Hra zavede lidi k památkám i rozhlednám Poodří, zápisným podpoří vzácného brouka
Koordinátorka akce Vendula Šmoldasová ČTK řekla, že trasa není jasně vytyčená. Lidé si ji mohou upravit podle vlastních možností nebo také rozložit na více dní. Zároveň ale musí splnit alespoň osm z 12 úkolů spojených s některými místy. Různě náročné herní výzvy cílí na dospělé, děti i soutěžní týmy.
Registrovaní hráči podle Dosoudilové dostanou startovní balíček, herní plán a přístup k on-line obsahu včetně průvodce krajinou. Dosoudilová popsala, že na trase lze navštívit například Bartošovický zámek s expozicí zaměřenou na Moravské Kravařsko, Dům přírody Poodří nebo Letecké muzeum v Suchdolu nad Odrou. Hra účastníky zavede také k obci Vražné, kde je rodný dům zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, případně vystoupají na rozhledny Pohoř - Olšová a Kanihůra. Vyplněný herní formulář nebo obrázek do výtvarné soutěže na téma Staré vrby, duby a jejich obyvatelé mohou účastníci odeslat mezi 12. srpnem a 12. zářím.
Zápisné půjde například na nákup sazenic dubů a starých odrůd hrušní, výsadbového materiálu i ochrany proti okusu stromů zvěří. Zápisné pro jednu osobu je stokoruna, rodinné 300 korun. Lidé mohou věnovat i takzvané Královské ochranářské zápisné - 600 korun kromě samotné sazenice pokryje i podpěru a ochranu proti okusu. Příspěvek ve 1200 korun zajistí ořez vzrostlé vrby. Ochranáři tím zachrání kmen před rozlomením a zajistí podmínky pro to, aby ve stromu mohl žít páchník hnědý. Tento zavalitý brouk obývá právě dutiny stromů, které však musí být dostatečně prosluněny.
Páchníci v současnosti přežívají ve stromech v zámeckých parcích, oborách či alejích podél cest a rybníků. Duté stromy však bývají mnohdy káceny jako nebezpečné. Tento druh brouka je chráněný v celé Evropské unii a navzdory svému názvu vydává spíše vůni než zápach.
Výsadba stromů v krajině je součástí pětiletého projektu Ochrana páchníka hnědého v evropsky významné lokalitě Poodří. Arnika chce během pěti let vysadit celkem 1500 stromů. Dalších 500 stromů má zakořenit v lokalitách navazujících na chráněné území. Na projektu Arnika spolupracuje s členy Českého svazu ochránců přírody Studénka, Ostravskou univerzitou a polskou Fundacja Ekorozwóju.
reklama