Do Antarktidy ročně míří desítky tisíc turistů, je to zátěž pro prostředí

Do Antarktidy každou sezonu míří desítky tisíc turistů. Jejich počet se rok od roku zvyšuje, což představuje značnou zátěž pro tamní životní prostředí. Masový turismus byl proto jedním z témat končícího poradního shromáždění zemí Smlouvy o Antarktidě, která upravuje využívání tohoto kontinentu. Pavel Sladký z českého ministerstva zahraničí, který se zasedání v Berlíně zúčastnil, v rozhovoru s ČTK řekl, že pandemie covidu-19 turistické výpravy do regionu v loňské sezoně zastavila, což mělo blahodárný vliv na ekosystém.

"Bavíme se o desítkách tisících turistů ročně," řekl Sladký o návštěvnících, kteří jsou nejčastěji ze Severní Ameriky a Evropy. Přestupní stanicí je jižní Argentina a Chile. "Zde nastupují na obrovské turistické lodě, kde jich je třeba 150 a k tomu množství posádky. To představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí v Antarktidě," řekl. V Berlíně proto s kolegy z dalších zemí jednal mimo jiné i o dopadech turistiky na místa, kam lidé nejčastěji jezdí, a o tom, jak tyto dopady sledovat.

Turistické výpravy na Antarktidu se pořádají během letní sezony, která je na jižní polokouli v době zimních měsíců na severní polokouli. Podle údajů Mezinárodní asociace provozovatelů cest do Antarktidy (IAATO) dosáhl zájem vrcholu před pandemií na přelomu let 2019 a 2020, kdy se přes členy tohoto svazu na Antarktidu vypravilo 73 911 návštěvníků. O rok dříve to bylo 56 168 lidí. Loňská sezona, tedy přelom let 2020 a 2021, kvůli covidu-19 prakticky nebyla a IAATO k ní ani nezveřejnilo žádné statistiky.

"V loňské sezoně přijely pravděpodobně jen desítky turistů. Z desítek tisíc lidí tak turismus poklesl na desítky lidí," řekl Sladký. "Mělo to pozitivní vliv na životní prostředí," uvedl. Nyní se zlepšenou epidemickou situací se turismus v Antarktidě rychle zotavuje a IAATO odhaduje, že během letošní sezony 2021 a 2022 navštívilo Antarktidu možná až 60 000 turistů.

Do Antarktidy díky masové organizaci zájezdů míří nejen dobrodruzi, ale také senioři. "Dostanou to třeba jako dárek k 50. výročí svatby," uvedl Sladký o výletních plavbách, jejichž cena u německých organizátorů začíná v přepočtu na 250 000 Kč. Největšími lákadly jsou nedotčená příroda, tučňáčí kolonie a očekávání bílého a zaledněného kontinentu.

Realita ale bývá často odlišná. "To je mediální zkratka, že je to bílý kontinent. Tak to opravdu není. Je tam spousta sopek a ty sopky popelem sníh cukrují. Když jsem tam chodil, tak jsem byl hodně špinavý," řekl Sladký. "Lidé se mě také hodně ptají na tučňáky. Kolem kolonie tučňáků není čistý sníh. Musíme si uvědomit, že ty tučňáci jsou něco jako drůbež, kolem tučňáků je sníh velmi znečištěný. Třeba krví z jejich rvaček nebo peřím," uvedl s tím, že v koloniích je nutné počítat i se zápachem.

Časté turistické návštěvy tučňáčích kolonií jsou ale problém. "Tučňáky to strašně ruší, takže hrozí, že by se tučňáci mohli přesunout jinam," řekl Sladký. Dodal, že na antarktický ekosystém doléhá i globální oteplování. "Tím, jak se klima otepluje, tak tučňáci kolonizují jižnější části kontinentu," řekl.

Sladký na Antarktidě pobýval od prosince 2014 do února 2015 jako první a zatím jediný český pozorovatel podle Smlouvy o Antarktidě. Na palubě britského ledoborce se tak účastnil inspekcí turistických a soukromých lodí, zda na jih od 60. rovnoběžky jižní šířky posádky dodržují všechna pravidla a závazky zmíněné smlouvy.

Kvůli kontrolám navštívil Sladký i několik stanic, ke kterým ale přístup kvůli neexistenci přístavních mol nebývá snadný. Někdy se kvůli kamenům není možné s člunem dostat až na břeh. "Ve speciálních oblecích vstoupíte do vody a brodíte se třeba 200 metrů vodou k pobřeží. Když máte štěstí, že je tam skála a hluboká voda, tak přirazíte a inspektoři bez jištění lezou po skále. Pak se jde třeba čtyři kilometry ke stanici. I to je práce státního úředníka," dodal.

Česká republika má v Antarktidě stanici pojmenovanou po zakladateli moderní genetiky a meteorologovi Johannu Gregoru Mendelovi, která letos slaví 15. výročí. Díky stanici, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita, se Česko stalo jedním ze států s hlasovacím právem v antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely.

Pro vstup do Antarktidy není potřebné vízum, návštěvníci ale podléhají povinné registraci, za kterou platí příslušnému státu správní poplatek. Turisté tak kontinent navštěvují na základě ohlášení, početnější výpravy včetně vědeckých s pobytem delším než 30 dní pak potřebují povolení činnosti v Antarktidě.

---

reklama

---