Chrudimský včelař: Včelaři mají přebytky medu, po pandemii jim ubyla klientela
"Máme problémy med prodat. Ta covidová doba to celé nějak zanonymizovala, lidé se asi stydí přijít za včelařem. Mladší lidé možná nejsou zvyklí komunikovat osobně," řekl Gregor.
Někteří včelaři mívají stálé zákazníky, kteří si berou větší množství sklenic medu, aby měli zásoby na celý rok. Ne všem se ale daří si vybudovat takovou síť kupujících a mají ještě k prodeji loňský med.
"Tak jsou nuceni dávat si na dům cedulku, že prodávají med. V tom nám stát pomáhá, že nám umožňuje prodávat přebytky takzvaně ze dvora. Spoustu včelařů na tom svoji produkci staví," řekl Gregor.
Loni byl po dlouhé době medu dostatek. Med včelaři prodávají za 180 až 220 korun za kilogram. V letošním roce Gregor neočekává, že by cena medu měla růst. Letošní podmínky pro výrobu medu zatím vypadají dobře, je dostatek vláhy, a tak by mohlo být i dost nektaru, řekl.
Medu sice byl loni dostatek, ale zima byla špatná, nejhorší za poslední desítky let. Na přelomu let 2022 a 2023 podle Gregora uhynulo v České republice 38 procent včelstev, nejvíce v okrese Ústí nad Labem, kde to bylo přes 78 procent. V Karlovarském kraji přišli včelaři o polovinu včelstev.
"V působnosti naší organizace padlo každé čtvrté včelstvo, někteří včelaři měli úbytek i 50 procent. Hodně záleželo na nadmořské výšce a klimatických podmínkách na stanovištích a na tom, jak včelař důsledně se o včely staral, jak je léčil," řekl Gregor.
Příčin je více a opakují se pravidelně. Na vině jsou teplé podzimy s kvetoucími poli, mírné zimy a ataky dlouhodobých i nových nemocí včel, které včelstva napadají často současně. "Včelaři monitorují velký nárůst varoázy a virových nemocí, které ještě nejsou dostatečně prozkoumané," řekl Gregor.
Včelaři se pak potýkají se zdražováním pomůcek, zařízení a spotřebního materiálu. V posledních letech včelaři jezdí ke včelám dvakrát častěji, dělají víc prohlídek, musí jim dávat léčivo. Je to intenzivnější včelaření a také nákladnější. "Obecně náklady na léčivo vzrostly za posledních pět let až čtyřikrát. Dřív ho dotoval stát a také bylo levnější," uvedl Gregor.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
smějící se bestie
11.2.2024 03:40Chce to holt slevu a med půjde " na dračku " !
Anyr
11.2.2024 12:43 Reaguje na smějící se bestie*facepalm* :D
smějící se bestie
11.2.2024 14:14 Reaguje na AnyrFRANTIŠEK PTÁČNÍK
16.2.2024 07:29 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Vrabec
16.2.2024 13:11 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKRadim Polášek
16.2.2024 18:37 Reaguje na Jaroslav VrabecFakt je, že před komunisty zřejmě, jak byli chudí vesničané nuceni dobývat živobytí z ploch všelijakých drobných krajinných celků, které třeba kvůli svahům, nebo zamokření a pravidelným zátopám nebo tvořily meze a hranice pozemků atd nešly intenzívně využívat jako pole a proto se musely využívat extenzívně. Třeba jako zdroj málo kvalitního dřeva na topení nebo ručně sekaných rostlin na krmení domácího zvířectva nebo hlavaté vrby pro košíkáře atd. Tak tam zřejmě keře, pokud "jenom" kvetly a jinak jim nepřinášely užitek, netrpěli.
karel krasensky
11.2.2024 13:49vaber
12.2.2024 08:53na druhé straně med je nějaká oslintaná patlanina od včel, kterou já nemusím
Michal Ukropec
12.2.2024 18:18vladimír šmídl
12.2.2024 19:57Radim Polášek
13.2.2024 13:33 Reaguje na vladimír šmídlRadim Polášek
13.2.2024 13:29Michal Ukropec
15.2.2024 21:29 Reaguje na Radim PolášekBřetislav Machaček
13.2.2024 17:53a je třeba nalákat nové. Bývalo období, že mělo smysl dát med do výkupu.
