Evropa je podle zprávy o stavu klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem
29.4.2026 11:42 | PAŘÍŽ
(ČTK)
Zdroj | WMO
Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky vedly k významnému úbytku sněhové a ledové pokrývky, uvedli experti. V březnu 2025 byla sněhová pokrývka v Evropě asi o 31 procent menší, než je průměr - o 1,32 milionu čtverečních kilometrů, což odpovídá celkové rozloze Francie, Itálie, Německa, Švýcarska a Rakouska. Jednalo se o třetí nejmenší rozsah od začátku pořizování záznamů v roce 1983. Klimatické podmínky ovlivňují také vodní zdroje, asi 70 procent evropských řek mělo loni podprůměrný roční průtok. Z hlediska půdní vlhkosti se jednalo o jeden ze tří nejsušších roků od roku 1992, uvedli experti.
"Téměř celý region zaznamenal nadprůměrné roční teploty. V roce 2025 zaznamenaly subarktické Norsko, Švédsko a Finsko nejhorší vlnu veder v historii měření, kdy po 21 dní v kuse překračovaly teploty 30 stupňů Celsia i uvnitř samotného polárního kruhu,“ uvedl generální ředitel ECMWF Florian Pappenberger. Maximum 34,9 stupně Celsia bylo naměřeno v obci Frosta v Norsku.
Zdroj | WMO
Horko a sucho přispěly k rekordní aktivitě lesních požárů v Evropě. Celkově shořela plocha o rozloze asi 1,034.000 hektarů a emise z lesních požárů dosáhly nejvyšší úrovně v historii měření, uvedli experti. Zvláště silně bylo zasaženo Španělsko, na které připadala přibližně polovina emisí.
Průtoky řek pak byly v celé Evropě po dobu 11 měsíců v roce podprůměrné. Bouře a záplavy postihly tisíce lidí po celé Evropě, ačkoli extrémní srážky a povodně byly podle zprávy služby Copernicus méně rozšířené než v posledních letech.
"Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, a dopady jsou již nyní závažné," uvedl Florian Pappenberger, generální ředitel Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které se podílelo na vypracování zprávy. "Zpráva z roku 2025 nabízí jasné a praktické poznatky, které podpoří politická rozhodnutí a pomohou veřejnosti lépe porozumět měnícímu se klimatu, ve kterém žijeme," dodal.
K oteplování Evropy podle strategické vedoucí pro klima v ECMWF Samanthy Burgessové přispívají změny povětrnostních podmínek, nižší znečištění vzduchu nebo například menší sněhová pokrývka. Nadprůměrné roční teploty zaznamenala podle expertů i většina území Česka.
Obnovitelné zdroje energie pokryly loni podle expertů zhruba 46 procent evropské spotřeby elektřiny. Solární energie podle nich dosáhla rekordu s podílem asi 12,5 procenta. To podle Burgessové souvisí s nižším znečištěním vzduchu, díky němuž se tvoří méně nízkých oblaků, které odrážejí sluneční světlo. Na Zemi proto dopadá více slunečního záření.
Světové oceány absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla způsobeného emisemi skleníkových plynů zapříčiněných člověkem. Evropská část oceánů zaznamenala loni nejvyšší roční teplotu povrchu moře v historii měření, šlo o čtvrtý rok v řadě s rekordním oteplením. Podle vědců to má negativní dopad na biologickou rozmanitost. Podle Burgessové vyžaduje tempo klimatických změn naléhavější opatření. Nejedná se podle ní o hrozbu budoucnosti, ale o současnou realitu. Je potřeba zajistit, aby rozhodnutí vycházela z pevných vědeckých základů, uvedla.
Na zprávě o stavu klimatu v Evropě v roce 2025 (ESOTC 2025), kterou vydaly společně Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), se podílelo přibližně 100 vědeckých přispěvatelů.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data poskytují obyvatelům EU aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Komunitní zahrady nejsou jen o pěstování. Jsou o tom, jak se dá ve městech lépe žít, říká Lucie Lankašová
Turek zřejmě nebude prosazovat návrh na větší odstup větrníků od domů
Červený: Vláda škrtne z akceleračních zón na žádost armády nejméně třiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
vn
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 12:31 Reaguje naNo to je blábol, to není snad možné, aby nějaký jedinec tohle vyzvracel do veřejného prostoru. Bedna kytu bude proti vám asi prudce inteligentní objekt, že?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
29.4.2026 12:38 Reaguje na Pavel HanzlVy jste ten poslední, kdo někoho může kritizovat za to, co vypouští do veřejného prostoru.
Odpovědět
ss
RV
Richard Vacek
29.4.2026 12:56Je to tak. Prostě se otepluje hlavně tam, kde je nejchladněji. A nemusí to být špatná zpráva. Víme, že v Evropě teplé periody znamenaly období blahobytu. Zapláčou teda lyžaři, ale zase si užijí delší sezónu koupání.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
29.4.2026 16:02 Reaguje na Richard VacekFascinuje mě, jak tu pořád opakujete tu dobu blahobytu a pořád dokola. Jakoby jste to zažil a viděl na vlastní oči.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.4.2026 16:16 Reaguje na Michal UhrovičJe dobré si to připomínat. Protože tady máme skupiny, které si založily byznys na strašení lidí jak skončíme v plamenech pekelných. Tyto skupiny "zapomínají" na římské klimatické optimum i na středověké klimatické optimum - tedy teplá období, o kterých máme historické záznamy. A ani nezmiňují malou dobu ledovou. A dobře vědí proč.
