možné dále vytřídit. Je to obrovský potenciál pro zlepšení. Pořád vysoký je podíl bioodpadu a u něj vidíme největší prostor pro zlepšení. Klíčové je, aby města měla správné nástroje a zároveň je skutečně využívala. Jen tak lze proměnit vytříděný směsný odpad v přínos pro půdu i energetiku," vysvětluje marketingový ředitel JRK Vojtěch Nozar.
Zlepšení v třídění je podle Nozara důležité i s ohledem na to, že legislativa stanovila konec skládkování na rok 2030. Navíc se v posledních letech výrazně zvyšují poplatky za skládkování a obce musejí hledat nejen ekologicky, ale i ekonomicky udržitelnější způsoby odpadového hospodářství. Minulá vláda také loni schválila Plán odpadového hospodářství na období 2025 až 2035, která řeší i předcházení vzniku odpadu.
Klíčovou roli v něm hraje tzv. rozšířená odpovědnost výrobců. Tento model přenáší odpovědnost za vznik odpadů na výrobce. Ten již funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik a nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby. Od roku 2024 musejí obce zajistit možnost třídit bioodpad, od loňska textil.
reklama
Dále čtěte |
Občané Plzeňského kraje vytřídili 38 800 tun využitelných odpadů, meziročně stejně
Přerov se chystá přestavět skládku v Žeravicích na centrum zpracování odpadu
Arnika: Průzkum u čáslavské skládky odhalil znečištění v půdě i vejcích z chovůOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Tonda Selektoda
10.2.2026 12:121.) místo v popelnicích, trochu více komunálního odpadu končí v barevných kontejnerech a ve sběrných dvorech
2.) kvůli zchudnutí obyvatelstva v posledních pár letech, lidé více nakupují méně kvalitní potraviny ve slevách na konci jejich životnosti, a tím je dán i vyšší odpad při jejich kuchyňském zpracování.
Vl K
11.2.2026 08:43Např. plasty, AFAIK pokud jsou mastné, nepatří do plastu, ale do směsi. A třeba u nás víc plastu je mastného než kdysi. Navíc plastové kontejnery jsou často plné, pokud to někoho odradí od třídění, je taková změna dlouhodobá, i kdyby se situace zlepšila...
Podobně papír.
A bio odpad dlouhodobě třídíme do vlastního kompostéru, ale opět, některé věci do kompostéru nechceme (např. kůry citrusových plodů) a další věc je, že v Brně do bio odpadu nepatří listí, větve, jen bio z domácnosti. To by mělo patřit do sběrného dvora, už se nemůže pálit, logicky to končí ve směsném odpadu.
