Jak lépe hospodařit s vodou v krajině? Vědci hledají nejúčinnější opatření proti suchu

Vracet humus do půdy a ne do bioplynek je základ. Pak správný poměr živočišné a rostlinné výroby - jak pro produkci statkových hnojiv, tak i humusu - to nahrává větším firmám, protože ty malé na živočišnou výrobu rezignovaly. A pak přecházet na umělé zavlažování - zavlažovací systémy se po roce 1989 dost často nechaly svému osudu a rozpadly se. Proto se zavlažuje 3x méně ploch než tehdy.

Souhlasím a navíc neposlouchat ochranáře a stavět další přehrady na
zachycení přívalových srážek, které necháváme odtéci a navíc ještě
působit škody. Lze využít i stávající suché poldry a po úpravách je
alespoň částečně trvale zavodnit s možností vypustit těsně před
hlášenými přívalovými dešti, aby splnily svůj původní účel. Je toho více, co se tu 40 let nedělá a co bylo v plánu, abychom nemuseli
zůstat na suchu.

Přehrad už je spousta. Také mají omezený rozsah svého působení: zvládnou jen určitou povodeň, ale také jen určité sucho - během dvou velmi suchých let jdeme na většině z nich do katastrofických scénářů - a s poklesem hladiny se také zhoršuje kvalita vody.
Takže: přehrady to nespasí, vodu do studánek nevrátí (princip umyvadlo na suché zahradě) a máme jich dost. To, co potřebujeme, je věnovat se krajině - s přehradami jsou to spojené nádoby(!), kde se objevují teprve první kroky. Zaplať Pámbů za ně, ale potřebujeme nutně opatření velkoplošná. Jenže ta na velkých lánech nepůjdou. A ve smrkových monokulturách kupodivu taky ne. Obrovské množství vody odteče bez užitku z měst. Všude je co zlepšovat.
Spousta věcí je známých dávno a netřeba dělat studie. Je třeba si přendat myšlení, kde by mělo být, a začít dělat opatření v praxi.

Kvalita vody se v nádržích nezhoršuje bez příčiny. je to proto ,že v době sucha, špínu co člověk vypouští není čím ředit. Až přehrady nebudou stačit zásobovat vodou, pocítíte jejich význam.
Pomatená iluze je také ,že když nebude pršet vyřeší to zadržování vody v krajině.Vody v každé krajině mizí ,odtéká nebo se vypařuje. Smrkové monokultury jako nezadržují vodu? Proč. Smrkky koření mělce a nevytahují vodu z hloubky a deště se v jehličí dobře vsakují. Myslím ,že listnaté stromy vypařují více vody než jehličnany a tahají ji z hloubky.Projeďte se po krajině a hledejte ty veliké smrkové monokulury, kolik jich zbylo?
Moje zahrada jsou stromy a tráva ,nezničená člověkem ,záhon s humusovitou půdou vyschne nejrychleji a vůbec není vlhčí než ta zkažená krajina ,kterou když prý napravíme bude vlhká.
Nic takového se nestane ,naše krajina je dost rozmanitá, projedte se kolem Plzně a koukejte kolem sebe trochu do dálky, nejen na špičku nosu.
Co chcete v takové krajině ještě zmenšovat a co ještě zasázet, kolik vody navíc bude schopná zadržet ,aby byla vlhká když neprší?

Nebojte, znám význam přehrad a znám i jejich limity.
Pomatená iluze... Možná jste si nevšiml, o co jde. Jde o to, zadržet kromě přehrad SOUBĚŽNĚ i v krajině maximum vody, co spadne, aby rychle nezmizela směrem k oceánu.
O smrkových monokulturách a o vlivu smíšených či listnatých lesů si přečtěte jinde. Píšete, že ty smrkové nějak nejsou... proč? A listnaté jsou? Proč?
Nejde o to, aby byla půda vlhká, když neprší, ale aby zasákla maximum, když prší. A nebojte, koukám po krajině docela pozorně :-).

Ve Finsku mají tisíce jezer ,je jich moc?
Proč jsou listnaté a neuschly ,vždyť to píšu, koření mnohem hlouběji než smrky,stejně jak borovice a samozřejmě smrk je severský strom ,nesnáší kombinaci horka a sucha..
Ta zasáknutá voda se musí nějak projevit . Když udrží půda vodu musí zůstat vlhká, takovou ptřebují rostliny. A jak píšu ,můj humusovitý záhon na zahradě ztrácí vodu velice rychle a stejně rychle ,asi i rychleji než jiná půda,je porovitý. Ovšem když se začnou v půdě dělat díky suchu praskliny, vysychá každá půda do hloubky.
Někde jsem četl ,že v posledních 70letech jsou stejné průtoky řek, jsou prý i stejné srážky ,tak co je špatně?

Vyšší teplota a přibylo asfaltu, tepelné ostrovy,je -li jich mnoho, mají vliv i na okolí.

Vyšší teplota a přibylo asfaltu, tepelné ostrovy,je -li jich mnoho, mají vliv i na okolí.

Přihřeji si polívčičku: čím větší sucho, tím hlubší vrty - tím méně vody pod povrchem = teplejší orná půda jako hliněné megaostrovy.

Jsou části státu, kde už opravdu není kde přehrady
budovat, ale jsou místa zcela bez přehrad. Takže tu
rezervy jsou. Vodohospodářskými díly mohou být kanály
a potrubí propojující jednotlivá díla a povodí, kde
voda schází. Dobrý hospodář se stará a špatný pouze
zalamuje ruce a spílá přírodě, že si dělá co chce.
Vltava je v Praze krásnou řekou pouze díky kaskádě
a nebýt těch přehrad, tak by byla sezónním smrdutým
tokem. Je třeba přiznat kolika kubíky přehrady řeku
dotují i nyní, když jsou její prameny a přítoky na
minimech. Bez přehrad by průtok v Praze kopíroval
průtoky pramenů a přítoků a to by asi nebyla velká
sláva. Mnohé řeky bez přehrad jsou na desetině
průtoků a jsou to doslova splaškotoky vod z ČOV.
No a ty nejsou o životě řek, ale o jejich umírání.
Přitom právě u takových toků rezervy existují, ale
schází vůle se o ně postarat stejně, jako o Vltavu.
U nás na severu Moravy byly v plánu přehrady na
Odře u Heřmánek, na Lomné v H. Lomné atd. a to jsou
právě takové toky, co potřebují v době sucha dotovat
vodou z přehrad. Říčka Lomná se místy ztrácí pod
povrch a plytká voda se ohřívá tak, že v ní hynou
ryby. Je smutný pohled na toky, kterým se nevěnuje
stejná pozornost jako Vltavě, či Dyji, když mají
desetinový průtok proti normálu. V tomto lituji
změny režimu, protože kdyby k ní nedošlo, tak by
ty přehrady už dávno dotovaly ty řeky a JE by už
dávno vyráběly dostatek elektřiny pro celou ČR.
Celou dobu po převratu se pouze žvaní a nic tolik
potřebného nedělá. Z ČR je Potěmkinova vesnice
milionářských vil a pestrých fasád bytových domů.
Na to vše stát oklikou přispívá místo investic do
budoucna. Hlavně to okecat, že to nepotřebujeme a
nebo to nemá smysl. Kdyby se tak chovali naši
předci, tak tu není ani jedna přehrada a pijeme
vodu ze stále hlubších vrtů a nebo z cisteren. Ono
se stačí podívat která města mají vody dost, protože
ji mají z přehrad a které málo, protože nejsou na
přehrady napojeny a spoléhají se na studny a vrty.
Je špatné si nalhávat z ideových důvodů něco jiné
a hledat jiné příčiny. Mimochodem vodu ze studánky
nebere přehrada, ale vrt s čerpadlem. Naopak ta
přehrada udržuje hladinu spodní vody na stabilní
úrovni v závislosti na výšce hladiny v přehradě.
Příkladem budiž studna mých příbuzných ve které
před vybudováním Slezské Harty hladina klesala
až o tři metry a nyní kolísá +- metr a půl a je
takřka nevyčerpatelná, jak zlepšila vydatnost
pramene. Kdysi sloužila pouze na pití, vaření
a nejnutnější hygienu a dnes s ní mohou díky
vydatnosti i zalévat zahradu. Změnilo se tam
k lepšímu i mikroklíma a jediné co jim vadí
je nárůst turistiky v kdysi klidném kraji. To
ale kvitují turisté a rekreanti. Současný režim
umožňuje i stavby chat a domů a přitom tam měla
být totální stavební uzávěra, protože to měla být
vodárenská nádrž se stejnou ochranou jako Kružberk
pod ní. Opět vyhrává osobní zájem nad zájmy celku
a tak to funguje v celém státě. Sjezdovka, či
hotel vrtem vysuší studánky a prameny potoků a prý
je příčinou sucho. Ano i to je jednou příčin, ale
ten vrt je hlavní příčinou. Mimochodem vrt byl
schválen vedením CHKO podle posudku vodohospodářů
a přitom kdejaký laik a praktik předvídal, jak to
dopadne.

je vidět, že jste hodně dlouho nebyl v Praze. Včera jsem šel přes Mánesův most a poprvé v životě jsem si řekl, že by snad bylo lepší ten smrad vypustit a nechat řeku zase po staletích téci ... samo že to nejde, protože na tom stojí obří přísun peněz do kasy z parníků pro masový turismus, ale ten smrad byl fakt hustej.

A už ca měsíc pozoruju a počítám na kanálu plavoucí zdechliny kaprů 30-70 cm (možná nejsou všechno kapři, je to i daleko od mého břehu atd.), nevím, kde se pořád berou, ale evidentně mají rybáři navrch, 1-3 ks každý den za 0,5-1 km chůze. Mackové jak z vánoční kádě.

Z Vás bude jenou Palackej, jak básníte ... a před kaskádou se všude nebruslilo a mraky lidí nepřijížděli z víkendové Sázavy, Lužnice, Otavy a samo Vltavy až do středu města!

To až s příchodem pana Machačka vyšlo slunce!
Teď tam nesmí ani šlapadla, protože jenom parníci (hlavně) pro cizince. Troje lázně zanikly, fungují díky převažujícímu betonu/kamenivu jen Žluté l. a plážička nad Berounkou. Jinde se člověk do vody normálně nedostane.

Teda vyvracet vaše báchorky je nad mé síly. I tak užívejte dne.

Jen detail: Ty chcíplotiny plavou kde, přesně? A smrad jaký a kde všude, pod ČOV? Ještě hustý rybniční, nebo už něco horšího?
Dík.

Já pozoruji zdechliny kaprů taky, úplně jinde, na jiné řece. Deset dvacet ne víc, možná doplavapy až do Prahy. Přijedu na pískovnu v Jižních Čechách a světe div se taky čtyři chcíplí kapři a před několika lety tam byla voda jak křištál. Možná je zabili rybáři svými háčky ,netuším.
Svádět to na přehrady a stojatou vodu je hloupoučké. Stojaté vody vždy v přírodě byly a měly svůj význam.

ale hlavně musíte zaručit, že ta voda na zavlažování bude (musíte zaručit vyrovnanost a dostatek srážek) a že bude zadarmo (voda určitě a el.en. na čerpání aspoň z velké části), jinak to zase zvadne o více jak 90 %, jak se stalo na Nových Mlýnech.

pro informaci z dokumentů:
1) [plán] "vytvořit zdroj vody pro 45.000 ha závlah" (uvedeno ještě v dopisu z kanceláře presidenta ČSFR přelom 90-91)
2) "je vybudováno, rozestavěno nebo intensivně připravováno 23.855 ha velkoplošných závlah" (v podkladech MŽP 12/6/1990)
3) k roku 2003 je vybudováno 20.830 ha závlah (Štěpaník 2010 převzal informace Čermáka 2003)
4) Je provozováno max 3.560 ha závlah (data MZe pro rok 2018)

Nejúčinnější opatření proti suchu a vysychání krajiny je zalesňování krajiny. Pro propagátory údajné nutnosti udržování suché stepi u nás je to sice špatná zpráva, ale to se nedá nic dělat. Vše ostatní má jen malý vliv, ale i ten je důležitý.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-havlickobrodsku-vznikla-rezervace-s-divokymi-konmi-prvni-na-vysocine

"Projekt WAMPES reaguje na dlouhodobě problematický pokles hladin povrchových i podzemních vod a následný zhoršující se stav ekosystémů."

Doufejme pak, že řešitelé WAMPES budou mít všech 5 pohromadě a uvědomí si, že náprava je možná jen snížením odparu. Tedy že nezbývá než krajinu pločně přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, stagnujícím průměrným srážkám s většími výkyvy jejich intenzity. Snad pochopí, že pustu nelze zalesnit či tam udělat jezernaté Finsko.