Ekologické organizace: Úspory z rekultivací lomů po těžbě mají dostat obce, ne těžaři
Podle Hnutí Duha umožňují sukcesní rekultivace vznik unikátních území z hlediska biodiverzity a ochrany přírody. Pokud se zpřístupní lidem, tak navíc zvýší turistickou atraktivitu území. A v neposlední řadě ušetří peníze.
"Tady je však kámen úrazu. Například ušetřené peníze z rekultivací lomu Československé armády měly jít okolním obcím, ale Pavel Tykač, který v něm těžil, si chce většinu nechat pro sebe. Měly by je ale dostat obce," sdělila mluvčí Hnutí Duha Evy Pernicové. Rozhodnutí o provedení sukcesních rekultivací ve Vršanech proto musí podle organizace předcházet jasná dohoda na tom, že peníze půjdou obcím a nezůstanou těžaři.
Podobný názor zastává i Greenpeace ČR. "Bohužel zatím vidíme, že se skupina Sev.en Pavla Tykače opět snaží najít řešení výhodné pro své zisky a ne pro region, ve kterém zbohatla," řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jaroslav Bican. Přírodní obnova lomů na Mostecku je podle organizace v pořádku, nemá být ale způsobem, jak se těžební společnosti vyhnou odpovědnosti a ušetří peníze.
"Pokud díky levnější formě rekultivací ušetří, mají peníze na svůj rozvoj dostat obce, které po desetiletí trpěly nadměrným hlukem a prachem z těžby. Obnova zničeného území byla obyvatelům regionu přislíbena a je teď naprosto zásadní, aby skupina Sev.en dodržela svou část dohody," doplnil Bican.
Odborníci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze nedávno v analýze hodnotili hlavní parametry od hydrologie, pedologie, botaniky a zoologie po krajinné plánování či historický odkaz této těžebně dosluhující lokality. ČZU o tom informovala v tiskové zprávě.
Podobně jako v jiných bývalých lomech se i ve Vršanech počítá s jezerem, které se bude samovolně napouštět. Část území má být ponechána přírodním procesům obnovy, v plánu je také zpřístupnění lokality veřejnosti. S ohledem na chystané ukončení těžby v následujících letech chtějí odborníci s předstihem iniciovat diskusi, do které by rádi zapojili co nejširší okruh uživatelů území.
Odborníci z ČZU uvádí, že plochy ponechané samovolnému vývoji bez technických rekultivací patří z hlediska ochrany přírody k nejcennějším částem posttěžební krajiny. Výzkum uskutečněný na Mostecku podle nich dlouhodobě potvrzuje jejich mimořádný význam pro biodiverzitu, včetně výskytu stovek vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zároveň i naznačil, že tento přístup nachází stále větší podporu i u veřejnosti a dalších aktérů, kteří oceňují nejen přírodní hodnotu těchto území, ale i jejich potenciál pro rekreaci, vzdělávání a cestovní ruch.
Tato tvrzení podporuje i expertní stanovisko Akademie věd ČR (AV ČR) z minulého roku, jehož hlavním autorem je Jan Frouz z Biologického centra AV ČR. Vyplývá z něj, že krajinu lze po těžbě oživit za zlomek nákladů s využitím přírodních procesů. Přirozená rekultivace lomů a dolů navíc podporuje i výskyt mnoha vzácných a chráněných druhů, které na nerekultivovaných výsypkách nalézají útočiště. Většina postižených lokalit má podle analýzy velký potenciál, aby se obnovila samovolně a v přijatelném čase.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jaroslav Pokorný
21.7.2026 17:13Jaroslav Řezáč
21.7.2026 18:09 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Řezáč
21.7.2026 18:03by zajímalo, v jaký galaxii "aktivisti" žijou?



O těžbě lithia se v Dubí debatovalo do půlnoci, stanovisko se čeká do konce roku
Obavy lidí z těžby lithia v Krušných horách zpracovatelé posudku nerozptýlili