Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
"Dovezené rostliny pocházejí z území, kde jsou mrazy mnohem větší, avšak, když tam skončí zima, tak již žádné mrazy nejsou a na jaře mohou poklidně růst. Před pár týdny byly v Česku vysoké teploty a po několika dnech přišly v noci mrazy, na což nejsou cizí rostliny zvyklé," řekl botanik. Může se podle Krahulce stát, že pokud se podobné klima bude v nadcházejících letech opakovat, nezbyde nic jiného, než podobné rostliny přestat pěstovat.
Největší problém s mrazy nastává u ovocných stromů, u nichž se očekává úroda. Nicméně pokud je úroda kvůli mrazivému počasí menší, tak nadcházející rok je i méně škůdců, poznamenal Krahulec. "Mrazy mohou být letos problematické pro jabloně. Některé peckoviny již byly odkvetlé a ty pecičky to snesou. V horší situaci jsou pěstitelé meruněk, které zasáhly mrazy v době květu, kdy je strom nejvíce citlivý," dodal.
Peckoviny, které odkvetly již před nějakou dobou - jako třešně, blumy a švestky, nemusí mít kvůli současným nočním mrazům znatelné škody. "Dokud jsou květy stromů v poupatech, tak to tolik nevadí," řekl Krahulec.
Ze stromů jsou na podobné mrazy velmi citlivé buky. "V nižších polohách už jsou olistněné, ale v horách, kam převážně patří, tak olistěné nejsou. A proto nynější mrazy jim v podstatě moc neublížily," uvedl botanik. Když podle něj například namrznou konce větviček, tak se poté odmrazí a rostlina situaci většinou zvládne.
"Rostliny, které mráz nesnáší, tak ještě nevyrazily a nebo jsou ve stadiu, kdy jim to nevadí. Jednoleté rostliny jsou také nesmírně citlivé, nicméně nikdy nevyklíčí všechny najednou. Takže i v případě, že první vlnu semen mrazy zničí, tak později vyroste další vlna," dodal Krahulec.
Lidé podle Krahulce mohou své rostliny za zahrádkách před mrazy chránit, například je přikrývat a podobně. Horší je situace například u větších sadů a stromů, kde lze těžko rozkvetlé stromy bránit. Rozumné je podle botanika také počkat s vysazováním, zvláště u citlivějších rostlin, až například do poloviny května. Závisí to na předpovědi.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Anyr
22.4.2024 20:16Stačí jen hledat. Existuje spousta krásných českých trvalek, v botanické i šlechtěné formě. Příroda bude naprosto spokojená a člověk také.
Btw, co do mrazů - takový dub letní je na mráz také pěkná citlivka. Je to tři roky zpět, co těm u nás (Podkrkonoší) zčernala většina listů, a to bylo jen mínus dva přes jednu noc :)
pavel peregrin
23.4.2024 07:02 Reaguje na AnyrAnyr
24.4.2024 01:25 Reaguje na pavel peregrinJsem rád, že se na toto díváme stejně. Snad náš pohled bude v budoucnu sdílet více a více lidí.
Lukas B.
24.4.2024 13:23 Reaguje na Anyrostatně na mé západokrkonošské haciendě mám mocné spojence, a to srnku a srnce, kteří vše nepůvodní, co tam moje krásymilovná paní zasadí, bez milosti okoušou nebo otlučou. blbý ovšem je, že tenhle letošní mráz potrápil i vyrašené ořešáky a kvetoucí švestky a paví vejce (oboje zde etablováno již mnoho století)
Břetislav Machaček
25.4.2024 18:26 Reaguje na Lukas B.réva, už nasazené plody ovocných dřevin a rané
brambory. Dobrou zprávou je, že mráz spálil i tu
křídlatku, ale ta znovu obrazí z kořenů. Dnes tu
bude asi zase mrznout, protože se vyjasňuje a to
asi dorazí zbytek, co přežilo. Takže letos nebudou
starosti co s ovocem, nebudu kvasit víno a sbírat
vlašáky dříve než hlodavci a ptáci. Živit se tím,
tak jdu asi na pracák, protože bez příjmů to bude
pro pěstitele zničující a bude to příležitost pro
obchodníky a spekulanty.