Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech

Plameňáci se v italské Benátské laguně řadí mezi novousedlíky, což nejlépe dokazuje skutečnost, že místní dialekt pro ně nemá žádné slovo. Ale tito narůžovělí ptáci, kterým se italsky říká "fenicotteri", se nyní slétají do Benátek v rekordním počtu. Přispěly k tomu snahy o obnovu poškozených mokřadů, díky nimž se rozšiřuje habitat plameňáků, kteří by mohli v laguně začít i hnízdit, napsala agentura AP. V Evropě jsou nejznámější hnízdiště plameňáků růžových ve Španělsku a Francii. V rozlehlé Benátské laguně se začali objevovat na počátku 21. století, převážně v rybářských údolích a na bahnitých plochách v nejvzdálenějších částech laguny. V historickém centru Benátek s jeho kanály, které navštěvují v hojném počtu turisté z celého světa, byli plameňáci spatřeni jen zřídka.

Ochránci přírody uvádějí, že přílet plameňáků do Benátek je známkou zdraví laguny a také toho, že je pro plameňáky vhodná jako loviště.

V loňském roce dosáhl počet zimujících plameňáků v Benátkách rekordního počtu téměř 24 000. To je o 6000 více než v předchozím roce, což jsou čísla, "která řadí benátskou lagunu mezi nejdůležitější zimoviště v celém jejich habitatu", uvedl ornitolog Alessandro Sartori.

Sartori každý týden prohledává lagunu na lodi, aby zjistil známky hnízdění, které by naznačovaly, že se tito brodiví ptáci v Benátkách začali rozmnožovat. Zatím ale nezaznamenal žádné nové pokusy od doby, kdy se snahy plameňáků o zahnízdění v letech 2008 a 2013 v severních rybářských údolích laguny setkaly s neúspěchem. Svou vinu neslo i prudké krupobití, které zabilo desítky ptáků.

Více než 90 procent ptáků, které ochránci přírody zaregistrovali při loňském sčítání, se nacházelo v severní části laguny, kde se rozkládá rozsáhlá oblast přírodních slanovodních bažin. Plameňáky přitahují také tradiční rybářská údolí, polopřirozené mokřady s hrázemi, které jim poskytují dostatek potravy. Zároveň se tam ale mohou dostat do konfliktu s lidskou činností.

Projekt na obnovu slanovodních bažin v odlehlejší jižní části laguny, která leží za historickým centrem Benátek a průmyslovým přístavem, zvyšuje naději, že i tady stoupne počet plameňáků. V této části laguny byla eroze mokřadů obzvlášť závažná a její obnova nabídne plameňákům nový biotop.

Benátskou lagunu, která se rozkládá na ploše 550 kilometrů čtverečních, původně tvořily z téměř poloviny slanovodní močály. Dnes tvoří tato slaniska, jimž se v benátském dialektu říká "barene", jen asi sedm procent plochy.

Na projektu obnovy těchto oblastí se podílí organizace We Are Here Venice (Jsme tu, Benátky) v rámci pětiletého projektu WaterLANDS v hodnotě 23,6 milionu eur (více než 570 milionů korun) financovaného Evropskou unií, jehož cílem je obnova mokřadů po celé Evropě.

Škody jsou obzvláště výrazné ve střední a jižní části laguny, a to kvůli kombinaci přirozené eroze a bagrování plavebních kanálů pro přístup do průmyslového přístavu Marghera v 60. letech 20. století.

"Od té doby došlo k mnohem rozsáhlejší erozi a úbytku sedimentů z laguny, a to do té míry, že Benátky směřují k tomu, že se z nich stane mořský záliv," uvedla Jane da Mostová, výkonná ředitelka organizace We Are Here Venice. Projekt obnovy mokřadů má podle ní konkrétně ukázat, že je možné tomuto trendu čelit a změnit běh dějin.

Obnova slanovodních močálů zvyšuje schopnost laguny zachycovat oxid uhličitý, který je coby skleníkový plyn hnací silou klimatických změn, a zmírňuje dopady stoupající hladiny moře. Da Mostová však uvádí, že by bylo nutné obnovit mnohem větší plochy, aby bylo možné dosáhnout významnějších klimatických přínosů.

Z rostoucí biodiverzity mohou těžit i plameňáci. Tým Jane da Mostové zkoumá způsoby, jak zvýšit biologickou rozmanitost na obnovených slaniskách, včetně výsadby druhů, které mohou pomoci omezit erozi a zvýšit odolnost mokřadů. Na bahnitém pobřeží, kde tým pracuje, jsou patrné stopy po plameňácích, především v podobě ztracených růžových peříček. Nedávno tu sedělo hejno asi 30 plameňáků - rozletěli se, když je párek křičících ústřičníků upozornil na přítomnost lidských vetřelců.

Ornitolog Alessandro Sartori je přesvědčený, že rekonstrukce už začala do této oblasti přitahovat více plameňáků. Během posledních tří let zaznamenal nárůst jejich počtu v jižní laguně. Z původních několika jedinců stoupl jejich počet v některých obdobích na tři až čtyři stovky.

"Doufáme, že tady, stejně jako v jiných částech Středomoří, najdou místa, kde budou moci hnízdit," dodal Sartori.

Přítomnost plameňáků v laguně podtrhuje význam benátského ekosystému a nabízí návštěvníkům nový způsob, jak na město kanálů a okolní ostrovy nahlížet. Benátky tak mohou vnímat nejen z historického a uměleckého úhlu pohledu, ale také z ekologického hlediska.

Pokud by ale návštěvníci Benátek doufali, že v tomto italském městě plameňáky zahlédnou, budou pravděpodobně zklamaní. Plameňáci obývají mělké, těžko přístupné části laguny, kde je třeba při plavbě lodí věnovat bedlivou pozornost přílivu, odlivu a kanálům. A plameňáky je snadné i na značnou vzdálenost vyplašit.

---

reklama

---