Bízková chce lepší ovzduší na Ostravsku, změny Zelené úsporám a brzký posudek Prunéřova
 |
|
|
„Materiály k Prunéřovu se ještě probírám, stanovisko bude poměrně brzy." Na snímku první ministryně životního prostředí Rut Bízková
|
|
| Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
Na úvod tiskové konference Rut Bízková obhajovala existenci samostatného ministerstva životního prostředí. „Ministerstvo životního prostředí nechce s nikým bojovat. Jeho důležitost je v tom, že přináší jiný pohled na probíraná témata, než jaký mají hospodářská ministerstva,“ řekla Rut Bízková. Jak prý ukázalo nedávná zkušenost ministra zemědělství Jakuba Šebesty, který dvacet pět dní šéfoval i rezortu životního prostředí, není snadné skloubit obě agendy pod jednoho ministra.
Rut Bízková bude ministryní do květnových parlamentních voleb, a pak do doby, než bude sestavena nová vláda. Na tuto dobu si určila čtyři úkoly, kterým se chce věnovat přednostně. Prvním z nich je zlepšení kvality ovzduší. „Dlouhodobě je u nás největším problémem životního prostředí kvalita ovzduší,“ říká Rut Bízková. Kvalita ovzduší se průběžně mění, v závislosti na klimatických podmínkách se buď zlepšuje, nebo zhoršuje. Dlouhodobě je nejvíce zatíženým regionem Moravskoslezský kraj.
Polovinu znečištění ovzduší má v tomto kraji na svědomí průmysl, čtvrtina znečištění pochází z lokálních topenišť a zbývající čtvrtina z dopravy. Během svého působení se chce Bízková věnovat nápravným opatřením v Moravskoslezském kraji. Ta budou spočívat v posílení kontrolní role České inspekce životního prostředí a ve využití prostředků z Operačního programu Životní prostředí, které by měly pomoci firmám modernizovat technologie. Ministerstvo chce individuálně oslovovat znečišťovatele a konzultovat s nimi možnosti ekologizace technologií.
Druhou prioritou ministryně Bízkové je zrychlení čerpání prostředků z Operačního programu Životní prostředí. Podle ní je tento program úspěšný, přesto je na místě změnit administrativní nastavení programu tak, aby bylo snazší prostředky z programu čerpat. „S ministrem financí Eduardem Janotou jsme se dohodli, že toto spolu vyřešíme,“ řekla Bízková.
Třetí prioritu je změna program Zelená úsporám. Ten nabízí dotace pro domácnosti, bytové a panelové domy na úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů. Díky penězům za prodané kjótské povolenky lze domy zateplit, vybavit ekologicky šetrným vytápěním, nebo rovnou postavit energeticky šetrné bydlení.
Podmínky programu vyplývají ze smluv, které byly uzavřeny se institucemi, které od Česka povolenky nakoupily. Rut Bízková se chce dohodnout s těmi, kdo od nás povolenky nakoupili, aby bylo možné prostředky ze Zelené úsporám použít i na veřejné budovy. „Prostředky, které v Zelené úsporám jsou, se musí vyčerpat bezezbytku. Máme na to tři stavební sezony. Chceme vyjednat, aby bylo možné do programu jednorázově zapojit i veřejné budovy,“ říká Bízková.
Pokud by smluvní strany souhlasily s rozšířením programu Zelená úsporám, byla by v druhé polovině tohoto roku vyhlášena výzva, realizace projektů by proběhla příští rok. Podle Bízkové jsou oba programy – Životní prostředí a Zelená úsporám – silný protikrizový nástroj. „Podle našich údajů jde většina prostředků malým a středním firmám, kde vznikají nová pracovní místa. Peníze jdou do sektoru stavebnictví, který je pro nastartování ekonomiky nejdůležitějším,“ říká Bízková.
Rut Bízková chce, aby ministerstvo životního prostředí bylo stálým členem vládní strany tripartity, tj. Rady hospodářské a sociální dohody. Podle Bízkové by mělo ministerstvo být členem, protože má velký vliv na ekonomiku. „Životní prostředí je důležitý ekonomický faktor, rezort životního prostředí nastavuje mantinely, v kterých je možné podnikat. Je důležité, abychom mohli na této důležité úrovni vysvětlovat stanovisko ministerstva,“ říká Bízková k důvodům pro členství v tripartitě. Podle ní je důležité, aby se ministerstvo životního prostředí mohlo bránit, pokud se do něho v rámci tripartity někdo „strefuje“. „Pokud se nedá daná věc hned vyjasnit, vzniká neporozumění,“ říká Bízková.
Ministryně také komentovala návrh ministerstva průmyslu a obchodu, kterým by došlo k seškrtání environmentální legislativy (více viz MPO navrhuje seškrtat ekologické zákony, aby se ulevilo podnikatelům). „Vyjádřila jsem s tím zásadní nesouhlas,“ říká Bízková s tím, že je možné vytvořit meziresortní pracovní skupinu, která probere environmentální legislativu. „Ale není možné, aby MPO jednostranně předkládalo vládě jakýsi audit, který ministrovi životního prostředí bude něco přikazovat,“ řekla Bízková.
Rut Bízková chce zavést změnu v zadávání veřejných zakázek v rámci Operačního programu Životní prostředí. Od května bude mít největší váhu nabídková cena, konkrétně 80 %. Dosavadní váhu 60 % se podle ministryně dařilo některým příjemcům podpory obcházet tím, že vhodně nastavili jiná požadovaná kritéria, přestože jimi nabízená cena byla o dvě třetiny vyšší, než nejnižší nabídky. „K manipulaci s veřejnými zakázkami zpravidla nedochází při samotném výběru, ale už při zadávání podmínek pro výběrová řízení,“ říká Bízková. Její opatření by mělo zabránit tomu, aby výběrová řízení vyhrávaly společnosti, které nenabízejí nejlevnější projekt.
„Materiály k Prunéřovu se ještě probírám. K nějakým závěrům dospěl ministr Dusík, k nějakým ministr Šebesta, ale pro mě ještě nejsou zodpovězeny některé otázky z oblasti ochrany ovzduší,“ řekla na otázku novinářů, jak to vypadá s vydáním stanoviska v rámci posuzování vlivů na životní prostředí plánované modernizace uhelné elektrárny Prunéřov. „Stanovisko by mělo být vydáno poměrně brzy.“
Ministerstvo se už pod novou šéfkou dočkalo organizačních změn. „Ministerstvo mělo šest sekcí, což je na ministerstvo trochu mnoho. Proto byla zrušena sekce ochrany klimatu a ovzduší,“ oznámila dnes Bízková. Agenda této sekce byla převedena na sekci politiky a ekonomiky životního prostředí a na sekci technické ochrany životního prostředí. Rut Bízková dále jmenovala svou první náměstkyní Veroniku Hunt-Šafránkovou.
reklama