Odpovědět
Pe
Petr
29.4.2026 17:57 Reaguje na Richard VacekTeplé období ale přece vůbec nijak neznamená teplejší než dnešní. To tehdejší teplé období klidně mohlo být chladnější než dnešek. A pak jste s vaším blahobytem vedle jak ta jedle.
A ono to tak nejspíš i bylo, protože polní plodiny žádné extra vedro rády nemají. Nejlíp prospívají mezi 20 a 30 stupni. To je to optimum, žádné dnešní čtyřicítky. Takže ano, teplé období mohlo být obdobím prosperity, pokud byly teploty někde do třicítek. My už ale jsme dávno přes třicet a vy nám tu tvrdíte jak to bude skvělé a blahobytné.
Odpovědět
A ono to tak nejspíš i bylo, protože polní plodiny žádné extra vedro rády nemají. Nejlíp prospívají mezi 20 a 30 stupni. To je to optimum, žádné dnešní čtyřicítky. Takže ano, teplé období mohlo být obdobím prosperity, pokud byly teploty někde do třicítek. My už ale jsme dávno přes třicet a vy nám tu tvrdíte jak to bude skvělé a blahobytné.
RV
Richard Vacek
29.4.2026 19:39 Reaguje na PetrSnad víme, jaké plodiny se i u nás za období teplé periody pěstovaly. Takovým melounům se tehdy v Polabí dařilo. Dnes to je stále bída.
A ty čtyřicítky máte párkrát v létě kolem poledne. Proto mají nejen u nás, ale i v nejteplejší oblasti Španělska, tak v oblibě skleníky, protože úroda je dřív, vyšší a kvalitnější.
Odpovědět
A ty čtyřicítky máte párkrát v létě kolem poledne. Proto mají nejen u nás, ale i v nejteplejší oblasti Španělska, tak v oblibě skleníky, protože úroda je dřív, vyšší a kvalitnější.
Pe
Petr
30.4.2026 06:36 Reaguje na Richard VacekNesmíte si představovat dnešní meloun ve středověku. Tehdejší plodiny vypadaly úplně jinak. A 40 stupňů nesvědčí ani jim.
Aha, takže protože mají ve Španělsku skleníky, tak je zima? Tak proti takovému vidění světa je opravdu cokoliv zbytečné.
Odpovědět
Aha, takže protože mají ve Španělsku skleníky, tak je zima? Tak proti takovému vidění světa je opravdu cokoliv zbytečné.
RV
Richard Vacek
30.4.2026 08:29 Reaguje na PetrMusíte se zeptal ve Španělsku, proč tam mají skleníky, když je přece takové teplo. Já vám mezitím mohu jen zopakovat že to je proto, protože tím dosáhnout rychlejší úrody a ta bude vyšší a kvalitnější. Skleníkem (tam to jsou spíš igelitové tunely) zajistí rostlinám lepší podmínky než jsou ty okolo. Teprve v létě tunely sbalí, protože tehdy už je venku pro rostliny fajn.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 20:16 Reaguje na Richard VacekKdybyste se podíval někdy na graf globální teploty za posledních třeba 6 tisíc let, tak nemůžete nevidět ty ploché a nízké hrby římského i středověkého optima a skoro svislou dráhu oteplování současného. Už dnes jsme výše a rychlost se šlakovitě zvyšuje.
Podle šesté zprávy IPCC jedeme po nejhorší trajektorii ze třech predikovaných.
Odpovědět
Podle šesté zprávy IPCC jedeme po nejhorší trajektorii ze třech predikovaných.
rb
r b
29.4.2026 22:41 Reaguje na Pavel HanzlĎalšia ukážka demagógie a kvázi vedeckého argumentovania.
Porovnávať tisícročiami vyhladené proxy dáta s veľkou mierou neistoty — bez zohľadnenia časového rozlíšenia, datovania a toho, že rýchle krátkodobé zmeny sa v takýchto rekonštrukciách môžu jednoducho „stratiť“ — s presnými prístrojovými meraniami za posledné storočie či dve, je jemne povedané metodicky nekorektné.
Potom sa veľmi ľahko vyrobí graf, kde sú rímske či stredoveké teplé obdobia len „ploché hrby“ a moderné oteplenie vyzerá ako skoro zvislá čiara. Lenže to nie je porovnanie rovnakého typu dát.
A čo sa týka IPCC: AR6 nepracuje s tromi jednoduchými „predikovanými trajektóriami“, ale so scenármi SSP1-1.9, SSP1-2.6, SSP2-4.5, SSP3-7.0 a SSP5-8.5. Takže ktoré tri z nich ste si vybral? A podľa čoho tvrdíte, že ideme práve po tej najhoršej?
Ak sa niekto tvári vedecky, mal by rozlišovať proxy rekonštrukcie, priame merania, časové rozlíšenie, neistoty, scenáre a predikcie. Inak to nie je vedecký argument, ale klimatická rétorika s grafom.
Odpovědět
Porovnávať tisícročiami vyhladené proxy dáta s veľkou mierou neistoty — bez zohľadnenia časového rozlíšenia, datovania a toho, že rýchle krátkodobé zmeny sa v takýchto rekonštrukciách môžu jednoducho „stratiť“ — s presnými prístrojovými meraniami za posledné storočie či dve, je jemne povedané metodicky nekorektné.
Potom sa veľmi ľahko vyrobí graf, kde sú rímske či stredoveké teplé obdobia len „ploché hrby“ a moderné oteplenie vyzerá ako skoro zvislá čiara. Lenže to nie je porovnanie rovnakého typu dát.
A čo sa týka IPCC: AR6 nepracuje s tromi jednoduchými „predikovanými trajektóriami“, ale so scenármi SSP1-1.9, SSP1-2.6, SSP2-4.5, SSP3-7.0 a SSP5-8.5. Takže ktoré tri z nich ste si vybral? A podľa čoho tvrdíte, že ideme práve po tej najhoršej?
Ak sa niekto tvári vedecky, mal by rozlišovať proxy rekonštrukcie, priame merania, časové rozlíšenie, neistoty, scenáre a predikcie. Inak to nie je vedecký argument, ale klimatická rétorika s grafom.
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:17 Reaguje na r bVelmi hluboký omyl, vědci neporovnávají "tisícročiami vyhladené proxy dáta s veľkou mierou neistoty", ale údaje z doby velkých, lidských civilizací, ze kterých jsou rozsáhlé, písemné záznamy. A ti lidé počasí (nebo i klima) velmi sledovali a zaznamenávali. Navíc velmi přesné údaje jsou z dendroarcheologie, z ledovcových vývrtů, sedimentů atd. atd., těch zdrojů je dost a naše analytické metody jsou velmi přesné.
Navíc globální klima je mohutný systém, který nemůže mít "rýchle krátkodobé zmeny sa v takýchto rekonštrukciách môžu jednoducho „stratiť“, to jste preboga sebral kde?
Zemské klima se mění rychlostí asi +-1°C za 10 tisíc let, pokud nenastane nějaká silná, rázová událost. A ta nastala, když začínala malá doba ledová od asi 16.stol. a nastala i dnes.
A já se netváří vědecky, to jste vzal kde?
Tři scénáře jsou ve výkladech šesté zprávy uváděny zjednodušeně pro normální lidi a dělí se podle množství lidských emisí CO2 a tím navazující růst globální teploty.
A ty vaše série SSP jsou jako k čemu? Kdo tomu má rozumnět a proč?
Odpovědět
Navíc globální klima je mohutný systém, který nemůže mít "rýchle krátkodobé zmeny sa v takýchto rekonštrukciách môžu jednoducho „stratiť“, to jste preboga sebral kde?
Zemské klima se mění rychlostí asi +-1°C za 10 tisíc let, pokud nenastane nějaká silná, rázová událost. A ta nastala, když začínala malá doba ledová od asi 16.stol. a nastala i dnes.
A já se netváří vědecky, to jste vzal kde?
Tři scénáře jsou ve výkladech šesté zprávy uváděny zjednodušeně pro normální lidi a dělí se podle množství lidských emisí CO2 a tím navazující růst globální teploty.
A ty vaše série SSP jsou jako k čemu? Kdo tomu má rozumnět a proč?
LM
Ladislav Metelka
30.4.2026 08:46 Reaguje na Pavel HanzlTrochu to upřesním. Kdysi modely projektu CMIP (které se nejvíce používají v IPCC) vycházely hlavně z emisí nebo koncentrací CO2. V 5. zprávě byly použity modely RCP (Representative Concentration Pathways), které byly založeny spíše na radiačním působení skleníkových plynů, protože ono nejde jen o koncentrace CO2, ale i další skleníkové plyny (metan, ozon, freony). Pro 6.zprávu byly připraveny scénáře SSP (Shared Socioeconomic Pathways), které se snažily do toho všeho zabudovat i některé scénáře socioekonomického vývoje. Základní vysvětlení a popis jsou na https://climatedata.ca/resource/understanding-shared-socio-economic-pathways-ssps/
Odpovědět
rb
r b
2.5.2026 10:44 Reaguje na Pavel HanzlTu je kompaktná, úderná verzia:
Toto je pekná ukážka klimatickej rétoriky, ktorá znie vedecky, ale metodicky sa rozpadá.
Po prvé: historické klimatické údaje nie sú globálny teplomer. Písomné záznamy, letokruhy, sedimenty, ľadové vrty a iné proxy dáta sú veľmi cenné, ale majú iné časové rozlíšenie, neistoty, regionálne pokrytie a často vyhladzujú krátkodobé výkyvy. Porovnávať takéto tisícročiami vyhladené rekonštrukcie s presnými prístrojovými a satelitnými meraniami posledných desaťročí je metodicky dosť odvážne. A potom sa, samozrejme, ľahko nakreslí graf, kde sú staršie teplé obdobia len „ploché hrby“ a dnešok vyzerá ako zvislá čiara.
Po druhé: tvrdenie, že klíma sa prirodzene mení asi o ±1 °C za 10 000 rokov, je skôr slogan než fakt. Už samotný prechod z posledného glaciálu do holocénu znamenal niekoľko stupňov oteplenia za približne 10 tisíc rokov . A za posledný milión rokov sa glaciálno-interglaciálne prechody diali opakovane — nie ako hladké pomalé čiary, ale často ako relatívne rýchle deglaciácie po dlhšom ochladzovaní (5~10x rýchlejšie ako prezentujete). Navyše paleoklíma pozná aj prudké krátkodobé zmeny, napríklad Dansgaard–Oeschgerove udalosti (kde tie zmeny boli fakt rychle - 8 až 16 °C v priebehu niekoľkých desaťročí). Takže „klíma sa prirodzene mení len veľmi pomaly“ je veľmi pekná veta, len škoda, že klíma o nej zjavne nevedela.
A po tretie: odvolávať sa na IPCC a pritom nevedieť pomenovať scenáre, na ktoré sa odvolávam, je trochu problém. AR6 nepracuje s tromi jednoduchými „predikovanými trajektóriami“, ale so scenármi typu SSP1-1.9, SSP1-2.6, SSP2-4.5, SSP3-7.0 a SSP5-8.5. Ak tvrdíte, že ideme po „najhoršej z troch“, bolo by dobré najprv vysvetliť, ktoré tri máte na mysli a podľa čoho ste určil, že realita ide práve po tej najhoršej.
Súčasné oteplenie netreba popierať. Ale ak sa niekto tvári vedecky, mal by rozlišovať proxy dáta, priame merania, časové rozlíšenie, neistoty, prirodzenú variabilitu, scenáre a predikcie. Inak to nie je veda, ale dramatický komentár ku grafu.
"A já se netváří vědecky" -> Práve vyššie uvedenými tvrdeniami sa snažíte pôsobiť, že rozumiete javom, procesom aj metodikám, na základe ktorých potom svoje chybné alebo nepresné závery prezentujete ako vedecké fakty.
Problém nie je v tom, že by ste sa formálne „tváril ako vedec“. Problém je, že používate vedecky znejúce pojmy — globálne teploty, proxy dáta, IPCC scenáre, trajektórie — ale bez toho, aby ste im rozumel a rozlišoval ich metodické limity.
A práve to je kvázi vedecké argumentovanie: nie veda, ale vedecky znejúca rétorika
Odpovědět
Toto je pekná ukážka klimatickej rétoriky, ktorá znie vedecky, ale metodicky sa rozpadá.
Po prvé: historické klimatické údaje nie sú globálny teplomer. Písomné záznamy, letokruhy, sedimenty, ľadové vrty a iné proxy dáta sú veľmi cenné, ale majú iné časové rozlíšenie, neistoty, regionálne pokrytie a často vyhladzujú krátkodobé výkyvy. Porovnávať takéto tisícročiami vyhladené rekonštrukcie s presnými prístrojovými a satelitnými meraniami posledných desaťročí je metodicky dosť odvážne. A potom sa, samozrejme, ľahko nakreslí graf, kde sú staršie teplé obdobia len „ploché hrby“ a dnešok vyzerá ako zvislá čiara.
Po druhé: tvrdenie, že klíma sa prirodzene mení asi o ±1 °C za 10 000 rokov, je skôr slogan než fakt. Už samotný prechod z posledného glaciálu do holocénu znamenal niekoľko stupňov oteplenia za približne 10 tisíc rokov . A za posledný milión rokov sa glaciálno-interglaciálne prechody diali opakovane — nie ako hladké pomalé čiary, ale často ako relatívne rýchle deglaciácie po dlhšom ochladzovaní (5~10x rýchlejšie ako prezentujete). Navyše paleoklíma pozná aj prudké krátkodobé zmeny, napríklad Dansgaard–Oeschgerove udalosti (kde tie zmeny boli fakt rychle - 8 až 16 °C v priebehu niekoľkých desaťročí). Takže „klíma sa prirodzene mení len veľmi pomaly“ je veľmi pekná veta, len škoda, že klíma o nej zjavne nevedela.
A po tretie: odvolávať sa na IPCC a pritom nevedieť pomenovať scenáre, na ktoré sa odvolávam, je trochu problém. AR6 nepracuje s tromi jednoduchými „predikovanými trajektóriami“, ale so scenármi typu SSP1-1.9, SSP1-2.6, SSP2-4.5, SSP3-7.0 a SSP5-8.5. Ak tvrdíte, že ideme po „najhoršej z troch“, bolo by dobré najprv vysvetliť, ktoré tri máte na mysli a podľa čoho ste určil, že realita ide práve po tej najhoršej.
Súčasné oteplenie netreba popierať. Ale ak sa niekto tvári vedecky, mal by rozlišovať proxy dáta, priame merania, časové rozlíšenie, neistoty, prirodzenú variabilitu, scenáre a predikcie. Inak to nie je veda, ale dramatický komentár ku grafu.
"A já se netváří vědecky" -> Práve vyššie uvedenými tvrdeniami sa snažíte pôsobiť, že rozumiete javom, procesom aj metodikám, na základe ktorých potom svoje chybné alebo nepresné závery prezentujete ako vedecké fakty.
Problém nie je v tom, že by ste sa formálne „tváril ako vedec“. Problém je, že používate vedecky znejúce pojmy — globálne teploty, proxy dáta, IPCC scenáre, trajektórie — ale bez toho, aby ste im rozumel a rozlišoval ich metodické limity.
A práve to je kvázi vedecké argumentovanie: nie veda, ale vedecky znejúca rétorika
JD
Jindřich Duras
30.4.2026 08:23 Reaguje na Richard VacekDejte tam do svého přehrávače už nějakou jinou desku :-D! Tahle už je hodně ohraná :-).
Člověče, myslete drobet! Tady jde nejen o vaši zahradu, ale o celý kontinent a zejména o celou Zemi. Všechno je propojené, takže jestli se někde bude někomu dařit líp (jako že vypěstuje něčeho víc), tak zároveň se bude na obrovských rozlohách dařit spoustě lidí hůř. Asi by bylo fajn, kdybyste sdíleli obavu o jejich osud. Pokud to neumíte, mělo by vám být aspoň zřejmé, že migrace hladových etnik specielně pro nás žádnou pohodu nepřinese.
Dál už do diskuse s vámi nejdu, neb je to marný, je to marný, je to marný :-)!
Odpovědět
Člověče, myslete drobet! Tady jde nejen o vaši zahradu, ale o celý kontinent a zejména o celou Zemi. Všechno je propojené, takže jestli se někde bude někomu dařit líp (jako že vypěstuje něčeho víc), tak zároveň se bude na obrovských rozlohách dařit spoustě lidí hůř. Asi by bylo fajn, kdybyste sdíleli obavu o jejich osud. Pokud to neumíte, mělo by vám být aspoň zřejmé, že migrace hladových etnik specielně pro nás žádnou pohodu nepřinese.
Dál už do diskuse s vámi nejdu, neb je to marný, je to marný, je to marný :-)!
RV
Richard Vacek
30.4.2026 17:29 Reaguje na Jindřich DurasMusíte se seznámit s daty, které jsou k dispozici a zbavil byste se svých obav. Zjistil byste že navzdory strašení roste produkce potravin rychleji než počet obyvatel. A není to zvyšováním rozsahu orné půdy. Té naopak na produkci potravin potřebujeme méně a můžeme si dovolit na ní pěstovat energetické plodiny. A že zvýšené koncentraci CO2 vděčíme možná až za 15% úrody. Rostliny se současně stávají odolnější vůči suchu a zaznamenáváme bezprecedentní ozelenění celé planety.
Dozvěděl jste se něco z toho od klimaalarmistů? Proč vám to neřekli?
Odpovědět
Dozvěděl jste se něco z toho od klimaalarmistů? Proč vám to neřekli?
pk
pepa knotek
29.4.2026 14:16No vědci tvrdí, že s globálním oteplením slábne golfský proud a tím poklesnou teploty v Evropě, takže u nás na 50. st. sev.š. tu bude stejná zima jako v Kanadě. Jen bůh ví jak to dopadne.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 20:20 Reaguje na pepa knotekGolfáč otepluje Evropu na rozdílu teplot severu a jihu. Až se zastaví, bude to znhamenat, že je teplá voda všude, tj. žádné ochlazení.
Odpovědět
va
vaber
30.4.2026 08:43 Reaguje na pepa knotekV Kanadě bylo v létě 50°C nad 50tou rovnoběžkou.Proč asi.
Podle toho ,až se zastaví Golfský proud, musí u nás taky být 50°C.
A to tu ještě nemáme studený mořeký proud, jak v Kanadě. Nebo že by ty ,studené nebo teplé mořské proudy chladily jen v zimě a v létě ohřívaly.
Odpovědět
Podle toho ,až se zastaví Golfský proud, musí u nás taky být 50°C.
A to tu ještě nemáme studený mořeký proud, jak v Kanadě. Nebo že by ty ,studené nebo teplé mořské proudy chladily jen v zimě a v létě ohřívaly.
RJ
Robert Jirman
29.4.2026 14:35nás, Čechy tohle vůbec nemůže rozhodit, GW je nesmysl a stupeň sem stupeń tam, my víme svoje, na nás si nějací vědci nepřijdou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:20 Reaguje na Robert JirmanPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JD
Jindřich Duras
30.4.2026 08:26 Reaguje na Robert JirmanJasná věc! Stupně jsou důležité výhradně u piva, ostatek snadno přečkáme někde ve stínu. Do háje s vědcema, motoristům zdar!
(Jo pokus o vtip)
Odpovědět
(Jo pokus o vtip)
RČ
Radek Čuda
30.4.2026 13:02 Reaguje na Jindřich DurasPokud je člověk trouba, tak jo.
Nicméně i pokud není, tak je otázka, jestli nemá větší smysl než cpát ty děsivé prachy do snahy dále snižovat emise ... s vědomím toho, že už hezkých pár let je podíl EU okolo 6 % celosvětových ... nebo se místo snahy zachránit svět nesoustředit víc na to, jak se na asi/snad/možná nevyhnutelné lépe adaptovat. A ne, na oboje fakt nemáme ... zejména s ohledem na další nezbytné výdaje, které nás čekají (od nákladů na obranu až po udržení sociálního smíru ve vztahu k demografickému vývoji).
Odpovědět
Nicméně i pokud není, tak je otázka, jestli nemá větší smysl než cpát ty děsivé prachy do snahy dále snižovat emise ... s vědomím toho, že už hezkých pár let je podíl EU okolo 6 % celosvětových ... nebo se místo snahy zachránit svět nesoustředit víc na to, jak se na asi/snad/možná nevyhnutelné lépe adaptovat. A ne, na oboje fakt nemáme ... zejména s ohledem na další nezbytné výdaje, které nás čekají (od nákladů na obranu až po udržení sociálního smíru ve vztahu k demografickému vývoji).
JD
Jindřich Duras
30.4.2026 13:36 Reaguje na Radek ČudaObávám se, že logika "buď jedno, nebo druhé" a "jedno ano a druhé ne" už fungovat nemůže. Už jsem zašli se vším velmi daleko a celkem rychle nás dohání dlouhodobě podceňované problémy, z nichž většinu podceňujeme ještě i teď.
Prostě je třeba jednak se snažit zpomalit ten proces, co nás žene, kam nechceme, jednak budovat odolnost proti změnám, které přicházejí.
Žili jsme dlouho na dluh a jeho splatnost je tady.
Odpovědět
Prostě je třeba jednak se snažit zpomalit ten proces, co nás žene, kam nechceme, jednak budovat odolnost proti změnám, které přicházejí.
Žili jsme dlouho na dluh a jeho splatnost je tady.
KV
Karel Valenta
29.4.2026 16:13Lipno se dle nedávného článku oteplilo o skoro 3°C a jak se nám krásně zelená. Nyní bych uvítal nějaký vědecký článek, proč se zrovna Evropa otepluje nejrychleji.
Odpovědět
ss
RV
Richard Vacek
29.4.2026 20:15 Reaguje na Karel ValentaProtože je nejblíže pólu. Tak to bylo i za předchozích dob meziledových.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:21 Reaguje na Richard VacekNevím, čemu říkáte cha cha "nejblíž" ale ČR je na 50 rovnoběžce a pól je 90. Znám i bližší místa.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
30.4.2026 17:36 Reaguje na Pavel HanzlProto tady nemluvíme o ČR, ale o Evropě - kontinentu, který je nejblíž pólu. Je blíže než ostatní obydlené kontinenty.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
30.4.2026 04:05 Reaguje na Karel ValentaPřeci protože nás dohřívají ceny energií a grýndýl...
Odpovědět
ss
LM
Ladislav Metelka
30.4.2026 07:38 Reaguje na Karel ValentaVědecký není, ale https://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/klima-opravdu-se-u-nas-otepluje-2x-rychleji-a-rychleji-nez-co.Bg26010705
Odpovědět
KV
Karel Valenta
30.4.2026 23:12 Reaguje na Ladislav MetelkaTen článek je o oteplování Evropy a přiložená mapka spíš ukazuje na oteplování moře kolem VB a kupodivu menší oteplování střední Evropy. Tak jsem z toho jelen.
Odpovědět
va
vaber
30.4.2026 08:28 Reaguje na Karel ValentaNo proč se otepluje nejvíce? Jak nám odborníci říkají, zavinila to špína CO2, takže Evropa musí být nejšpinavější i když se chlubí jak se vyčistila. Moc lidí na malém prostoru a špína. To se ovšem vůdcům v Evropě jako vysvětlení nelíbí. Ti říkají ,že jsme nejčistější.
Kdysi když svět byl hodně špatný ,tak Pán Bůh potrestal Sodomu a Gomoru. Dnes je holt na řadě Evropa.
Takový nevědecky vědecký názor ovšem je nepublikovatelný.
Odpovědět
Kdysi když svět byl hodně špatný ,tak Pán Bůh potrestal Sodomu a Gomoru. Dnes je holt na řadě Evropa.
Takový nevědecky vědecký názor ovšem je nepublikovatelný.
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:35 Reaguje na vaberEvropa rozhodně není nejšpinavější místo (kontinent) a hlavně: není zaklopena nějakým deklem. Vítr roznáší exhalace na obrovské vzdálenosti a skleníkový efekt se projevuje hlavně ve vyšších sférách atmosféry a tam vše roztáhne po celém světě hlavně jet-stream.
Odpovědět
va
vaber
30.4.2026 08:48 Reaguje na Pavel HanzlHanz Evropa musí být nejšpinavější a proto se nejvíc otepluje ,když tvrdíš, že není nejšpinavější, zpochybňuješ posvátnou teorii o vlivu CO2 na atmosféru.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:30 Reaguje na Karel ValentaCelosvětové klima je extrémně složitý systém a zjistit z miliónů měření, jak se globálně mění, je samo o sobě dost náročné. Teploty se mění na každém místě jinak (to je ovlivněno počasím) a udělat průměr z průměrů není asi složité, ale zjistit proč, asi snad vůbec nejde. Předpovídat počasí je x násobně náročnější, než předpovídat změnu klimatu.
Odpovědět
va
vaber
30.4.2026 08:50 Reaguje na Pavel HanzlProč se ptát odborníků nebo číst vědecké zprávy a teorie. Stačí se zeptat Hanzla.
Odpovědět
LM
RV
Richard Vacek
30.4.2026 17:41 Reaguje na Ladislav MetelkaA je to vůbec potřeba? Vzhledem k tomu, jak často jsou tito odborníci sami překvapeni tím, co se děje, to vypadá, že odborníky být můžou, ale moc tomu nerozumí.
Odpovědět
va
vaber
30.4.2026 19:25 Reaguje na Ladislav MetelkaSamozřejmě ne, jen mě zaráží některé věty které se ve zprávách objevují a citujeí je média .
Třeba:
,,podle Burgessové souvisí s nižším znečištěním vzduchu, díky němuž se tvoří méně nízkých oblaků, které odrážejí sluneční světlo. Na Zemi proto dopadá více slunečního záření.,,
Samozřejmě ,mluví o OZ ,ale jaký je vliv toho ,,více slunečního záření,, na oteplení?
Druhá věta:
,,Světové oceány absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla způsobeného emisemi skleníkových plynů zapříčiněných člověkem,,
Rád bych viděl alespoň náznak výpočtu tohoto tvrzení. Vím ,že je při výpočtech , nedůležitější a nejsložitější sestavit správnou rovnici,použít správné konstanty a okrajové podmínky . Když mám špatnou rovnici, vypočtu hausnumera, ale celkem to nevadí, protože nikdo neumí sestavit rovnici lepší a hausnumera zpochybňovat.
Odpovědět
Třeba:
,,podle Burgessové souvisí s nižším znečištěním vzduchu, díky němuž se tvoří méně nízkých oblaků, které odrážejí sluneční světlo. Na Zemi proto dopadá více slunečního záření.,,
Samozřejmě ,mluví o OZ ,ale jaký je vliv toho ,,více slunečního záření,, na oteplení?
Druhá věta:
,,Světové oceány absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla způsobeného emisemi skleníkových plynů zapříčiněných člověkem,,
Rád bych viděl alespoň náznak výpočtu tohoto tvrzení. Vím ,že je při výpočtech , nedůležitější a nejsložitější sestavit správnou rovnici,použít správné konstanty a okrajové podmínky . Když mám špatnou rovnici, vypočtu hausnumera, ale celkem to nevadí, protože nikdo neumí sestavit rovnici lepší a hausnumera zpochybňovat.
rb
r b
2.5.2026 11:01 Reaguje na vaberToto je presne problém klimatickej komunikácie.
V samotnej vede sú často neistoty, rozpätia, predpoklady, alternatívne mechanizmy a metodické limity. Lenže k verejnosti sa cez IPCC, agentúry, tlačové správy a médiá často dostane už len prefiltrovaná esencia: „vedci potvrdili“.
A tým sa stratia najdôležitejšie otázky: aký je výpočet, aké sú okrajové podmienky, aké veľké sú neistoty, čo je meranie, čo je atribúcia, čo je model a čo je politický záver.
Napríklad veta, že oceány absorbovali 90 % nadbytočného tepla, je empirický údaj. Ale veta, že toto teplo je spôsobené ľudskými emisiami skleníkových plynov, je už atribučný záver. Nie priame meranie.
Podobne, ak sa povie, že menej aerosólov a menej nízkych oblakov znamená viac slnečného žiarenia na povrchu, nemôže sa to potom tváriť ako nepodstatná poznámka pod čiarou. Je to súčasť energetickej bilancie.
Problém nie je v tom, že by veda nemala čo povedať. Problém je, že verejnosti sa často nepredkladá vedecký proces, ale hotový naratív bez priznanej neistoty.
Odpovědět
V samotnej vede sú často neistoty, rozpätia, predpoklady, alternatívne mechanizmy a metodické limity. Lenže k verejnosti sa cez IPCC, agentúry, tlačové správy a médiá často dostane už len prefiltrovaná esencia: „vedci potvrdili“.
A tým sa stratia najdôležitejšie otázky: aký je výpočet, aké sú okrajové podmienky, aké veľké sú neistoty, čo je meranie, čo je atribúcia, čo je model a čo je politický záver.
Napríklad veta, že oceány absorbovali 90 % nadbytočného tepla, je empirický údaj. Ale veta, že toto teplo je spôsobené ľudskými emisiami skleníkových plynov, je už atribučný záver. Nie priame meranie.
Podobne, ak sa povie, že menej aerosólov a menej nízkych oblakov znamená viac slnečného žiarenia na povrchu, nemôže sa to potom tváriť ako nepodstatná poznámka pod čiarou. Je to súčasť energetickej bilancie.
Problém nie je v tom, že by veda nemala čo povedať. Problém je, že verejnosti sa často nepredkladá vedecký proces, ale hotový naratív bez priznanej neistoty.
VM
Vladimir Mertan
1.5.2026 21:28https://www.nationalgeographic.cz/historie/patrani-po-projevech-male-doby-ledove-v-dejinach-zeme/
Obzvláště krutá byla zima na přelomu 18. století. Koncem 17. století se několik evropských národů potýkalo s velkými hladomory; podle Ariela Hessayona University of London byla zima v roce 1684 tak krutá, že král Karel II. povolil charitativní sbírku, do níž sám přispěl. Díky tomu se Anglii podařilo zimu přečkat lépe než některým jejím sousedům. Ale i přesto, píše Hessayon, „lidé stejně jako zvířata, ptáci a ryby umírali v celé zemi. Pohřbívání bylo pozastaveno, neboť půda byla příliš tvrdá na to, aby se dal vykopat hrob. Stromy se rozpadaly a rostliny hynuly.“
Z članku ešte vyberám: Ačkoli někteří badatelé tvrdí, že mohla začít již dříve, NASA definuje malou dobu ledovou jako období, které začalo okolo roku 1550 a obsahovalo tři chladné vrcholy, které přišly v letech 1650, 1770 a 1850. Jejich mezidobí však byla relativně teplá.
Takže naše "moderné oteplenie sa začína v období chladného výkyvu v roku 1850. Ako boli teplé tie medziobdobia si môžeme urobiť obraz z tých hladomorov.
Odpovědět
Obzvláště krutá byla zima na přelomu 18. století. Koncem 17. století se několik evropských národů potýkalo s velkými hladomory; podle Ariela Hessayona University of London byla zima v roce 1684 tak krutá, že král Karel II. povolil charitativní sbírku, do níž sám přispěl. Díky tomu se Anglii podařilo zimu přečkat lépe než některým jejím sousedům. Ale i přesto, píše Hessayon, „lidé stejně jako zvířata, ptáci a ryby umírali v celé zemi. Pohřbívání bylo pozastaveno, neboť půda byla příliš tvrdá na to, aby se dal vykopat hrob. Stromy se rozpadaly a rostliny hynuly.“
Z članku ešte vyberám: Ačkoli někteří badatelé tvrdí, že mohla začít již dříve, NASA definuje malou dobu ledovou jako období, které začalo okolo roku 1550 a obsahovalo tři chladné vrcholy, které přišly v letech 1650, 1770 a 1850. Jejich mezidobí však byla relativně teplá.
Takže naše "moderné oteplenie sa začína v období chladného výkyvu v roku 1850. Ako boli teplé tie medziobdobia si môžeme urobiť obraz z tých hladomorov.
rb
r b
2.5.2026 12:32Tento článok je dobrý príklad toho, ako sa z klimatických dát vyrába alarmistická komunikácia.
Nie preto, že by si musel vymýšľať čísla. To je práve na tom horšie. Čísla často sedia, ale prejdú cez veľmi selektívny filter.
Najprv je tu relatívne opatrná vedecká vrstva: Copernicus pracuje s reanalýzami, viacerými datasetmi, referenčnými obdobiami, pohyblivým klimatologickým priemerom, ENSO, oceánskou variabilitou, aerosólmi, oblačnosťou, solárnym cyklom, vodnou parou a ďalšími faktormi.
Potom príde spoločná správa alebo tlačový výstup s WMO. Z tejto komplexnosti sa vyberú najúdernejšie časti: rekordy, požiare, sneh, rieky, ľadovce, horúčavy. Neistoty a metodické poznámky ustúpia do pozadia.
A potom príde mediálny článok. Tam už zostane hlavne dramatický príbeh: Európa sa varí, sneh mizne, rieky vysychajú, klimatická zmena je tu. A keď niekto namietne, že chýba metodický kontext, odpoveď znie: „Veď je to Copernicus.“
Lenže to je práve problém. Odkaz na Copernicus sa použije ako vedecké potvrdenie celého mediálneho naratívu, hoci pôvodný zdroj je opatrnejší a hovorí viac než len titulok.
Navyše aj samotný baseline 1850–1900 je dohodnutá metodická konvencia, nie neutrálny klimatický normál. Je to praktická "prístrojová" referencia, navyše z obdobia blízkeho chladnému koncu neskorého holocénu, s nerovnomerným historickým pokrytím meraní. V podstate sa dohodlo že ako základ sa vezme asi najchladnejšie obdobie za posledných cca 8000 rokov. Ak sa toto verejnosti nepovie, graf vyzerá jednoznačnejšie, než v skutočnosti je. (ak by sme to porovnávali s holocénnym optimom, tak možno sa k nemu ešte len blížime)
Takže problém nie je iba v dátach. Problém je v eskalácii interpretácie:
vedecký report → filtrovaná tlačová správa → vyhrotený mediálny titulok → verejnosť presvedčená, že dostala čistú vedu.
V skutočnosti často dostala len dramatický výťah z vybraných častí vedy, bez baseline, bez neistôt, bez proxy limitov, bez prirodzenej variability a bez rozlíšenia medzi meraním, atribúciou a politickým záverom.
To nie je informovanie. To je klimatický marketing s pečiatkou „vedecky potvrdené“.
Odpovědět
Nie preto, že by si musel vymýšľať čísla. To je práve na tom horšie. Čísla často sedia, ale prejdú cez veľmi selektívny filter.
Najprv je tu relatívne opatrná vedecká vrstva: Copernicus pracuje s reanalýzami, viacerými datasetmi, referenčnými obdobiami, pohyblivým klimatologickým priemerom, ENSO, oceánskou variabilitou, aerosólmi, oblačnosťou, solárnym cyklom, vodnou parou a ďalšími faktormi.
Potom príde spoločná správa alebo tlačový výstup s WMO. Z tejto komplexnosti sa vyberú najúdernejšie časti: rekordy, požiare, sneh, rieky, ľadovce, horúčavy. Neistoty a metodické poznámky ustúpia do pozadia.
A potom príde mediálny článok. Tam už zostane hlavne dramatický príbeh: Európa sa varí, sneh mizne, rieky vysychajú, klimatická zmena je tu. A keď niekto namietne, že chýba metodický kontext, odpoveď znie: „Veď je to Copernicus.“
Lenže to je práve problém. Odkaz na Copernicus sa použije ako vedecké potvrdenie celého mediálneho naratívu, hoci pôvodný zdroj je opatrnejší a hovorí viac než len titulok.
Navyše aj samotný baseline 1850–1900 je dohodnutá metodická konvencia, nie neutrálny klimatický normál. Je to praktická "prístrojová" referencia, navyše z obdobia blízkeho chladnému koncu neskorého holocénu, s nerovnomerným historickým pokrytím meraní. V podstate sa dohodlo že ako základ sa vezme asi najchladnejšie obdobie za posledných cca 8000 rokov. Ak sa toto verejnosti nepovie, graf vyzerá jednoznačnejšie, než v skutočnosti je. (ak by sme to porovnávali s holocénnym optimom, tak možno sa k nemu ešte len blížime)
Takže problém nie je iba v dátach. Problém je v eskalácii interpretácie:
vedecký report → filtrovaná tlačová správa → vyhrotený mediálny titulok → verejnosť presvedčená, že dostala čistú vedu.
V skutočnosti často dostala len dramatický výťah z vybraných častí vedy, bez baseline, bez neistôt, bez proxy limitov, bez prirodzenej variability a bez rozlíšenia medzi meraním, atribúciou a politickým záverom.
To nie je informovanie. To je klimatický marketing s pečiatkou „vedecky potvrdené“.
