Britové mají svou "Zelenou úsporám". Je drahá a chudým nepomůže, zní kritika

Domácnosti ve Velké Británii čeká energetické revoluce. Výměna oken, zateplování zdí i sklepů, šetrnější kotle nebo solární či větrné elektrárny. Alespoň to slibuje stát v rozsáhlém programu na podporu energetických úspor Green Deal. Ten umožní domy modernizovat a investice splácet prostřednictvím účtů za elektřinu. Program už sklidil i silnou kritiku: výhodný je prý především pro firmy a zájemce z řad občanů zatěžuje zbytečnou administrativou. A těm chudým program moc nepomůže.

Program je v základních obrysech podobný českému programu Zelené úsporám. Jeho cílem je také především zlepšit energetickou účinnost domácností a snížit produkci emisí skleníkových plynů. Ty podle britského ministerstva pro energetiku a klimatické změny představují v sektoru bydlení 38 % z celkových emisí Velké Británie. Stejně jako český protějšek umožní levnější zateplení zdí nebo výměnu starého plynového kotle za lepší. Na rozdíl od české verze ale ne pomocí přímých dotací.

Britský model sází na splácení z budoucích úspor, které mají umožnit levné půjčky s dlouhou dobou splácení. Jak to funguje? Majitel domu uzavře dohodu s firmou, ta mu zateplí dům či provede další vylepšení. Peníze na to mu v rámci programu poskytne nezisková společnost Green Deal Finance Company. Ta nabízí úvěry až na 25 let s úrokem maximálně 6,92 %.

Jenže vedle úroku je potřeba platit i další náklady spojené s úvěrem: poplatek 63 liber za sjednání půjčky a 20 liber jako roční poplatek. U půjčky 5000 liber se úrok pohybuje na úrovní 8 % (na deset let) až 7,7 % (na 25 let). Vláda sama počítá s tím, že lidé si budou brát půjčky ve výši maximálně 10 000 liber.

Další peníze si vezmou zprostředkovatelé programu. A bez těch se lidé nemohou do Green Deal zapojit. Zájemce o úsporu energií musí nejdříve získat posudek svého bytu či domu. A ten si firmy zpoplatní, zřejmě částkou mezi 75 – 120 librami, jak odhaduje deník The Guardian.

Na druhou stranu budou mít domácnosti, které se k programu připojí, ale nárok i na vládní příspěvek. Na ten je celkem vyčleněno 125 milionů liber. Peníze zpátky dostanou však jen ti nejrychlejší, celková suma na jednu domácnost zřejmě jen málokdy přesáhne 1000 liber.

Podle ministerských propočtů by měl větší, tří až čtyřpokojový pokojový dům, ročně ušetřit 278 liber. U malého domku se počítá s úsporou zhruba 120 liber.

Na první pohled lákavé. Jenže podle kritiků se pod schématem skrývá víc problémů než výhod. Podobné úsporné programy fungují v různých zemích již řadu let. Obvykle je nabízejí energetické firmy v rámci svých služeb. Při nich ale majitel dál platí za energie stejnou sumu, jako před přestavbou. A rozdíl mezi původní částkou za elektřinu či plyn a současnou nižší cenou jde do kapsy energetické firmy. Takže majitel má zateplený dům, aniž by za to zaplatil jedinou korunu navíc. Výhodná je prý i návratnost, která je rychlejší, než u klasické půjčky.

Jenže návratnost investice program nezaručuje. Podle kritiků je program zatížen velkou mírou administrativy, protože je potřeba jednat se zástupci firem a získat potvrzení o dosažitelných úsporách, nechat si vypracovat plán úspor a s ním získat půjčku. Podle Johna Vidala z Guardianu program pomůže těm, kdo peníze mají, zatímco chudým lidem ne. Což jde proti prohlášení vlády, která chce programem zajistit, aby nemajetní Britové neupadli do pasti energetické chudoby. Program podle Vidala tak spíš pomůže energetickým firmám, které "desítky let kašlaly na úspory energiích a teď to máme my zaplatit".

Kritika se týká také faktu, že půjčka je navázaná na nemovitost a nikoli na člověka, který ji uzavře. Ve chvíli, kdy bude chtít svůj dům prodat, musí ji převzít nový majitel. A je otázka, zda to nebude snižovat prodejnost nemovitosti.

---

reklama

---