Hnutí Duha i letos potvrdilo narození vlčat v několika oblastech, třeba v Jeseníkách
27.10.2026 10:17 | PRAHA
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Třeba na Kokořínsku letošní monitoring narození vlčat na rozdíl od loňského roku neprokázal. Podle zástupců hnutí mohlo být jednou z možných příčin sražení vlka u Bezdězu na Českolipsku koncem loňského roku. "Výsledky genetických analýz odebraných vzorků trusu naznačují, že tento samec patřil k rodičovskému páru a byl otcem loňských vlčat," uvedli.
Naopak třeba v Krušných horách sledování prokázalo narození vlčích mláďat ve třech oblastech, ve dvou místech Lužických hor či ve třech oblastech Jeseníků. Vlčata se podle monitoringu hnutí Duha narodila také v západním Pošumaví a na Broumovsku je průkazně potvrdil v oblasti Javořích hor. Ve Vsetínských Beskydech odborníci potvrdili reprodukci stejné vlčí smečky jako loni a narození mláďat potvrdili také v Moravskoslezských Beskydech a na slovenské straně východních Javorníků.
Podle hnutí je monitoring vlků v terénu organizačně náročný a vyžaduje dlouhodobou práci. Jeho Vlčí a Rysí hlídky fungují téměř 25 let a dobrovolníci při nich pomáhají odborníkům sledovat v horských oblastech výskyt a pohyb nejen vlků, ale i rysů, koček divokých a v některých oblastech také medvědů. Významnou roli při monitoringu šelem hrají i fotopasti a hlášení od veřejnosti, která může informace o jejich pozorování a nálezy dalších pobytových znaků jejich výskytu posílat na stopy@selmy.cz.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vlci na Broumovsku loví hlavně divokou zvěř, dva z nich mají GPS obojky
Ochránci přírody potvrdili výskyt medvědů v Beskydech
Hnutí Duha Šelmy hledá dobrovolníky pro sledování vlků a rysůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (112)
VN
Vladimír Nechutný
27.10.2026 11:49 Překvapilo že při tak dlouhé době monitoringu nejsou schopni kvalifikovaného odhadu počtu vlků. Určitě mnoho hodin v terénu, finanční podpora od různých subjektů, pro někoho i nejspíše zdroj příjmů ale finální číslo není. Takže spíše režim kdo si hraje nezlobí nebo chléb a hry.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
27.10.2026 12:15 Reaguje na Vladimír NechutnýZřejmě tak a jisté je, že vlci jsou v ČR -
přemnožení.
Odpovědět
přemnožení.
JŘ
Ra
Radek
27.10.2026 16:29 Reaguje na Jana ŘepováOni je nemaji spočítané v množirně na třech oplocených ha v Srní , ve volné přírodě to jsou vždy odhady , záleží na čase a fundovanosti těch co počítají. Jenže po myslivcich to sčítání vyžadují přesně , lide v podobných hnutích jsou zaměření pouze na vyvolené druhy jako by to v přírodě šlo bez vyváženosti , jak se dnes rado používá biodiverzity .
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
27.10.2026 12:48 Reaguje na smějící se bestieTo je jisté možná tak pro Vás. Pro zdraví našich lesů je jistý pravý opak: potřebovali bychom vlků mnohem více. A pro chovatele, kteří nejsou schopni / ochotni si pořádně ohlídat svá zvířata, je jisté akorát to, že pokud to nehodlají změnit, měli by se věnovat raději něčemu jistějšímu.
Odpovědět
Ra
Radek
27.10.2026 16:36 Reaguje na Vladimír PelíšekBych to viděl spíše na více dobrých majitelů, zpravcu a lesních hospodářů
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.10.2026 19:47 Reaguje na Vladimír PelíšekMohl byste mi sdělit, proč by si chovatelé měli dobrovolně navyšovat svoje náklady? A vy si opravdu myslíte, že vlci jsou pro naše lesy tak nepostradatelní? Myslíte si, že kupříkladu budou významně predovat černou zvěř? Myslíte si, že naši předkové vybili vlky pouze z nějakého svého rozmaru?
To není ironie, ale normální otázky.
Odpovědět
To není ironie, ale normální otázky.
ss
VP
Vladimír Pelíšek
27.10.2026 22:37 Reaguje na smějící se bestieJak Vás tak sleduji - umíte ještě i něco jiného než známkovat nebo několikaslovně vykřikovat?
Já jen, že jsem se od Vás ještě lautr nic nedozvěděl.
Odpovědět
Já jen, že jsem se od Vás ještě lautr nic nedozvěděl.
VP
Vladimír Pelíšek
27.10.2026 22:35 Reaguje na pavel peregrinProtože ty náklady, které si vykazují, jsou neúměrně nizke, asi jako byste si postavil fabriku a v ní zaměstnal pouze např. Mongoly. Od vratného po generálního ředitele. Vyráběl byste klidně šrot, ale díky žebráckým mzdám, které byste vyplácel, byste i tak byl slušně v plusu.
Předkové vlky vybili, protože krajinu penetrovali neúměrně víc, než my. Podívejte se kdekoliv od Abertam po Velké Karlovice, kde všude kdysi byla pole a už nejsou, kde všude byly vesnice a samoty a už nejsou, kde se všude oralo, páslo a dnes je tam jen chrouští, alibisticky sečená louka nebo náletový či umělý les.
Dnes potřebujeme zemědělské půdy zlomek, velká města rostou, celé kraje se naopak vylidňují. Selmy mají podstatně více klidu a souvislých celků, kde je nikdo neruší.
Vždycky si v této souvislosti vzpomenu na zápisník Josefa II., který někdy kolem let 1787-1788 projížděl Valašskem (to tehdy mělo možná 1/3 lesů, co má dnes.
Budu velmi volně citovat:
“Krajina je tu neuvěřitelně zbídačená. Celou dobu jsem nezahlédl skutečný les. Vše je zdevastováno všudypřítomným dobytkem, zejména ovcemi a kozami. Častý déšť smývá proudy bahna hluboko do údolí, která zanáší a ničí i to málo z lepších cest, po nichž je možno projet vozem”.
Kde ti vlci měli žít? Mezi salašemi a samotami, vzdálenými od sebe nejvýše kilometr nebo dva?
O Sudetech, z nichž zmizely miliony Němců, ani nemá smysl psát.
Návratu velkých šelem nelze zabránit. Je to nereálné technicky i “politicky”. Elektrické ohradníky to ovšem neřeší. Řeší to silní pastevečtí psi. Kdo si myslí, že si bude ovce past jen tak na louce a u toho se dloubat v nose, má prostě smůlu.
A propos. Srny mi ničily stromky v sadu. Co jsem udělal? Sad jsem oplotil.
Dravci mi zabíjeli slepice. Moje reakce? Z jejich ohrady jsem udělal volieru.
Myslite, ze jsem reagoval spatne? Mel jsem raději, logikou, kterou používáte, volat po likvidaci srn a dravců v okolí?
“Příroda” není pouze majetkem mým, mých ovocných stromů a mých slepic.
Patří i těm káňatům, jestřábům a srnkám.
A samozřejmě vlkům.
Odpovědět
Předkové vlky vybili, protože krajinu penetrovali neúměrně víc, než my. Podívejte se kdekoliv od Abertam po Velké Karlovice, kde všude kdysi byla pole a už nejsou, kde všude byly vesnice a samoty a už nejsou, kde se všude oralo, páslo a dnes je tam jen chrouští, alibisticky sečená louka nebo náletový či umělý les.
Dnes potřebujeme zemědělské půdy zlomek, velká města rostou, celé kraje se naopak vylidňují. Selmy mají podstatně více klidu a souvislých celků, kde je nikdo neruší.
Vždycky si v této souvislosti vzpomenu na zápisník Josefa II., který někdy kolem let 1787-1788 projížděl Valašskem (to tehdy mělo možná 1/3 lesů, co má dnes.
Budu velmi volně citovat:
“Krajina je tu neuvěřitelně zbídačená. Celou dobu jsem nezahlédl skutečný les. Vše je zdevastováno všudypřítomným dobytkem, zejména ovcemi a kozami. Častý déšť smývá proudy bahna hluboko do údolí, která zanáší a ničí i to málo z lepších cest, po nichž je možno projet vozem”.
Kde ti vlci měli žít? Mezi salašemi a samotami, vzdálenými od sebe nejvýše kilometr nebo dva?
O Sudetech, z nichž zmizely miliony Němců, ani nemá smysl psát.
Návratu velkých šelem nelze zabránit. Je to nereálné technicky i “politicky”. Elektrické ohradníky to ovšem neřeší. Řeší to silní pastevečtí psi. Kdo si myslí, že si bude ovce past jen tak na louce a u toho se dloubat v nose, má prostě smůlu.
A propos. Srny mi ničily stromky v sadu. Co jsem udělal? Sad jsem oplotil.
Dravci mi zabíjeli slepice. Moje reakce? Z jejich ohrady jsem udělal volieru.
Myslite, ze jsem reagoval spatne? Mel jsem raději, logikou, kterou používáte, volat po likvidaci srn a dravců v okolí?
“Příroda” není pouze majetkem mým, mých ovocných stromů a mých slepic.
Patří i těm káňatům, jestřábům a srnkám.
A samozřejmě vlkům.
pp
pavel peregrin
28.10.2026 13:41 Reaguje na Vladimír PelíšekPočkejte- přece nemůžete chovateli záměrně ztěžovat jeho chov- uměle vytvořenou překážkou v podobě vlka.
Trochu asi nevědomky jste mi nahrál větou, že dnes potřebujeme zemědělské půdy asi zlomek než dříve- já souhlasím- ale zároveň je to odpověď všem snílkům. Je to dáno intenzivním hospodařením na této půdě. Pokud bychom se vrátili k tomu, co prosazují lidé bez vzdělání, bez příslušné praxe, tak bychom jí časem začali potřebovat zase mnohem více! Ale to jen na okraj.
Píšete, že návratu velkých šelem nelze zabránit- ale lze! protože je to jen politické rozhodnutí, nikoliv technické, to dobře víte.
Nic proti šelmám- ale kupříkladu proti takovému většímu rozšíření rysa by určitě námitky nebyly.
A neodpověděl jste mi na otázku predace- jsem si téměř jist, že na černou zvěř to nebude mít vliv- je to příliš nebezpečná kořist a vlk dá jednoznačně přednost buď srnčímu, nebo-a to téměř jistě- hospodářským zvířatům. Tudíž jsme opět na začátku a ten problém se jmenuje přeměna naší krajiny.
Se změnou krajiny se mění i zastoupení zvěře a těžko chtít vracet něco, co zde bylo. Navíc nejsem vůbec přesvědčený, že vlci zde mají nerušený prostor- vezměte si, jak daleko od sebe jsou vesnice a města - v podstatě co pět kilometrů. Zdá se vám to na nerušený životní prostor hodně?
Odpovědět
Trochu asi nevědomky jste mi nahrál větou, že dnes potřebujeme zemědělské půdy asi zlomek než dříve- já souhlasím- ale zároveň je to odpověď všem snílkům. Je to dáno intenzivním hospodařením na této půdě. Pokud bychom se vrátili k tomu, co prosazují lidé bez vzdělání, bez příslušné praxe, tak bychom jí časem začali potřebovat zase mnohem více! Ale to jen na okraj.
Píšete, že návratu velkých šelem nelze zabránit- ale lze! protože je to jen politické rozhodnutí, nikoliv technické, to dobře víte.
Nic proti šelmám- ale kupříkladu proti takovému většímu rozšíření rysa by určitě námitky nebyly.
A neodpověděl jste mi na otázku predace- jsem si téměř jist, že na černou zvěř to nebude mít vliv- je to příliš nebezpečná kořist a vlk dá jednoznačně přednost buď srnčímu, nebo-a to téměř jistě- hospodářským zvířatům. Tudíž jsme opět na začátku a ten problém se jmenuje přeměna naší krajiny.
