https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/babis-chce-razantne-vstoupit-do-sporu-ohledne-likvidace-hrabose
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Babiš chce razantně vstoupit do sporu ohledně likvidace hraboše

29.11.2019 00:35 | PRAHA (ČTK)
Premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že razantně vstoupí do sporu ohledně likvidace přemnožených hrabošů. / Ilustrační foto
Premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že razantně vstoupí do sporu ohledně likvidace přemnožených hrabošů. / Ilustrační foto
Premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že razantně vstoupí do sporu ohledně likvidace přemnožených hrabošů. Ještě tento týden si předvolá ministry zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) a životního prostředí Richarda Brabce (ANO), kteří se zatím nedokázali dohodnout na způsobu řešení. Uvedl to včera ve Sněmovně při interpelacích.
 

"Jednání proběhlo strašně moc a každý ministr si stojí za svým. Je to taková přehazovaná, mně se to nelíbí. Budu muset přistoupit k razantnějšímu přesvědčení, aby to řešili," uvedl ministerský předseda. "Ministři jsou tvrdohlaví, nechtějí se domluvit. Zavolám si ministry ještě tento týden," dodal.

K tomu, aby Babiš "klekl" na Brabce, vyzval premiéra bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Podle něj zemědělci tratí na tom, že nemohou zasít obilí, neboť hraboši osivo zlikvidují.

Předseda vlády uvedl, že je proti plošné aplikaci jedu Stutox II proti hrabošům, neboť by to mohlo postihnout i jiné druhy zvířat. Podle Babiše je potřeba vytypovat nejvíce ohrožené lokality a jed aplikovat tam. Ministerstvo životního prostředí trvá podle Babiše na tom, že je třeba "dodržet nulové riziko pro necílové organismy".

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.

Škody způsobené přemnoženými hraboši přesáhly podle oznámení Zemědělského svazu ČR z poloviny listopadu částku 1,3 miliardy korun, poškozeno je 131.000 hektarů plodin. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sdělil, že úřad odhaduje až dvoumiliardové škody. Ministerstvo životního prostředí nabídlo ministerstvu zemědělství pomoc s kompenzacemi ve výši až 1,5 miliardy korun.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

29.11.2019 07:39
Klasické dilema... penízky, nebo likvidace ŽP... penízky zatím většinou vítězí, tak uvidíme....
Odpovědět
MM

Milan Milan

29.11.2019 07:54
Řešit likvidaci hraboše na polích počátkem prosince je asi legrace? Nebo že by "babišovo" bylo taky v ohrožení??
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.11.2019 07:55
Když pominu, jestli jedni nebo druzí mají pravdu, která jako obvykle stojí někde mezi tím, neboť nic není černobílé, nejde to přece pane Kašpárku odbývat neustále jen tím " penízky, penízky". Představte si, že byste byl majitelem hospodářství, které bylo kalamitou postiženo. Udělal byste správná agrotechnická opatření a přesto by vám hraboši na pozemcích řádili. Jak byste se zachoval, co byste udělal, abyste mohl zaplatit státu daně, mzdy pracovníkům? Nemyslím to ironicky, ale zajímalo by mě vaše řešení, a hlavně z hlediska toho, co jsem nastínil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.11.2019 08:08
Zase, těch 1,5 miliardy coby kompenzace škod způsobených hraboši by měli platit ze svých kapes hrabošofilní ekologové. Ne, aby se to platilo (cestou daní) z kapes lidí, kteří jsou pro účinnou likvidaci přemnožených hrabošů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.11.2019 09:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Nebylo by to špatné, ale je to nereálné. Mě vadí ta přehnaná hysterie okolo aplikace Stutoxu. Velice dobře se pamatuji na doby, kdy se aplikoval Stutox I a je zajímavé, že žádné masivní úhyny hlášeny nebyly. A to bylo v době, kdy základní agrotechnika šlapala jak hodinky, takže ty gradace s tím až tak nesouvisí. Je pravdou, že asi nejlepší cestou pro podniky postižené totálním přemnožením je zasít až jařiny, jak zde již několikrát psal p. Zvářal, ale má to i svoji negativní stránku, a to značnou výnosovou nejistotu a s tím spojenou ekonomickou zranitelnost. Prostě v těchto případech by stačilo použít rozum a ve vybraných lokalitách tu aplikaci povolit. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

29.11.2019 10:26 Reaguje na pavel peregrin
V dnešní mediální době se dělá věda z každého prdu. Ztráty k zemědělství patří, jednou počasí, jindy hraboši... To jen dnešní generace se naučila hlučet v naději, že si toho někdo všimne, jací jsou chudáci. Prostě kromě zisků bývá i občas i ztráta, s tím je třeba naučit se žít.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.11.2019 12:14 Reaguje na Karel Zvářal
To ano, jenže tady je jiný problém- pokud bych se živil zemědělstvím pouze pro sebe a svou rodinu, tak se tato teorie dá přijmout. Ale v případě, že zaměstnáváte lidi a to bez ohledu na velikost, už to tak bohorovně říci nelze. Každý rok na něčem tratíte, v tom souhlasím a z toho by nikdo vědu nedělal. Ale v těchto hraboších případech to může pro ně být i likvidační.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

29.11.2019 12:39 Reaguje na pavel peregrin
Když mu ozimy vymrznou, na jaro zaseje a jede se dál. Tady jako by měl nastat konec světa...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.11.2019 13:35 Reaguje na Karel Zvářal
To ano, ale opomíjíte jednu podstatnou skutečnost a to, že v případě vymrznutých ozimů jde jen o náklady na osivo, v horším případě na herbicid. Ale tady jde o to, že jednak dramaticky klesly tržby ze sklizně a přidává se k tomu ten podzim. Tudíž škoda je nepoměřitelná.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

29.11.2019 08:22
pole vybetonovat a postavit na nich haly Amazon a hraboš má útrum
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.11.2019 09:34
Proti škůdcům se vždy zasahovalo. A samozřejmě i s pomocí chemie. Nikdo nekoupí okousanou mrkev, nebo zelí znečištěné myšími výkaly. Dnes v zemědělství pracuje málo lidí a přitom jim chce radit každý z města, který vidí jenom krásná očka hraboše. Zemědělec by měl i měšťákovi poradit, aby na myši na chalupě nebyl zlý, neboť slouží za potravu dravcům.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

29.11.2019 10:23 Reaguje na Richard Vacek
To rozšíření hraboše není celoplošné, zcela jistě bude k dostání i neokousaná mrkev. Hraboš nechává trus na zemi, nemá rozměry člověka:-)) Jedy jsou výdobytek moderní doby, takže to "vždy" je velmi, velmi zavádějící. Za starých časů si sedláci poradili jinak. Do děravé země prostě nezaseli, poorali a nechali to na jaro (resp. pozdní podzim). Ač byli často negramotní, o cyklech už něco věděli.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.11.2019 10:54 Reaguje na Karel Zvářal
Za starých časů byly 4x nižší výnosy a v zemědělství pracoval každý druhý.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

29.11.2019 12:37 Reaguje na Richard Vacek
A všichni spokojeně žili...
Odpovědět
F

František Dvořák

29.11.2019 15:49
Jsem již hodně starý, narodil jsem se ještě před Vítězným únorem. Absolvoval jsem 2 hnojárny, každou jiného stupně důležitosti, celý život jsem prožil v zemědělství. Díval jsem se na pořad Máte slovo s Jilkovou, z názorů tzv. zemědělců z Již. Moravy a jejich představitelů p. Pýchy a toho druhého mi stály hrůzou vlasy na hlavě. Když si koupíte auto, smeták či hadr na vytírání podlahy, vždy u každé věci, aby vám sloužila k patřičnému úkonu, musíte u ní provádět příslušnou údržbu. Ti lidé v onom pořadu vcelku prezentovali názor, že údržba půdy je v podstatě škodlivá. Existuje hydroponie, její využití na polích je nemožné. Na polích zavedli chemoponii. Nedivme se, že nejde dělat polovičatě. A tak používání jedovatých látek, je v tomto způsobu výroby potravin důležitý prvek. Kam to ovšem povede, to si netroufám odhadnout.
Odpovědět
AM

