https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/chmu-letosni-rok-je-zatim-treti-nejsussi-od-roku-1961
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ČHMÚ: Letošní rok je zatím třetí nejsušší od roku 1961

5.10.2026 02:38 (ČTK)
Foto | Antonio Jordán / Imaggeo
Letošní rok je zatím třetí nejsušší od roku 1961, méně srážek od ledna do konce září spadlo v Česku jen v letech 2003 a 2015. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o tom informoval na svém facebooku. Podle předběžných údajů spadlo letos od 1. ledna do 30. září 395 milimetrů srážek, což odpovídá 73 procentům normálu z let 1991 až 2020. Srážkový deficit evidují meteorologové na celém území ČR, a to i v oblastech, kde srážek obvykle zaznamenávají nejvíce. Z hor je na tom podle nich nejhůře Šumava, kde letos spadlo pouze 60 až 70 procent obvyklého množství srážek.
 
"Od začátku roku chybí na našem území v průměru oproti normálu 1991 až 2020 přibližně 150 milimetrů srážek, tedy asi 150 litrů vody na každý metr čtvereční," uvedl ČHMÚ. Podle meteorologů se z hlediska spadlých srážek vyvíjí letošní rok ještě hůře než ten loňský. V loňském roce, který byl také na srážky velmi chudý, za stejné období spadlo 456 milimetrů, tedy 84 procent normálu.

Nejméně srážek zatím letos evidují meteorologové v Jihomoravském kraji, od začátku roku tam spadlo v průměru necelých 300 milimetrů. Naopak nejvíce srážek spadlo v Libereckém kraji - 532 milimetrů.

Ze stanic mají zatím letos nejvyšší úhrn krkonošské stanice Dvoračky a Labská bouda, kde spadlo 1044 milimetrů, respektive 1012 milimetrů. "I v těchto srážkově bohatých oblastech však zůstává letošní úhrn ve srovnání s normálem podprůměrný," podotkli meteorologové.

Na stanici Churáňov eviduje ČHMÚ od ledna do konce září nejnižší úhrn srážek od začátku měření na této stanici v roce 1953. Od ledna tam spadlo 525 milimetrů srážek, což je kolem 61 procent obvyklého množství. Na hraničním hřebenu Šumavy na stanici Blatný vrch spadlo 916 milimetrů, tedy 60 procent normálu.


reklama

Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz
 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

5.10.2026 09:23
Musím o těch statistikách pochybovat. Prý spadlo 70% srážek, proč nemáme řeky plné ze 70%. Kolik vody v řekách dnes, není z přirozených pramenů nebo z přehrad? Bez vody z čerpané z podzemí, po zašpinění vypouštěné do řek a vody z přehrad, by byla suchá celá Vltava. Přirozené prameny vyschly.Současný průtok Otavy v Rejštejně je prý 1,5m3/s,za Sušicí je to 2m3/s. Kolik vody je opravdu z podzemních pramenů ? Naše řeka taky teče, tedy skoro neteče,ovšem dotují ji rybníky ,na kterých hladina stále klesá.
Už dost roků sleduji naše dva potůčky co napájí řeku. V posledních letech je stále delší doba kdy netečou. Nevzpomíném si, že by kdysi dávno, když jsem byl mladý , někdy netekly i když v článku uvedené roky prý byly ještě sušší. Tento rok tekly jen velice krátkou dobu tak dva měsíce ,v zimě. Od konce března jsou suché.
Asi počítají i deště co nikdy nespadly na zem. Když se podívám na srážky dle radaru, prší stále.
Za poslední roky bídných srážek, zcela odtekla voda co napájí přirozené prameny a jedině ty nám říkají jak to z vodou v podzemí je a určují kolik bude vody v řekách. Je to jednoduché, tato voda nebyla v minulých letech doplňována ze srážek a sněhu v zimě. Svedlo se to na vsakování, které je a vždy bude, při deštích jen omezené.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