Se změnou krajiny se mění i zastoupení zvěře a těžko chtít vracet něco, co zde bylo. Navíc nejsem vůbec přesvědčený, že vlci zde mají nerušený prostor- vezměte si, jak daleko od sebe jsou vesnice a města - v podstatě co pět kilometrů. Zdá se vám to na nerušený životní prostor hodně?
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 22:08 Reaguje na pavel peregrinAle odpověděl, velmi detailně. Děláte si legraci? Vlk, který je v Evropě původní desítky tisíc let, je pro Vás “uměle vytvořená překážka”?
Chci mít slepice, nechci, aby mi je likvidovali dravci, udělám jim voliéru. Chci mít ovocné stromky bez strženého lýka, oplotím je. Chci mít ještě další UMĚLÝ PRVEK v krajině - tedy ovce - zajistím je el. ohradníkem nebo psy.
Tady neni o čem diskutovat. Me pravo chovat v krajině volně obce NENÍ nadřazeno právu přirozeně v krajině žijící zvěře na existenci!
Ano, v krajině se opět, po staletích, objevuje více nerušeného prostoru. Jakým mechanismem k tomu dochází, jsem vysvětlil. Nebudu to opakovat. Vlci a další šelmy na toto a na nadstavy spárkatců reagují adekvátně, šíří se samovolně, toto je jeden z důkazů mého tvrzení.
Paragraf 299, odstavec 2 Trestního zákoníku definuje zabití vlka či rysa jako trestný čin. Nebudeme tady diskutovat žádné detaily, legislativa hovoří, předpokládám, jasně. Situace, kdy budou první myslivečtí pytláci z tohoto trestného činu usvědčeni a odsouzeni, nepochybně nastane a já osobně udělám hodně pro to, aby se tak doopravdy stalo.
Odpovědět
Chci mít slepice, nechci, aby mi je likvidovali dravci, udělám jim voliéru. Chci mít ovocné stromky bez strženého lýka, oplotím je. Chci mít ještě další UMĚLÝ PRVEK v krajině - tedy ovce - zajistím je el. ohradníkem nebo psy.
Tady neni o čem diskutovat. Me pravo chovat v krajině volně obce NENÍ nadřazeno právu přirozeně v krajině žijící zvěře na existenci!
Ano, v krajině se opět, po staletích, objevuje více nerušeného prostoru. Jakým mechanismem k tomu dochází, jsem vysvětlil. Nebudu to opakovat. Vlci a další šelmy na toto a na nadstavy spárkatců reagují adekvátně, šíří se samovolně, toto je jeden z důkazů mého tvrzení.
Paragraf 299, odstavec 2 Trestního zákoníku definuje zabití vlka či rysa jako trestný čin. Nebudeme tady diskutovat žádné detaily, legislativa hovoří, předpokládám, jasně. Situace, kdy budou první myslivečtí pytláci z tohoto trestného činu usvědčeni a odsouzeni, nepochybně nastane a já osobně udělám hodně pro to, aby se tak doopravdy stalo.
pp
pavel peregrin
29.10.2026 06:38 Reaguje na Vladimír PelíšekPane Pelíšku, je mi líto, ale na otázku predace neodpovídáte.
Tedy znovu- myslíte si, že vlk je schopen účinně tlumit černou zvěř?
Nebo dá přednost lehké kořisti v podobě domácích zvířat?
Odpovědět
Tedy znovu- myslíte si, že vlk je schopen účinně tlumit černou zvěř?
Nebo dá přednost lehké kořisti v podobě domácích zvířat?
pp
pavel peregrin
29.10.2026 07:00 Reaguje na pavel peregrinA ještě něco- sám jste v diskusi s p.Radkem potvrdil, že vlk nemůže v naší krajině obstát bez toho, aby smečka věděla, kde jsou její mantinely. S tím souhlasím a tudíž se ptám- byl byste vy osobně pro preventivní odstřel jedinců, kteří se příliš přibližují ke stádu či lidskému obydlí? Nemyslím tím stádo ovcí volně se pasoucí, ale chráněné buď ohradníkem nebo i těmi psy.
A když už jsme u těch psů- měl jste někdy tu čest stát volně tváří v tvář kavkazskému ovčákovi? Já ano- a mohu vás ujistit, že to byl zážitek na celý život- ten pes sice nehlídal stádo, ale zato si hlídal obydlí, samotu- a bohužel se pohyboval tam, kde neměl a majitel o tom nevěděl. Nic se naštěstí nestalo- ale opakovat bych to nechtěl.
Odpovědět
A když už jsme u těch psů- měl jste někdy tu čest stát volně tváří v tvář kavkazskému ovčákovi? Já ano- a mohu vás ujistit, že to byl zážitek na celý život- ten pes sice nehlídal stádo, ale zato si hlídal obydlí, samotu- a bohužel se pohyboval tam, kde neměl a majitel o tom nevěděl. Nic se naštěstí nestalo- ale opakovat bych to nechtěl.
DA
DAG
29.10.2026 07:22 Reaguje na Vladimír NechutnýPodle mě to neříkají schválně. Jejich odhad s odhadem myslivců se velmi liší. Oni prostě nechtějí, aby byl znám skutečný stav. Mohlo by se začít hovořit o změnách v ochraně vlka.
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.10.2026 18:19Myslím, že mají vlky spočítané, dobře vědí, proč počet nezveřejňují, ale měli by. V SRN, převážně na východě a severu, žije zhruba 1640 vlků na 80 mil obyvatel a regulují je. Toto číslo je veřejně dostupné, online. Každý si může spočítat, kolik asi vlků by mělo žít v Čechách.
Odpovědět
Pe
Petr
27.10.2026 19:31 Reaguje na Jarka O.V Polsku žije zhruba 4300 vlků na 38 mil. obyvatel. Toto číslo je veřejně dostupné. Každý si může spočítat, kolik asi vlků by mělo žít v Čechách.
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.10.2026 20:18 Reaguje na Petrhttps://en.wikipedia.org/wiki/Gray_wolf_population_by_country
Více zde. Polský údaj znamená nárůst o víc než 100% během 5 let. Francouzská populace vlků odpovídá německé.
Odpovědět
Více zde. Polský údaj znamená nárůst o víc než 100% během 5 let. Francouzská populace vlků odpovídá německé.
VP
JO
Jarka O.
29.10.2026 06:55 Reaguje na Vladimír Pelíšek..a dá se srovnávat. Např. Rakousko s ČR, podobná velikost i počet obyvatel. Rakousko 58 vlků v 2022, počet "kupodivu" neroste. Polsko, SRN,Francie, podobné velikosti i zhruba počty obyvatel. Západ se řídí doporučením EU.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
27.10.2026 23:04 Reaguje na PetrNebojte, oni už si je lidoví myslivci ohlídají. Paní Jarka ví moc dobře, o čem mluví. Znám tento typ “milovníků přírody” velmi dobře. Žádné nové pořádky nám tady nikdo zavádět nebude! Jen my víme nejlíp, co je pro “přírodu” nejlepší. Tady přece nejsme žádný Klondajk! Za nás mluví tradice!
Nějak mě u toho sice napadá, že tradice mohou být opravdu různé, od nucení k práci pětiletých dětí až třeba po pravo první noci, ale ty naše tradice jsou samozřejmě jen dobre a nejlepší!
Protoze jsou naše.
Odpovědět
Nějak mě u toho sice napadá, že tradice mohou být opravdu různé, od nucení k práci pětiletých dětí až třeba po pravo první noci, ale ty naše tradice jsou samozřejmě jen dobre a nejlepší!
Protoze jsou naše.
Ra
Radek
28.10.2026 09:42 Reaguje na Vladimír PelíšekŽádní lidoví myslivci nejsou ,máme cca 35 let honební společenstva , proč tady ze sebe děláte hlupáka . Člen v nich může být pouze vlastník půdy , ti potom vytváří honitbu a v ní plní plán lovu. O všem rozhodují vlastníci .
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 21:55 Reaguje na RadekTo je lež. Plan lovu vypracovává uživatel honitby, tedy myslivecký spolek, nikoliv držitel honitby, tedy majitel pozemku. Ten pouze dostává formálně plán k nahlédnutí. Průměrná velikost honitby v ČR je cca 1200 hektarů. Jak velkou váhu má na plán lovu vlastník několika hektarů, pokud jsou v honitbě další vlastníci, co mají desítky či stovky hektarů a chtějí si z lesa dělat krmník, nebo je jim to jedno? Typické navíc je, že majitel většího lesního pozemku je zároveň myslivec.
Toto je lidová myslivost. Myslivecké spolky sestavující plány lovu (= vytvářející stavy spárkatců) tak, aby si měl každý člen na co bouchnout. Myslivost de facto nadřazená potřebám lesa.
Vy velice dobře víte, o čem mluvím, a víte i to, že ďábel se skrývá v detailu. Zdá se, že s těmi detaily umíte pracovat velice dobře.
Odpovědět
Toto je lidová myslivost. Myslivecké spolky sestavující plány lovu (= vytvářející stavy spárkatců) tak, aby si měl každý člen na co bouchnout. Myslivost de facto nadřazená potřebám lesa.
Vy velice dobře víte, o čem mluvím, a víte i to, že ďábel se skrývá v detailu. Zdá se, že s těmi detaily umíte pracovat velice dobře.
Ra
Radek
28.10.2026 22:29 Reaguje na Vladimír PelíšekZa komunistického režimu byla myslivost privilegiem úzké skupiny vyvolených často napojených na státní aparát a stranické struktury, zatímco skuteční vlastníci pozemků neměli o svém majetku a dění na něm v podstatě žádné slovo. Myslivecká sdružení tehdy fungovala pod přísným ideologickým a politickým dohledem.
Dnešní systém ,ať už si na něj kvůli lidské povaze, sporům a složitým hlasováním občas stěžujeme – má obrovskou výhodu,dává lidem svobodu, ale také odpovědnost.
To, že to není jednoduché, je vlastně důkazem, že to funguje svobodně. Demokratická diskuse, nutnost argumentovat a hledat shody či se přehlasovat podle jasných pravidel, jsou pořád tisíckrát lepší než direktivní rozhodování shora, kde o osudu cizího majetku a přírody rozhoduje někdo jiný bez ohledu na vlastníky.
Odpovědět
Dnešní systém ,ať už si na něj kvůli lidské povaze, sporům a složitým hlasováním občas stěžujeme – má obrovskou výhodu,dává lidem svobodu, ale také odpovědnost.
To, že to není jednoduché, je vlastně důkazem, že to funguje svobodně. Demokratická diskuse, nutnost argumentovat a hledat shody či se přehlasovat podle jasných pravidel, jsou pořád tisíckrát lepší než direktivní rozhodování shora, kde o osudu cizího majetku a přírody rozhoduje někdo jiný bez ohledu na vlastníky.
VP
Vladimír Pelíšek
27.10.2026 22:53 Reaguje na Jarka O.Regulují je pytláci, nikoliv náhodou se rekrutující drtivou většinou z myslivců. Totéž se dělo od devadesátek na východní Moravě, kam pravidelně přebíhají smečky ze Slovenska. Starosta myslivec, místní policista myslivec (a pokud ne on, tak jeho bracha nebo kamarád), takze kdo by vyšetřoval nelegální zabíjení vlků, ze?
Na to spoléháte. Na tu vaši “lidovou spravedlnost”. Do lesa pěkné smrčky, v pravidelných rozestupech krmelce se senem, solí k lízání, vitaminy a nějakým přilepšením. U krmelce kazatelnu, to aby to neměl pupkatý, zarudlý lovčík ke skolené srně daleko. Srnek pekne co nejvíc, aby si každý pupík ulovil pár těch svých a nacpal si po zásluze panděro.