Aleš Malík

29.11.2019 19:32 Reaguje na František Dvořák
Mnohokrát děkuji pane Dvořáku za vaše slova. Nejsem v zemědělství nijak vzdělaný, ale to o čem píšete mi již dlouho připadá jako přinejmenším jeden významný zdroj problému.
Ostatně v článcích i diskuzích na toto téma mi zodpovědné hledání příčin současného přemnožení zcela chybí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.11.2019 21:00 Reaguje na Aleš Malík
Pane Malíku, pokusím se Vám odpovědět, nejsem sice tak starý jako pan Dvořák, nicméně v prvovýrobě se pohybuji neustále 35 let, tudíž si dovoluji tvrdit, že o problému něco málo vím.
Veškerý problém současného zemědělství má kořeny v diletantské, a abych byl spravedlivý, často ve vynucené agrární politice našeho státu za posledních třicet let. Je to neoddiskutovatelný fakt. Volání po starých časech je již z mnoha důvodů neuskutečnitelné. Naprosto chápu pana Dvořáka, ale doba a hlavně podmínky hospodaření se natolik změnily, že současný stav vypadá, jak vypadá. Nám, lidem z praxe, není lhostejný, alespoň většině ne, ale není v našich silách a finančních možnostech ho radikálně změnit. Vše ovládá tvrdá ekonomika, a říkám to naprosto vážně, ač se to ve zdejším prostředí považuje za div ne sprosté slovo.
Z tohoto důvodu se pěstuje omezené množství plodin, používají se postupy, které jsou často na hraně apod. Jen ten, kdo si musí prostředky pro svoje živobytí vytvořit, je schopen to pochopit .
Odpovědět
AM

Aleš Malík

30.11.2019 10:05 Reaguje na pavel peregrin
Opravdu moc děkuji za vaši odpověď pane Peregrine. Vážím si pokud někdo dokáže kultivovaně reagovat a protože i můj život je vymezen jistými ekonomickými mantinely, tak vaše postavení chápu, ale o to více mi z toho běhá mráz po zádech.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.11.2019 18:55 Reaguje na Aleš Malík
Rádo se stalo.
Odpovědět
F

František Dvořák

1.12.2019 06:34 Reaguje na pavel peregrin
Ve velké většině souhlas. Ale je třeba si říct. Kam se ta doba posunula. Dnešní zemědělec nemá bohužel zodpovědnost za výživu lidí svého národa. Tu zodpovědnost v kapitalizmu a po r. 1989 převzal laciný dovoz. Čili, dnes vyrobíme, nevyrobíme, úplně jedno. Nanejvýš si to pochvalujeme. Zda je to dobře? Já o tom silně pochybuji. Zemědělec kdysi, když byl za toto zodpovědný, vynalezl systém hospodaření na půdě, který mu musel zabezpečit, že bude moci kvalitní půdu používat roky za sebou.A to včetně toho, že ta jeho půda dokáže zadržet vodu. Dnes neexistuje pole, které by touto funkcí disponovalo. Půda na polích se již nedá nazvat půdou, je těžce zdegradovaná. Je však potřeba si k tomu říci i písmeno b. Na př.. Když prezident Obama vyjednával s EU bezcelní dovoz potravin, objevil se právě zde na Ekolistu článek, že američtí farmáři se připravují v tom smyslu, že vytlučou vše živé na další části prerie, to oplotí, dají tam dobytek, za rok a půl ho zabijí a pošlou do Evropy. Tomu přeci nemůže nikdo zde, kdo se bude starat o funkčnost půdy, konkurovat. A takto jdeme ve světě stále dál do panenských oblastí a tyto úžasným způsobem zbytečně likvidujeme. Víte já jsem přesvědčen o jednom, komunizmus je dnes tvrdě kritizován za to, že mnohdy některá potravina nebyla v dostatečném množství a je vyzdvihováno, co dokáže kapitalizmus. Jenže nikdo nemluví o tom, že se od výroby potravin přešlo k jejím doslova pirátským způsobům získávání z panenských krajů, kde je vše likvidováno. Nikdo o tom nemluví, ale já jsem přesvědčen, že toto nehorázné chování k přírodě při získávání potravin má vliv na klimatické změny minimálně jednou třetinou.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist