Historii vorařství v Česku zapsaného v UNESCO prezentuje výstava dobových snímků

K příležitosti zapsání vorařství na seznam nehmotných památek UNESCO se otevřela výstava fotografií zachycujících vorařskou a šífařskou tradici. Expozice představuje 14 panelů s historickými snímky vorařského řemesla v Čechách, ale i v dalších zemích Evropy a světa. Výstavu v pražském sídle Povodí Vltavy připravil svaz vltavanských spolků Vltavan Čechy, který sdružuje vorařské spolky na Vltavě.

České vorařství má dlouhodobou tradici, jež se pojí se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Na Vltavě sahají dějiny vorařství až do 11. století. Pro současné i budoucí generace udržují řemeslo i více než sto let staré vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci. Vorařská tradice zahrnuje nejen řemeslné postupy při stavbě voru a dovednost vor navigovat, ale i vorařskou kulturu, jako například plavecké písně nebo plavecký slang.

"Vážím si kulturního odkazu celých generací českých vorařů a práce, které jeho zachování věnuje Vltavan Čechy," řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO byla vorařská tradice pod názvem Timber rafting zapsána 1. prosince 2022, a to díky nadnárodní nominaci České republiky, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska a Španělska. Česká republika má celkem osm nehmotných památek UNESCO. Mezi těmi je kromě vorařství i ruční výroba perličkových vánočních ozdob, výroba modrotisku, loutkářství, sokolnictví, jízdy králů na Slovácku, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a slovácký verbuňk.

---

reklama

---