Experti: Zachytávání a využití CO2 je klíčové, ale vyžaduje jasnější legislativu

Zachytávání a využití oxidu uhličitého (CO2) má potenciál přispět k dekarbonizaci průmyslu, avšak současná legislativa nedává firmám dostatečný prostor k jeho efektivnímu využití. Na konferenci Oxid uhličitý jako surovina - reálná cesta či pouhá vize se na tom shodli zástupci chemického, cementářského a energetického průmyslu. Podle nich je avšak nutné vytvořit jasnější pravidla, která budou firmy motivovat k inovacím a investicím. "Evropská legislativa obsahuje řadu parametrů, které komplikují podnikatelské rozhodování. Například požadavek na permanentní užití zachyceného oxidu uhličitého je pro firmy demotivační," uvedl Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR. Dodal, že současné závazky v evropském balíčku Fit for 55 jsou velmi ambiciózní, ale chybí jim konzistentní strategie pro využití uhlíku jako suroviny.

Vápno a cement patří mezi odvětví, kde je produkce oxidu uhličitého technologicky nevyhnutelná. Podle Vojtěcha Kincla, technického ředitele vápenné společnosti Čertovy schody, je klíčové hledat způsoby, jak uhlík zachytávat a opětovně využívat. "Vápno je nezbytné pro každodenní život, ale jeho výroba se bez oxidu uhličitého neobejde. Řešení vidíme v technologii zachytávání, ukládání a následného využití uhlíku," řekl.

Podobně situaci vnímá i cementářský sektor. "Přecházíme na nízkouhlíkové cementy, ale je nutné změnit přístup už při navrhování staveb. Nelze slepě vyžadovat nejkvalitnější cement všude, je třeba zohlednit udržitelnost," míní Jan Gemrich ze Svazu výrobců cementu.

Petr Břenek z CO2 Czech Solution Group upozornil na to, že dekarbonizace je čím dál naléhavější. "Dříve jsme využití oxidu uhličitého považovali za okrajové, protože jsme spoléhali na fosilní zdroje. Dnes ale zpřísnění regulací tlačí firmy k hledání nových cest," řekl. Podle něj se nelze ptát, zda má stát pomáhat s rozvojem těchto technologií, ale jakým způsobem. "Inovace jsou v počátečních fázích dražší a složitější než zavedené technologie. Pokud ale nebudeme jednat včas, za pár let už může být pozdě," dodal.

Podle odborníků je klíčem k úspěchu propojení komerční sféry se státní podporou a vytvoření podmínek pro pilotní projekty. "Technologie existují, ale jejich komerční nasazení vyžaduje investice, legislativní zázemí a ověřování v praxi," uvedl Břenek.

Oxid uhličitý by podle Břenka měl být vnímám jako cenná surovina, nikoli pouze jako odpad. "Pokud dokážeme z odpadu vytvořit vstupní surovinu s celospolečenským dopadem, jde o zásadní posun v přístupu k nerostným surovinám a průmyslové výrobě," míní.

---

reklama

---