Ekologové a Výborný se shodli na urychlení protipovodňových opatření v Krnově

To brzo,
když ta přehrada tam mohla být vybudována 3olet minimálně, že !

jedna přehrada není sama o sobě schopná skoro nic, když spadne půl metru vody, tak je v zásadě nepotřebná.
Ta extrémnost je v zásadě o tom, že opatření musí být rozsáhlá a zahrnout maximum krajiny, tedy zvyšování retenčních schopností.
Zpětně mi ten alibismus lidí v té oblasti žijících a se zkušenosti 1997 dojímá.

Od zveřejnění stavebního záměru s názvem „Nádrž Nové Heřminovy, úprava Opavy a související opatření“, uplynulo již 15 let.
Tak si myslím, že je podstatný rozdíl mezi návrhem údajného lepšího řešení, a snahou nějakého zájmového spolku, předložený investiční záměr zmařit, nebo donutit investora, aby si za své peníze a na svou odpovědnost, realizoval jiný druh nebo typ stavby, s jinými parametry. Návrhem lepšího řešení, jistě nejsou opakované ultimativní požadavky, předkládané při schvalovacích procesech záměru, jakož i zpochybňování a kritika záměru, štvaní místního obyvatelstva proti investici, pořádání protestních peticí a případných referend. Stejně tak, návrhem nejsou obstrukce při územním řízení, ani zahajování soudních sporů o záměru, který byl již jednou v procesu posuzování vlivu na životní prostředí schválen, a to včetně písemného vypořádání předložených požadavků dotčených občanů, spolků, i úřadů. Rovněž tak lepším návrhem technického řešení záměru není alibistický požadavek spolku, na zřízení pracovní skupiny, která by po patnácti letech, a po nedávných katastrofálních záplavách v regionu, přehodnotila původní investiční záměr a tím jeho realizaci opět odložila.

asi by neškodilo se nejdříve podívat do starých map, kudy řeky vedly. Pak totiž ta opatření v podobě valů nedávají smysl.
Suché poldry můžou být ale podstatně lepší je obnovovat rybniční soustavy v krajině, které se zničili.
Hospodařit lépe s vodou v krajině dává větší smysl. Tedy kombinace opatření technických ale i opatření v krajině jako zvyšování retenční schopnosti.
Kanalizace říčních koryt nepomáhá a jen zvyšuje škody ( dravost) které rozvodněná řeka způsobí.
Samozřejmě mě tak nějak udivilo, že města nemají technická řešení v podobě výstavby mobilních protipovodňových stěn v intravilánu především měst i když byla předem informována o extrémnosti srážek předem.

odtěžení lesních porostů v Jeseníkách, povodni výdatně pomohly, takže k tomu můžeme přičíst i špatný managment lesních porostů a jejich druhové skladby.

tedy dvěma slovy, kůrovcová kalamita.

Na túto tému tu bol článok, pod ktorým bolo 90 diskusných príspevkov. Príspevky spod článku zmizli, vie to niekto vysvetliť?
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petra-kolinska-rozmaha-se-nam-tu-takovy-nesvar

Vieme to vysvetlit. Diskuze, které se nehodí do krámu nebo usvědčí z manipulace, jsou vymazány. Sprostota nevadí, když pochází ze správné strany, vymazávány byly věcné diskuze ve slušném tónu. Ani v té diskuzi o ochraně lidí a státních financí přehradou Heřminovy, nebylo nic sprostého. Čtěte články níže, pokud to je pro Vás zajímavé téma. V článku od duhy je zřejmé, že duha dál bude bojovat proti lidem, i když lidé z Krnova v přehradu doufají několik desetiletí. Osoba z duhy zmiňuje protipovodňovou ochranu města Mnichova. Bez vysvětlení, proto znovu vysvětlím, o co jde. Na řece Isaru byla v minulém století vybudována soustava přehrad v kombinaci s energetickým využitím, které chrání Mnichov pred povodněmi a po desetiletí dodávají stabilní levnou elektřinu. V samotném Mnichově je Isar zregulovaný a obestavěný vysokými zdmi. V poslední době, kdy byl dostatek peněz, bylo tam, kde to bylo možné, rozšířeno koryto, nivy, a vybudovány rozlivové zóny. Jsou to spíse kosmetické, doplňkové úpravy. V nivách se pilně pasou krávy, za Mnichovem jsou otevřené meliorační kanály a lány polí viditelné z dálnice...
Koryto řeky Opavy povodně přirozeným způsobem nyní rozšířily, čili na některých místech je možné toto nechat a využít jako rozlivové zóny. To mohou posoudit odborníci, není třeba plýtvat penězi na "projekty" ekologů. Poldry (max 20letá voda) s hliňěnými hrátkám jak ve středověku existují, chybí tak pouze zásadní ochrana a priorita, kterou je velká přehrada. Není to nákladné dílo ve srovnání s jinými výdaji státu. https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/nove-herminovy-prehrada-povodi-odry-hnuti-duha.A240112_770820_ostrava-zpravy_jog
https://www.lidovky.cz/nazory/povodne-zaplavy-nove-herminovy-odra-prehrada-protipovodnovy-system.A240924_171917_ln_nazory_lgs

Oprava... s hliněnými hrázemi...

