Demonstrací proti Motoristům v čele MŽP se v krajích účastnily desítky studentů
9.12.2025 15:31 | PRAHA
(ČTK)
V Brně přišlo protestovat asi 400 lidí, v Českých Budějovicích a Plzni do 150 lidí.
V centru Olomouce se sešlo asi sto vysokoškoláků a středoškoláků. Někteří z nich s sebou přinesli transparenty s nápisy "Motoristy nechceme" či "Hejčín proti motoristům". Demonstranti skandovali hesla: "Motoristů bylo dost, chceme lepší budoucnost" či "Motoristi-fašisti". Menší rozruch způsobil pouze mladík, který rychle prošel kolem a vykřikl, že Motoristé jsou nejlepší. Za to od demonstrantů sklidil hlasité posměšky.
Přibližně 150 studentů Jihočeské univerzity a gymnázií protestovalo v Českých Budějovicích. Akce, která se uskutečnila před rektorátem Jihočeské univerzity, trvala necelou hodinu. Během ní promluvilo k účastníkům několik studentů. Protest skončil společným zpěvem písně Modlitba pro Martu.
V Ústí opustilo výuku několik desítek studentů Univerzity J. E. Purkyně. Sešli se u univerzitního amfiteátru. Pokračovali do Městských sadů, někteří s transparenty. Po ukončení oficiální části protestu pokračovali městem do atria magistrátu. Přidali se i někteří středoškoláci.
Do akce před rektorátem zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) se zapojilo několik desítek studentů. "Nesouhlasíme, aby ministr životního prostředí byl člověk, který zpochybňuje vliv člověka na klimatickou změnu, chce zrušit bezzásahovost chránící národní parky před kácením nebo popírá negativní dopady uhelných elektráren a chce se navracet k uhlí," řekla ČTK zástupkyně spolku UTB za klima Anna Zimmermannová.
Na plzeňské náměstí přišlo protestovat asi 130 mladých lidí. Malé hloučky studentů se zpočátku na náměstí, které je momentálně zaplněno adventními trhy, hledaly. Nakonec se účastníci sešli před vchodem do katedrály. Přinesli s sebou transparenty "Planeta se stále peče, zelená krev nepoteče", "Věda jsou fakta, ne fikce", "Stop klerofašismu", "Hej, Motoristo, ohřej si svůj oběd, ne planetu" a další. Téma životního prostředí ale nebylo jediné, které na demonstraci zaznívalo. Studenti skandovali také, že nechtějí fašismus.
V Liberci se k protestům připojili studenti soukromého Gymnázia Doctrina, desítky z nich přerušily v poledne výuku a sešly se před budovou s transparentem "Studenti z Doctriny jsou proti Motoristům na MŽP". "Vadí mi jejich (Motoristů) arogance a nekompetentnost," řekla jedna ze studentek. Studentům také vadí, že strana, která se podle nich sotva dostala do Sněmovny, bude mít ve vládě významné posty. "Já doufám, že je to jen nějaký sociální experiment," dodal jeden z protestujících studentů.
Protestu na náměstí Svobody v centru Hradce Králové se krátce po poledni zúčastnilo osm studentů a studentek Univerzity Hradec Králové (UHK). Setkání u budovy Filozofické fakulty UHK se neslo v poklidné atmosféře. Na jediném transparentu byl nápis: Motoristé přijíždí, my odcházíme. Shromáždění trvalo několik minut.
Nejrozsáhlejší protest se uskutečnil v hlavním městě, kde stovky lidí zaplnily náměstí Jana Palacha. Nad jejich hlavami byly vidět transparenty s nápisy například "DAMU proti Motoristům na MŽP" nebo "zařaďte zpátečku", někteří demonstrující při příchodu na náměstí skandovali. Následně se v průvodu vydali na Hradčanské náměstí. Kvůli tomu se dočasně zastavily podle zpravodajky ČTK i tramvaje na Malé Straně.
Předseda ANO Andrej Babiš po svém dnešním jmenováním premiérem předal prezidentovi Petru Pavlovi nominace ministrů do vlády bez nominanta Motoristů na ministra životního prostředí Filipa Turka. Řízením resortu má být dočasně pověřen předseda Motoristů Petr Macinka, který se má stát také ministrem zahraničí. Turek podle něj není na aktuálním seznamu kandidátů na ministry pouze kvůli zdravotní indispozici, Motoristé náhradu nehledají. Pavel má s nominací problém kvůli kontroverzím kolem Turkovy osoby.
Proti kandidátovi za Motoristy v čele ministerstva životního prostředí protestovaly v říjnu v Praze na Hradčanském náměstí tisíce lidí. Vzniklo také několik dopisů ze stran studentů, vědců a ekologických organizací.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Macinka zopakoval, že by si přál kompletní vládu včetně Turka do poloviny ledna
Studenti protestovali proti obsazení MŽP zástupcem hnutí Motoristé sobě
Greenpeace vyvěsili transparent na budovu ministerstva životního prostředíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
JŘ
Jaroslav Řezáč
9.12.2025 16:55vliv člověka na klimatickou změnu není, je jen vliv prostředí na klima z hlediska fyziky a fyzikálních jevů. Změny se dějí a budou dít nehledě na to, co si o tom kdo myslí nebo ne...
Změny klimatu jsou cyklické a záleží na prostředí a fyzikálních vlastnostech. Že se mění v čase tisíce let je prokázáno.
Odpovědět
Změny klimatu jsou cyklické a záleží na prostředí a fyzikálních vlastnostech. Že se mění v čase tisíce let je prokázáno.
PH
Pavel Hanzl
9.12.2025 18:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPán by se měl trochu dovzdělat v úplném základu klimatologie, možná by stačilo pochopit, co znamená těch 60 miliard tun každoročních emisí CO2 z lidských aktivit.
Pokud se uhlík ukládá stovky miliónů let pod zem a pak ho člověk rychostí nárazu asteriodu vyfučí do atmosféry, stane se asi tak co?
Odpovědět
Pokud se uhlík ukládá stovky miliónů let pod zem a pak ho člověk rychostí nárazu asteriodu vyfučí do atmosféry, stane se asi tak co?
JŘ
Jaroslav Řezáč
9.12.2025 18:12 Reaguje na Pavel Hanzlzměna klimatu je mnohem komplexnější. Co sluneční aktivita, seismická činnost, sopečná činnost a ohřívání povrchu Země, stejně tak proudění v atmosféře, které je volatilní od severu k jihu. To je vše fyzikální vlastnost... vytrhávat kontext, jako to dělají ti študáci není možné. Nehledě na to, že v atmosféře je pouze 0,04% CO2.
Odpovědět
ss
su
JS
Jiří Svoboda
10.12.2025 09:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZkuste respektovat fakt, že bez těch 0,04 % CO2 v atmosféře by bylo na Zemi asi o 10 °C chladněji. Pak už není tak daleko pochopit, jakou funkci CO2 i v takto malé koncentraci dělá (efektivně je to třímetrový sloupec koncentrovaného CO2).
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
10.12.2025 14:09 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOhrané, celkem. Vše, co zmiňujete už bylo analyzováno, výsledky prezentovány. Vy o tom buď nevíte, nebo to nechcete pochopit, a to včetně celkem banálních skutečností týkajících se CO2 :).
To je pak těžká a stále dokola marná diskuse :-).
Odpovědět
To je pak těžká a stále dokola marná diskuse :-).
JŠ
su
JS
Jiří Svoboda
10.12.2025 09:12 Reaguje na Jan ŠimůnekTo je pouze výkřik. Máte své tvrzení něčím racionálním podloženo?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.12.2025 11:26to Jiří Svoboda 10.12.2025 09:12
Klima je opravdu velice komplexní jev. Pokud zredukujete klima jen na funkci koncentrace CO2, dostanete se do podobné situace, jako kdybyste zredukoval čas na informace o pohybu velké ručičky hodin.
Nikdy nebylo prokázáno, že by změny CO2 v atmosféře způsobovaly antropogenní emise. Naopak, souběh (resp. "fázový posun") reálných pozorování i fyzikálních zákonů ukazuje, že souvislost mezi teplotou a koncentrací CO2 má opačný směr: Záhřev planety vede k oteplení světového oceánu, a z něj je CO2 vypuzován do atmosféry. Tak tomu bylo vždy, co se to dá doložit vrty v Grónsku i Antarktidě.
Jistěže existuje přímý důkaz: Když za první vlny COVID došlo k redukci antropogenních emisí CO2, nepromítlo se to nijak do koncentrací CO2 v ovzduší, vč. referenčních. Klimatické modely si také nedokáží poradit s fenoménem zastavení oteplování na začátku tohoto století, navzdory stále rostoucí koncentraci CO2. Což znamená, že jsou jednoznačně vadné a nic lepšího soudruzi z IPCC prostě nemají.
Problémem je i skutečnost, že "skleníkový" potenciál spektrálních čar CO2 je v podstatě vyčerpán.
Jistěže jedním z hlavních problémů klimatologie je i skutečnost, že atmosféra není kyveta sycená definovanou směsí plynů. Je to silně komplexní jev, do něhož se promítá kde co, od některých složek záření Slunce i dalších zdrojů, až po biosféru. Mj. s koncentrací CO2 narůstá schopnost biosféry jej utilizovat a "uklízet" z atmosféry jinam.
A to jsem do této chvíle psal jen o "čisté vědě". Jakmile vezmete v potaz, že klimatologie je v podstatě snůška podvodů a manipulací, od "pravěké" Mannovy "hokejky" po současnost (se středověkem definovaným uniklými e-maily, známými jako "climetegate"), tak její důvěryhodnost dále klesá.
Pochybnosti nutně vzbuzují i aktivity "boje za klima", které fakticky emise CO2 nebo jiných skleníkových plynů zvyšují. Ostatně, kdyby vůdcové německých ekologů věřili na oteplování antropogenním CO2, tak by nevybojovali uzavření německých JE.
Proto hledám informace tam, kde se pohybují seriózní vědci a pracuje se seriózními postupy se seriózními daty, jako je tomu u organizace CLINTEL. MMCH, i reakce naprosté většiny (víc než 99,9 %) pražských studentů na výzvy klimatologů ke včerejší demonstraci, co dopadla dost katastrofálně, ukazuje, že tato skupina se žádných klimahrůz neobává a spíš se obává toho, jak jim nesmyslné ničení ekonomiky a energetiky státu ekology obecně a klimatology zvlášť ohrožuje jejich budoucnost.
Odpovědět
Klima je opravdu velice komplexní jev. Pokud zredukujete klima jen na funkci koncentrace CO2, dostanete se do podobné situace, jako kdybyste zredukoval čas na informace o pohybu velké ručičky hodin.
Nikdy nebylo prokázáno, že by změny CO2 v atmosféře způsobovaly antropogenní emise. Naopak, souběh (resp. "fázový posun") reálných pozorování i fyzikálních zákonů ukazuje, že souvislost mezi teplotou a koncentrací CO2 má opačný směr: Záhřev planety vede k oteplení světového oceánu, a z něj je CO2 vypuzován do atmosféry. Tak tomu bylo vždy, co se to dá doložit vrty v Grónsku i Antarktidě.
Jistěže existuje přímý důkaz: Když za první vlny COVID došlo k redukci antropogenních emisí CO2, nepromítlo se to nijak do koncentrací CO2 v ovzduší, vč. referenčních. Klimatické modely si také nedokáží poradit s fenoménem zastavení oteplování na začátku tohoto století, navzdory stále rostoucí koncentraci CO2. Což znamená, že jsou jednoznačně vadné a nic lepšího soudruzi z IPCC prostě nemají.
Problémem je i skutečnost, že "skleníkový" potenciál spektrálních čar CO2 je v podstatě vyčerpán.
Jistěže jedním z hlavních problémů klimatologie je i skutečnost, že atmosféra není kyveta sycená definovanou směsí plynů. Je to silně komplexní jev, do něhož se promítá kde co, od některých složek záření Slunce i dalších zdrojů, až po biosféru. Mj. s koncentrací CO2 narůstá schopnost biosféry jej utilizovat a "uklízet" z atmosféry jinam.
A to jsem do této chvíle psal jen o "čisté vědě". Jakmile vezmete v potaz, že klimatologie je v podstatě snůška podvodů a manipulací, od "pravěké" Mannovy "hokejky" po současnost (se středověkem definovaným uniklými e-maily, známými jako "climetegate"), tak její důvěryhodnost dále klesá.
Pochybnosti nutně vzbuzují i aktivity "boje za klima", které fakticky emise CO2 nebo jiných skleníkových plynů zvyšují. Ostatně, kdyby vůdcové německých ekologů věřili na oteplování antropogenním CO2, tak by nevybojovali uzavření německých JE.
Proto hledám informace tam, kde se pohybují seriózní vědci a pracuje se seriózními postupy se seriózními daty, jako je tomu u organizace CLINTEL. MMCH, i reakce naprosté většiny (víc než 99,9 %) pražských studentů na výzvy klimatologů ke včerejší demonstraci, co dopadla dost katastrofálně, ukazuje, že tato skupina se žádných klimahrůz neobává a spíš se obává toho, jak jim nesmyslné ničení ekonomiky a energetiky státu ekology obecně a klimatology zvlášť ohrožuje jejich budoucnost.
JS
Jiří Svoboda
10.12.2025 11:50 Reaguje na Jan ŠimůnekVy máte fakt talent do diskuse zatáhnout spoustu zcela nepodstatných věcí.
Ano, klima ja komplexní problém, ve kterém ale některé faktory jako CO2 dominují.
Za COVIDu evidentně nárůst CO2 v atmosféře poklesl viz
https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/gr.html
Co tedy může za současný nárůst koncentrace CO2 v atmosféře? Spalováním fosilnách paliv vypustíme do atmosféry ročně asi 40 Gt CO2, ale v atmosfáře ho zůstane navíc jen asi 20 Gt. 10 Gt se rozpustí v oceánech a dalších 10 Gt je přírůstek biomasy, protože rostliny díky hnojení CO2 stále zrychlují svůj růst. Bilance CO2 je velmi plausibilní a rozhodně vám nedává za pravdu.
Nevytahujte tu nesmyslně nějakou historii, na kterou nemohl mít člověk žádný vliv. Jsme v antropocénu.
Odpovědět
Ano, klima ja komplexní problém, ve kterém ale některé faktory jako CO2 dominují.
Za COVIDu evidentně nárůst CO2 v atmosféře poklesl viz
https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/gr.html
Co tedy může za současný nárůst koncentrace CO2 v atmosféře? Spalováním fosilnách paliv vypustíme do atmosféry ročně asi 40 Gt CO2, ale v atmosfáře ho zůstane navíc jen asi 20 Gt. 10 Gt se rozpustí v oceánech a dalších 10 Gt je přírůstek biomasy, protože rostliny díky hnojení CO2 stále zrychlují svůj růst. Bilance CO2 je velmi plausibilní a rozhodně vám nedává za pravdu.
Nevytahujte tu nesmyslně nějakou historii, na kterou nemohl mít člověk žádný vliv. Jsme v antropocénu.
JŠ
Jan Šimůnek
10.12.2025 13:57to Jiří Svoboda 10.12.2025 11:50
Začnu tím posledním odstavcem: "Historia magistra vitae", tedy poučení v historii je třeba hledat. Pokud v minulosti docházelo k prudkým tepelným výkyvům, nijak nesouvisejícím s lidskou činností, pak je vysoce pravděpodobné, že současný výkyv má jinou příčinu než lidské aktivity. Klimatologové si toho jsou vědomi, proto se minulé klimatické výkyvy snaží skrýt či bagatelizovat ("hide the decline" z Climategate).
CO2 není a nebyl dominujícím prvkem klimatu, na rozdíl od vodní páry.
Největší pokles CO2 na vámi odkazovaném grafu je v letech 1990 až 2000, a to se přitom svět "katastrofálně oteploval" Covid nastal až v roce 2020, kdy nárůst CO2 atmosféře byl mírně nadprůměrný, bez ohledu na drastický výpadek antropogenní produkce. Pokles nastal až v roce 2023, když už žádná významná anticiovid opatření, zasahující do produkce CO2, neběžela. Takže pokud si nedovedete korektně spojit historická fakta z různých zdrojů ...
Právě to rozpuštění CO2 v oceánu je pochybné, protože s růstem jeho teploty se dynamická rovnováha mezi CO2 v oceánu a v atmosféře přesunuje na stranu té atmosféry.
Spíš stále roste, a to i navzdory katastrofickým předpovědím z IPCC, přeměna CO2 na organiku cestou fotosyntézy zelených rostlin a sinic.
Odpovědět
Začnu tím posledním odstavcem: "Historia magistra vitae", tedy poučení v historii je třeba hledat. Pokud v minulosti docházelo k prudkým tepelným výkyvům, nijak nesouvisejícím s lidskou činností, pak je vysoce pravděpodobné, že současný výkyv má jinou příčinu než lidské aktivity. Klimatologové si toho jsou vědomi, proto se minulé klimatické výkyvy snaží skrýt či bagatelizovat ("hide the decline" z Climategate).
CO2 není a nebyl dominujícím prvkem klimatu, na rozdíl od vodní páry.
Největší pokles CO2 na vámi odkazovaném grafu je v letech 1990 až 2000, a to se přitom svět "katastrofálně oteploval" Covid nastal až v roce 2020, kdy nárůst CO2 atmosféře byl mírně nadprůměrný, bez ohledu na drastický výpadek antropogenní produkce. Pokles nastal až v roce 2023, když už žádná významná anticiovid opatření, zasahující do produkce CO2, neběžela. Takže pokud si nedovedete korektně spojit historická fakta z různých zdrojů ...
Právě to rozpuštění CO2 v oceánu je pochybné, protože s růstem jeho teploty se dynamická rovnováha mezi CO2 v oceánu a v atmosféře přesunuje na stranu té atmosféry.
Spíš stále roste, a to i navzdory katastrofickým předpovědím z IPCC, přeměna CO2 na organiku cestou fotosyntézy zelených rostlin a sinic.