5.10.2026 12:51 Reaguje na vaber
Pane, ČHMÚ všem lže, aby vyvopvalo strach z klimatické krize a oteplování planety. Buďme rádi že je teplo, zimu nikdo nemá rád. I ekonomice to pomůže. A voda doprší, tak jako dopršela třeba na zeleném Islandu.
Odpovědět
va

vaber

5.10.2026 12:57 Reaguje na Michal Uhrovič
Napsal jsem ,že já mám pochybnosti. Pokud to chápete vy jako že CHMu lže ,je to váš problém.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

5.10.2026 13:02 Reaguje na vaber
Když napíšete větu "Když se podívám na srážky dle radaru, prší stále.", tak radarům z čhmú asi moc nerozumíte.
A pokud máte pochybnosti, nic jiného Vám nezbývá, než si přeměřit vlastním měřením.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2026 23:25 Reaguje na Michal Uhrovič
Srážky se měří v předepsaných nádobách na pozemních stanicích. Ani tohle nevíte?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.10.2026 19:46 Reaguje na Michal Uhrovič
Lžete hlavně Vy.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.10.2026 19:44 Reaguje na vaber
Říká se tomu výpar...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2026 23:23 Reaguje na vaber
při vyšších teplotách se výrazně zvyšuje odpar. Jak prosté milý Watsone.
Odpovědět
va

vaber

6.10.2026 09:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzl,dám ti jeden myšlenkový pochod. Když se voda nevsakuje jak všichni říkají a srážky jsou stejné, znamená to ,že voda z deštů se valí po povrchu do kanálů, potůčků a řek . Kolik vody se odpaří když prší, málo. Když přestane pršet je už téměř všechna voda v řekách . Tak kdy se vypařuje ta spadlá voda, když je v prázdných řekách?
Včil mudruj Sherlocku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.10.2026 09:38 Reaguje na vaber
Vůbec to není složité. Velkou část srážek pojme vegetace a při vyšších teplotách rychle uschne. Takže další déšť prší na sucho a je dost rozdíl, než když prší na mokrý povrch, kdy se daleko větší část vsakuje. Taky je snaha zadržet vodu v krajině tisíci malých opatření a ty taky snižují průtoky řek, taky se víc zavlažuje. K tomu větší odpar z hladiny nádrží atd. je toho víc.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2026 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
To opravdu není složité, jenže 98 procent vody ta vegetace přijímá přes kořeny, víme? Takže to jen potvrzuje to, co říká vaber, že voda se vsakuje a ne že nevsakuje.
Odpovědět
va

vaber

7.10.2026 09:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Co je pro Hanzla složité. Nemožné udělá hned a zázraky na počkání.
Nebudu dávat další myšlenkový pochod.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.10.2026 11:33 Reaguje na vaber
Z těch srážek, které u nás za rok vypadnou, se cca 70% vypaří.
Odpovědět
va

vaber

8.10.2026 09:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Potom to znamená ,že srážky se zcela normálně vsakují,protože jinak by v řekách a odtekly a když se normálně vsakují ,mělo by být v půdě vlhko .
Já opravdu pamatuji 50-60-70 leta minulého století a vodu ve které jsme se brouzdali a vím proč se stavěli meliorace i když připouštím ,že paměť je ošidná. Můžete mít statistiky jakékoliv, vody bylo podstatně víc.
Co taková Anglie,tam je je to vidět ještě víc než u nás.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.10.2026 11:04 Reaguje na vaber
Jenže při vyšších teplotách se odpařuje čím dál tím víc a méně zbývá na vsak do půdy a na povrchový odtok.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

6.10.2026 10:51 Reaguje na vaber
To sucho se kumuluje z předchozích let, proto nemáme 70% průtoky, ale nižší. Zkrátka ta krajina se rok od roku vysušuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2026 16:45 Reaguje na Jakub Brenn
Toto je správný postřeh! I když se občas objeví lijáky, tak
je nemá co zadržet a pouze odtečou do moře. Tam, kde jsou
přehrady, které dotují řeky, tak ty lijáky zachytí, ale kde
přehrady nejsou, tak ta voda zase pouze odteče.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