V takom prípade hnutie Duha názorne predviedlo, ako si predstavuje "diskusiu" a dialóg, ktorým sa oháňa...
Ďakujem Jarka O. za odpoveď, myslím že nám ju ale dlhuje redakcia.

Nazývat Ekologisty Ekology je dehonestace Ekologie, která má daleko k tomu, co konají ekologistické spolky. Ekologie není pouze věda zabývající se přírodou, ale hlavně se má zabývat životem lidí v souladu s přírodou s reálnými možnostmi, jak to provádět. Takové ty "výkřiky" o vystěhování celých měst z údolí řek a těm umožnit téci jako v pravěku, jsou přinejmenším utopií a totéž ty kosmetické protipovodňové úpravy
stále nasycenými mokřady a mini tůněmi, které odolávají přívalovým
srážkám minutu a pak jsou pouhým průtočným zařízením. Beru poldry,
ale u nich záleží na umístění, využití mimo povodně a materiál hrází,
protože ne každý materiál odolá přívalové vodě, pokud není hráz trvale
vodou nasycena. Taková jílová těsnící vrstva nesmí být suchá, aby jíl
těsnil a zachytil vodu IHNED a NIKOLIV, až se vodou NASYTÍ. Suchý jíl
je plný prasklin a na jejich zacelení bobtnáním jílu vodou to trvá
často hodiny a dny. Suchý popraskaný jíl hrází vodu propouští a hrozí
jejich protržení. Jiné materiály jsou na tom podobně a těsnost hráze
lze nejlépe preventivně kontrolovat pouze tehdy, když je zavodněná.
U přehrad se těsnost kontroluje neustále, kdežto u poldru to zjistíte
až při jeho naplnění přívalovou vodou. Pak už může být pozdě a může
se stát poldr při protržení zdrojem pro povodňovou vlnu. Jistotou je
pak násobné naddimenzování proti trvale vodou nasycených hrází. Je
snazší u přehrady s vodou nasycenou hrází vodu upustit a znovu naplnit,
než riskovat při povodni, zda to hráz suchého poldru vydrží. No a
nyní jsme u využití plochy poldru. Pro zemědělství je iluzí riskovat
úrodu, byť pouze udržovaného travního porostu. V době rozmnožování
je suchý poldr pastí pro mnoho živočichů, což u trvale zaplavené
přehrady nehrozí mimo jiker a plůdku. Navíc voda z poldru za pár dnů odteče, zůstane v něm hnilobný zápach všeho kdysi živého, včetně
vyhnilé trávy, stromů a keřů. Vodou z přehrady lze ale týdny tok
pod ní dotovat za sucha vodou. Ano, ať existují i poldry, ale
základem mají být regulovatelné přehrady o ty poldry doplněné.
Mimochodem aby malé poldry zastoupily jednu velkou přehradu, tak
mnohdy vyjdou na více peněz než ona a zaberou daleko větší plochu
omezeně využitelného prostoru. Nelobbuji za betonáře a stavitele
přehrad, stejně jako příznivci poldrů za stavitele jejich hrází,
ale snažím se laikům vysvětlit potřebnost přehrad s komplexním
využitím jak pro vodárenství, tak pro protipovodňovou ochranu, pro
nadlepšování toku pod nimi za sucha, tak pro zásak vody pod ní a
v jejím okolí a v poslední řadě i pro rekreaci a chov ryb. Je
to multifunkční dílo na rozdíl od suchého poldru. Zamyslete se
prosím nad tím a neposlouchejte DUHU, která už toho zbabrala tolik,
že je nepovažuji za odborníky, ale za EKOfanatiky toužící po návratu
do pravěku, což je utopie a totální hloupost.

Tak kdo vládne? Kdo rozhoduje? Ministr se musí dovolit ekologům? Jesli se musí ministr domlouvat s ekology, že oni nebudou výstavbu přehrady brzdit, tak není možné brát vážně kecy právě těch samých ekologů, že oni za zdržování nemohou. Naopak. Kdyby ve zdržování neměli prsty, nebylo by potřeba se s nimi složitě domlouvat na jejich laskavém svolení.