Havířov chce v přírodní památce chovat pratury a exmoorské koně

Tam to někdo otráví

Ochránci přírody to nikdy nedovolí.

Ale neříkejte, takhle podobně vypadají naši byčci a ale my je nesmíme pást na naší pastvině v PR "Vřesová stráň" protože to je pro ochranáře z MSK odbor životního prostředí a zemědělství intenzivní technologie. Snad mi nechce někdo tvrdit, že tato zvířata může město Havířov pást v PP. To mi hlava nebere. Bacha právnické osobě hrozí za nenávratné poškozeí životního prostředí velmi vysoké pokuty. My jsme za zemědělské hospodařenía pastvu koz v PR Vřesová tráň zaplatili 70.000,- Kč.

Pokud vám hlava nebere, že nejde o pastvu, ale o intenzitu, a z ní případné poškození lokality, případně i nenávratné, obzvlášť pokud jde o přírodní památku, tak se nedá nic dělat a bude vás to prostě nas.rat. A pokud to budete i ignorovat, tak vás to bude stát i peníze na pokutách. Nemůžete si dělat co chcete a kde chcete.

A určitě jste nedostali pokutu za hospodaření a pastvu, ale za poškození životního prostředí vaším způsobem hospodaření a pastvy.

To je těžký. Obvykle je třeba vyladit na akorát intenzitu, vhodnou dobu a další parametry. Jak dotyčná plochy historicky vznikla? Pastvina koní, krav, koz, ovcí, louka... V každém případě je nutná konzultace s AOPK. Vřesová stráň by možná chtěla řízeně vypálit. No nevylučuji zájem na pasvě od druhé, někým podporované osoby, že? Jak jsem si pročítal plán péče, tak jediné rozumné řešení je pozemky vykoupit orgány ochrany přírody a ti by na nich hospodařili. No udělají to těžko.

Stává se z toho módní záležitost a kdo nemá "rezervaci" s pratury není IN!
Částečně s panem Graňákem souhlasím. Nemusí to být cílená otrava, ale krmení
pečivem v dobré víře, že zvířatům přilepší něčím, co jim chutná. Kamarád
kvůli tomu musel pást koně pouze u domu a od veřejné cesty pastvinu zakrýt
pásem kukuřice. Přišel sice o hektar pastviny, ale měl jistotu, že jim
nikdo nechtíc ublíží. Cílenému ublížení ale zabránit nikdy nelze. Vyprávěl
o zkušenostech jiného koňáka s výběhem v zástavbě, kde po stížnostech na
údajný zápach a mouchy došlo na opakované noční naházení pečiva do ohrady
a nakonec koně preventivně ustájili právě u mého kamaráda. Ono každému se
blízký chov nemusí líbit a zachová se všelijak. Jsou lidé, kterým vadí
i hnůj rozházený po blízkém poli den před zaoráním a to nehovořím o tom
výběhu s trusem a močí velkých zvířat přitahujícími mouchy a jiný hmyz.

Tohle nelze lidem vysvětlit, můžou tam být klidně cedule jak barák a stejně tam bude muset co chvilu jít někdo poklidit.

U toho uklízení pouze to, že uklízet výběh domácích koní je
pohoda proti uklízení výběhu praturů, pokud jsou opravdu
divocí, jak se stále prezentuje. Neustále čtu o odolnosti těch zvířat a najednou čtu, že musejí zajistit veterinární péči! Proč, když jsou přirozeně odolní, jak se prezentuje?
Domácí skot a koně tu veterinární péči potřebují taky a
mohli by spásat tu "rezervaci"(neziskovou dotovanou oboru)
taky. Co tak tam založit městskou jízdárnu a pást tam koně
a k nim nějaké býčky na žír? Děti z méně příjmových rodin
by měly možnost si zajezdit na koních a prodejem býčků by
vydělali na dodatečné krmivo a na tu veterinární péči.
Kdysi jsem se 14 dnů staral o huculy a tak nenáročné koně
jako oni obdivuji. Použitelní jsou jak do zápřahu, tak pod
sedlo . Myslím si, že by udělali stejnou službu a ještě
by umožnili některým dětem splnit si nesplnitelný sen
koukat se na svět ze sedla koně. Mám zkušenosti i s jinými
koňmi, ale huculové mne doslova uhranuli svojí povahou a
odolností.

To si netroufám soudit, velká zvířata jsou osobnosti - jako lidi. Můžete mít od přírody zvídavého mírného jedince stejně jako rapla, ke kterému se nedá přiblížit... Ale řekl bych (ze zkušenosti), že to poklízení lze snadno ošetřit když někdo popojde bokem s kýblem šrotu.
Připomněl jste mi historku kterak jsem kdysi na pastvině vybíral chrobáky z kravinca (taková broučkářská libůstka). Byl jsme tak zabrán do činnosti, že jsem si všiml až když se nade mnou cosi sehnulo a... kráva mi olízla krk... málem bylo na louce o jedno oo víc:-)
Ti exmooři jsou na tom +- stejně jak huculi, soused taky choval hucula - jezdil na něm bez sedla... dost komické.
S tím využitím jako "stáje" pro děcka by asi bylo zle ohledně konkurence. Kdo by to chtěl platit i z těch majetnějších, kdyby měli možnost zadarmo? - většinu děcek to stejně dřív nebo později pustí, obzvlášť přidá-li se k tomu nějaká výpomoc ve stáji, na druhou stranu by to mohlo být síto na zájemce. Ale obávám se, že v takové situaci, by to nakonec skončilo tím druhým typem otravy, který jste zmínil.
Z pohledu broučkáře vidím riziko (ale to platí u obého) v nevhodné metodě odčervování. Negativně to ovlivňuje přítomnou užitečnou koprofágní entomofaunu. Ale dá se s tím pracovat.

Pro různé majitele mají zvířata rozdílnou hodnotu
a podle toho se o ně starají. Mají tudíž rozdílné
názory na léčení a prevenci nemocí. Pár kusů z
tisíce chovatel riskne i bez prevence, ale přijít
o "člena rodiny", kterým je jediný kůň je problém
a tak ho léčí i víc, než je leckdy nutné. Mívali
jsme zásadu, že se preventivně léčily chovné kusy
a ty mladé na výkrm se neléčily a nebo pouze na
to nejakutnější. Totéž dělali na místním Státním
statku, kde byla na pastvině býčků lejna plná
larev hmyzu, ale na pastvě dojnic lejna pouze
uschla bez těch larev. Byl rozdíl i v hnoji od
zvířat, kolik kde bylo hnojných červů. Jako
rybář jsem věděl ve kterých polních hnojištích
jich je až červeno a kde není nic. A dnes?
Nikde nic! A to ani u soukromníka se dvěma kravkami! Chovám si hnojáky na zahradě, ale bez pletiva na dně kompostu jsem letos nakrmil krtky tak, že ty hnojáky vybrali do nuly. Musím založit kompost nový s hustým pletivem na dně a založit nový chov. Na druhou stranu chovatele chápu, že dbají na zdraví dnes velmi cenných zvířat, protože to žádají i na jatkách, zda je zvíře zdravé a nebo skončí v kafilérii. Zarazil mne ten rozpor, že v minulých oslavných článcích na Českou krajinu se psalo o hmyzu v trusu díky absenci léčení a ejhle v tom Havířově už MUSÍ zajistit veterinární péči! Mi
to připadá jako nechtíc zveřejněná pravda, že i
tyto "odolná" zvířata se musí léčit a že to má
k čistě přírodnímu chovu setsakra daleko. Čistě
přírodní eliminace cizopasníků a jiných nemocí
byla při přirozené migraci stád za potravou
a cizopasníci zůstávali bez toho, aby napadli
zvířata. To ale v oborách (rezervacích?) není
reálné a napajedla a kaliště jsou rezervoárem
nemocí a cizopasníků. Bez léčení se tak takto
chovaná zvířata taky neobejdou. Totéž platí i
pro spásání některých rostlin. V nouzi žerou
vše, ale být zcela volně a nebo v obrovském
výběhu, tak si vybírají pouze co jim chutná.
My chovali vždy pouze tolik zvířat, aby si sama
vybrala to co jim chutná a nedopásky se kosily.
U souseda ale nedopásky neměli a všechnu trávu
měli spasenou až na hlínu. Jó z hladu sežerou
zvířata a i lidé všechno, jak tvrdil soused,
který prožil dva roky v Osvětimi. Říkal, že
by si před tím nemyslel, že mu bude chutnat
i tuřín, řepa a nahnilé brambory. Vrátil se
se svými 1,75 metru s váhou 37 kg a byl pro
nás děti hrdinou přežít takové utrpení. Je
mi ale líto i těch zvířat, které v ohradách
musí žrát to, co by ve volné přírodě NIKDY
nežraly, když by si mohly vybrat. Je to podle
mně na hranici týrání zvířat za účelem spasení toho, co je člověk líný pokosit a zlikvidovat!

Odčervení se dá provádět mimo sezónu od podzimu do jara a díky tomu se i vyhnout těm "kolaterálním ztrátám"... ve stájových chovech to nejde, ve volných chovech je to jen otázka chtění.

Odčervení divoké zvěře se tak provádí už
desítky let v medicinální soli, kde nehrozí předávkování jako v granulích. Zvěř si soli vezme pouze nutné množství
a ne jako u granulí. Navíc se krmná
místa desinfikují a obměňují. Když jsme
pásli ovce, tak se denně přesouvala ta
pojízdná ohrada o které jsem tu psal a
s ní kbelík s vodou k napájení a druhý
s jadrným krmivem. Zvířata byla denně
na čistém pozemku a nikoliv jako v těch
velkých "rezervacích", kde kálí i do
napajedel a válejí se v nich. To se při
volném putování krajinou stávalo pouze
vyjímečně. Proto považuji ty "rezervace"
za totéž co obory, které se alespoň
netváří jako něco přirozeného. Přirozená
je volná krajina, ale ta tu pro velké
kopytníky není a nikdy už nebude.