MPO navrhuje seškrtat ekologické zákony, aby se ulevilo podnikatelům
 |
|
|
"Zákon donucuje obchodníky prodávající nápoje v PET lahvích nabízet stejný nápoj ve skleněném vratném obalu, přestože poptávka po tomto zboží je ze strany zákazníků minimální," říká materiál MPO. Prodejcům prý tato povinnost způsobuje ztráty v podobě prošlého zboží.
|
|
| Ilustrační foto: Brett Weinstein/Wikipedia.org |
Proti návrhu, který by mělo ministerstvo průmyslu předložit vládě, se ohradilo ministerstvo životního prostředí a také Strana zelených. Podle návrhu “Opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“ by změny ušetřily podnikatelům až 10,018 mld. Kč za rok, jednorázové úspory by přinesly 1,734 mld. Kč.
Návrhy MPO odmítá ministerstvo životního prostředí, jak ještě pod vedením Jakuba Šebesty, tak Rút Bízkové. „To, že ministerstvo průmyslu navrhuje konkrétní změny předpisů v gesci jiného resortu, bez předchozí řádné konzultace, je porušením kompetenčního zákona,“ shrnuje administrativní námitky mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Podle ní se debatě o dopadech předpisů na ochranu životního prostředí na různé společenské skupiny nebrání. Ale za vhodnější platformu považují některý nadresortní orgán, například Úřad vlády nebo orgán při Radě hospodářské a sociální dohody. „Nikoli ale úkolování jiným resortem, který není gestorem daných předpisů. MŽP tedy žádá, aby materiál nebyl vůbec do vlády předkládán,“ vysvětluje Roubíčková.
Seznam 96 návrhů vznikl na základě připomínek 64 oslovených průmyslových a zaměstnavatelských svazů a asociací. MPO jmenuje Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz chemického průmyslu, Unii malých a středních podniků, Unii zaměstnavatelských svazů, Hutnictví železa „a několik vybraných podniků“. Právě způsob vzniku kritizoval Jakub Šebesta ve svém dopise ministru průmyslu a také předsedovi vlády Janu Fischerovi. „Je evidentní, že předkladatel jen shromáždil návrhy zájmových svazů a asociací bez bližšího vyhodnocení jejich opodstatnění a relevance,“ píše Šebesta.
Návrh ministerstva průmyslu se zaměřuje na osmnáct právních předpisů z oblasti ochrany životního prostředí, zejména zákona o odpadech, zákona o ochraně ovzduší, zákona o vodách, zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona o integrovaném registru znečišťování, které „způsobují nadměrnou administrativní a finanční zátěž podnikajícím subjektům a tím se neopodstatněně snižuje konkurenceschopnost našich podniků“.
Podle ministerstva průmyslu se celkem investovalo v roce 2008 na ochranu životního prostředí 20,3 mld. Kč. Nejvíce v oblasti těžby a dobývání (1,6 mld. Kč), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (1,3 mld. Kč) a výroby chemických látek (1,2 mld. Kč). Neinvestiční náklady vynaložené na ochranu životního prostředí v roce 2008 činily podle autorů materiálu 51,4 mld. Kč. Největší část připadá na nakládání s odpady (35,3 mld. Kč), oblast výroby kovů a slévárenství (2,6 mld. Kč), těžby a dobývání (2,5 mld. Kč), výroby chemických látek (2,4 mld. Kč) a výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (1,8 mld. Kč).
Materiál MPO, který má redakce Ekolistu.cz k dispozici, také tvrdí, že požadavky české legislativy jdou nad rámec požadovaný Evropskou unií, a proto by se měly omezit. Přílohou textu je 96 jednotlivých návrhů. Nejvíce by mělo ušetřit zrušení povinnosti hlásit do integrovaného registru i ty látky, které pocházejí z jiné činnosti nebo látky v menším objemu, než vyjmenovává evropské nařízení 166/2006. Podle MPO by zrušení tohoto požadavku uspořilo 3 miliardy za rok.
Neurčitě znějící úsporu „v případě zmařených investic ztráta desítky miliard,“ by měly přinést změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Autorům návrhů z MPO se nelíbí obecný odstavec o ochraně rostlin a živočichů, zejména možnost při porušení „zakázat nebo omezit rušivou činnost“. Podle návrhu by při porušení byl orgán ochrany přírody „oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek“. Materiálu se také nelíbí, že k umisťování a povolování staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
Předložený materiál také navrhuje zrušit možnost zákazu činnosti, která přírodu poškozuje. Namísto toho by orgány ochrany přírody měly stanovit podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody. Tyto podmínky by stanovilo správním řízení o realizaci záměru. „Znění těchto paragrafů je pro podnikatelskou činnost, jak pro stavební, tak pro báňskou, nepřijatelné, poněvadž dává do rukou úředníků či ekologů pravomoci zastavit již schválenou stavbu nebo činnost, a to bez zodpovědnosti za případné ztráty, které podnikatelským subjektům tímto svým rozhodnutím způsobí,“ vysvětluje materiál MPO.
Změněn by měl být i zákon o odpadech tak, aby původci odpadu nemuseli vytvářet své plány odpadového hospodářství, protože i tak jsou povinní plnit požadavky plánu státního i plánů jednotlivých krajů. Také by se měla omezit účast veřejnosti v řízení podle stavebního zákona a podle hornického zákona. Podle MPO by mělo občanským sdružením stačit vypořádání v rámci procesu EIA. Návrh také chce umožnit převedení odpovědnosti za odpady z obalů na konečného zákazníka, aby podnikatelé nebyli nuceni prodávat stejný nápoj ve skle jako v PET lahvích nebo chce zrušit emisní stropy pro znečištění ze stacionárních zdrojů.
reklama
