Asociace: Poslanci ohrozili obnovitelné zdroje, solární elektrárny můžou krachovat

"Omezení výnosnosti v kombinaci se solárním odvodem je pro fotovoltaické elektrárny likvidační. Pokud by změny přijaté Sněmovnou prošly i Senátem, mohou následovat bankroty firem a Česko bude jako jediný stát v Evropě podíl zelené energie snižovat," uvedl Sedlák.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Mike Weston / flickr.com

Poslanci rozhodli, že solárním elektrárnám uvedeným do provozu během takzvaného solárního boomu v letech 2009 a 2010 se zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny deset procent a u zeleného bonusu 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR).

"Likvidační kombinace povolené výnosnosti 6,3 procenta a zvýšení solárního odvodu ohrožuje tisíce projektů solárních elektráren v Česku. Poslanci si musí uvědomit, že za každým solárním panelem jsou investice domácností, českých podnikatelů nebo měst a obcí. Právě ti vložili své prostředky a významně se zadlužili, aby pomohli Česku zvýšit podíl zelené energie. Nyní je vláda trestá za rozhodnutí, ke kterému je sám stát přizval," řekl předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes před poslanci zdůraznil, že zákon umožní udělat jednou provždy tlustou čáru za nešťastně zvoleným systémem fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Stát by tento systém podpory měl až do roku 2030 vyjít podle Havlíčka celkově na 572 miliard korun. Roční výše poskytnutého příspěvku POZE loni v Česku činila 45,4 miliardy korun a stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019, vyplývá z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu.

Svaz moderní energetiky upozornil, že Sněmovna dnes také odmítla rozšířit vládní novelu o aukční podporu pro nové fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice. "Poslanci, zejména vládní koalice, tak do budoucna ohrožují konkurenceschopnost českých firem i domácností, neboť je ponechají závislé na drahých fosilních palivech," řekl jeho programový ředitel Martin Sedlák.

"Omezení výnosnosti v kombinaci se solárním odvodem je pro fotovoltaické elektrárny likvidační. Pokud by změny přijaté Sněmovnou prošly i Senátem, mohou následovat bankroty firem a Česko bude jako jediný stát v Evropě podíl zelené energie snižovat," dodal Sedlák. Solární asociace uvedla, že návrhy opozice, které měly podporu Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR, Svazu měst a obcí i dalších oborových svazů, přitom prosazovaly rovné podmínky, tedy jednotnou sazbu IRR v rozumné výši pro všechny obnovitelné zdroje energie.

Komora OZE uvedla, že v oblasti kontroly přiměřenosti podpory starších projektů OZE Sněmovna schválila návrh, který komora podporuje a jenž státu ušetří tři miliardy korun ročně na veřejné podpoře pro velké fotovoltaiky. "Bohužel je ale v zákoně špatné nastavení IRR, které poškozuje téměř všechny druhy obnovitelných zdrojů energie," podotkla.

"Dnešní rozhodnutí poslanců a poslankyň pomůže modernizaci energetiky jen z části. Sněmovna promarnila šanci otevřít možnost podpory i pro nové solární elektrárny," uvedl expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku ekologického Hnutí Duha Tomáš Jagoš. "Pokud zákon projde celým legislativní procesem, budou moci růst alespoň větrné elektrárny. Na rozvoj fotovoltaiky je zde naštěstí Modernizační fond. Příští vláda však také může přijít s další novelou zákona a my to rozhodně budeme doporučovat," dodal.

Většina podpory POZE podle Operátora trhu s elektřinou loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.