Dvacet poslanců napříč spektrem chce zakázat kožešinové farmy

Dvacítka zákonodárců z šesti poslaneckých klubů napříč politickým spektrem předloží návrh na zákaz kožešinových farem v Česku. Od roku 2017 by se nesměly nové farmy zakládat. Do konce roku 2018 by měly ukončit svojí činnost stávající podniky. Podobný návrh na podzim zamítl sněmovní zemědělský výbor. Zákaz by se neměl týkat chovů králíků, kde je kožešina pouze vedlejším produktem, oznámili poslanci na tiskové konferenci. V Česku je nyní aktivních devět farem, loni skončil chov ve Zbýšově a chov lišek v Křižanovicích. Tam ale podle Státní veterinární správy (SVS) pokračuje chov norků.

"Chovat a usmrcovat zvířata primárně za účelem získávání kožešin je v 21. století těžko přijatelné. Nemluvě o tom, že podmínky držení naprosto neodpovídají etologii chovaných druhů," řekl poslanec Robin Böhnisch (ČSSD). Podle něj druhy, jako jsou norek americký nebo liška polární, nelze úspěšně domestikovat.

Pod návrhem jsou podepsaní zástupci sociálních demokratů, lidovců, TOP 09, komunistů i poslanec Úsvitu Marek Černoch a nezařazený Jaroslav Holík. Úmysl připojit se avizovala i čtveřice poslanců hnutí ANO.

Ministerstvo zemědělství by mělo končícím farmám na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky. "Příspěvky jsou nenárokové a je zcela na uvážení ministerstva, v jakém rozsahu a za jakých podmínek budou poskytnuty. Ministerstvo tak může například zvážit poskytnutí příspěvků na krytí investičních nákladů, které někteří chovatelé vynaložili za účelem přizpůsobení svých chovů předpisům účinným od začátku roku 2014," píše se v důvodové zprávě novely zákona.

Zákaz chovů kožešinových zvířat platí podle zprávy ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku a v Chorvatsku.

Nejčastěji se v ČR na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20.000. Počet farem se dlouhodobě snižuje. Podle veterinářů jich ještě v roce 2000 fungovalo 26. Podle mluvčího SVS Petra Pejchala chovy ukončují činnost zejména z ekonomických důvodů, ale nezanedbatelný vliv mají i aktivisté a ochranáři zvířat, kteří svými aktivitami v některých případech chovy poškozují.

Veterináři od roku 2013 chovy zvířat kontrolují dvakrát ročně. Jednou v létě a jednou před tzv. kožkováním. "Při kontrolách v roce 2015 nebyly Státní veterinární správou zjištěny žádné závady a porušení legislativy," řekl ČTK mluvčí veterinářů Petr Pejchal.

Většina Čechů s chovem takzvaných kožešinových zvířat nesouhlasí. Lidé se odmítavě staví také k testování čisticích prostředků na zvířatech a využívání divokých zvířat v cirkusech. Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění více než tři čtvrtiny lidí zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy.

Na podzim zemědělský výbor odhlasoval, aby se neměnily podmínky pro chovy kožešinových zvířat. Na výbor se na konci loňských prázdnin obrátil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) poté, co aktivisté od něho požadovali přípravu novely, kterou by chovy kožešinových zvířat zakázal. Pro nerušení chovů hlasovali všichni přítomní poslanci, současná legislativa byla podle nich dostačující.

---

reklama

---