Česko v roce 2023 vyprodukovalo 538 kg na odpadu na osobu, víc než byl průměr EU
Podstatnou součást českého odpadového hospodářství tvoří kolektivní systémy, které organizují zpětný odběr výrobků po skončení jejich životnosti a zajišťují jejich předání k dalšímu zpracování. Samotná existence odběrných míst ale nestačí, protože lidé podle analýzy často nevědí, kam mohou použité výrobky odevzdat nebo co se s nimi následně děje.
U objemnějších výrobků se při snaze o recyklaci podle analýzy daleko výrazněji projevují nároky na přepravu, skladování a opravy. Například pilotní projekt Nábytek v oběhu, který po dobu tří měsíců v roce 2025 umožňoval lidem odevzdávat použitý nábytek, shromáždil přes 5000 kusů. Pětina z toho byla vyhodnocena jako dále použitelné, do oběhu se ale podařilo vrátit pouze osm procent.
Skutečnost, že samotná sběrná místa nestačí, se podle analýzy ukazuje i u textilu. Podle průzkumu Mendelovy univerzity v Brně, který se uskutečnil na přelomu 2023 a 2024 v projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, si 37 procent Čechů alespoň jednou měsíčně pořídí nové oblečení. Kvůli rostoucí spotřebě textilu byla na začátku roku 2025 v Česku povinně zavedena oddělená sběrná místa na textil. Lidé do něj ale podle Olgy Dočkalové ze Svazu měst a obcí ČR často odevzdávají roztrhaný nebo poškozený textil, který by měl jít na recyklaci. Na tu ale chybí recyklační kapacity.
Navzdory tomu se opětovné využívání výrobků v Česku postupně rozšiřuje. Podle prvního souhrnného reportu Reuse federace vzrostl počet věcí předaných k dalšímu použití z 222.000 kusů v roce 2022 na více než 540.000 v roce 2025. Reuse federace je expertní organizace, která sdružuje tzv. reuse centra, nábytkové banky, dobročinné obchody a swapové iniciativy.
reklama

Plzeňští celníci zadrželi v červnu tři auta se 72 tunami nelegálního odpadu
Rybitví čeká na verdikt soudu o spalovně nebezpečných odpadů
Elektrárna Opatovice má pravomocné stavební povolení na stavbu spalovny odpadu