Takze takovy krmník v “lese”. Jedle, buk v žádném případě, kdo by to oplocoval, natíral. A co se nenatře, z toho je beztak bonsaj.
Příroda má sloužit přece člověku, no ne? Do posledního kouta, to by tak hrálo tvrdit něco jiného!
A do toho přijde vlk. Srna neskončí v mrazáku, ale v žaludku vlka. Ovce, která se prochází u lesa jak v ohrádce před domem, tím tuplem. Z druhé strany žloutne lovčíkovu kamarádovi “lesníkovi” smrkové pole, pardon “les”. Sodoma Gomora! 200 let to přece tak perfektně fungovalo!
A zase bude. Vypěstujeme les z bezu a špendlíků. Ve smrkopoli vysbíráme každou větvičku a pro sichr toho zlého kůrovce ještě pokropíme z dronů. A vlky? Ty vystřílíme. Právo vysoukat pupek na kazatelnu a pořádně si odtamtud zastřílet nám nikdo brát nebude!
Odpovědět
Na to spoléháte. Na tu vaši “lidovou spravedlnost”. Do lesa pěkné smrčky, v pravidelných rozestupech krmelce se senem, solí k lízání, vitaminy a nějakým přilepšením. U krmelce kazatelnu, to aby to neměl pupkatý, zarudlý lovčík ke skolené srně daleko. Srnek pekne co nejvíc, aby si každý pupík ulovil pár těch svých a nacpal si po zásluze panděro.
Takze takovy krmník v “lese”. Jedle, buk v žádném případě, kdo by to oplocoval, natíral. A co se nenatře, z toho je beztak bonsaj.
Příroda má sloužit přece člověku, no ne? Do posledního kouta, to by tak hrálo tvrdit něco jiného!
A do toho přijde vlk. Srna neskončí v mrazáku, ale v žaludku vlka. Ovce, která se prochází u lesa jak v ohrádce před domem, tím tuplem. Z druhé strany žloutne lovčíkovu kamarádovi “lesníkovi” smrkové pole, pardon “les”. Sodoma Gomora! 200 let to přece tak perfektně fungovalo!
A zase bude. Vypěstujeme les z bezu a špendlíků. Ve smrkopoli vysbíráme každou větvičku a pro sichr toho zlého kůrovce ještě pokropíme z dronů. A vlky? Ty vystřílíme. Právo vysoukat pupek na kazatelnu a pořádně si odtamtud zastřílet nám nikdo brát nebude!
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 07:56 Reaguje na Vladimír PelíšekZkuste se zamyslet sám nad sebou.
Váše názory vycházejí z dost omezeného pohledu- profesní slepoty, neb vašim cílem asi bude pěstovat všude les, který nazýváte přírodě blízký (co to je, když příroda je vše?), tedy zřejmě-hustý, smíšený vzniklý samovýsevem. Předpokládáte, že s pomocí velkých šelem vyroste sám. Jenže takový les tady nikdy všude nebyl, protože zde byla megafauna co ho ředila a tu pak nahradil člověk pastevectvím a vůbec. A ani velké šelmy ho nevypěstují, protože je zde přemnožený člověk. Jak ukazují zkušenosti např. ze Slovenska. Velké šelmy pod nadměrnou ochranou zákona, se stanou při přemnožení komenzály či přímo parazity člověka. Proč by prováděli vámi požadované systémové služby, když mají ovce v ohradě, nebo kukuřičná pole a popelnice. Ale bez pastvy a senaření zmizí zbytky světlých lesů, luk, pastvin, které jsou posledními útočišti starobylé, vzácné a taky zákonem chráněné flory a fauny. Ti nemají na existenci nárok?
Udržet vše, znamená pro člověka povinnost udržovat všeobecnou rovnováhu, (neříkám vyhubit), když už je on sám přemnožen a znovuzavedení šelem typu pardál, levhart, hyena, tygr nebo lev není reálné.
Odpovědět
Váše názory vycházejí z dost omezeného pohledu- profesní slepoty, neb vašim cílem asi bude pěstovat všude les, který nazýváte přírodě blízký (co to je, když příroda je vše?), tedy zřejmě-hustý, smíšený vzniklý samovýsevem. Předpokládáte, že s pomocí velkých šelem vyroste sám. Jenže takový les tady nikdy všude nebyl, protože zde byla megafauna co ho ředila a tu pak nahradil člověk pastevectvím a vůbec. A ani velké šelmy ho nevypěstují, protože je zde přemnožený člověk. Jak ukazují zkušenosti např. ze Slovenska. Velké šelmy pod nadměrnou ochranou zákona, se stanou při přemnožení komenzály či přímo parazity člověka. Proč by prováděli vámi požadované systémové služby, když mají ovce v ohradě, nebo kukuřičná pole a popelnice. Ale bez pastvy a senaření zmizí zbytky světlých lesů, luk, pastvin, které jsou posledními útočišti starobylé, vzácné a taky zákonem chráněné flory a fauny. Ti nemají na existenci nárok?
Udržet vše, znamená pro člověka povinnost udržovat všeobecnou rovnováhu, (neříkám vyhubit), když už je on sám přemnožen a znovuzavedení šelem typu pardál, levhart, hyena, tygr nebo lev není reálné.
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 08:28 Reaguje na Slavomil VinklerNic takového, co říkáte, tady po skončení poslední doby ledové nebylo. S člověkem nebo bez něj. Megafauna a s ní související údajné bezlesí jsou pro Vás svaté grály, které Vám zatemnily schopnost zdravého úsudku. Rozsáhlé oblasti Čech a Moravy byly až do tzv. velké středověké kolonizace pokryté hustým lesem pralesního typu, který Vámi tak adorovaní velcí býložravci nedokázali nejen zničit, ale ani proředit. Existují o tom stovky a stovky zápisů ve středověkých kronikách. Tam, kde nerostl takový hustý les, rostl les řidší, ale nikoliv primárně kvůli velkým býložravcům, ale z důvodu nízkých srážek spojených s relativně vysokou teplotou.
Vy vůbec nerozumíte tomu, jak středoevropská příroda funguje, nerozumíte nejzákladnějším souvislostem mezi teplotou, srážkami, jejich rozdělením a z toho plynoucími ekosystemovymi danostmi. Jste posedlý myšlenkou jakéhosi evropského Serengeti. Naprosto nechápete, že lesostep nevzniká primárně kvůli velkým býložravcům, ale deficitu srážek v období, kdy jsou stromy schopné vegetovat, což sníží jejich vitalitu natolik, že porost začne řídnout, tudíž v něm relativně přibude velkých býložravců a ti jej teprve pak jsou schopni dále ředit!!! Tam, kde jsou KLIMATICKÉ podmínky vhodné pro les, les vždy převládne a můžete tam vysadit třeba 2 zubry na hektar, lesostep nevznikne!
Jeďte se laskavě podívat do Bělovežského pralesa, refugia zubrů, jaká je tam “lesostep”! Je tam hustší les než na většině míst u nás!
Ale co Vám to vlastně píšu? Vždyť z každého Vašeho druhého příspěvku čpí, ze neznáte a nerozumíte ani podmínkám v ČR, ze jste akorát teoretik blouznící o něčem, co si nekde přečetl a chytl se toho jak exkrement košile, protože mu to připadalo zajímavé a jine, než co se jinak považuje už dávno za potvrzeny a prokázaný vědecky fakt.
Odpovědět
Vy vůbec nerozumíte tomu, jak středoevropská příroda funguje, nerozumíte nejzákladnějším souvislostem mezi teplotou, srážkami, jejich rozdělením a z toho plynoucími ekosystemovymi danostmi. Jste posedlý myšlenkou jakéhosi evropského Serengeti. Naprosto nechápete, že lesostep nevzniká primárně kvůli velkým býložravcům, ale deficitu srážek v období, kdy jsou stromy schopné vegetovat, což sníží jejich vitalitu natolik, že porost začne řídnout, tudíž v něm relativně přibude velkých býložravců a ti jej teprve pak jsou schopni dále ředit!!! Tam, kde jsou KLIMATICKÉ podmínky vhodné pro les, les vždy převládne a můžete tam vysadit třeba 2 zubry na hektar, lesostep nevznikne!
Jeďte se laskavě podívat do Bělovežského pralesa, refugia zubrů, jaká je tam “lesostep”! Je tam hustší les než na většině míst u nás!
Ale co Vám to vlastně píšu? Vždyť z každého Vašeho druhého příspěvku čpí, ze neznáte a nerozumíte ani podmínkám v ČR, ze jste akorát teoretik blouznící o něčem, co si nekde přečetl a chytl se toho jak exkrement košile, protože mu to připadalo zajímavé a jine, než co se jinak považuje už dávno za potvrzeny a prokázaný vědecky fakt.
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 08:53 Reaguje na Vladimír PelíšekVám se zdá užitečný jen hustý les, vzniklý samovýsevem. Ostatní biotopy, udržované lidmi nemají nárok. Ale i ten váš vysněný les je artefakt, jen jinak opečovávaný.
Ad a) nevím proč všechny oponenty urážíte, to není od vás diskuse, nýbrž arogantní, hulvátské jednání hodné tak některých politiků.
Ad b) proč asi všechny opuštěné pozemky, stepi a louky za dnešního oteplování a extrasucha zarůstají a AOPK má obrovské problémy je udržet jako bezlesí? Kde je ta souvislost? Ono totiž u nás není ani v nejsušších nížinných polohách, na skalních výchozech a mělkých půdách možno udržet step bezzásahem. I taková jižní stráň Pálavy pod hradem Děvičky bez pastvy zarůstá.
Odpovědět
Ad a) nevím proč všechny oponenty urážíte, to není od vás diskuse, nýbrž arogantní, hulvátské jednání hodné tak některých politiků.
Ad b) proč asi všechny opuštěné pozemky, stepi a louky za dnešního oteplování a extrasucha zarůstají a AOPK má obrovské problémy je udržet jako bezlesí? Kde je ta souvislost? Ono totiž u nás není ani v nejsušších nížinných polohách, na skalních výchozech a mělkých půdách možno udržet step bezzásahem. I taková jižní stráň Pálavy pod hradem Děvičky bez pastvy zarůstá.
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerOpět nepravda. Zrovna letos na mnoha exponovaných místech ve střední Evropě, díky počasí a jen díky němu, přerod lesa směrem k lesostepi či později stepi nastal a pokud nebudou příští léta vlhčí, bude pokračovat. Dokonce i ve středních polohách.
Kdybyste si přírody chodil a pouze neteoretizoval, desítek takových míst byste si všimnul.
Místa jako maďarskou pusztu můžete klidně před velkými i menšími býložravci oplotit a několikrát ročně tam rozhazovat metráky semen všemožných stromů na hektar - les tam stejně nebude.
Vždy je první a zásadní klima a až potom velcí býložravci. Ti tamější ekosystém pouze pak dotváří, ale nikdy, opakuji nikdy ho primárně neurčuji.
Odpovědět
Kdybyste si přírody chodil a pouze neteoretizoval, desítek takových míst byste si všimnul.
Místa jako maďarskou pusztu můžete klidně před velkými i menšími býložravci oplotit a několikrát ročně tam rozhazovat metráky semen všemožných stromů na hektar - les tam stejně nebude.
Vždy je první a zásadní klima a až potom velcí býložravci. Ti tamější ekosystém pouze pak dotváří, ale nikdy, opakuji nikdy ho primárně neurčuji.
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 10:06 Reaguje na Vladimír PelíšekI na Maďarské pustě jsou stromy. Bez údržby by zarostla, i když její údržbu tvoří spíše občasné záplavy než koně a uherský skot. Klima je důležité, ale lesy mají široký rozsah schopnosti růst v různých vlhkostních poměrech. Pusta má poměrně vysokou hladinu spodní vody. Štěrk v sycený řekami v podloží. Viz uherské vahadlové studny.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 11:41 Reaguje na Slavomil VinklerNic, ale opravdu a naprosto nic o tom nevíte. Můžete tady všem objasnit, jaký les vyroste ve střední Evropě tam, kde je necelých 400 mm ročních srážek, z toho od května do září maximálně 100 mm?