Pak období prodat si ho sám a nyní zase období závislé na kupní síle těch
kupujících. Jsou lidé, pro které není mnoho 300 Kč, ale naopak je pro
jiné mnoho 200. No a pak je tu nekalá konkurence s medem z dovozu, kde
jsou náklady o mnoho nižší. Myslím si, že po stále častějších úhynech
včelstev bude med vzácný(mimo dovozových, kde se včely léčí antibiotiky)
a bude to potravina pro movité jako v minulosti, kdy byla produkce nízká.
Ve staré kronice našeho spolku jsou výnosy z roku 1900 okolo 5 kg na úl!
V dobách kdy jsem začínal i 50 kg a nyní pokles díky nemocem včel a taky
potravní nabídky pro hmyz. Já mám úhyn 100% a nejsem sám. Jen v mém okolí
pokles o cca 60 % a co dál? Už to udělá z domácího medu nedostatkový. No
je tu otázka, zda se zbavit stálé klientely, která není ochotna platit
více a neprodat, když nemám klientelu novou ochotnou více zaplatit. Já ty
starosti letos mít nebudu a dokonce jsem zastavil na podzim prodej medu,
aby mi zůstala zásoba pro mne a nemusel jít koupit drahý med od někoho
jiného a nebo levný šunt z obchodu. Mám obavu, že se blíží rapidní úbytek
včelstev a tím i českého medu a hlavně nastane změna klientely podle toho,
jak hluboko bude kdo mít do kapsy.
Radim Polášek
14.2.2024 08:37 Reaguje na Břetislav MachačekTakže nebyl pro ně problém dát relativně vysokou částku za med.
Dneska platí podobně vysoké částky vzhledem k příjmu pouze ti, co nakupují ty přepychové nebo rovnou předražené potraviny, ať už jsou eko a bio nebo jenom nějaké výběrové.
Ostatní, co nakupují nebo kvůli nedostatečným příjmům musí nakupovat levné supermarketové potraviny, dotované jako vývozní přebytky třeba z Německa nebo nacpané náhražkama, mají dost silnou psychologickou zábranu nakupovat med od včelaře za jeho současnou cenu. To si raději koupí to kilo cukru.
Michal Ukropec
15.2.2024 21:33 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
17.2.2024 12:34 Reaguje na Michal UkropecNěkteří entomologové doslova brojili proti včelaření, že
včely ubírají ostatním opylovačům potravu. Budiž místně
možná ano, ale jinde jsem třeba v lese včelu medonosnou
nikde ani neviděl a s jiným hmyzem to tam slavné taky moc
nebylo. V ovocnářství se svým bouřlivým jarním rozvojem
má včela medonosná nezastupitelnou funkci a nenahradí
ji žádný jiný hmyz. Bohužel u nás končí i to ovocnářství
a úživnost krajiny pro hmyz neustále klesá. Zrovna včera
u nás na plno vykvetlo mnou před 30 roky vysazených
deset liskáčů a žádný hukot díky úhynům jako jiné roky.
Budiž liskáč se opylí i větrem, ale až rozkvetou třešně?
Projel jsem na kole v jarním slunečném počasí okolí a
opět jsem byl zděšen další likvidací trnek, hlohu a jiných
keřů na okrajích polních cest. Volal jsem hned kamarádovi zemědělci co blbnou a on řekl to EU. Satelit zaměří pole
přesně pouze tehdy, když nad poli nejsou větve stromů
a keřů. Pokud budou muset povinně nechávat část polí jako
úhor, tak chtějí vytěžit maximum i ze zastíněných okrajů
a to tu jsou ještě nápady jako agrolesnictví! Jak bude ten
satelit zjišťovat výměru polí protkaných pásy stromů, když
dnes vadí i ty stromy kolem polí? Zlatá doba minulá a to i
ta za císaře pána, za 1.republiky a i za komunistů. Všem
těm stromy a keře na okrajích polí nevadily, pokud měly
větve výše než stroje a hlavy koní. V mém okolí to byly
hraběcí lány po 100 ha bez mezí, ale všechny polní cesty
a meliorační strouhy byly plné hlavně těch keřů, které
dnes vyklučují kvůli kontrole výměry podle EU. Dostali
jsme se do zcela absurdního stavu. Jinak medovinu jsem
hlavně dělal z nezralého medu, který jsem musel vytočit,
abych dosáhl jednodruhových medů a hlavně z melecitózy.
To byl jediný způsob, jak tento melecitózní med využít.
Ten tu ale po masivním vykácení modřínů už 20 let nebyl.