JS
Jiří Svoboda
10.12.2025 15:04 Reaguje na Jan Šimůnek1) Pokud v historii docházelo k prudkým tepelným výkyvům, pak měly jistě nějakou příčinu. Dnes takovou příčinu ale nemáme. Pokud by byla, jistě by se o ní vědělo.
2) Jistě, vodní pára je dominantní ale až sekundární. Oteplení z jakýchkoli primárních příčin asi 3x zesílí. CO2 je primární.
3) Výrazný pokles emisí byl od roku 2020 s minimem v roce 2022. Teplota nereaguje na emise, ale s jistým zpožděním na aktuální koncentraci.
4) Připomeňte si Henryho zákon. Když nad kapalinou zvýšíte parciální tlak o 50 %, zvýší se rozpustnost plynu v kapalině taky o 50 %. Kapacita oceánu je asi 40x vyšší než atmosféry. Vliv teploty je v tomto případě nepodstatný.
Odpovědět
2) Jistě, vodní pára je dominantní ale až sekundární. Oteplení z jakýchkoli primárních příčin asi 3x zesílí. CO2 je primární.
3) Výrazný pokles emisí byl od roku 2020 s minimem v roce 2022. Teplota nereaguje na emise, ale s jistým zpožděním na aktuální koncentraci.
4) Připomeňte si Henryho zákon. Když nad kapalinou zvýšíte parciální tlak o 50 %, zvýší se rozpustnost plynu v kapalině taky o 50 %. Kapacita oceánu je asi 40x vyšší než atmosféry. Vliv teploty je v tomto případě nepodstatný.
JŠ
Jan Šimůnek
10.12.2025 18:13to Jiří Svoboda 10.12.2025 15:04
ad 1 Jak to víte, že ji nemáme? Když ty příčiny v minulých otepleních neznáme?
ad 2 Je mi líto, tohle je nesmysl.
ad 3 Jenže na grafu jsou koncentrace CO2 v atmosféře, ne teplota
ad 4 Jenže henriho zákon zvětšuje nějakou základní hodnotu, a ta se mění s teplotou
Odpovědět
ad 1 Jak to víte, že ji nemáme? Když ty příčiny v minulých otepleních neznáme?
ad 2 Je mi líto, tohle je nesmysl.
ad 3 Jenže na grafu jsou koncentrace CO2 v atmosféře, ne teplota
ad 4 Jenže henriho zákon zvětšuje nějakou základní hodnotu, a ta se mění s teplotou
JS
Jiří Svoboda
11.12.2025 12:46 Reaguje na Jan Šimůnek1) Tak masivní událost jako drastická disbalance globální tepelné bilance přece musela mít nějakou evidentní primární příčinu. Nebo si myslíte, že je to kvůli tomu, že někde mávl motýl více křídly? Dnes je tou evidentní primární dominantní příčinou nárůst CO2 v atmosféře.
Když ty historické příčiny neznáme, pak je nesmysl historií jakkoliv argumentovat.
2) Jak to nesmysl? Na víc se nezmůžete? Když se z nějakého důvodu atmosféru ohřeje, zůstane v ní více vodní páry a to sekundárně zvýší skleníkový jev, a v důsledku toho se ustálí teplota na ještě mnohem vyšší hodnotě. Co je na tom nepochopitelného?
3) Prosím definujte, o čem máme diskutovat. Zda o emisích CO2, aktuálních hodnotách CO2 v atmosféře či o aktuální globální teplotě a jejím vývoji.
4) Řekněme, že se oceány oteplily o 1 K. O kolik se ta základní hodnota rozpustnosti snížila? see https://srd.nist.gov/JPCRD/jpcrd427.pdf Řekněme, že se rozpustnost snížila 3x při růstu teploty z 0 °C na 40 °C (see Fig. 1). To by odpovídalo 3% snížení na 1 K.
Odpovědět
Když ty historické příčiny neznáme, pak je nesmysl historií jakkoliv argumentovat.
2) Jak to nesmysl? Na víc se nezmůžete? Když se z nějakého důvodu atmosféru ohřeje, zůstane v ní více vodní páry a to sekundárně zvýší skleníkový jev, a v důsledku toho se ustálí teplota na ještě mnohem vyšší hodnotě. Co je na tom nepochopitelného?
3) Prosím definujte, o čem máme diskutovat. Zda o emisích CO2, aktuálních hodnotách CO2 v atmosféře či o aktuální globální teplotě a jejím vývoji.
4) Řekněme, že se oceány oteplily o 1 K. O kolik se ta základní hodnota rozpustnosti snížila? see https://srd.nist.gov/JPCRD/jpcrd427.pdf Řekněme, že se rozpustnost snížila 3x při růstu teploty z 0 °C na 40 °C (see Fig. 1). To by odpovídalo 3% snížení na 1 K.
JŠ
Jan Šimůnek
11.12.2025 15:43to Jiří Svoboda 11.12.2025 12:46
ad 1 U chaotických jevů "efekt motýlího křídla" může existovat. Nicméně: Co je to "drastická disbalance"? To, že je dominantní příčinou vzestup CO2 (a nikoli následkem oteplování, jak to bylo zatím vždy) je jen téze vrcholně nedůvěryhodného IPCC.
ad 2 I samotná vodní pára může atmosféru ohřát, proto ji nelze nějak "odškatulkovávát" od jiných skleníkových plynů.
ad 3 Vy jste odkázal na graf koncentrací CO2 a pak jste psal o teplotě, která na něm není.
ad 4 Rozpustnost CO2 v ml ve vodě podle teploty:
119 ml/100 ml(10 °C)
87,8 ml/100 ml(20 °C)
75,9 ml/100 ml(25 °C)
Navíc podle Wikippedie platí, že se s teplotou mění i Henryho konstanta, takže těch vašich 50 % na zdvojnásobení parciálního tlaku CO2 ve vzduchu to asi nebude.
A ještě musíte počítat s různou teplotou v různých hloubkách, což bude výpočet dost komplikovat. Dynamická rovnováha bude nejen mezi oceánem a vzduchem, ale i mezi tepelnými vrstvami oceánu.
Odpovědět
ad 1 U chaotických jevů "efekt motýlího křídla" může existovat. Nicméně: Co je to "drastická disbalance"? To, že je dominantní příčinou vzestup CO2 (a nikoli následkem oteplování, jak to bylo zatím vždy) je jen téze vrcholně nedůvěryhodného IPCC.
ad 2 I samotná vodní pára může atmosféru ohřát, proto ji nelze nějak "odškatulkovávát" od jiných skleníkových plynů.
ad 3 Vy jste odkázal na graf koncentrací CO2 a pak jste psal o teplotě, která na něm není.
ad 4 Rozpustnost CO2 v ml ve vodě podle teploty:
119 ml/100 ml(10 °C)
87,8 ml/100 ml(20 °C)
75,9 ml/100 ml(25 °C)
Navíc podle Wikippedie platí, že se s teplotou mění i Henryho konstanta, takže těch vašich 50 % na zdvojnásobení parciálního tlaku CO2 ve vzduchu to asi nebude.
A ještě musíte počítat s různou teplotou v různých hloubkách, což bude výpočet dost komplikovat. Dynamická rovnováha bude nejen mezi oceánem a vzduchem, ale i mezi tepelnými vrstvami oceánu.
JS
Jiří Svoboda
11.12.2025 16:32 Reaguje na Jan Šimůnek1) Klima není chaotický, nýbrž silně deterministický vysoce disipativní děj.
2) Množství vodní páry v atmosféře je dáno téměř výlučně globální teplotou. To u jiných skleníkových plynů neplatí.
3) Kde jsem psal o teplotě v souvislosti s tím grafem?
4) Souhlasím s vašimi daty. Jinak odpovídáte nějak chaoticky. Nárůst teploty v oceánu o 1 K způsobí, že se Henryho konstanta změní o 3 %, ale spalování fosilních paliv způsobilo nárůst koncentarce v atmosféře o 50 %. To znamená, že se oceány staly vůči atmosféře podsyceny a CO2 jímají.
Odpovědět
2) Množství vodní páry v atmosféře je dáno téměř výlučně globální teplotou. To u jiných skleníkových plynů neplatí.
3) Kde jsem psal o teplotě v souvislosti s tím grafem?
4) Souhlasím s vašimi daty. Jinak odpovídáte nějak chaoticky. Nárůst teploty v oceánu o 1 K způsobí, že se Henryho konstanta změní o 3 %, ale spalování fosilních paliv způsobilo nárůst koncentarce v atmosféře o 50 %. To znamená, že se oceány staly vůči atmosféře podsyceny a CO2 jímají.
