Jak stromy ve městech šetří peníze? Snižují náklady na vytápění a klimatizaci

I jeden jediný strom v ulici dokáže proměnit klima a kvalitu života na daném místě. A stejně tak odstranění posledního stromu v ulici se může projevit zvýšeným tlakem vzduchu na budovy a zvýšením nákladů na vytápění a chlazení. Na základě série počítačových modelů to tvrdí výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie.

Tým vedený Marcem Giomettem si skutečně vyhrál. S pomocí metod dálkového průzkumu zemského povrchu a výkonných laserových měřáků vytvořili dokonalý model předměstí Vancouveru. Zachytili v něm každý dům, strom i keř. A následně toto „virtuální“ lidské sídlo postavili před tři různé scénáře. Ulice se stromy, ulice se stromy s holými větvemi a nakonec ulice úplně zbavené vegetace. A aby toho nebylo málo, k těmto scénářům přidali měření proudění vzduchu a teplotních bilance přítomných budov.

„Zjistili jsme, že odstraněním všech stromů se může až dvakrát zvýšit rychlost větru v ulici,“ říká Giometto. „Zatímco nějakých patnáct kilometrů za hodinu je ještě příjemně svěží větřík, ve větru vanoucím rychlostí 30 km/h se už chodí těžko, zvlášť, kdybyste měli jít do kopce.“ Stromy také sehrávají zásadní roli ve směrování a rozrušování větrného proudění. Zvláště patrné je to ve stísněných průchodech a úzkých prolukách mezi domy.

„Právě takové profukování totiž může ovlivnit až třetinu spotřeby energií v obytném domě,“ říká Giometto. Ten spočítal, že odstranění všech stromů z okolí domů v jeho modelu běžně vychyluje spotřebu energií na vytápění o 10 % v zimě a zhruba 15 % spotřebu energií na klimatizaci v létě. Tuto dobrou službu vykonávají i stromy zbavené listí. „I holé větve hrají roli. Každá překážka bere větru sílu, takže i opadavé stromy mají ve městě své místo,“ dodává Marc Parlange, spoluautor studie.

„Podobné informace, jaké poskytuje náš model, jsou žádané na úrovni městského plánování. Umožňují totiž předpovídat efekt bouří na budovy, chodce a infrastrukturu. Pomáháme tak k tvorbě příjemnějších měst, kde stromy maximalizují komfort lidí, snižují rychlost větru a zabraňují ztrátám energie.“

Stromy v megaměstech? K nezaplacení

Studie Theodora Endrenyho z lesnické fakulty Univerzity v newyorském Syracuse se pokusila vyčíslit přínos městské vegetace pro současná megaměsta (města které mají více než 10 milionů obyvatel). Výsledná suma je ohromující: přibližně 482 milionů dolarů stromy ušetří snižováním emisí CO, NO2, SO2 a prachových polétavých částic PM 2,5 a PM 10. Na zhruba 11 milionů pak přijde úspora plynoucí z přetížení kanalizace v době přívalových dešťů. Sekvestrace CO2 ? Osm milionů. A úspory na vytápění či klimatizaci? Půl milionu dolarů.

---

reklama

---