6.10.2026 21:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Akorát, že už nám vysychají i ty přehrady:-(
Odpovědět
va

vaber

7.10.2026 09:38 Reaguje na Jakub Brenn
Přehrady tolik nevysychají ,hlavně se vypouští.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2026 16:14 Reaguje na Jakub Brenn
Kdyby se z přehrad vypouštělo jen to, co do nich teče, tak mají do vyschnutí sakra daleko, ale pro
ty řeky pod nimi by to byla tragédie stejná, jako
u toků bez přehrad nadlepšujících průtoky. Byly
by to pouze mrtvé splaškotoky a kafilérie by
nestačily likvidovat uhynulé ryby.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.10.2026 12:22 Reaguje na vaber
když si vezmete třeba povodí Vltavy (28 tis. km2) a vynásobíte průměrným srážkovým úhrnem v povodí (650 mm) a vydělíte to počtem vteřin za rok, mělo by na první dobrou v ústí Vltavy protékat 577 vteřinových kubíků. jenomže ono jich protéká průměrně jen 150. důvodem je to, že zhruba 3/4 vody napršelé v povodí Vltavy se prostě vypaří a Vltavou odteče jen ten zbytek. takže nějaká jednoduchá úměra mezi srážkami a průtoky v řekách úplně moc nefunguje. respektive fungovala by po odečtení odparu od srážek.
Odpovědět
va

vaber

7.10.2026 09:36 Reaguje na Lukas B.
Kdy se ta voda odpaří. Při dešti ,nebo až potom co se zasákne.Vždyť všichni opakují ,že se voda nezasakuje, ale při dešti se odpaří jen minimum. Takže všechna voda po dešti, musí být v řekách nebo v krajině.
Samozřejmě ,že voda se odpařuje a dokáží se odpařit doslova metry srážek v tropech. Ovšem ta voda musí zůstat v krajině a tam se odpaří. Odpar v řekách a nádržích, je ve srovnání s odparem v krajině minimální a když se voda v krajině po deštích nevsakuje ,musí být v řekách. Když nemáme vodu ani v řekách ani v krajině a to je podivné když prý prší stejně. Stejná by byla otázka, proč se nyní tolik odpařuje, když ,prý ,oblačnosti je stejně jak kdysi. Nejvíc se odpařuje při přímém slunečním svitu, při zatažené obloze je odpar podstatně menší.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.10.2026 11:34 Reaguje na vaber
Může za to rostoucí teplota.
Odpovědět
va

vaber

8.10.2026 08:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Rostoucí teplota má vliv na odpařování ,ale pří přímém slunečním záření je odpar mnohem větší. Ten 1kW na metr čtverečný musí být někde vidět,oproti těm 50W ,při zatažené obloze.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.10.2026 11:08 Reaguje na vaber
1 kW/m2 není žádná typická hodnota, je to jen pár hodin v roce. A nezapomínejte, že to sluneční záření máme jen asi polovinu času. V noci není a o výparu rozhoduje teplota.
Odpovědět
AM

Anežka M

6.10.2026 16:01 Reaguje na vaber
Mám podobný pocit. U nás na Tišnovsku bych to odhadem tak otočila, tj že za letošek chybí 70 procent srážek k průměru, nikoliv 30.

Myslím že je to tím, že síť měřicích stanic je poměrně řídká, nastavená na dřívější frontální systémy, kdy se nestávalo tak často aby na jednom místě lilo jak z konve a o 5 km vedle ani kapka. Nás letos všechno obcházelo a sucho tu trvá, i když je teď na povrchu zeleno.

Vzhledem k tomu že srážky se staly více fragmentovanými, bylo by potřeba tomu přizpůsobit i měřicí síť a zahustit ji.

Lidi to akorát vzteká, když pak ve zprávách vidí statistiku, která se vzpírá tomu, co sami mají před očima.
Odpovědět
va

vaber

7.10.2026 09:12 Reaguje na Anežka M
Je zeleno, protože na trávu stačí rosa a to všechny klame.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.10.2026 11:37 Reaguje na Anežka M
ČHMÚ měří srážky na skoro 800 lokalitách.
Odpovědět
Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz


 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist