Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Péči, tedy pozdní kosení a pastvu ovcí, hradí Program péče o krajinu. Před deseti lety mezi loukou a polem vysázela CHKO původní druhy dřevin a křovin jako ochrannou bariéru před splachem nežádoucích živin. Jejich nadbytek v louce vytvářel prostor pro kopřivy, šťovíky nebo kulturní druhy trav a ty pak vytlačovaly vzácné druhy rostlin. Remíz se stal nyní součástí zvláště chráněného území. "Příští rok tam dosadíme další dřeviny, abychom posílili jeho ochrannou funkci," řekla Kašparová.
Splachy živin z okolní zemědělsky intenzivně využívané krajiny, kde se používají pesticidy a umělá hnojiva, jsou podle ní problémem mnoha chráněných území. Bariéra, vytvořená například vysazením keřů a stromů či travnatým pásem, vzácná společenstva ochrání.
"Od jara do podzimu hraje louka nejrůznějšími barvami. Jarní fialovou barvu květů orchidejí - prstnatce májového, vstavače kukačky, vstavače osmahlého a pětiprstky žežulníku nahradí letní žlutý odstín omanu vrbolistého, kokrhele menšího a vrbiny obecné, až louka nakonec zmodrá květy čertkusu lučního a hořce hořepníku, které zdobí bílá vajíčka vzácného modráska hořcového," uvedla bioložka.
Hvožďanská louka, nazývaná často "květnicí Českého lesa", je u vesničky Hvožďany, tři kilometry od Poběžovic na Domažlicku. Druhově velmi bohatá společenstva bylin a rostlin jsou v těsné blízkosti zdroje pitné vody. Přírodní památka chrání zejména vlhkomilnou luční květenu. Kromě vlhkých pcháčových a ovsíkových luk jsou tam také nevápnitá mechová slatiniště.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Slavomil Vinkler
7.11.2024 07:34"Aby zdejší louky zůstaly druhově pestré se spoustou vzácných druhů, je nutné o ně pečovat."
Emil Bernardy
7.11.2024 07:56 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
7.11.2024 12:13 Reaguje na Slavomil VinklerCo se ale stane, až tu bude zpráva o nějakém chráněném lesním území? No přijdete vy, že to je špatně, že je potřeba to změnit, proředit, vypást, rozjezdit...
Slavomil Vinkler
7.11.2024 15:56 Reaguje na PetrA já netvrdím, že je vždy potřeba to změnit, proředit, vypást, rozjezdit. To jen tam, kde takto les vznikl, byl mnoho let udržován a bezzásahem zaniká... Například vojenské cvičiště, cílové plochy, ale i pleše v Křivoklátsku.
Petr
7.11.2024 16:54 Reaguje na Slavomil Vinkler1. To bychom mohli změnit úplně vše a pak to udržovat s odůvodněním, že to tak vzniklo a platí tam stejné přírodní zákony.
2. Naprosto vše se dá změnit tak, aby tam vzniklo něco jiného, zajímavějšího a s větši diverzitou. Máme se tedy snažit vše změnit?
3. Vojenská cvičistě i s důvodem svého vzniku nemá naprosto žádný smysl udržovat, zde oslí můstek na bod 1 a 2.
4. Vším, co nějak změníme, nečemu pomůžeme, zároveň ale něco jiného zničíme.
5. Pokud jsou v Národních parcích předmětem ochrany přírodní jevy a procesy, tak se k nim má i takto přistupovat. Ne je lidským způsobem měnit, jak tu navrhujete.
Petr
7.11.2024 17:07 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
7.11.2024 18:52 Reaguje na PetrTo lidé chtějí zachovat biodiverzitu, to lidé mají zájem na udržení stability, to lidé chtějí přírodu zkoumat, to lidé chtějí aby se jim líbila, tedy chtějí v ní žít.
Petr
7.11.2024 19:31 Reaguje na Slavomil VinklerAno, lidé mají zájem, a zároveň potřebu. Přírodu potřebují a mají zájem, aby fungovala, protože bez přírody to nejde a nepůjde. Ale aby se jim líbila, to žádná potřeba ani nutnost není. Tedy pro vás ano, ale to neznamená naprosto nic.
Slavomil Vinkler
8.11.2024 07:43 Reaguje na PetrPetr
8.11.2024 13:51 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
8.11.2024 13:57 Reaguje na PetrPetr
8.11.2024 15:00 Reaguje na Jarka O.Petr
7.11.2024 19:40 Reaguje na Slavomil VinklerJá se pokusil dám vám možnost si představit co by asi tak příroda mohla chtít. Kdybyste to dokázal, tak byste zjistil, že příroda nechce vůbec nic. Nestojí o nějakou vaši "péči", nestojí o vaše spasení, natož bombardování a rozjěždění. Nestojí o nic z toho. Chce si jen existovat. To ale vadí lidem, kteří mají pocit, že příroda je tu pro jejich potřebu. Nevím jak na tohle přišli.
Slavomil Vinkler
8.11.2024 07:40 Reaguje na PetrJarka O.
7.11.2024 10:35smějící se bestie
8.11.2024 06:43Slavomil Vinkler
8.11.2024 12:04 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
8.11.2024 09:44svoji, tak ji nenechal ladem a nebo na ni nemulčoval trávu až na podzim.
Louka se kosila minimálně 2x za rok a do zimy šla posečená a nebo spasená.
Žádný dusík se na ni nehromadil z mulčování a naopak se přihnojovala kvůli
lepším výnosům sena a trávy ke spásání. Pasoucí se dobytek louku nehnojí,
ale vrací část toho co vzal. Nalézt rovnováhu vzal a dal platí i pro louky,
pokud je záměrně necílím ochudit o živiny a nebo ji naopak o ně obohatit.
Je třeba stanovit zacílení takové louky a podle toho se o ni starat, ale
samo se to bez zásahu člověka může nasměřovat jinam, než si přejeme. Pokud
z louky odstraňuji živiny ve formě sena, tak splachy hnojiv louce pouze
doplňují odebrané živiny. Pokud ale louku pouze mulčuji, tak jsou splachy
hnojiv jaksi navíc. Na jednom soukromém poli pozoruji po jeho zatravnění
před 20 léty vývoj složení travin. Prvých pět let poměrně chudá druhová
skladba, ale tráva ještě jako seno končila u koní. Po té se půda už
vysílila a objem píce byl tak malý, že se produkce sena nevyplatila.
Došlo na pestrou skladbu bylin, kterým chudá půda nevadila, ale pak
došlo na mulčování a skladba se měnila na podobné složení jaké bylo
po přeměně pole na travnatou plochu. Dnes je pozemek zaplevelen
kopřivami, bodláčím a jednou ročně uťatými náletovými dřevinami při
mulčování. Toto má k louce sakra daleko a v okolí je to problémem
při šíření semen bodláčí a kopřiv. Navíc je to ráj hrabošů, kteří
se do podzimu ukrývají ve vysoké trávě a po mulčování zase pod
vrstvou mulče. Letos to nechal majitel sice mulčovat v červenci,
ale stačilo to narůst do výšky cca 70 cm a vysemenit. Letos už prý
to na zimu nebude ani mulčovat a prý to nechá udělat časně zjara.
To už ale budou se stařinou pomleti i zajíčci, hmyz, ptáčata, či
vejce, ještěrky a žáby. Co k tomu říci? Zlaté časy, kdy majitelé
byli hospodáři a nikoliv pouze držitelé pozemků vyčkávající na jejich
zhodnocení lukrativním prodejem. Můžeme za tento stav všichni tím,
že mantra soukromého majetku je nedotknutelná i v těch případech,
kdy je přímo na škodu celku.
Jarka O.
8.11.2024 13:02 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
9.11.2024 09:38 Reaguje na Jarka O.přímo přehnojeno a v zastíněných místech je to souvislá plocha kopřiv. Ta osluněná je zase souvislou plochou bodláčí a trsů vytrvalého jílku nevalné hodnoty. Prostě tu hmotu je třeba odstraňovat a nikoliv pouze v půdě živiny hromadit.
Petr
9.11.2024 10:18 Reaguje na Břetislav MachačekProč se to nemůže vrátit zpátky přírodě a zalesnit? Prospělo by to všem, a to velmi výrazně - krajině, přírodě a biodiverzitě, lidem, dokonce i majiteli.
Petr
9.11.2024 10:24 Reaguje na PetrPetr
9.11.2024 13:10 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
9.11.2024 18:23 Reaguje na Petrcenu orné půdy a on vyčkává na změnu územního
plánu, aby utržil 10x více. Není sám a v okolí
měst je takových pozemků většina. To co radíte
je sice možné, ale je to stejné plýtvání půdou
velmi dobré kvality, jako ji zabetonovat. Na
lesy lze velmi snadno změnit kdysi zastavěné
plochy, cesty, které nahradily cesty nové
a dálnice, nebo pouze proluky mezi zástavbou
a plochy bývalých skládek. Les tak může být
vhodnou rekultivací ploch nevhodných k jiným
účelům, ale pole a louky považuji za cennou
rezervu za pole, které mohou být chemizací
časem zničeny tak, že nebudou k produkci vhodná.
Važme si alespoň takové údržby- neúdržby ,
protože udělat z velmi úrodné půdy les
je obtížně vratná hloupost. Znal jsem ještě
potomky horalu z Beskyd, kteří kupovali za
peníze vydělané v amerických dolech lesy
od šlechticů , ty vyklučili a zkultivovali
je na pole a pastviny. A to byla půda chudá,
ale ona je na rozdíl od těch, co chtějí pole
zalesnit, živila a do nedávné doby uživila.
To, že dnes leží mnohde pole a pastviny ladem
je dáno špatně nastavenou dotační politikou
a to je základní chyba této zemědělské politiky
praktikované v EU. Jinak takový návrat přírodě
mám dva kilometry od domu, kde pole nahradil
březový lesík (99% bříza a 1% vlašské ořešáky)
s biodiverzitou mizerné hodnoty. Je to les
jednodruhový, stejnověký a v ceně palivového
dřeva. Navíc je ta plocha "zalesněna na černo"
a v katastru je vykazováno jako orná půda. Dvacetileté břízy půdu totálně vyčerpaly a z
té půdy udělá ornou pouze nákladně pouze nějaký
nadšenec. U ní taky čeká majitel na změnu
územního plánu, aby ji prodal na stavbu 40
rodinných domků, už těch 20 let.
Břetislav Machaček
9.11.2024 18:29 Reaguje na Břetislav Machačekpastevcům v Alpách, kam navážejí pro Milky seno z Podunají, protože dotování chovu v Alpách se jim vyplácí tak, že si mohou dovolit
nakupovat seno pro takové množství krav, jaké
by horské louky nikdy nemohly uživit.
Petr
9.11.2024 19:22 Reaguje na Břetislav MachačekA je velmi komické, že nejprve se nad těmito majiteli rozepisujete, jak je takové ponechání ladem špatné a jaká všechna negativa to obnáší, abyste se jich vzápětí zastával.
Něco zalesnit není žádné plýtvání půdou. Z lesa jde udělat pole snadno a rychle kdykoliv zase zpátky, zatímco udělat z pole stavební pozemky, z toho už nikdo nikdy pole neudělá, protože je to jedna velká navážka. Od štěrku a kamení, po stavební suť a zbytky, obsahující naprosto všechno.
No a opravdu vám březový lesík přijde horší než vámi popisované kopřivy a bodláčí?
Břetislav Machaček
10.11.2024 10:32 Reaguje na Petrz mého příspěvku. Já vůbec nejsem
proti zalesnění, ale jsem proti
zalesnění polí a taky proti jejich zatravnění nevyužitelnými travinami. Obojí je plýtvání něčím, co pracně naši předci vytvořili a co nám bude
časem chybět. Jinak udělat dnes z
dočasného lesa zpět pole narazí na
takové jako jste vy a náklady na
odstranění pařezů, kořenů a dodat lesem vyždímané živiny je finanční
propadák. Znám pána který takto
kultivoval zanedbanou zahradu
a z vytrhaných pařezů nakonec po
dohodě s obcí vytvořil základ pro
obrovský oheň při pálení čarodějnic.
Ten oheň dokrmený ještě větvemi pak
dohoříval tři týdny. Trhání, doprava na okraj obce a kultivace půdy ho
stála majlant a příště by pouze
pokácel stromy a pařezy už netrhal.
Chtěl ale zahradu na zeleninu a ne
pouze louku s pařezy a pole taky
musí být prosté pařezů a kořenů.
V sousední obci likvidovali sad
těžkou technikou a prvý rok pole
oseli kukuřicí s kvanty umělých
hnojiv. Za rok pšenici s mizerným
výnosem a nakonec na dva roky s
mulčovanými pícninami . I po té
době vyorávali kořeny a při setí
měli se zbytky kořenů problémy.
Trvalo to více jak pět let, než
se dalo říci, že po sadu není
památky a co teprve les?