Cyklistům v Praze chybí bezpečné cesty. Přesto se jejich počet zdvojnásobil

Obyvatelé hlavního města se učí používat kolo jako běžný dopravní prostředek, počet pravidelných jezdců se za poslední dva roky zdvojnásobil. Alespoň jednou v roce 2012 sedla na kolo na území hlavního města v roce plná polovina Pražanů. Stále jim ale chybí bezpečné cesty a možnost parkovat. Vyplývá to z výzkumu agentury GfK, který byl připravený pro pražský magistrát.

Podle studie používá bicykl jako denní dopravní prostředek 120 tisíc lidí. V sezóně jezdí alespoň jednou týdně dokonce 200 tisíc obyvatel hlavního města. Průzkum ovšem potvrdil i chronické problémy pražských ulic: cyklisté se na komunikacích necítí bezpečně, nevyhovuje kvalita infrastruktury a chybí dostatek míst k bezpečnému parkování kol. Podle průzkumu lidé "do jisté míry oceňují úsilí ke zlepšení, ale jak tempo změn, tak aktuální stav vyvolávají rozčarování".

Výzkum také naznačuje, že právě kvůli váhavému přístupu k budování vhodných podmínek pro cyklisty na pražských komunikacích lidé, kteří by na kole rádi jezdili, tuto chuť ztrácí. Podle průzkumu se tak ztrácí potenciál ještě většího rozvoje cyklistiky jako městské dopravy.

Podle průzkumu se pravidelné používání kola pozitivně podepisuje na menším počtu jízd automobilem, zároveň ale neubírá uživatele veřejné dopravě. Proto by dalšímu rozvoji cyklistiky mohla pomoci větší možnost kombinovat cesty na kole s jízdou veřejnou dopravou.

Podle Vratislava Fillera z iniciativy Auto*Mat průzkum sice dokládá rozvoj cyklistické dopravy za poslední dva roky, současně ale prý ukazuje na zpomalování tohoto trendu. „Výzkum potvrdil obrovský potenciál, který kolo v Praze má. Podpora cyklodopravy ze strany vedení města se ale prakticky zastavila. Možná právě proto se magistrát zdráhá výsledky průzkumu zveřejnit,“ říká Filler.

Aktuálně činí podíl kol na celkovém počtu cest na území Prahy dvě procenta. Magistrát ale ve své koncepci rozvoje cyklistické dopravy počítá s tím, že do roku 2020 dosáhne podíl kol na všech vykonaných cestách sedmi procent. Podle Auto*Matu je to stěží splnitelné, právě kvůli zanedbávaném rozvoji infrastruktury. Podle aktivistů za poslední dva roky nevzniklo s výjimkou rozsáhlé rekonstrukce křižovatky na nábřeží Kapitána Jaroše žádné opatření, které by lidem jezdícím na kole zásadně zlepšilo podmínky tam, kde je to nejpotřebnější. Klíčové úseky v centru města jsou stále obtížně průjezdné.

Přitom z výzkumu vyplývá, že po výrazném zmírnění překážek by v sezóně několikrát týdně vyjelo na kole přes tři sta tisíc Pražanů. Vedle místa odděleného od automobilů chybí cyklistům zejména možnost bezpečně zaparkovat v cíli cesty.

Průměrně se po Praze na kole denně najezdí 560 tisíc kilometrů. V zimě jezdí na kole pravidelně 44 tisíc Pražanů, v létě je to čtyřikrát více. Ženy považují jízdu na kole za nebezpečnější, současně si ale slibují daleko víc od možného zlepšení podmínek pro cyklisty.

Podle Vratislava Fillera se posledních pět let soustavně prohlubuje kritický postoj cyklistů k infrastruktuře, ať jde o stezky nebo cyklopruhy. "Lze si to vysvětlit jako následek sporných zkušeností s realizacemi, které mají převážně nízkou kvalitu a nejsou pro cyklisty dostatečně komfortní. To, jak vypadají dosud vznikající cyklostezky a další infrastruktura, se zdá být pro cyklisty stále větším zklamáním,“ komentuje průzkum Filler.

---

reklama

---