JŠ
Jan Šimůnek
11.12.2025 22:30to Jiří Svoboda 11.12.2025 16:32
ad 1 V tom se neshodneme. Kdyby tyto věci byly deterministické, fungovaly by předpovědi počasí (mj.)
ad 2 Nesouvisí. Voda sumárně většinou ano, ale zda bude jako pára (skleníková) nebo kapénky či krystalky (antiskleníkové), to je daleko složitější (a pro nás nepredikovatelné).
ad 3 tady 10.12.2025 11:50
jste odkázal na graf s koncentracemi CO2 ve vzduchu, ale dál jsme psal o teplotách, které v tom grafu nejsou.
ad 4 Zase je to v rozporu s realitou, např Velký korálový útes (u Austrálie) se silně vzpamatovává, protože šla dolů koncentrace CO2 ve vodě, a tím pokleslo i pH (kyselé korálům vadí).
Odpovědět
ad 1 V tom se neshodneme. Kdyby tyto věci byly deterministické, fungovaly by předpovědi počasí (mj.)
ad 2 Nesouvisí. Voda sumárně většinou ano, ale zda bude jako pára (skleníková) nebo kapénky či krystalky (antiskleníkové), to je daleko složitější (a pro nás nepredikovatelné).
ad 3 tady 10.12.2025 11:50
jste odkázal na graf s koncentracemi CO2 ve vzduchu, ale dál jsme psal o teplotách, které v tom grafu nejsou.
ad 4 Zase je to v rozporu s realitou, např Velký korálový útes (u Austrálie) se silně vzpamatovává, protože šla dolů koncentrace CO2 ve vodě, a tím pokleslo i pH (kyselé korálům vadí).
JS
Jiří Svoboda
12.12.2025 09:27 Reaguje na Jan Šimůnek1) Neschopnost přesně předpovídat počasí přece souvisí s nedostatkem přesných vstupních dat či omezené přesnosti rovnic a výpočetních metod.
2) Nehledejte nepodstatné hnidy. Zemský povrch je dostatečně vlhký aby umožňoval jakési nasycení atmosféry vodní párou. A toto nasycení roste s teplotou. Vy jste schopen zdůvodnit, že nemáte nos mezi očima.
3) Napsal jsem jen jistý dodatek: "Teplota nereaguje na emise, ale s jistým zpožděním na aktuální koncentraci." To abyste pochopil, že teplotu neurčují aktuální emise, nýbrž až jejich dlouhodobá akumulace reflektovaná koncentrací.
4) Takže podle vás tento výkřik znamemá, že CO2 v oceánech globálně ubývá? A popíráte, že i přes mnou uvedené fakty jsou oceány vůči CO2 podsyceny?
Zkuste, prosím, reagovat věcně.
Odpovědět
2) Nehledejte nepodstatné hnidy. Zemský povrch je dostatečně vlhký aby umožňoval jakési nasycení atmosféry vodní párou. A toto nasycení roste s teplotou. Vy jste schopen zdůvodnit, že nemáte nos mezi očima.
3) Napsal jsem jen jistý dodatek: "Teplota nereaguje na emise, ale s jistým zpožděním na aktuální koncentraci." To abyste pochopil, že teplotu neurčují aktuální emise, nýbrž až jejich dlouhodobá akumulace reflektovaná koncentrací.
4) Takže podle vás tento výkřik znamemá, že CO2 v oceánech globálně ubývá? A popíráte, že i přes mnou uvedené fakty jsou oceány vůči CO2 podsyceny?
Zkuste, prosím, reagovat věcně.
JŠ
Jan Šimůnek
12.12.2025 11:20to Jiří Svoboda 12.12.2025 09:27
ad 1 Obávám se, že hlavním problémem je právě chaotičnost chování systému počasí (a jistě i klimatu), a že vám sebepřesnější data prostě nepomohou.
ad 2 Tady nejde o nasycení atmosféry, tady jde o to, zda je v ní vodní pára. nebo kapénky vody nebo krystalky vodního ledu. Každá forma vody má jiný vztah ke skleníkovému efektu.
A forma vody závisí na velmi drobných změnách teploty a tlaku ve vysokých vrstvách atmosféry, v podstatě nepredikovatelných.
ad 3 V tom nejsme ve sporu. Důležité IMHO je, že "skoro zastavení" produkce CO2 lidstvem se nijak nepromítlo do koncentrace tohoto plynu v ovzduší (která by se měla měnit poměrně rychle) a ani do těch teplot později. Naopak, několikaletá stagnace teplot na začátku tohoto století nemá protějšek ani v růstu koncentrace CO2 v atmosféře, ani v produkci CO2 lidstvem. Obě tato pozorování spíš podporují hypotézu, že se jedná o nezávisle veličiny.
ad 4 S vysokou pravděpodobností v teplých mořích šla koncentrace tohoto plynu dolů, viz zlepšování kondice korálů, pro něž je kyselina uhličitá významná škodlivina.
MMCH, přeměna části CO2 na kyselinu uhličitou je fenomén za horizontem Henryho zákona apod., protože to už je chemie, a ne fyzika. Dtto vazba uhličitanového iontu na alkalické ionty v mořské vodě (Ca, Mg atd.), do čehož vstupuje i živá hmota. Je to daleko komplexnější jev než fyzikova zkumavka.
Odpovědět
ad 1 Obávám se, že hlavním problémem je právě chaotičnost chování systému počasí (a jistě i klimatu), a že vám sebepřesnější data prostě nepomohou.
ad 2 Tady nejde o nasycení atmosféry, tady jde o to, zda je v ní vodní pára. nebo kapénky vody nebo krystalky vodního ledu. Každá forma vody má jiný vztah ke skleníkovému efektu.
A forma vody závisí na velmi drobných změnách teploty a tlaku ve vysokých vrstvách atmosféry, v podstatě nepredikovatelných.
ad 3 V tom nejsme ve sporu. Důležité IMHO je, že "skoro zastavení" produkce CO2 lidstvem se nijak nepromítlo do koncentrace tohoto plynu v ovzduší (která by se měla měnit poměrně rychle) a ani do těch teplot později. Naopak, několikaletá stagnace teplot na začátku tohoto století nemá protějšek ani v růstu koncentrace CO2 v atmosféře, ani v produkci CO2 lidstvem. Obě tato pozorování spíš podporují hypotézu, že se jedná o nezávisle veličiny.
ad 4 S vysokou pravděpodobností v teplých mořích šla koncentrace tohoto plynu dolů, viz zlepšování kondice korálů, pro něž je kyselina uhličitá významná škodlivina.
MMCH, přeměna části CO2 na kyselinu uhličitou je fenomén za horizontem Henryho zákona apod., protože to už je chemie, a ne fyzika. Dtto vazba uhličitanového iontu na alkalické ionty v mořské vodě (Ca, Mg atd.), do čehož vstupuje i živá hmota. Je to daleko komplexnější jev než fyzikova zkumavka.
JS
Jiří Svoboda
12.12.2025 12:13 Reaguje na Jan Šimůnek1) Pak je asi problém, co si oba představujeme pod pojmem chaotičnost. Za mne jsou chaotické systémy ty, co jsou velmi blízko rovnováze s minimální disipací, kdy malá změna počátečních podmínek (mávnutí motýlích křídel) vede po čase ke vzniku značně rozdílných stavů. To rozhodně atmosféra a zemský povrch, které jsou soustavně ohřívány Sluncem a ochlazovány vyzařováním, nejsou.
2) Vše, co uvádíte, funguje se zvyšující se teplotou ve prospěch páry. A je jedno, zda to jsme schopni nějak exaktně predikovat, to není platný argument.
3) Jaképak "skoro zastavení"? Je třeba sledovat dlouhodobější trendy a tam ta korelace evidentně je.
4) Jistě může lokálně koncentrace i klesnout třeba změnou řídících proudění. To ale na globální bilanci velmi málo změní.
Ano, Henryho zákon je příliš zidealizován a za mě měl víceméně kvalitativně ukázat, že pro ukládání CO2 do oceánů je vliv oteplení mnohem méně podstatný než nárůst koncentrace CO2 v atmosféře. Ukládání CO2 v oceánech a jejich okyselování lze snad považovat za experimentálně jasně doložený fakt. Nebo ne?
5) Pořád cítím, že nemáte jasno v globální bilanci CO2, a kam podle vás těch 40 Gt CO2 ročně produkovaných spalováním fosilních paliv vlastně mizí. Tady od vás očekávám jasnou odpověď.
Odpovědět
2) Vše, co uvádíte, funguje se zvyšující se teplotou ve prospěch páry. A je jedno, zda to jsme schopni nějak exaktně predikovat, to není platný argument.
3) Jaképak "skoro zastavení"? Je třeba sledovat dlouhodobější trendy a tam ta korelace evidentně je.
4) Jistě může lokálně koncentrace i klesnout třeba změnou řídících proudění. To ale na globální bilanci velmi málo změní.
Ano, Henryho zákon je příliš zidealizován a za mě měl víceméně kvalitativně ukázat, že pro ukládání CO2 do oceánů je vliv oteplení mnohem méně podstatný než nárůst koncentrace CO2 v atmosféře. Ukládání CO2 v oceánech a jejich okyselování lze snad považovat za experimentálně jasně doložený fakt. Nebo ne?
5) Pořád cítím, že nemáte jasno v globální bilanci CO2, a kam podle vás těch 40 Gt CO2 ročně produkovaných spalováním fosilních paliv vlastně mizí. Tady od vás očekávám jasnou odpověď.