A kde je přitom průměrná teplota od půlky června do půlky září nad 20 st.C?
Je Vám známo, jak se chová voda ve štěrku?
A v jakých hloubkách je ta voda, co čerpají z těch vahadlovych studen, a jak hluboko se přitom můžou dostat kořeny dřevin?
Takze jaké dřeviny?
Prosím - moc rad bych to věděl.
Odpovědět
A kde je přitom průměrná teplota od půlky června do půlky září nad 20 st.C?
Je Vám známo, jak se chová voda ve štěrku?
A v jakých hloubkách je ta voda, co čerpají z těch vahadlovych studen, a jak hluboko se přitom můžou dostat kořeny dřevin?
Takze jaké dřeviny?
Prosím - moc rad bych to věděl.
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 10:11 Reaguje na Vladimír PelíšekNavíc. Co je primární a co sekundární?
Málo zubrů v Bělověži co se raději pasou na polích? Pouze soubor srážky - pastva - člověk vytvoří jakousi (trojúhelníkovou) rovnováhu.
Odpovědět
Málo zubrů v Bělověži co se raději pasou na polích? Pouze soubor srážky - pastva - člověk vytvoří jakousi (trojúhelníkovou) rovnováhu.
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 11:46 Reaguje na Slavomil VinklerNe. Ti zubři se v Běloveži pasou v těch hustých lesích.
A ty lesy zůstávají husté.
To je, co?
Je to přitom nejzachovalejší člověkem prakticky nepozměněné území v Evropě.
Jak je to možné, podle Vašich teorií?
Zkuste nadzvednout své pozadí ze židle, na níž čerpáte většinu svých poznatků, a vydejte se tam.
Rozšíří Vám to obzory, což evidentně potřebujete.
Odpovědět
A ty lesy zůstávají husté.
To je, co?
Je to přitom nejzachovalejší člověkem prakticky nepozměněné území v Evropě.
Jak je to možné, podle Vašich teorií?
Zkuste nadzvednout své pozadí ze židle, na níž čerpáte většinu svých poznatků, a vydejte se tam.
Rozšíří Vám to obzory, což evidentně potřebujete.
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 12:01 Reaguje na Vladimír PelíšekNo v Bělověži jsešm nebyl. No ale Vy si zkuste rozšířit obzory například - celé číslo poslední Živy je problematice megafauny a na ní navázané biodiverzity, která není jednoduchá, věnováno. Já byl mnohokrát na hodně rezervacích v Česku, zejména v JM.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.10.2026 10:03Už aby byli vlci i v okolí Prahy a jiných měst odkud se rekrutují vlkomilové.
Teprve potom všichni občané pochopí, co proti nim mají lidé z vlčích oblastí.
Odpovědět
Teprve potom všichni občané pochopí, co proti nim mají lidé z vlčích oblastí.
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 11:49 Reaguje na Břetislav MachačekJen Váš naivní a vlhký sen.
Kdo vlky opravdu pozná, většinou proti nim nic nemá.
Kdyby byli vlci taková monstra, jak tvrdíte, vyšlechtili by lidé zvíře, které se stalo nejlepším přítelem člověka, z kozy, srnky nebo ovce, ne z vlka.
Odpovědět
Kdo vlky opravdu pozná, většinou proti nim nic nemá.
Kdyby byli vlci taková monstra, jak tvrdíte, vyšlechtili by lidé zvíře, které se stalo nejlepším přítelem člověka, z kozy, srnky nebo ovce, ne z vlka.
BM
Břetislav Machaček
30.10.2026 09:21 Reaguje na Vladimír PelíšekPovíme si to, až budou lovit čivavy Pražaček a plašit
koně milionářů v ohradách v okolí Prahy. Kůň za milion je
jiné kafe, než ovce za 3 tisíce. Nad takovým odškodněním
se zamyslí i vláda a je jedno která. V Německu stačilo,
aby napadl vlk poníka paní Leinové a hned ho bylo možné
odstřelit a tu to bude stejné. Nebo ho neměla v ohradě
s elektřinou, psy a pasáčkem ? Dovedete si představit
před vlky zabezpečit všechny vnitrozemské pastviny jen
třeba koní a hovězího dobytka? To bude stát tolik, že
by bylo levnější si myslivce platit, aby regulovali tu
spárkatou tak, jak ji mají regulovat vlci. To už věděli
naši předci, že lidé regulují stavy zvěře lépe a levněji,
než predátor kvůli kterému se prodražuje chov domácích
zvířat tak, že se nevyplácí. Časem se k tomu většinová
společnost zase vrátí!
Odpovědět
koně milionářů v ohradách v okolí Prahy. Kůň za milion je
jiné kafe, než ovce za 3 tisíce. Nad takovým odškodněním
se zamyslí i vláda a je jedno která. V Německu stačilo,
aby napadl vlk poníka paní Leinové a hned ho bylo možné
odstřelit a tu to bude stejné. Nebo ho neměla v ohradě
s elektřinou, psy a pasáčkem ? Dovedete si představit
před vlky zabezpečit všechny vnitrozemské pastviny jen
třeba koní a hovězího dobytka? To bude stát tolik, že
by bylo levnější si myslivce platit, aby regulovali tu
spárkatou tak, jak ji mají regulovat vlci. To už věděli
naši předci, že lidé regulují stavy zvěře lépe a levněji,
než predátor kvůli kterému se prodražuje chov domácích
zvířat tak, že se nevyplácí. Časem se k tomu většinová
společnost zase vrátí!
Ra
Radek
28.10.2026 15:18soužití s vlky v lidmi obydlené krajině není možné bez toho, aby šelmy respektovaly lidské teritorium. A tento respekt nezískají z encyklopedií ani z dotačních směrnic, ale pouze tehdy, když budou mít jasnou a rychlou zpětnou vazbu, že přibližovat se k lidem a jejich obydlím se nevyplácí.
Odpovědět
VP
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 19:52 Reaguje na RadekSpisovatel Farley Mowat popisuje jak tábořil arktickém v teritoriu vlků a vyhradil si prostor očuráváním, což vlci respektovali.
Odpovědět
Ra
Radek
28.10.2026 21:04 Reaguje na Slavomil VinklerNic proti literatuře , mám spolehlivější způsob .
Dobrou ránu a rychlou smrt pro odvážného jedince který chodí příliš blízko k lidským obydlím nebo dobytku. Smečka rychle vyhodnotí, že to není dobrý způsob, jak se živit, a stáhne se dál od lidí. Toto odstrašení i když se to českým ochranářům nelíbí, funguje u našich sousedů spolehlivě. Ať se to někomu může zdát jako špatné, pro vlka jako druh je to jediná možnost pro jeho zachování.
Odpovědět
Dobrou ránu a rychlou smrt pro odvážného jedince který chodí příliš blízko k lidským obydlím nebo dobytku. Smečka rychle vyhodnotí, že to není dobrý způsob, jak se živit, a stáhne se dál od lidí. Toto odstrašení i když se to českým ochranářům nelíbí, funguje u našich sousedů spolehlivě. Ať se to někomu může zdát jako špatné, pro vlka jako druh je to jediná možnost pro jeho zachování.
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 21:33 Reaguje na RadekTotéž ovčáčtí psi v Rumunsku. Ovce považuji za součást své smečky. Vlky, kteří zaútočí na ovce, okamžitě napadnou. Bez ohledu na to, kdo zvítězí, vlci si to vyhodnotí tak, že lovit ovce stojí příliš úsilí a konci to navíc často zraněním. Srnky jsou tudíž bezpečnější. A o tom to je.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 21:52 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, je to tak. Ale v čem je háček. Stádo k údržbě rezervace o ploše několika desítek hektarů (nižší desítka koz a ovcí) neuživí baču, 2 valachy a 3-5 psů, ani nedostane dotace na speciální ploty.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
28.10.2026 22:14 Reaguje na Slavomil VinklerRezervace čeho? Jednoho z umělých stavů vytvořených člověkem, který chráníme, aby nedošlo k vytvoření jiného umělého stavu vytvořeného člověkem?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 22:25 Reaguje na Vladimír PelíšekJistě, nebť jsou vyhlášen: Národní parky, Národní přírodní rezervace, CHKO, Naturové území, přírodní rezervace, přírodní parky, přírodní památky... a proč asi? Aby vydržely pro děti našich dětí, nebo i déle. Není cenný jenom hustý les vzniklý samovýsevem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 22:25 Reaguje na Slavomil VinklerAsi jim zbude jen to občurání.
Odpovědět
Ra
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2026 22:53 Reaguje na RadekAle jde. Rumuni jsou od nás asi o 100 let pozadu - pasou ve velkém několik set ovcí na poloninách a tak uživí sami sebe a psy. Taky většinou udržují majitelé ručně malé plochy sami, asi spíše ze zvyku. No zatím nepocítili devastaci zarůstáním..
Odpovědět
su
28.10.2026 22:57 Reaguje na Radek
A proč by nešlo? Když jsou někteří schopní kvůli vlkům srovnávat ČR a Švédsko (Švédsko jako vzor, kolik by mělo být v Česku vlků - nejsem si jistý jestli jste to nakonec nebyl i vy), tak proč ne Rumunsko?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 05:52 Reaguje na RadekJasně, nejde! Protoze my jsme přece “vyspělá země”, že? A jak se taková tzv. vyspělá země pozná?
Vyplundruje každý nejzastrčenější kousek svého území, co to jen jde. Vysápe, co tam rostlo, zorá, odvodní, oseje, vysází plantáž na dřevo. Stromky pěkně do řad, sice stanovistně nepůvodní a nevhodné, ale zato rychle a rovně rostlé. Ajaj, ale co se zvěří? Smrkovou kůru ani jehličí moc nežere. Nevadí! Nastavíme jí krmelce co kilometr dva, budeme jí sypat jak kravám do žlabu.
A pak přijde čas sklizně! Sklidíme smrk jako kukuřici, je to totéž, kukuřice je jen trochu nižší. Srny sklidíme z posedu, šikovně umístěného hned za krmelcem.
Vlky a podobnou pakáž vykynožíme. To dá rozum. Na maso se chovat nedají, kožich nic moc, ale hlavně nám zhoršují jednotkový výnos z výroby srnčího masa. To se prostě nevyplatí!
Ale “přírodu” samozřejmě milujeme, to jo. S radostí někde, kde rostou jen pokroucené, ekonomicky bezcenné stromy nebo skalnatá vyprahlá polostep, vytvoříme rezervaci.
Ale pak nam do toho “něco” hodí vidle. Sakra. Trochu se oteplí a pole výnosové dřeviny jdou do kopru. Zlý vlk se šíří a jednotková produkce masa ze zdegenerovaných spárkatců může jít do kopru taky.
Co teď jen budeme dělat? Jaké technologické opatření zavedeme tentokrát?
Odpovědět
Vyplundruje každý nejzastrčenější kousek svého území, co to jen jde. Vysápe, co tam rostlo, zorá, odvodní, oseje, vysází plantáž na dřevo. Stromky pěkně do řad, sice stanovistně nepůvodní a nevhodné, ale zato rychle a rovně rostlé. Ajaj, ale co se zvěří? Smrkovou kůru ani jehličí moc nežere. Nevadí! Nastavíme jí krmelce co kilometr dva, budeme jí sypat jak kravám do žlabu.
A pak přijde čas sklizně! Sklidíme smrk jako kukuřici, je to totéž, kukuřice je jen trochu nižší. Srny sklidíme z posedu, šikovně umístěného hned za krmelcem.
