https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ceska-mesta-mohou-cerpat-inspiraci-pro-boj-s-teplymi-dny-napriklad-v-nemecku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česká města mohou čerpat inspiraci pro boj s teplými dny například v Německu

15.8.2024 11:47 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Výsadba stromů na chodnících, zelené fasády a další stínící prvky jsou způsobem, jak lze chránit ulice a volná prostranství ve městech před současným vedrem. Pomáhat mohou také světlé fasády, které méně pohlcují světlo. Česká města mohou inspiraci pro boj s teplem čerpat třeba v jižní Evropě, například ve španělské Barceloně, ale také v sousedním Německu. Příkladem mohou být projekty ve městě Rastatt v Bádensku-Württembersku nebo v Berlíně, sdělila ČTK poradenská společnost Drees & Sommer.
 
Vedení Rastattu vypracovalo desetibodový plán a více zeleně, více stínu a méně betonu má město ochladit. Nižší teploty ve městě v létě zajišťuje tisíc nově vysazených stromů v zástavbě a věžové domy se navzájem stíní a chrání byty před přehříváním. "Aby to ale fungovalo, nesmí plocha oken překročit 40 procent. Zároveň jsou vysoké domy nápomocné k přirozenému proudění vzduchu díky vzestupným proudům," uvádí zpráva. Berlínská čtvrť TXL se zase zaměřila na rozsáhlé ozelenění a udržitelné hospodaření s dešťovou vodou, přičemž část absorbované dešťové vody se může využít jako užitková voda.

Podle Katariny Svitkové z Institutu pro Evropskou politiku české obce potřebují akční plány, aby je vlny veder zastihly už připravené. "Nad rámec současných předpovědí a výstrah nutně potřebujeme akční plány pro města a obce. K tomu je ale v první řadě zapotřebí včasný a systematický sběr dat o zranitelnosti měst, který provedla kupříkladu Barcelona. Na místě je také inventura klíčových zdrojů a infrastruktury pro lokální zvládání letních veder, a to ve spolupráci se samosprávami a složkami integrovaného záchranného systému," řekla dříve ČTK Svitková.

Například samospráva Barcelony podle ní provedla rozsáhlý sběr dat. Mapovala i typy budov, rozsah a dostupnost zelených ploch nebo data o typech provozoven a pohybu zboží. "Výsledný soubor dat pomáhá městu každoročně včas plánovat cílená opatření. Mimo třístupňový akční plán má Barcelona více než 200 klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven. Poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Město také provozuje téměř dva tisíce veřejných pítek, instaluje stínící prvky. O vlnách veder se snaží informovat co nejdříve pomocí různých komunikačních kanálů, třeba i letáků," dodala.

Drees & Sommer je globální společnost poskytující služby v oblasti realit, průmyslu, energetiky a infrastruktury. Ve svých projektech, mezi které patří i zmíněné ve městě Rastatt v Bádensku-Württembersku nebo v Berlíně, se zaměřuje na udržitelnost a digitalizaci v realitním sektoru.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

15.8.2024 20:10
Jednoznačně správná cesta!
Zajímavé jsou výškové budovy, více stíní!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.8.2024 10:48 Reaguje na Honza Honza
Zajímavé je, že o bílých střechách a zasakování dešťovky, aby mohly ty stromy prosperovat, ani slovo.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

16.8.2024 21:27
Vzpomínám si, že když bylo v létě horko, jezdily po městě kropící vozy Technických služeb a silnice i chodníky kropily čistou vodou. Nejenže se povrchy silnic a chodníků ochladily, ale spláchl se i prach a drobné nečistoty.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.8.2024 12:23 Reaguje na Tonda Selektoda
Předběhl jste mne touto vzpomínkou na doby dávno minulé a je zajímavé, že za bolševika na to byly peníze(dozvěděl jsem se že
je to dnes moc drahé) a že ty důvody o kterých píšete dnes nikdo neuvádí. To se už nepráší a není třeba ochlazovat ulice a chodníky alespoň takto? Slyšel jsem, že byrokraté nařídili, že ta voda musí
být nezávadná a nikoliv odněkud z rybníka, či řeky jako kdysi. Já
totiž pamatuji plnění toho kropícího vozu čerpadlem ze štěrkovny
a pískovny. Dnes prý to musí být voda pitná z hydrantu. Nechápu
proč, vždyť nekončí v žaludcích lidí, ale na silnici a chodníku.
Pak je mi jasné, že je to drahé a že se to nedělá. Minulý týden
kolem mne projel čistící vůz OSS a kartáči prach leda rozvířil
a sotva viditelný čurček vody "postrašil" vozovku. Koše kanálů od
zimy ještě nikdo nevyčistil a při lijáku stojí u kanálů voda. Na
co se čeká? Na příští zimu, až už ty posypy kanály zcela ucpou?
O prachu z komínů se neustále kecá, ale že se v létě práší v
okolí silnic více, než od těch komínů, je ticho po pěšině a je to
prach z asfaltu, gumy pneumatik, brzdového obložení , z nákladu
vozidel atd. A to lidem nevadí tak, jako polétavý popel ze dřeva,
kterého mimochodem při opěvovaném požáru v NP ČŠ vznikly stovky
tun?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

19.8.2024 07:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, pane Břetislave. Přiznejme si, že to bylo v době, kdy měli lidé u nás jiný žebříček hodnot a všichni se neklaněli božstvu peněz. Proto sotva někoho napadlo, že i prodejem vody z hydrantu, pro pokropení silnic, chodníků a vegetace kolem nich, lze dobře vydělat na vodném a stočném. Že kumulace a víření prachu ve městech, je výborným podpůrným argumentem, pro zavádění stále přísnějších ekologických regulací ke znečišťování ovzduší polétavým prachem ze spalovacích procesů. Bylo to období, kdy ekologie nebyla jen sprosté slovo o obstrukcích, příkazech a zákazech. O demonstracích, o anarchii, poškozování cizího majetku, ani o přilepování se k silnicím, ale zejména o veřejně prospěšné práci při zvelebování okolí, úklidu, výsadbě vegetace a nápravě škod...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist