Copernicus: Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let
Západní Evropa podle unijní služby zaznamenala nejteplejší léto v historii měření s průměrnou teplotou 21,7 stupně Celsia, což je o 2,5 stupně Celsia více, než činil průměr v období let 1991 až 2020. Překonala tak předchozí rekord z roku 2003. Mimořádná byla podle služby také vytrvalost a geografický rozsah horka, neboť v letošním roce zaznamenala 17 dní, kdy alespoň 60 procent území západní Evropy zaznamenalo teploty nad 30 stupňů Celsia. Pro srovnání: v loňském roce zaznamenala takových dní sedm.
Rozšířená byla v Evropě také takzvaná tepelná zátěž, což je ukazatel toho, jak různá teplotní prostředí působí na lidský organismus a vystavují lidi závažným zdravotním rizikům, uvedl Copernicus s tím, že 52 procent území kontinentu do konce sezony čelilo "alespoň velmi silným podmínkám", což odpovídá pocitové teplotě 38 stupňů Celsia nebo více.
Kvůli dlouhodobému a závažnému suchu Copernicus eviduje "nejzávažnější nízké letní průtoky řek" od roku 1992, tedy od začátku vedení záznamů. "V červenci a srpnu došlo současně k rekordně nízkým nebo téměř rekordně nízkým průtokům na mnoha významných evropských tocích, včetně Rýna, Dunaje, Pádu, Loiry, Rhôny a Seiny," uvádí služba.
Připomněla, že nízké hladiny řek vážně narušily chod mnoha odvětví, včetně nákladní dopravy. "To mělo dopad na dodavatelské řetězce, a zároveň to způsobilo rostoucí tlak na zavlažování, chlazení jaderných reaktorů, výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách a dostupnost sladké vody," sdělila služba. "Zdůraznila se tak úzká souvislost mezi změnou klimatu a souvisejícími geopolitickými výzvami, jako je energetická bezpečnost," dodala. Evropská moře byla podle služby po celé léto mimořádně teplá.
Přetrvávající sucho a opakované vlny veder přispěly také k mimořádně aktivní sezoně lesních požárů. Podle Evropského systému informací o lesních požárech (EFIS) byla do 2. září spálená plocha v celé EU téměř dvojnásobná oproti průměru pro toto roční období za období 2006 až 2025, sdělil Copernicus. Obzvláště rozsáhlé požáry sužovaly Španělsko a Francii.
"Evropa zažila v roce 2026 léto, v němž se sbíhaly klimatické extrémy. V rozsáhlých částech kontinentu se současně vyskytovaly rekordní tepelná zátěž, rozsáhlé suché podmínky, mimořádně nízké průtoky řek a neobvykle teplé moře," uvedla vedoucí klimatické sekce služby Copernicus Samantha Burgessová. Důsledky podle ní daleko přesáhly pouhé teplotní rekordy a ovlivnily dostupnost vody, energetické systémy, dopravu, ekosystémy i lidské zdraví.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Pavel Hanzl
2.10.2026 08:41Každopádně se zatím potvrzují slova alarmistů a ne konzervativců.
Jiří Svoboda
2.10.2026 11:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.10.2026 15:27 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
2.10.2026 20:01 Reaguje na Jiří SvobodaTi, kteří ví, že se mění, se dělí na klimakonzervativce, kteří veškerá data interpretují přesně, ale vývoj předvídají poměrně mírný. A klimaalarmisti, kteří vychází ze stejných dat, ale prognózují daleko horší průběh. Teď to jede spíš podle alarmistů, ale je to celé čistě racionální a žádné divadlo tam nevidím. To z celého dělají pouze ropáci.
vaber
2.10.2026 08:46Jak se planeta oteplila, změnila se cirkulace a v Evropě neprší. Odborníci však říkají ,že prší stejně , no ale vody je katastrofálně málo. Kdy bude pršet nikdo netuší. Cirkulace se zřejmě tak rychle nezmění a to říká ,že bude sucho i v dalších letech. Co by znamenaly další stejně suché roky pro přírodu ,zemědělství ,lesy i zdroje vody pro, v Evropě silně přemnoženého,člověka? Dokáže někdo odhadnout následky a problémy se kterými se bude Evropa vyrovnávat ,nebo se ani vyrovnat nedokáže. Nejčernější vyhlídky o kterých se raději mlčí.
V minulosti když vyschla nějaká oblast ,člověk musel odejít jinam. Dnes nemá kam.
Jiří Svoboda
2.10.2026 11:36 Reaguje na vaberAsi to první, co bude třeba obětovat, budou mokřady a část lesů. Prostě snížit možnosti odparu.
vaber
4.10.2026 16:48 Reaguje na Jiří SvobodaNěkolik let takových jako tento rok a budeme bez stromů, nebo odborníci říkají že ne?
Pavel Hanzl
2.10.2026 15:29 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
3.10.2026 10:13Já myslel, že suché řeky jsou pouze výsledek socialistického hospodaření!
Pavel Hanzl
3.10.2026 12:44 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
3.10.2026 17:57 Reaguje na Pavel Hanzlza sucho. Tak kde ta zadržená voda je? Proboha myslete, že
jsme je pouze dohnali s jejich způsobem hospodaření a teď
už na to taky doplácíme. Rostlinná výroba bez dobytka a hnoje pouze s umělými hnojivy a naopak hnůj z průmyslových
chovů končící v bioplynkách je jejich vynález, ve kterém
je pouze doháníme. Nebo je to snad vynález komunistů? Ti
nemuseli vyrábět dotovaný bioplyn z hnoje a kukuřice,
protože kupovali zemní plyn z Ruska za pakatel.
Jarka O.
3.10.2026 22:14 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.10.2026 11:06 Reaguje na Jarka O.špínu na naši minulost. U těch cukrovarů je to ale
i o ceně energie a o mzdových nákladech sezónních
zaměstnanců. Pro cukrovku z mého okolí jezdí polské
kamióny, protože je u nich energie levnější a ten
loňský se prodává v akcích v Polsku i po 6 Kč/kg!
Naši včelaři ho tam jezdí nakupovat a nejen oni.
Prý tam viděli i majitele pekárny, který ho koupil
několik metráků. Tomu nemohou konkurovat ani naše
bývalé cukrovary francouzských majitelů a krachují
taky. S gryndýlovým tlakem na ceny energií dochází
k dalšímu výpadku jedné z plodin a brzo už zbude
po snížení produkce řepky na polích pouze pšenice
a kukuřice. Vylití dítěte s vodou z vaničky se tak
Zeleným povedlo náramně a i po zjištění negativních dopadů své politiky pokračují dál do úplného zmaru
evropské prosperity. Snad se občané EU proberou a
přestane hra na ekologii s kukuřicí pro bioplynky
a jinými dotovanými biopalivy huntující půdu. Je
to postavené na hlavu, ale u některých politiků
to chápu. Jsou v Gryndýlu zaháčkováni a nebo jsou zcela hloupí a nekompetentní pochopit své chyby.

Cenu za Jihomoravský kraj o nejlepší ekologické opatření získala obnova parku
Extrémní počasí letos tuzemským zelinářům způsobilo škody zatím za 700 milionů korun
Ministerstvo dosud neodeslalo Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody