Intersucho: Na třetině území jsou tři nejhorší stupně půdního sucha

Velmi silně mi to připomíná rok 2015, kdy bylo v zimě taky málo vody - sněhu a jaro bylo stejně suché. A dopadlo to jako nejhorší kůrovcová kalamita a krajina se vzpamatovávala několk let.
Zvláštní, je naši ropáčci požád nic nechápou a čadí, co to jde a hlavně: blokují jakoukoliv pozitivní změnu.

Zákon o zachování energie a hmoty pořád platí- to, že je u nás sucho, je bohatě vyvažováno intenzivními srážkami jinde, třeba i nad oceány. Co je na tom k nepochopení?

Pouze to, že většina naší populace není schopna pochopit, že tohle je důsledek klimatické změny a tu je nutno brzdit. Jak prosté milý Watsone.

o půdním suchu bylo napsáno tolik, že už to nemá ani smysl to komentovat neb se stejně nic nezměnilo.
Rozorávají se další vrstvy půdy, vodní a větrná eroze pořád. Změny v přístupu v podstatě nulové a zhutněný profil půdy, který není schopen propouštět vodu do spodních vrstev.
Přívalové deště, které pokaždé vyoranou vrstvu a čím dál méně úrodnou půdu splachuje do řek, obcí a kanálů je jasné, že zemědělství skvétat nemůže, protože už není na čem. Biologická hodnota je nulová a ještě si to postříkají chemií, která zabijí nejen plevel ale vše živé...

Pokud neprší, tak je půdní sucho.

ano, ještě, že je...zemědělci mají mantru na kterou to můžou hodit...

Neplácejte nesmysly. O zemědělství nevíte nic, tak se tady neztrapňujte.

Přívalový déšť je od slova přívalový, což je naprosto jiný pojem, než déšť klasický. Při něm to spláchne i půdu ze svažité louky a pokud ta voda zasákne, tak může uvolnit i
sesuv půdy. Je to prostě nadbytek vody v krátkém čase a na
něho je lék pouze za cenu nákladných opatření jako vynětí
pozemků z půdního fondu a jejich zalesnění, tvorba valů
k zachycení splavené půdy, přehrad a poldrů. Toto vše ale
narazí na statisíce drobných vlastníků, kterých je často
na 1 ha i deset a ti se musí oslovit, musí se spolu taky
dohodnout a stanovit rozumnou cenu a nikoliv vyděračskou.
Pak je tu možné vyvlastnění, ale to naráží na neochotu
státu jít do rizika právních sporů o nezákonném jednání,
zda jde o veřejný zájem a nebo zájem jednotlivců, které
přívalové katastrofy ohrožují. I samotné obce a lidé mají
často máslo na hlavě, když nenechají vodě s bahnem volnou
cestu a staví ji do cesty překážky zatrubněním a můstky
přes potok ke každé nemovitosti. Potok pak vypadá jako
had u kterého se střídají můstky s malými kousky volného
toku a ty propustky nikdo ani nečistí, natož při lijáku.
Máte naivní představu, že ty vlastníky půdy zajímá, zda
budou mít místní opatření na jejich půdě zabraňující těm
katastrofám? Je zajímá hodnota jejich pozemku, kterou se
změnou kategorizace půdy sníží cena a výpadkem bude taky
dosavadní pachtovné na zemědělsky využívané půdě. Kdo se
bude starat o údržbu pozemku vyjmutého z hospodaření na
stavbu meze, valu, poldru atd.? Chudá obec a nebo kdo?
Poradím vám návrat před rok 1989, kdy vše patřilo státu
a ten stavěl bez zdlouhavých výkupů a bez peněz na ty
výkupy. U nás tak postavili za rok po povodni poldr a
po povodni roce 1997 ho stačili zkapacitnit, aby se plně
vypořádal s loňskou zářijovou povodní. Dnes podobná stavba
v sousední vsi nemá ani po 20 letech ukončené výkupy půdy
a pochybuji, že ke zbytku výkupů někdy dojde. Lidé jsou
totiž různí a mnozí dokonce škodolibí, když brání ochraně
nemovitostí jiných se kterými mají třeba nějaké spory.
Jinak půda jako celek je výsledkem porevolučního vztahu
k půdě. O svoji půdu se někteří starají dobře, ale jiní
macešsky, protože perspektiva dlouhodobé efektivity je nula.
Každý hospodaří tak, že mu to vynáší nyní a neuvažuje o tom,
zda bude vůbec hospodařit za rok. Pak tu jsou pachtýři,
kterým mnohdy na kvalitě půdy nezáleží vůbec, když mohou
už zítra přijít o pronájem, tak proč do půdy investovat
třeba biomasu a hnůj. Chápete, že systém je na prd, když
se biomasa z polí odváží a nevrací zpět na pole, ale
spálí se v teplárnách a nebo zredukuje v bioplynkách?
Zemědělci prodávají hnůj zahrádkářům, místo aby ho vraceli
polím a nebo ho maří v bioplynkách. Taková půda nebude
nikdy zadržovat tolik vody jako půda s biomasou a ty vaše naivní představy nikdo plnit dobrovolně se ztrátou nebude!

A až to bude nejméně potřeba, začne pršet- myšleno pro zemědělskou činnost.

Leda by nezačalo, to je ještě horší varianta.

Ono začne, a jak píšu- až už to nebude potřeba, ale s tím se nedá nic dělat. Dochází pouze k přetransformování, nic víc.

Včera zaplavil přívalový déšť starověké město Petra
a vyžádal si evakuaci turistů a smrt dvou osob.
Takže prší, ba až leje jako z hydrantu tam, kde je
pravidlem spíše sucho. A nebo si pouze nepamatujeme
na hladomory zaviněné suchem, chladným a mokrým
létem, kdy u nás kombajny z pole vytahovali pasákem? Pamatuji sucha, kdy nevzešly jařiny a kukuřice,
nebo naopak mokra, kdy osiva shnila v kalužích na
polích. Od toho tu byly meliorace snažící se vždy
nastolit v půdě ideální stav. Zavodnit, odvodnit,
ale nespoléhat se pouze na ideální počasí. Když
dnes vidím pole kdysi s funkční meliorací a dnes
na nich stojí několik dní po deštíčku kaluže, či
naopak nevyužívané závlahové kanály, kterými
voda zbytečně odtéká, tak se mi chce brečet. Já
si totiž ještě pamatuji, jak ty můstky k polím
přes ty kanály sloužily jako hradítka a zpětně
drenážemi napájely odspoda půdu a naopak tu
přebytečnou odváděly, aby plodiny nevyhnily. Za
posledních 35 let údržba kanálů i drenáží nulová
a výsledkem je cyklické vysušení do stavu, že
půda má metr hluboké pukliny, kam vleze dlaň ruky
a nebo na jich stojí kaluže ve kterých shnije úroda.
Já mám zahradu na pozemku kdysi vyrvanému bažině
a bez 110 let starých drenáží se neobejdu stejně,
jako od hnoje, kompostu a zaorání zbytků rostlin.
Tu biomasu dokonce odebírám od sousedů, drenáže čistím a dělám totéž, co moudří předci, že co půdě beru, tak ji zase vracím a nebo i více, když ji chci vylepšovat. To jsem udělal 9 tunami kompostu a 5t.
písku a v plánu mám dalších 5 tun písku pro lepší
propustnost původně jílovité půdy. Kdo se stará,
ten sklízí, kdo ne, tak pouze brečí.

Máte pravdu, ale vykládejte to nedoukům.

Podle ČHMU se očekává, že období do 1. června bude teplotně průměrné až podprůměrné. Srážkově očekáváme první týden předpovědi (5.-11.5.) podprůměrný, další tři týdny (12.5.-1.6.) průměrné. Ale strašit se bude furt něčím pořád dokola.

S těmi předpovídanými srážkami máte pravdu, tak to tak snad dopadne. A prý "studený máj, v stodole ráj", takže vlastně ideální stav. A ovocné stromy odkvetly, takže již snad nic nepomrzne.

Dle předpovědí prší stále, stačí se dívat na https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/tydenni-,
tam předpovídají déšť stále, ale realita je ,že prší tak jednou za měsíc a průtoky řek jsou na minimu.
U nás mrzne ráno jak praští a uvídíme co pomrzne. Škoda, protože stromy kvetly hodně.

Já mám na všech stromech již malé plůdky a ty by měly nějaký lehčí mrazík vydržet. Jak moc u vás mrzne ?

Pokud máte zimu srážkově podprůměrnou, velmi podprůměrný je i začátek jara a výhled do začátku července je průměrný, tak už jede velmi solidní sucho. Zvláště v tom, že ten průměr vypadá dle kratších předpovědí jako přílišný optimismus.

Na zemědělství jsme se vykašlali. Převedli jsme ho na devastující a stále vychvalující plantážnictví. Půda se neobdělává a dnes neexistuje žádná, která má jakous, takous strukturu a je schopna vodu ve svém profilu zadržet. 2 dny prší, na poli jsou bahniska, 2 dny svítí slunce, pole je suchem rozpraskané. Ale já vidím, že vše je hrozně jednoduché. Vyvážíme dovážíme přes půl světa. Tedy, bude-li sucho, vyvezeme ho. Bude-li potřeba vodo, dovezeme. A není o čem přemýšlet.

Po pádu bolševika se ministr Lux velmi snažil o obnovení selského stavu. Privatizací a především navracení půdy majitelům, dotacemi a td. atd. jenže přetržka dvou generací byla už příliš dlouhá a k sedlačení se moc lidí vracet nechtělo. Takže za ministrů za ČSSD, (Fencla, Palase) a privatizačních loupežníků Babiše, Tomana, Jandejska atd. se prosadilo původní, jézédácko - průmyslové zemědělství, které si ještě přitáhlo obrovské dotace z EU a výsledek je vidět zcela zřetelně. Sice se za Fialy začali preferovat sedláci, pořád máme největší výměry polí na jednu farmu z celé EU a průmyslníci berou nejvíc. A ještě jezdí na luxusních traktorech placených z EU protestovat do Prahy proti EU. Tak čemu se čemu?