Čtyřřadá Valdštejnova lipová alej v Jičíně s 1140 stromy je kulturní památkou

Čtyřřadá Valdštejnova lipová alej v Jičíně je kulturní památkou. Za památku alej 2. října prohlásilo ministerstvo kultury. ČTK to řekl mluvčí jičínské radnice Jan Jireš. Téměř dva kilometry dlouhou lipovou alej založil v první polovině 17. století vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Stromořadí patří městu a je považováno za nejstarší dochovanou historickou alej v Česku. Nyní alej, která propojuje centrum Jičína s letohrádkem Valdštejnská lodžie a s Libosadem, čítá 1140 stromů. Na vyhlášení aleje kulturní památkou město spolupracovalo s Národním památkovým ústavem. Letos úřady upravily hranice pozemků tak, aby se kulturní památkou stal pouze prostor aleje. "Prohlášení lipové aleje za kulturní památku považuji za formální stvrzení její mimořádné historické i krajinářské hodnoty," uvedl vedoucí jičínského stavebního úřadu Martin Mezera.

Alej je také součástí soustavy chráněných území Natura 2000, a to kvůli chráněnému broukovi páchníkovi hnědému, který žije v dutinách stromů aleje.

Lípy srdčité jsou od sebe vysázené po šesti metrech. Alejí procházejí dva chodníky, přičemž jižní je asfaltový a slouží jako cyklostezka. Severní chodník je mlatový. Alej na dvou místech příčně přerušují místní komunikace do čtvrti Soudná a v koncové části u Valdic ji šikmo protíná výpadová silnice směrem na Semily. Po přerušení silnicí alej pokračuje v délce 93 metrů k bráně Valdštejnské lodžie. Tato koncová část pochází z počátku 19. století. Stromořadí je orientováno tak, že v den letního slunovratu na jednom jeho konci slunce vychází a na druhém zapadá.

Zahájení prací na vybudování aleje podle návrhu italského architekta Niccolo Sebregondiho spadá do let 1629 až 1630. "Výsadba nových lip se uskutečnila během dvou týdnů od 6. do 19. listopadu 1632, kdy na ni pracovalo až 138 osob. Do roku 1927 byly lípy vyměněny zřejmě třikrát a dle odborníků věk jednotlivých lip tehdy nepřesahoval 150 let," uvedla radnice.

Poslední velkou obměnou lipová alej prošla v letech 2011 a 2012, kdy byla po kácení a nové výsadbě obnovena či doplněna zhruba třetina stromů v aleji. Za posledních asi 20 let zahradníci vyměnili přibližně polovinu stromů, koruny lip tvarují takzvaným hlavovým řezem. Ročně město do údržby aleje vkládá přibližně 400 000 korun.

Přímým vzorem pro jičínskou alej patrně byla dvouřadá alej spojující Pražský hrad se Stromovkou, která byla založena v roce 1611 rozhodnutím císaře Rudolfa II. Druhým možným vzorem byla čtyřřadá alej ve vídeňském Prátru zřízená císařem Maxmiliánem II. v roce 1564.

Lipová alej je zásadním prvkem jičínské komponované krajiny, což byl postup typický pro Valdštejnskou, potažmo barokní architekturu. "Kompozice byla založena na přímce a na sakrálních a světských stavbách na ni umístěných. Jedinečná optická osa měla propojit město Jičín s lodžií v Libosadu pod vrchem Zebín a krajinné dominanty hradu Veliše, včetně kartuziánského kláštera ve Valdicích, respektive hradu Kumburk," uvedlo ministerstvo kultury.

---

reklama

---