Iniciativa vyzývá samosprávy ke společné péči o českou krajinu

Iniciativa farmářů, lesníků, rybářů, myslivců a přírodovědců S úctou k české krajině vyzývá samosprávy ke společnému postupu při nastavení podmínek pro udržitelné hospodaření a práci v krajině. Problém není jen v tom, kolik peněz do krajiny směřuje, ale také zda jednotlivá pravidla a veřejné podpory působí stejným směrem, sdělili ČTK zástupci iniciativy. Upozornili i na nedostatek peněz, které stát vynakládá na praktickou péči o krajinu. Otevřený dopis s návrhy, jak řešit budoucnost české krajiny signatáři zaslali Svazu měst a obcí ČR, Asociaci krajů ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Výzvu zatím podpořilo 23 signatářů a pět institucí.

"Potřebujeme, aby zkušenosti lidí z praxe měly při rozhodování skutečnou váhu a aby přijaté strategie vedly ke konkrétním krokům v krajině. Problém na poli tak může skončit u rybáře nebo v obci. Hospodaření a péče o krajinu nejsou dvě oddělené věci," uvedl mluvčí iniciativy David Číp, který se věnuje péči o krajinu v hradeckém kraji.

Signatáři chtějí společně řešit například bezprostředně ohroženou péči o krajinu, stabilnější podmínky pro dlouhodobou práci nebo lepší propojení rozhodování o krajině a spolupráci mezi státem, samosprávami a lidmi z praxe. Konkrétní návrhy shrnují ve Společné agendě péče o českou krajinu.

"Nečekáme, že se na všech otázkách shodneme. Chceme ale hledat konkrétní řešení tam, kde máme společný zájem, a to, aby česká krajina fungovala a lidé, kteří v ní hospodaří a pečují o ni, mohli ve své práci pokračovat," uvedl předseda Včelařského spolku pro Prahu 6 a 7 a jeden ze signatářů výzvy Milan Šimonovský.

V praxi se podle zástupců iniciativy stává, že zatímco stát na jedné straně platí za obnovu krajiny nebo nápravu škod, na druhé straně jinými pravidly a podporami vytváří podmínky, které mohou stejné problémy prohlubovat. "Veřejné prostředky se tak mohou vynakládat na řešení následků problémů, kterým by bylo účinnější a levnější předcházet," sdělil Číp.

Nejistotu iniciativa dokládá i na financování praktické péče o krajinu. V návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nejsou podle ní vyčleněny prostředky na národní krajinotvorné programy ani na péči, kterou v chráněných územích zajišťují zemědělci a lesníci. "Už letos přitom prostředky na tuto práci v některých regionech výrazně klesly. Například regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny na Vysočině mělo podle údajů poskytnutých iniciativě v roce 2025 na příslušné programy péče o dvě třetiny méně," uvedl Číp.

Problém vidí signatáři také v podmínkách pro samotné lidi, kteří v krajině pracují. Stát podle nich nedokázal vytvořit dostatečně stabilní a předvídatelné prostředí pro práci, která se plánuje na roky až desetiletí. Pravidla, priority a dostupné veřejné prostředky se podle nich mohou měnit mnohem rychleji, než lze změnit způsob hospodaření. Jeden z hlavních problémů podle signatářů souvisí i s tím, že o jedné krajině se rozhoduje prostřednictvím několika různých systémů.

---

reklama

---