Autonomní stroje mění zemědělství, rozpoznají plevel i plodiny, říká odborník
Některé podniky v Česku proto už mají stroje, které nepotřebují člověka v kabině. Zatím ale nejsou ve většině. Víc se začínají prosazovat stroje, které umělou inteligenci využívají k ošetření polí a stroj jedoucí po poli stále ještě řídí lidé. "Je to na trhu relativně nové. Souvisí to s nástupem prvků umělé inteligence, strojového učení a neuronových sítí. Tyto technologie se propojily s kamerovými systémy, které dokážou rozpoznávat jednotlivé plevelné druhy rostlin a na základě toho cíleně spouštět trysky. Aplikace hnojiv tedy neprobíhá plošně, ale na konkrétní místa," řekl Kroulík.
Než výrobci mohli zemědělské stroje nasadit do praxe, museli naučit systémy rozpoznávat plodiny a plevelné rostliny. To vyžadovalo vytvoření rozsáhlé databáze obrazových dat. Algoritmy se učí rozlišovat různé druhy rostlin i jejich růstové fáze. "Na začátku musíte ten systém naučit rozpoznávat plevelné rostliny. Je to jako s člověkem. Stroj sám o sobě nic neumí. Aby byla spolehlivost vysoká, potřebujete tisíce až statisíce snímků, které zachytí různé tvary, barvy i růstové fáze rostlin. Dnes se spolehlivost těchto systémů pohybuje přibližně mezi 95 a 98 procenty," řekl Kroulík.
Díky pokročilým technologiím zemědělci snižují spotřebu hnojiv a omezují dopady na životní prostředí. Ve výsledku také mohou navýšit výnosy. "Každá aplikace herbicidů totiž představuje pro rostlinu určitou zátěž, která může zpomalit její vývoj a růst. Omezením tohoto stresu lze následně podpořit i vyšší výnosy," řekl Kroulík.
reklama
Dále čtěte |
Francouzští inženýři vyvinuli autonomní dron k hubení komárů přímo za letu
Vědci propojili na pomoc zemědělcům senzory v porostu s umělou inteligencí
Díky digitálnímu modelu si mohou Bořeň prohlédnout i ti, kteří se na vrchol nedostanouOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
pavel peregrin
25.7.2026 18:38Jenže- spousta herbicidů se aplikuje preemergentně, tzn. po zasetí před vzejitím a tato technologie má své pevné a nezpochybnitelné místo v agrotechnice jednotlivých plodin. V tomto případě je výše uvedená technologie k ničemu.
Za druhé- vůbec si nedovedu představit, jak by tato technologie chtěla selektivně ošetřovat trávovité plevele. když třeba chundelky metlice , psárky, sveřepu etc. je na jednom metru i 20-40 kusů, a to skutečně jen střílím. V tomto případě se postřik musí udělat taktéž plošně, jinak to nemá cenu, protože i vynikající herbicid má účinnost tak 94 procent a těch 6 zůstane na poli.
A co se pcháčů týká, tak i zde je to diskutabilní, protože- pokud se projdete po poli, kde jsou kola pcháče, tak při bližším ohledání zjistíte, že je tam dále plno malých semenáčků a ty je nutno zlikvidovat také.
Z těchto důvodů jsem vůči těmto metodám poněkud skeptický, neříkám, že v určitých podmínkách mohou fungovat, ale plošně jejich rozšíření z výše uvedených důvodů neočekávám.