Vlky a podobnou pakáž vykynožíme. To dá rozum. Na maso se chovat nedají, kožich nic moc, ale hlavně nám zhoršují jednotkový výnos z výroby srnčího masa. To se prostě nevyplatí!
Ale “přírodu” samozřejmě milujeme, to jo. S radostí někde, kde rostou jen pokroucené, ekonomicky bezcenné stromy nebo skalnatá vyprahlá polostep, vytvoříme rezervaci.
Ale pak nam do toho “něco” hodí vidle. Sakra. Trochu se oteplí a pole výnosové dřeviny jdou do kopru. Zlý vlk se šíří a jednotková produkce masa ze zdegenerovaných spárkatců může jít do kopru taky.
Co teď jen budeme dělat? Jaké technologické opatření zavedeme tentokrát?
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2026 06:56 Reaguje na Vladimír PelíšekNo ty plantáže, jako nutný zdroj dřeva, budeme pěstovat, sice znovu jako artefakt, ale jinak, SAMOVÝSEVEM. To bude !!! A klidně si u toho zničíme ty zcela zbytečně vyhlášené rezervace.....
Odpovědět
Ra
Radek
29.10.2026 07:40 Reaguje na Vladimír PelíšekČeská republika má téměř dvakrát vyšší hustotu zalidnění než Rumunsko. Krajina ČR je osídlena poměrně hustě a rovnoměrně, s velkým množstvím menších a středně velkých měst a vesnic.
Rumunsko má díky rozsáhlým horským masivům (Karpaty zabírají významnou část území) a velkým přirozeným plochám osídlení rozptýlenější. Zatímco nížiny na jihu a západě jsou osídleny poměrně hustě, horské oblasti zůstávají obydleny jen velmi řídce.
Využití krajiny a ochrana přírody: Nižší hustota osídlení v Rumunsku umožňuje zachování ucelených souvislých lesních celků a divoké přírody (rozsáhlá stanoviště velkých šelem či mokřady delty Dunaje). Naopak v ČR převažuje kulturní krajina s vyšším stupněm fragmentace a dlouhodobě utvářenou mozaikou polí, lesů a sídel.
Odpovědět
Rumunsko má díky rozsáhlým horským masivům (Karpaty zabírají významnou část území) a velkým přirozeným plochám osídlení rozptýlenější. Zatímco nížiny na jihu a západě jsou osídleny poměrně hustě, horské oblasti zůstávají obydleny jen velmi řídce.
Využití krajiny a ochrana přírody: Nižší hustota osídlení v Rumunsku umožňuje zachování ucelených souvislých lesních celků a divoké přírody (rozsáhlá stanoviště velkých šelem či mokřady delty Dunaje). Naopak v ČR převažuje kulturní krajina s vyšším stupněm fragmentace a dlouhodobě utvářenou mozaikou polí, lesů a sídel.
pp
pavel peregrin
29.10.2026 10:20 Reaguje na RadekMohu jen potvrdit. Můj švagr má Rumunsko schozené jako málokdo, od mladých let. Není problém tam jít třeba týden, aniž by člověk narazil na živou duši- je to něco úplně jiného jak kulturní ČR.
A co se pasteveckých psů týká, jak píše p. Pelíšek- ano, jsou tam, jenže vtip je v tom, že místní pastevci jsou s nimi asimilovaní celá staletí.
A i přesto švagr zažil velmi nepříjemná setkání, naštěstí se nikdy nic nestalo.
Odpovědět
A co se pasteveckých psů týká, jak píše p. Pelíšek- ano, jsou tam, jenže vtip je v tom, že místní pastevci jsou s nimi asimilovaní celá staletí.
A i přesto švagr zažil velmi nepříjemná setkání, naštěstí se nikdy nic nestalo.
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 10:24 Reaguje na RadekJenže to, co tvrdíte, jsou dnes už zastaralá data. V ČR se dnes už také celé rozsáhlé oblasti vylidňují ve prospěch aglomerací typu Prahy, Brna, některých krajských měst.
No a právě proto se vlci poměrně nerušeně šíří.
Pokud se bavíme o nárůstu lesnatosti, tak ta není pro návrat vlka vůbec důležitá.
Starý, nazvěme ho C.K. & husákovský model managementu přírody prostě končí, resp. už skončil. Model kombinující neúživné plantáže s nadstavy spárkatců se už nikdy nevrátí, protože je dlouhodobě disfunkční a ekonomicky ztrátový.
Odpovědět
No a právě proto se vlci poměrně nerušeně šíří.
Pokud se bavíme o nárůstu lesnatosti, tak ta není pro návrat vlka vůbec důležitá.
Starý, nazvěme ho C.K. & husákovský model managementu přírody prostě končí, resp. už skončil. Model kombinující neúživné plantáže s nadstavy spárkatců se už nikdy nevrátí, protože je dlouhodobě disfunkční a ekonomicky ztrátový.
Ra
Radek
29.10.2026 08:12 Reaguje na Vladimír PelíšekTo co se v ČR šíří jsou ti vaši sparkatci .
Vlk by se bezmezne ochrany nešířil , takže jednoduše pro vás.
To co má životní podmínky se přirozeně množí, to co nemá životní podmínky/prostředí by bez ochrany nepřežilo.
Odpovědět
Vlk by se bezmezne ochrany nešířil , takže jednoduše pro vás.
To co má životní podmínky se přirozeně množí, to co nemá životní podmínky/prostředí by bez ochrany nepřežilo.
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 10:28 Reaguje na RadekSpárkatci rostou v počtech pouze tehdy, když jich vlivem nedostatečného lovu přibývá více, než je jejich přirozený úbytek. Současně s tím degenerují.
Vlk z krajiny mizí pouze tehdy, když je loven člověkem.
Žádnou “ochranu” nepotřebuje, potřebuje jen, aby ho pytláci v zelených kamizolkách přestali ilegálně vybíjet.
Odpovědět
Vlk z krajiny mizí pouze tehdy, když je loven člověkem.
Žádnou “ochranu” nepotřebuje, potřebuje jen, aby ho pytláci v zelených kamizolkách přestali ilegálně vybíjet.
pp
pavel peregrin
29.10.2026 10:41 Reaguje na Vladimír PelíšekTrochu si odporujete, nezdá se vám? Na jedné straně pytláci v zelených kamozolkách- a na druhé straně množící se spárkatci vlivem nedostatečného lovu???
A kdo tedy loví- přece ti zelení pytláci!
Tak jak to je?
Odpovědět
A kdo tedy loví- přece ti zelení pytláci!
Tak jak to je?
Ra
Radek
29.10.2026 11:37 Reaguje na Vladimír Pelíšekdalší vaše nikdy nikým nepotvrzené pravdy .
Nemáte žádné argumenty, které by byly relevantní k tématu.
Začínám si myslet že jste další vlastník pár hektarů , který není ochotný se starat o své pozemky, a proto volá vlky na pomoc , Kdoví, jestli nějaký les ve skutečnosti máte.
Žádná zvířata na starosti nemáte , o tom není pochyb .
Odpovědět
Nemáte žádné argumenty, které by byly relevantní k tématu.
Začínám si myslet že jste další vlastník pár hektarů , který není ochotný se starat o své pozemky, a proto volá vlky na pomoc , Kdoví, jestli nějaký les ve skutečnosti máte.
Žádná zvířata na starosti nemáte , o tom není pochyb .
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 11:53 Reaguje na RadekChovam pouze slepice. Ty mi masakrovali dravci. Tak jsem jim postavil volieru. Uz mi je nemasakruji dravci.
Ze budu volat po likvidaci káňat, me ale ani nenapadlo. Takove veci napadají jen vas myslivce.
Ano, jsem vlastník necelých 10 ha mladých porostů. Uz jste nekdy natíral stromky, aby mi je ti vaši přemnožení spárkatci neožírali? Ja to dělám prave v těchto týdnech. Dokonce i sousedům. Az si budu chtít něco usnadnit, dam se k myslivcům, postavím krmelec a vedle kazatelnu. Diky za připomenutí.
Odpovědět
Ze budu volat po likvidaci káňat, me ale ani nenapadlo. Takove veci napadají jen vas myslivce.
Ano, jsem vlastník necelých 10 ha mladých porostů. Uz jste nekdy natíral stromky, aby mi je ti vaši přemnožení spárkatci neožírali? Ja to dělám prave v těchto týdnech. Dokonce i sousedům. Az si budu chtít něco usnadnit, dam se k myslivcům, postavím krmelec a vedle kazatelnu. Diky za připomenutí.
Ra
Radek
29.10.2026 13:19 Reaguje na Vladimír Pelíšekco vám brání v tom stát se myslivcem a starat se o své pozemky , Zákony jsou na vaší straně. Káně slepice neloví. až budete tím zatracovaným myslivcem tak to budete vědět .
Jako vlastník rozhodujete i o tom krmelci či posedu kde bude nebo nebude. Místo moudrých řečí tady na ekolistu se více starejte o svá práva.
Odpovědět
Jako vlastník rozhodujete i o tom krmelci či posedu kde bude nebo nebude. Místo moudrých řečí tady na ekolistu se více starejte o svá práva.
Ra
Radek
29.10.2026 09:14 Reaguje na Vladimír PelíšekPokud kvůli přítomnosti vlka skončí drobní pasáčci, krajina ztratí své květnaté louky a zaroste homogenním lesem nebo křovím. Tím utrpí celková rozmanitost přírody, o kterou se ochrana přírody desítky let snaží.Jestli má vlk v ČR žít, musí existovat jasný systém regulace.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.10.2026 09:30 Reaguje na RadekSouhlasím a tvrdím totéž! Bez "výchovy" k plachosti zlikviduje malochovy a místy se to už podařilo. Takových chovatelů znám několik a z pastvin se stává náletový les. Jsou
ale chovatelé, co už to chtějí řešit
po "partyzánsku". To pak bude pláče
a přitom stačila ta preventivní
výchova totálně chráněného vlka.
Lidem s ochranáři dochází trpělivost
a měli by to horalům vysvětlovat po
hospodách. To by ale na to museli
mít koule čelit názorům chovatelů
a nebát se ani pádnějších argumentů. Vykřikují své argumenty z bezpečí
panelákových bytečků a nezažívají
ty roztrhaná zvířata už i v centru
obcí. Drzost zaviněná ztrátou
plachosti sklízí své plody.
Odpovědět
ale chovatelé, co už to chtějí řešit
po "partyzánsku". To pak bude pláče
a přitom stačila ta preventivní
výchova totálně chráněného vlka.
Lidem s ochranáři dochází trpělivost
a měli by to horalům vysvětlovat po
hospodách. To by ale na to museli
mít koule čelit názorům chovatelů
a nebát se ani pádnějších argumentů. Vykřikují své argumenty z bezpečí
panelákových bytečků a nezažívají
ty roztrhaná zvířata už i v centru
obcí. Drzost zaviněná ztrátou
plachosti sklízí své plody.
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 10:31 Reaguje na RadekTi drobní pasáčci, kteří si nedokážou ohlídat svá zvířata, ti at opravdu skončí, nebo se raději zaměří na chov králíků nebo slepic.
Ty miliardy, které ušetří na ochraně přirozeného zmlazení návrat vlků, mají mnohem vyšší hodnotu.
Odpovědět
Ty miliardy, které ušetří na ochraně přirozeného zmlazení návrat vlků, mají mnohem vyšší hodnotu.
Ra
Radek
29.10.2026 11:22 Reaguje na Vladimír Pelíšekoni si samozřejmě umí ohlídat svoje ovce, tady se opět mýlíte . Mají to zakázané. Bez nich budeme jako společnost chudí.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 11:46 Reaguje na RadekCo mají zakázané? Pořídit si elektrický ohradník? Nebo silného ovčáckého psa? To asi ne, že?
