https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/firmy-pouzivajici-jednorazove-plasty-prispeji-obcim-5-40-kc-za-kazdeho-obyvatele
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Firmy používající jednorázové plasty přispějí obcím 5,40 Kč za každého obyvatele

25.1.2023 00:58 | PRAHA (ČTK)
Hradit poplatek má náklady spojené s takzvaným litteringem, tedy úklidem volně pohozených odpadků.
Hradit poplatek má náklady spojené s takzvaným litteringem, tedy úklidem volně pohozených odpadků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Firmy, které na trh uvádí jednorázové plasty, letos přispějí každé obci v Česku částkou 5,40 Kč za každého obyvatele. Hradit mají náklady spojené s takzvaným litteringem, tedy úklidem volně pohozených odpadků, sdělila Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-kom, která v v Česku zajišťuje systém třídění a recyklace odpadu. Firmám ukládá hradit náklady na úklid zákon o jednorázových plastech platný od ledna 2023. Opatření kritizuje Potravinářská komora ČR, která nesouhlasí s nastavením systému a prosazuje odklad placení poplatků.
 

Povinnost hradit náklady spojené s úklidem ze zákona ukládá výrobcům vybraných plastových výrobků uzavřít smlouvy o úhradě nákladů s minimálně 30 procenty obcí, ve kterých zároveň žije minimálně 30 procent obyvatel ČR. Poplatky se týkají výrobců, kteří na trh uvádí například sáčky na potraviny určené k okamžité spotřebě, nádoby na nápoje o objemu až tři litry, plastové tašky, nápojové kelímky i nádoby na potraviny. Müllerová uvedla, že celkové náklady jednotlivých firem se budou odvíjet od množství obalů, které uvedou na trh. "Celkem jde o 56 milionů Kč na příjmové i výdajové straně systému," doplnila.

Podle komory se zákon týká stovek firem, například všech výrobců minerálních vod, pekařských výrobků, čokolád, baget a sendvičů, baleného ovoce a zeleniny i kapsiček s dětskou výživou. Uvedla, že do odklízení odpadů by měli být zapojeni nejen výrobci, ale do kroků ke zlepšení situace by se měly zapojit všechny subjekty zapojené do odpadového hospodářství včetně veřejných a soukromých provozovatelů i obce. Odpovědnost by tak neměli nést pouze výrobci.

Potravinářská komora také kritizuje nastavení systému, kdy například u sáčků nejsou stanovená zvláštní kritéria rozlišující velikost. Za nesmyslné považuje zařazení až třílitrových nádob na nápoje do litteringu, protože takový odpad nevystihuje charakter odpadu ve veřejném prostoru. Do budoucna by se podle komory mělo diskutovat o spravedlivějším rozdělení poplatků mezi další materiály. Prosazuje také zastropování poplatků a jejich postupné snižování. Podle komory by měly vybrané peníze sloužit zejména ke vzdělávání lidí, aby se množství odpadu snižovalo.

Eko-kom ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem analyzovala pohozený odpad na různých místech v ulicích měst a vesnic nebo například v lokalitách kolem rekreačních vodních ploch. Společná studie uvádí, že z hlediska objemu tvoří 55,9 procenta odpadu plast, přes deset procent kov a téměř devět procent sklo. Pokud se na složení pohozeného odpadu pohlíží z hlediska počtu kusů, přes 71 procent tvoří cigarety, 13,6 procenta plast a čtyři procenta kovy. Z hlediska hmotnosti zabírá 30 procent pohozeného odpadu sklo, téměř 28 procent plast a 18,6 procenta cigarety. "Vizuální atraktivitu veřejného prostoru tak determinují zejména nedopalky cigaret a plastový odpad," uvádí studie. Příspěvky obcím by podle zákona měly letos platit i tabákové firmy, výše poplatků zatím není známá.

Studie uvádí, že největší zátěž litteringem je typická pro zastávky veřejné hromadné dopravy, kde je více než 2,5 kilogramu odpadu na 1000 metrů čtverečních. Velmi zatížené odpadem jsou také komunikace a lokality kolem rekreačních vodních ploch.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.1.2023 06:19
A proto výrobci minerálních vod a nápojů v plastu a kovu usilují o zavedení vratných obalů pro své výrobky. Aby nemuseli platit za své obaly a zároveň měli zpátky čistou surovinu pro recyklaci.
Dovedu si představit i automaty, které přijmou obaly od nápojů, udělají z nich mačkaninu pro snížení objemu a budou vyplácet peníze rovnou na účet.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.1.2023 08:03 Reaguje na Katka Pazderů
asi bychom se měli probudit z iluze, že vše bude jen z plastu nebo jen ze skla...ono totiž ty suroviny na výrobu skla mají také svoje v přírodě zásobní limity...Ono jde možná i o to, že plast má negativní konotace vzhledem k rozkladu a tím znečištěním přírody mikroplasty. Poplatky mohou fungovat jako klacek na změnu myšlení producentů a důvod k tomu, aby se zamysleli sami nad sebou a byli zodpovědnými, za ten mikroplastový "bordel" který je všude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2023 08:04 Reaguje na Katka Pazderů
Tohle bych viděl jako správnou cestu, ale s jednou poznámkou. Vratné obaly by řešily jen poměrně malou část plastového odpadu a co ten zbytek? Proto bych zavedl výkup všech plastů dle chemického složení.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.1.2023 10:54 Reaguje na Katka Pazderů
To vše mělo být řešeno už při zavádění plastů a né až po 50letech !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

25.1.2023 12:19 Reaguje na smějící se bestie
počkejte, až budou dožívat ty velké solární parky, to bude teprve řešení, jak to likvidovat. Solární baroni už si na likvidaci zakládají firmy, aby na tom ještě vydělali. A obce, co to provozují, ty z těch zisků z výroby elektřiny zaplatí hodně za eko likvidaci panelů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2023 14:16 Reaguje na Michal Uhrovič
Tohle problém bude, ale zlikvdovat jaderku je výrazně horší, bo radioaktivitu se likvidovat nedá vůbec.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.1.2023 15:18 Reaguje na Michal Uhrovič
Autobaterie!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2023 16:52 Reaguje na smějící se bestie
Taky se dají recyklovat.
https://oenergetice.cz/akumulace-energie/chemicky-gigant-basf-postavi-nemecku-pilotni-zavod-recyklaci-baterii

Ale nové mají vydržet milión kilometrů, takže jsou nafurt.

https://fdrive.cz/clanky/lexus-poskytne-u-sveho-prvniho-elektromobilu-zaruku-milion-kilometru-na-baterii-5355
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 08:38
A co obce zatížené turistikou? Počet stálých obyvatel na které dostanou
příspěvek je zlomkem návštěvníků po kterých musejí nepořádek uklízet!
Nějak nedomyšlené nemyslíte?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

25.1.2023 12:14 Reaguje na Břetislav Machaček
V obcích zatížené turistikou (v jedné žiji) si to obec vybere v jiných poplatcích. Za parkování atd.
Ale bohužel ty peníze použije úplně jinak, než na úklid a ochranu svého okolí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 18:01 Reaguje na Michal Uhrovič
Všechny obce nejsou podnikavci rýžující na parkovném a "vzdušném", ale uklízet po lumpech musejí. Asi se poučí
a možná zavedou i mýtné za vjezd do obce, jak už leckde
uvažují (mýtné za vjezd do centra a zonace parkovacích
ploch kde parkuje ten, kdo dá více).
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

25.1.2023 12:16
Eko-komu se nelíbí vratné plastové láhve, protože by jim ubral velkou část jejich zisků. Tak vymysleli, jak to obejít a ještě na tom vydělat.
On ten Eko-kom je hodně velký monopol na odpad v našem státě. Kdyby byla větší konkurence, možná by vše bylo jinak a třeba by tu bylo více firem, co umí zpracovat i jiné plasty než PET
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

25.1.2023 15:31 Reaguje na Michal Uhrovič
Máte alespoň elementární přehled co to je zisk Ekokomu?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist