Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé genomicky upravené rostliny

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. V dnešním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě či skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.

Text podporující zavedení změny podpořilo 307 europoslanců, proti bylo 263. Z 21 českých europoslanců bylo pro 12, pět jich bylo proti, dva se zdrželi a dva nehlasovali.

Za velký úspěch považuje dnešní hlasování europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která návrh podporovala. "Stěžejní věci v hlasování prošly," řekla Šojdrová, podle které Evropský parlament vyslal signál, že návrh komise podporuje a chce se s členskými státy na jeho znění dohodnout. Podle ní je o rostliny upravené novými genomickými technikami mezi českými zemědělci zájem a na přípravě nové legislativní úpravy se podle ní podíleli i čeští vědci.

Proti hlasovali čeští Piráti. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa označil návrh za děravý a špatně nastavený. "Parlamentní návrh nových pravidel pro genomické šlechtění rostlin umožňuje hodně experimentů, ale zároveň málo řeší prověřování jejich dopadů," uvedl Peksa, který jinak zdokonalování šlechtitelských metod a zapojení vědeckého výzkumu do zemědělství podporuje.

Návrh Evropské komise reaguje na vývoj nových technologií pro zásahy do DNA. Jedná se například o technologie editace genomu, jako je metoda CRISPR-Cas9, která funguje jako genetické nůžky. Podle zastánců jsou tyto technologie výrazně bezpečnější než dosud dostupné technologie pro zásahy do genomu a umožňují rychlejší a přesnější změny než běžné pěstitelské postupy.

Evropská komise navrhovala, aby se vytvořila nová skupina geneticky modifikovaných rostlin, u kterých jsou změny dosažené novými genomickými technikami srovnatelné se změnami, kterých by bylo možné dosáhnout obvyklými metodami šlechtění či které by mohly nastat v přírodě. Na takové rostliny by se vztahovaly mírnější regulace a podle textu komise by se na ně mělo pohlížet jako na konvenční rostliny. Byla by ale povinnost je registrovat.

Dokument předložený komisí upřesňuje, že by do této skupiny spadaly rostliny s maximálně 20 úpravami. V této kategorii by byl také zakázán přenos genetického materiálu mezi druhy, které by nebyly schopny křížení běžnými postupy či v přírodě. Návrh také neumožní, aby za použití nových genomických technik bylo možné pěstovat rostliny v biologickém zemědělství. Poslanci také žádají, aby takové rostliny nebylo možné patentovat.

Rostliny s hlubšími změnami dosaženými novými genomickými technikami by pak podléhaly výrazně přísnější regulaci, která platí pro geneticky modifikované organismy.

V úterý se o záležitosti vedla na plénu ostrá debata. Kritici poukazují na možná zdravotní rizika a nutnost postupovat s opatrností, zastánci pak na možné příznivé dopady na efektivitu zemědělství a větší odolnost modifikovaných rostlin vůči škůdcům, chorobám či změnám klimatu.

O návrhu se bude jednat v takzvaných trialozích mezi zástupci komise, členských států a parlamentu. Konečné hlasování se očekává až po volbách do Evropského parlamentu v červnu.

Ohledně nové úpravy nepanuje jednotný názor ani mezi zemědělci. Unijní oborová centrála Copa-Cogeca návrh podporuje, francouzský svaz Confédération paysanne naopak varuje před "zabitím zemědělské kultury" a negativními dopady na biologické zemědělství, píše agentura AFP.

---

reklama

---