Už jsem Vám říkal dávno, že pokud chci na svém pozemku chovat hospodářská zvířata, měl bych si je odpovídajícím způsobem zajistit.
Nebo co navrhujete? Az mi nechráněné slepice zmasakruje káně nebo jestřáb, volat po likvidaci káňat a jestřábů?
Nebudete Vy náhodou myslivec?
Odpovědět
Už jsem Vám říkal dávno, že pokud chci na svém pozemku chovat hospodářská zvířata, měl bych si je odpovídajícím způsobem zajistit.
Nebo co navrhujete? Az mi nechráněné slepice zmasakruje káně nebo jestřáb, volat po likvidaci káňat a jestřábů?
Nebudete Vy náhodou myslivec?
Ra
Radek
29.10.2026 13:13 Reaguje na Vladimír PelíšekEL ohradník funguje v Itálii, Slovinsku,Rakousku,Německu. Zvony na každém krku do dálky upozorňují že tam vládne pasáček . Jen díky tomu, že se jim tam nerodí vlci, kteří se nebojí pasáčků , pražákům je to jedno. Nevím, proč bychom měli mít oplocené hory dvoumetrovými ohradníky kvůli bezmezné ochrany něčeho co je ve světě považováno jako stabilní populace která je na vzestupu. vy to jistě víte , že . Bych chtěl vidět vás jak se staráte o pastevecké psy v lokalitách kde je každý den plno lidí .
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 13:58 Reaguje na RadekO pořízení ovcí uvažuji na důchod, od kterého mě ale dělí ještě skoro 15 let. Budou to ovšem ovce na dojení, ne na maso, jak mi velí mé karpatské geny. Můžete mi opravdu věřit, že pokud najdu nějakou svou spolehlivě dojící ovci roztrhanou vlky, žádná vlna lásky k nim mě určitě nezachvátí. Zatim jsem jen z trávy seškraboval dravci rozmasakrovane slepice, ale toto by byl určitě jiný level.
Jenže láska k “přírodě” mě osobně naučila ještě něčemu jinému. Jakemusi zvláštnímu nadhledu, smíření se s tím, že vždy mohou nastat situace, kdy o část svého “vkladu” přijdu. Kdyz jsem vybudoval první větší jedlovou oplocenku, sousedé mě varovali, ať to nedělám, že jen přilákám zloděje vánočních stromků.
No tak přijde nějaký tatík s pilkou a jeden stromek si uřízne, na těch stovkách a stovkách to nepoznám, říkal jsem si. Kdepak. Přijeli dva chlapci s avii a vyřezali jich možná 100.
Zuřil jsem - ale časem jsem přestal. Pochopil jsem, že jestli chci vypěstovat 100 pětimetrových jedlí, musím jich vypěstovat 130.
U ovcí to bude stejné. Nevěřím, že sebelepší ohradník nebo psi Vám stádo 100% ochrání. Musíte zkrátka přijmout, že vždy o něco přijdete. Ze nikdy nebudete mít 100% kontrolu a 0% úmrtnost. Vy chcete své ovce, bryndzu, sýr a žinčici, vlk chce “své” maso.
Nebyl jsem nikdy naštvaný na ty chlápky s avií a vím už teď, že nebudu ani na vlky, když mi semtam nějakou ovci roztrhají. I ti vlci, i já se časem naučíme, jak spolu vzájemně snesitelně vycházet. A v tom nehraje vůbec žádnou roli, jestli se bavíme o Rumunsku nebo ČR.
Odpovědět
Jenže láska k “přírodě” mě osobně naučila ještě něčemu jinému. Jakemusi zvláštnímu nadhledu, smíření se s tím, že vždy mohou nastat situace, kdy o část svého “vkladu” přijdu. Kdyz jsem vybudoval první větší jedlovou oplocenku, sousedé mě varovali, ať to nedělám, že jen přilákám zloděje vánočních stromků.
No tak přijde nějaký tatík s pilkou a jeden stromek si uřízne, na těch stovkách a stovkách to nepoznám, říkal jsem si. Kdepak. Přijeli dva chlapci s avii a vyřezali jich možná 100.
Zuřil jsem - ale časem jsem přestal. Pochopil jsem, že jestli chci vypěstovat 100 pětimetrových jedlí, musím jich vypěstovat 130.
U ovcí to bude stejné. Nevěřím, že sebelepší ohradník nebo psi Vám stádo 100% ochrání. Musíte zkrátka přijmout, že vždy o něco přijdete. Ze nikdy nebudete mít 100% kontrolu a 0% úmrtnost. Vy chcete své ovce, bryndzu, sýr a žinčici, vlk chce “své” maso.
Nebyl jsem nikdy naštvaný na ty chlápky s avií a vím už teď, že nebudu ani na vlky, když mi semtam nějakou ovci roztrhají. I ti vlci, i já se časem naučíme, jak spolu vzájemně snesitelně vycházet. A v tom nehraje vůbec žádnou roli, jestli se bavíme o Rumunsku nebo ČR.
Ra
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2026 09:38V oboru řízení soustav je základní poučka: Základ veškeré regulace je měření. Bez měření není řízení.
Jestliže p. Lučan a p. Patková celkem důvodně prosazují čipování koček podobně jako je to u psů, tak je nutno prosadit do zákona i obojkování velkých šelem- vlk, medvěd... a tím umožnit sledování pohybu, identifikaci škod, identifikaci problémových jedinců....
No jaký je morální základ zatěžovat soukromé osoby, co mají psa, kočku.. ale už ne stát co má vlka, medvěda...
Odpovědět
Jestliže p. Lučan a p. Patková celkem důvodně prosazují čipování koček podobně jako je to u psů, tak je nutno prosadit do zákona i obojkování velkých šelem- vlk, medvěd... a tím umožnit sledování pohybu, identifikaci škod, identifikaci problémových jedinců....
No jaký je morální základ zatěžovat soukromé osoby, co mají psa, kočku.. ale už ne stát co má vlka, medvěda...
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 11:47 Reaguje na Slavomil VinklerTak tady s Vámi po dlouhé době souhlasím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2026 12:01 Reaguje na Vladimír PelíšekV globále s vámi také souhlasím, samovýsev je jedna z možných cest. Nesouhlasím s tím, že je jediná.
Naopak je třeba hledat různé způsoby jak uchránit pestrost krajiny co vytvořila megafauna, no a udrželi a zanechali naši dědové. A bezzásah kdekoli je devastace pestrosti.
Odpovědět
Naopak je třeba hledat různé způsoby jak uchránit pestrost krajiny co vytvořila megafauna, no a udrželi a zanechali naši dědové. A bezzásah kdekoli je devastace pestrosti.
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 12:21 Reaguje na Slavomil VinklerJa Vám rozumím. Víte, kolikrát mi rvalo srdce, když rozbagrovali vstavacovou louku kvůli stavbě RD? Když plantážníci “vyřešili” jalovcovou pastvinu tím, ze ji zasázeli smrkem? (dnes uz tam neni ani ten smrk, jen měsíční krajina)
Jasne, oficiálně ta místa “chráníme”. V realitě je to jedno i správě CHKO.
Ty vstavačove nebo jalovcové louky jsou sice úžasné, ale jsou výtvorem člověka. Jen díky němu vznikly a jakmile o způsob hospodaření, který je vytvořil, ztratil člověk zájem, zanikají i ony.
A ten proces pořád běží. Nová “unikátní společenstva” neustále vznikají. Jednou možná dojde k zákazu holosečí. Budeme potom hořekovat nad zánikem unikátní flóry a fauny pasek, nad bujnými bezy, kilometrovými lesy třímetrových bříz?
Tato společenstva totiž v takovém případě zaniknou.
A takto je to pokaždé, když chráníme jeden výtvor člověka před druhým, pozdějším.
Odpovědět
Jasne, oficiálně ta místa “chráníme”. V realitě je to jedno i správě CHKO.
Ty vstavačove nebo jalovcové louky jsou sice úžasné, ale jsou výtvorem člověka. Jen díky němu vznikly a jakmile o způsob hospodaření, který je vytvořil, ztratil člověk zájem, zanikají i ony.
A ten proces pořád běží. Nová “unikátní společenstva” neustále vznikají. Jednou možná dojde k zákazu holosečí. Budeme potom hořekovat nad zánikem unikátní flóry a fauny pasek, nad bujnými bezy, kilometrovými lesy třímetrových bříz?
Tato společenstva totiž v takovém případě zaniknou.
A takto je to pokaždé, když chráníme jeden výtvor člověka před druhým, pozdějším.
Ra
Radek
29.10.2026 13:52 Reaguje na Vladimír PelíšekJe to vše díky vámi opovrhovanými pasačky , vždyť vy sám nevíte o čem píšete
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 14:22 Reaguje na RadekChtěl jsem napsat něco útočného, ale když jsem si uvědomil, že s velkou pravděpodobností mluvím s myslivcem, přešlo mě to.
Už to opakuji do omrzení: - Vaší logikou bych v situacích, kdy mi volně se potulující slepice roztrhá dravec nebo liška, měl začít vykřikovat, že dravci nebo lišky do přírody zkrátka nepatří a měli by se vystřílet.
Ne, ta divoká zvířata tam patří, a pokud ja tam chci mit soucasne svá domácí zvířata, MUSÍM SI SVÁ HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA, pokud je chci chovat ve VOLNÉ PŘÍRODĚ, UMĚLE OCHRÁNIT.
I ja jsem byl malý pasáček, kterému během dvou týdnů zlikvidovali dravci 7 z 10 jeho slepic.
Moje naivita a nezkušenost, ne vina těch dravců.
Vy jako myslivec, tedy lesů pán, to samozřejmě těžko přijmete, protože pak byste musel druhým dechem dodat, že to příroda (včetně té “kulturní”, tedy naší) dokáže i bez Vás.
A to neuděláte, protože byste tím ukázal na svou zbytečnost - čemuž rozumím.
Krátce shrnuto: fenomén “návrat vlků” i fenomén “umírající boreální plantáže” obnažily tvrdou realitu, že životní prostředí v ČR to umí a hlavně CHCE UMĚT i bez myslivců a plantážních lesníků.
Že vás to vytáčí, tomu rozumím.
Odpovědět
Už to opakuji do omrzení: - Vaší logikou bych v situacích, kdy mi volně se potulující slepice roztrhá dravec nebo liška, měl začít vykřikovat, že dravci nebo lišky do přírody zkrátka nepatří a měli by se vystřílet.
Ne, ta divoká zvířata tam patří, a pokud ja tam chci mit soucasne svá domácí zvířata, MUSÍM SI SVÁ HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA, pokud je chci chovat ve VOLNÉ PŘÍRODĚ, UMĚLE OCHRÁNIT.
I ja jsem byl malý pasáček, kterému během dvou týdnů zlikvidovali dravci 7 z 10 jeho slepic.
Moje naivita a nezkušenost, ne vina těch dravců.
Vy jako myslivec, tedy lesů pán, to samozřejmě těžko přijmete, protože pak byste musel druhým dechem dodat, že to příroda (včetně té “kulturní”, tedy naší) dokáže i bez Vás.
A to neuděláte, protože byste tím ukázal na svou zbytečnost - čemuž rozumím.
Krátce shrnuto: fenomén “návrat vlků” i fenomén “umírající boreální plantáže” obnažily tvrdou realitu, že životní prostředí v ČR to umí a hlavně CHCE UMĚT i bez myslivců a plantážních lesníků.
Že vás to vytáčí, tomu rozumím.
Ra
Radek
29.10.2026 14:41 Reaguje na Vladimír Pelíšekpokud to jde bez lesníků , lesních správců a myslivců ,tedy vlastníků . Proč tady pořád pláčete že vám žerou volně žijící zvířata váš les , vždyť oni do něj patří víc jak vy
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:41 Reaguje na RadekJa uz dávno nepláču. Cca 15 km vzdušnou čarou na východ žije už 2 roky jedna potvrzena vlčí smečka i s letošními vlčaty, cca 25 km druha. Natírám stromky a nadávám, to ano, je to závod s časem, než zamrzne, dny jsou už zatraceně krátké. Ale jinak jsem spokojený. Všude najednou rostou tisíce mladých jedlicek, které spárkatci nestíhají ožírat. Je to krásný pocit, vedet, ze i kdyz nestihnu vsechno natřít, tak casy, kdy to spárkatci kolikrát ožrali na pahýlek, i kdyz jsem to natřel, jsou pryč.
Odpovědět
Ra
Radek
29.10.2026 20:50 Reaguje na Vladimír Pelíšekvy jste prostě šťastný člověk , škoda že takových majitelů není víc :-)
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 21:05 Reaguje na RadekA vite, kdy budu jeste šťastnější? Az uvidím první z těch gaunerů, pytláků v mysliveckých oblečcích, jak jdou bručet za nelegální lov vlka. Ale uznávám, to ještě chvíli potrvá, máte to chlapci dobře a už tradičně politicky ošéfované za všech režimů, od císařpána, přes Husáka až po Fialu s Babišem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2026 14:52 Reaguje na Vladimír PelíšekPořád ve vás zaznívá dojem, že příroda to sama umí nejlépe. Ano příroda sama cosi umí, ale naše okolí, Evropa je celá od A do Z artefakt= dílo lidí, včetně veškerých rezervací. A i bezzásah je artefakt, dílo nezasahujících lidí. Megafauna chybí je lidmi vyvražděná. A proto:
Myslivec a lesník je v přírodě naprosto nezbytný regulátor. Je to jako s ohněm - dobrý sluha, zlý pán. Obě strany by si to měly vepsat na čelo, denně opakovat, a navzájem se podporovat, ne si nadávat.
JO
Jarka O.
29.10.2026 18:15 Reaguje na Vladimír PelíšekDržím palce, abyste viděl růst své krásné lesy. Ale boj proti všem škůdcům, hlavně těm nejhorším 2nohým, sám, bez známých těžko dáte. Jestli jste schopen to pochopit a jestli jste si vybral v šelmě správného spojence, nevím. Včera vyšla zpráva o napadení děvčete vlkem ve vých. Německu.
Odpovědět
su
29.10.2026 19:00 Reaguje na Jarka O.
No jooo...jenže se to stalo ve výběhu pro vlky, madam ))).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.10.2026 19:14 Reaguje naAno. Bylo to ve výběhu při organizované prohlídce-údajně.
Jenže 30 března tohoto roku vlk napadl ženu přímo v centru Hamburku- a to není žádný fake, ale oficiální německá zpráva.
U nás je to pouze otázka času, než se vlci namnoží a ztratí plachost. Bude se dříve či později opakovat scénář s medvědy na Slovensku- tak dlouho se zlehčovalo a vysmívalo, až Míšové předvedli, co umí- a najednou to jde.
Odpovědět
Jenže 30 března tohoto roku vlk napadl ženu přímo v centru Hamburku- a to není žádný fake, ale oficiální německá zpráva.
U nás je to pouze otázka času, než se vlci namnoží a ztratí plachost. Bude se dříve či později opakovat scénář s medvědy na Slovensku- tak dlouho se zlehčovalo a vysmívalo, až Míšové předvedli, co umí- a najednou to jde.
pp
pavel peregrin
29.10.2026 19:18 Reaguje na pavel peregrinBohužel tak je to se vším- teprve až se něco stane, tak nastane údiv-jak se to proboha mohlo stát? Pak ovšem příslušné lidi, kteří měli konat, či spíše fundovaně rozhodovat se znalostí věci- je třeba nakopat. S rozběhem.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:09 Reaguje na pavel peregrinA kteří lidé to jsou, ti, co by měli “fundovaně rozhodovat”? Myslivci, kteří vlky nenávidí, protože jim ujídají z talíře (viz zde Radek či s lovčíky nepochybně spřátelená paní Jarka)? Nějací úředníčci z nějakých okresních či městských odborů ŽP? Vlci nepochybně na člověka útočit dokážou a nepochybně to dělali i v minulosti. Totéž další zvířata: psi, krysy, býci, berani, draví ptáci. Co tedy navrhujete? Preventivně je všechny vystřílet?
Odpovědět
Ra
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:35 Reaguje na RadekPlyne to ze cca 85-90% textu ve Vašich příspěvcích.
Odpovědět
Ra
Radek
29.10.2026 20:53 Reaguje na Vladimír Pelíšek nechám ve vaší pravdě další je ztráta času
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 21:01 Reaguje na RadekAno, ja z mysliveckých příruček nečerpám, takže u mě s moudry tam získanými určitě nepochodíte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
29.10.2026 20:36 Reaguje na RadekAsi tam, kde já jsem psala, že mám bezové lesy. Pán jde ode zdi ke zdi a nezná nic mezi tím, žije s domněnkami. Bohužel. To je pak těžký.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:48 Reaguje na Jarka O.Ano. Psala jste o tom, že máte lesy z bezu, nějakých dalších pionýrů a blum, které jste později opravila na špendlíky. Upřímně, už dlouho mě takto žádná starší žena nepobavila. Naposledy cca před deseti lety, kdy jsem z mladické nerozvážnosti navštívil workshop jedné “alternativní duchovní skupiny”. Dobrosrdečná teta tam nadšeně vykládala o tom, jak byli vyspělí staří obyvatelé Sibiře, protože díky tomu, že si i práci neustále zpívali, sklízeli v tamějším klimatu několik úrod do roka. Kdyz jsem se ji zeptal, úrod čeho a vyjádřil pochybnost, ze ani v dnešním evropském, mnohem teplejším klimatu, toto nemůže být možné dokonce ani u ředkvičky, podarovala me výrazem obličeje, jaky mají stařenky, když jim výrostek vytáhne z kapsy peněženku s důchodem. Od te doby jsme se neviděli.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.10.2026 06:36 Reaguje na Vladimír PelíšekNe. Mě v naší společnosti chybí zdravý vyvážený rozum. Těžko mi bude někdo dokazovat, že poli rozumí víc člověk sice ověnčený tituly, ale prakticky nepolíbený , to samé platí pro lesy a myslivost.
Já samozřejmě vím, že všude se vyskytují jedinci s extrémními názory, a to jak na jedné , tak i na druhé straně- ale přesto jsem pevně přesvědčený, že o národohospodářských otázkách by měli rozhodovat především lidé, kteří v provozu strávili dlouhá léta a teprve pak by to k něčemu vedlo.
Dnes se ze všeho udělá hlavně politická záležitost a to skutečně nevede k ničemu dobrému.
Odpovědět
Já samozřejmě vím, že všude se vyskytují jedinci s extrémními názory, a to jak na jedné , tak i na druhé straně- ale přesto jsem pevně přesvědčený, že o národohospodářských otázkách by měli rozhodovat především lidé, kteří v provozu strávili dlouhá léta a teprve pak by to k něčemu vedlo.
Dnes se ze všeho udělá hlavně politická záležitost a to skutečně nevede k ničemu dobrému.
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:24 Reaguje na pavel peregrinZ čeho vycházíte při své jistotě? Z vlastní fantazie? Byl jste někdy v Rumunsku? To je země, kde je po Rusku nejvíc vlků i medvědů. Srovnání třeba se Slovenskem klidně provést můžeme, protože Rumunsko je sice několikrát větší, ale tamější medvědi zato žijí jen v Karpatech, které tvoří méně než polovinu rumunského území.
Přestože je tam tedy medvědů i vlků tolik, útoků lidí na ně je tam mnohem méně než na Slovensku. A víte proč? Protoze ty vlky a zejména medvědy nelákají k lidským obydlím žádní, v ČR i SR přemnožení lovčíci. Pouze oni a nikdo než oni představují totiž to, co nazýváte nebezpečím vlků či medvědů pro lidi. Proč? Protože tito lidoví koumesové s oblibou lákají zvěř, zejména medvědy, na hromady hnijících, ale zato jedlých odpadků, které vysypávaji nedaleko od obci, kde žijí (jak už jsem předeslal jinde, jsou totiž líní, takže vysypavat je dál se jim nechce). Abych to zkrátil: - medvěd se tak naučí chodit blízko lidských obydlí, ta si spojí se snadnou potravou. Vyrušeni a útok jsou pak uz jen otázkou času.
U vlků je to obdobné, jak zde trefně několikrát upozornil myslivec Radek. To si zase jiný myslitel pořídí ovce, které nechá bez dozoru a bez ochrany pobíhat někde po louce. Je líný si je elektricky oplotit nebo nechat hlídat drsným pasteveckým psem. No a potom? Tak, jak se medvědi naučí na ujediste, naučí se vlci na ničím a nikým nezabezpečené ovce. Ono totiž ulovit tučnou šedesátikilovou ovci je podstatně snazší než ulovit srnku, klidně i starou a nemocnou. Proč by to tedy dělali, když jim líní pitomci nosí jídlo až k čumákům?
No a pak jen kňučí: vlky vystřílet. Medvědy vystřílet. Chceme zpátky idylku srneček a sympatických vousatých hajných. Medvědy a vlky chceme jen v pohádkách. Bú bú.
Odpovědět
Přestože je tam tedy medvědů i vlků tolik, útoků lidí na ně je tam mnohem méně než na Slovensku. A víte proč? Protoze ty vlky a zejména medvědy nelákají k lidským obydlím žádní, v ČR i SR přemnožení lovčíci. Pouze oni a nikdo než oni představují totiž to, co nazýváte nebezpečím vlků či medvědů pro lidi. Proč? Protože tito lidoví koumesové s oblibou lákají zvěř, zejména medvědy, na hromady hnijících, ale zato jedlých odpadků, které vysypávaji nedaleko od obci, kde žijí (jak už jsem předeslal jinde, jsou totiž líní, takže vysypavat je dál se jim nechce). Abych to zkrátil: - medvěd se tak naučí chodit blízko lidských obydlí, ta si spojí se snadnou potravou. Vyrušeni a útok jsou pak uz jen otázkou času.
U vlků je to obdobné, jak zde trefně několikrát upozornil myslivec Radek. To si zase jiný myslitel pořídí ovce, které nechá bez dozoru a bez ochrany pobíhat někde po louce. Je líný si je elektricky oplotit nebo nechat hlídat drsným pasteveckým psem. No a potom? Tak, jak se medvědi naučí na ujediste, naučí se vlci na ničím a nikým nezabezpečené ovce. Ono totiž ulovit tučnou šedesátikilovou ovci je podstatně snazší než ulovit srnku, klidně i starou a nemocnou. Proč by to tedy dělali, když jim líní pitomci nosí jídlo až k čumákům?
No a pak jen kňučí: vlky vystřílet. Medvědy vystřílet. Chceme zpátky idylku srneček a sympatických vousatých hajných. Medvědy a vlky chceme jen v pohádkách. Bú bú.
JO
Jarka O.
29.10.2026 20:49 Reaguje na Vladimír PelíšekMedvědi cítí potravu v popelnicích sami, nikdo je neláká, Rumuni s nimi mají velké potíže, zranění, zabití lidí i krav, vylidňování vesnic. A lesů ubývá. Krásné smrky jsou ilegálně těženy a lesy neobnovovány.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:58 Reaguje na Jarka O.Takže opět důležitá oprava: - ty “krásné smrky” rostou v Rumunsku, na rozdíl od ČR, pouze tam, kde růst mají, v rumunských podmínkách se jedná o nadmořskou výšku nad 1200-1300 metrů. Drtivou většinu lesů, plundrovanych zejména rakouskými společnostmi, tvoří bučiny a jedlobuciny.
A za druhé a v kontextu tohoto článku podstatné: - v poměru k počtu medvědů (těch je v Rumunsku několikanásobek, co na Slovensku) je v Rumunsku útoků medvědů na člověka výrazně méně než v SR. Důvodem je neexistence praktik lovčíků vysypajících hnijící potraviny za obcemi a lákání tim medvědů k lidským obydlím, jako je tomu na Slovensku.
Odpovědět
A za druhé a v kontextu tohoto článku podstatné: - v poměru k počtu medvědů (těch je v Rumunsku několikanásobek, co na Slovensku) je v Rumunsku útoků medvědů na člověka výrazně méně než v SR. Důvodem je neexistence praktik lovčíků vysypajících hnijící potraviny za obcemi a lákání tim medvědů k lidským obydlím, jako je tomu na Slovensku.
pp
pavel peregrin
30.10.2026 06:41 Reaguje na Vladimír PelíšekTo, co píšete, je dáno tou rozlohou- trefně jste poznamenal, že Rumunsko je daleko větší než ČR či Slovensko. Tudíž ano, ty šelmy mají tím pádem daleko více prostoru a tak je to správné.
Pouze se potvrzuje to, co vám píšu- naše země není na velké šelmy přizpůsobená, ta hustota zalidnění je zde mnohem koncentrovanější a hlavně- je v podstatě rovnoměrná. Na rozdíl od Rumunska.
Odpovědět
Pouze se potvrzuje to, co vám píšu- naše země není na velké šelmy přizpůsobená, ta hustota zalidnění je zde mnohem koncentrovanější a hlavně- je v podstatě rovnoměrná. Na rozdíl od Rumunska.
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:33 Reaguje na pavel peregrinTakze to uvedeme na pravou míru, ano? Ten vlk zabloudil do nákupní pasáže a začal tam zmateně pobíhat. Ta žena se k němu přiblížila, s úmyslem mu pomoci, jednoduše ho vytáhnout ven. Když se snažila ho chytit za hlavu a odtáhnout (obojek jak na potvoru nemel a ona neměla vodítko), bral to vlk jako útok a kousl zenu do obličeje.
Opravdu zajímavá historka. To toulaví psi, cizí kočky ani jiná zvířata přece cizím lidem nikdy nedělají, že?
A takto je to se skoro všemi těmi báchorkami o krvelačných vlcích.
Odpovědět
Opravdu zajímavá historka. To toulaví psi, cizí kočky ani jiná zvířata přece cizím lidem nikdy nedělají, že?
A takto je to se skoro všemi těmi báchorkami o krvelačných vlcích.
JO
Jarka O.
29.10.2026 20:39 Reaguje na Vladimír PelíšekMezi napadenním vlky a psy, (které mají majitele), vidím několik rozdílů.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:52 Reaguje na Jarka O.To nepochybně. Vlci bývají větší a silnější a nemají majitele.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.10.2026 06:43 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, uvedeme to na pravou míru- co má co dělat vlk uprostřed Hamburku? Vám to přijde normální??
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.10.2026 20:05 Reaguje na pavel peregrinAno, docela přijde. To je právě ten “drobný detail”, který Vám uniká, ale přitom je rozhodující. Vlk vubec nepotřebuje nekonečné, pokud možno úplně nedotčené lesy, jak se traduje mezi myslivci a pak se z toho dedukuje, ze tim pádem u nas vlk přece vůbec ne, ze?
Vlk může žít i v relativně osídlených, skoro bezlesých oblastech, doslova po boku lidi. On potřebuje jedine: abychom ho nechali na pokoji. Je to extrémně chytré zvíře a ví velice dobře, co ho může potkat, když to nedodrží.
Vlk byl na řadě míst Evropy dočasně vybit v časech, kdy se kdejaký kamenitý úhor a oséval, kdy hajný honil se sukovicí po lese babku, která si nasbírala o pár otepek klestu víc, než smela, kdy byla krajina poseta vesničkami a samotami vzdálenými od sebe nejvýše kilometr či dva. Byly to otřesné časy plné hladu, chudoby, věčných válek a emigrace do Ameriky.
Ty časy vzal čert a už se doufám nikdy nevrátí. Dnes přibývá míst, kam člověk třeba celý rok nepáchne, přestože jsou v sousedství velkých měst. Hamburk je navíc obklopen Labem, kolem kterého rostou celkem rozsáhlé a ne příliš prostupné lesy. Pro vlka není problém dělat dlouhodobě 50 km za den. Myslíte, že mu to při takových túrách do centra Hamburku nemůže vyjít?
Odpovědět
Vlk může žít i v relativně osídlených, skoro bezlesých oblastech, doslova po boku lidi. On potřebuje jedine: abychom ho nechali na pokoji. Je to extrémně chytré zvíře a ví velice dobře, co ho může potkat, když to nedodrží.
Vlk byl na řadě míst Evropy dočasně vybit v časech, kdy se kdejaký kamenitý úhor a oséval, kdy hajný honil se sukovicí po lese babku, která si nasbírala o pár otepek klestu víc, než smela, kdy byla krajina poseta vesničkami a samotami vzdálenými od sebe nejvýše kilometr či dva. Byly to otřesné časy plné hladu, chudoby, věčných válek a emigrace do Ameriky.
Ty časy vzal čert a už se doufám nikdy nevrátí. Dnes přibývá míst, kam člověk třeba celý rok nepáchne, přestože jsou v sousedství velkých měst. Hamburk je navíc obklopen Labem, kolem kterého rostou celkem rozsáhlé a ne příliš prostupné lesy. Pro vlka není problém dělat dlouhodobě 50 km za den. Myslíte, že mu to při takových túrách do centra Hamburku nemůže vyjít?
VP
JO
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 20:51 Reaguje na Jarka O.Nikoliv, jednalo se o 60letou ženu z Hamburku. Žádné jiné napadení člověka vlkem v oblasti Hamburku v roce 2026 ani jeden ze tří AI modulů, které používám, nezná.
Odpovědět
JO
Jarka O.
29.10.2026 21:23 Reaguje na Vladimír PelíšekHm hm pravděpodobně jim chybí zásadní elektronky z Katody Holomóc. Žijte si ve svých představách
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.10.2026 21:54 Reaguje na Jarka O.Obávám se, že pokud někdo z nás dvou žije pouze ve svých představách, já to nebudu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
29.10.2026 18:19 Reaguje na Slavomil VinklerJj, kočka, která si dovolí lovit na poli myši, a reguluje nemocné ptáčky, je největším problémem lesů, myslivců, ochránců přírody.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.10.2026 06:47Pane Pelíšku, dlužíte mi odpověď ohledně predace černé zvěře vlky, lépe řečeno její statistické významnosti. Abychom si mohli udělat obraz o tom, zda na její tlumení ti vlci stačí či jsou potřeba myslivci.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.10.2026 06:49 Reaguje na pavel peregrinA zároveň ještě prosím o posouzení predace mývalovce kuního, mývala severního a lišky- samozřejmě vlky a opět s přihlédnutím k statistické významnosti a myslivcům.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.10.2026 08:24 Reaguje na pavel peregrinTyto druhy jsou samozřejmě aktuálně o řád nižším problémem než černa zvěř. Vlk je preduje, takze i zde vidim jeho přínos. Ale to urcite neprozrazuji nic, co by kdekdo nevedel.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.10.2026 08:22 Reaguje na pavel peregrinV případě predace černé zvěře vlky existuje asymetrie, kdy se dnes, aspoň prozatím, vlci nejprve nasouvají do regionů, kde je černé zvěře relativně méně (typicky horské oblasti), zatímco tam, kde by byli potřební mnohem víc (kukuřičné oblasti nižších poloh), dosud většinou chybí. Vlci jsou ovšem považováni za velmi účinné predátory černé zvěře, a zároveň je patrné, že na opravdu výrazné snížení stavů černé zvěře současná myslivost nestačí. Jediným logickým závěrem toho všeho tedy je, že i vy myslivci byste měli návrat vlka podporovat, kdyby z vašeho pohledu pro nic jiného, tak aspoň jako účinného pomocníka při redukci černé zvěře.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.10.2026 10:13 Reaguje na Vladimír PelíšekJá myslivec nejsem, pouze mám mezi nimi hodně přátel. Je otázkou, zda vlci opravdu účinně predují černou zvěř- podle mého soudu mohou občas ulovit sele či nějakého lončáka- ale významěji ovlivnit populaci nemohou. To srnčí určitě, ale divočáky těžko.
Uvítal bych zde vyjádření aktivního myslivce. A navíc- ta černá je nesmírně chytrá- bohužel představa mnoha lidí, že lovit divočáky je jako parforzní lov- je naivní a mylná.
Vím bezpečně, že kolikrát myslivci prosedí celou noc na posedu, klidně u kukuřičného pole s průseky a divočák nevyjde-a to klidně po několik dní za sebou.
Odpovědět
Uvítal bych zde vyjádření aktivního myslivce. A navíc- ta černá je nesmírně chytrá- bohužel představa mnoha lidí, že lovit divočáky je jako parforzní lov- je naivní a mylná.
Vím bezpečně, že kolikrát myslivci prosedí celou noc na posedu, klidně u kukuřičného pole s průseky a divočák nevyjde-a to klidně po několik dní za sebou.
VP
Vladimír Pelíšek
30.10.2026 10:36 Reaguje na pavel peregrinA v tom právě síla vlka je. Divoká prasata se většinou pohybují ve velkých tlupách - vlk je snadno zjistí. Selata jsou pomalá, slabá a prakticky bezbranná - aby se vlk nažral, nemusí útočit na nebezpečné kance s ostrými kly, ani na bachyně. Divoká prasata navíc nemají účinnou strategii, jak selata opravdu chránit - kňour s ostrými kly je pro vlka sice nebezpečný, ale ochrání pouze zlomek selat, většinu skupiny tvoří bachyně s mláďaty. Kňour není pastevecký pes, který neustále obíhá stádo a nemá problém se s vlkem při jeho ochraně krvavě porvat.
To, že jsou divočáci přemnožení, není samozřejmě vina myslivců. Ale myslivci by se měli naučit chápat, že vlk není konkurent, ale partner. Myslivost nijak dlouhodobe netěží z přemnožených a stále degenerovanějších spárkatců, navíc je stále jasnější, že je nestíhá či nechce doopravdy redukovat. Likvidace přirozené obnovy, kterou mají nadstavy spárkatců na svědomí, jsou miliardové škody ročně a stále rostou. Hodnota degenerované “zvěřiny” je oproti tomu finančně i politicky zlomková, navíc funguje jen pro úzkou slupičku obyvatel. Není tudíž možnost neustále myslivcům dotovat jejich koníček, pokud ho nejsou ochotni či schopni provádět tak, aby to neprobíhalo na úkor obnovy lesa, zejména v nynější situaci obnovujících se kůrovcových megakalamit. Je jen otázkou času, kdy v majitelích lesních pozemků bouchnou saze a opravdu silně praští pěstí do stolu.
Odpovědět
To, že jsou divočáci přemnožení, není samozřejmě vina myslivců. Ale myslivci by se měli naučit chápat, že vlk není konkurent, ale partner. Myslivost nijak dlouhodobe netěží z přemnožených a stále degenerovanějších spárkatců, navíc je stále jasnější, že je nestíhá či nechce doopravdy redukovat. Likvidace přirozené obnovy, kterou mají nadstavy spárkatců na svědomí, jsou miliardové škody ročně a stále rostou. Hodnota degenerované “zvěřiny” je oproti tomu finančně i politicky zlomková, navíc funguje jen pro úzkou slupičku obyvatel. Není tudíž možnost neustále myslivcům dotovat jejich koníček, pokud ho nejsou ochotni či schopni provádět tak, aby to neprobíhalo na úkor obnovy lesa, zejména v nynější situaci obnovujících se kůrovcových megakalamit. Je jen otázkou času, kdy v majitelích lesních pozemků bouchnou saze a opravdu silně praští pěstí do stolu.
