https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jihomoravsti-sedlaci-vnimaji-hubeni-hrabosu-jako-posledni-moznost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jihomoravští sedláci vnímají hubení hrabošů jako poslední možnost

9.8.2019 12:23 | BRNO (ČTK)
Hrabošů je tolik, že žerou téměř vše, co jim přijde do cesty.
Hrabošů je tolik, že žerou téměř vše, co jim přijde do cesty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jihomoravští zemědělci vnímají plošné hubení hrabošů, jehož povolení vzbudilo tento týden silnou kontroverzi, jako poslední možné řešení kalamitního přemnožení, jaké mnozí ve své mnohaleté zkušenosti nepamatují. Letošní úrodu obilí a řepky už jed nezachrání, ale může ochránit kukuřice, řepu, slunečnice a zmírnit dopady na ovocné sady. Zároveň chtějí ochránit výsev ozimých plodin.
 

Zemědělci upozorňují, že až nebudou mít hraboši na polích co žrát, přesunou se do zahrad a domů. Patří mezi přenašeče a rezervoáry vážných onemocnění jako například leptospiróza, vyplývá z jejich odpovědí pro ČTK. Mírní také obavy, že hrozí plošné umírání ptáků a zvířat.

Sady Starý Lískovec, které na okraji Brna pěstují jabloně, vyzývají odpůrce plošného hubení, ať se přijdou do sadu podívat. "Zkuste se na pár chvil vžít do kůže zemědělců. Když vám dá obilnina z ničeho nic výnos na úrovni 15 až 20 procent, když vám před očima usychá svěží meziřadí stromků, když vidíte, že stromky, kolem kterých tancujete pět let, nemají šanci přežít do další sezony, možná změníte názor," uvedli zástupci na facebooku.

Hrabošů je tolik, že žerou téměř vše, co jim přijde do cesty. "Na jaře zničili větrolamy a pak se postupně stěhovali na pole a do sadů. Samozřejmě se problém, jak je v Česku běžné, hasí pozdě, podobně jako s kůrovcem, až když jsou jasně vidět projevy. Časnější zásah by byl účinnější. Aktivně jsme požadovali změnu v možnosti hubení hlodavců, protože dosavadní možnosti byly proti množství hrabošů bezzubé," řekl předseda Pomony Těšetice ze Znojemska Ivo Pokorný. Zmínil, že jindy přísný Státní zdravotní ústav neměl proti plošnému hubení námitky, když viděl situaci přímo na polích.

Předseda Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík uvedl, že jeho podnik není tak postižen jako kolegové na Prostějovsku. "Říkali, že mají i 38 děr na metr čtvereční. To už si ani nedovedu představit. Snažíme se ročně 60 procent polí zorat, což hraboše zčásti zlikviduje, ale na Hané některá pole neorají léta," poznamenal Menšík. Kdy a kde bude pole ošetřovat, se rozhodne po žních. "Něco asi bude potřeba. Hlavně to, co má přezimovat, a taky vojtěšky, abychom měli čím krmit. Ale myslím, že každý bude hodně rozmýšlet, než si troufne vyjet. A každému, kdo křičí, že se to nemá dělat, rád osobně ukážu, jak to na polích vypadá," řekl Menšík.

V Těšeticích plánují roznášet do sadů jed ručně. "Na pole vyjedeme patrně tam, kde budeme mít ozimy. Bude potřeba ošetřit i okolní pole, aby to mělo smysl," řekl Pokorný. Jeho podnik koupil přípravek za milion korun a není si jist, zda postačí. Menšík odhaduje cenu za ošetření hektaru s prací traktoristy a techniků na téměř 3000 korun.

Zemědělci také mírní obavy o velké úhyny ptáků a zvířat. "Ne všichni mrtví hraboši budou ležet na povrchu. A pták mrtvého hraboše nevezme, to spíš liška či jezevec, ale ani v takovém případě nemusí podle mě uhynout, protože látka v těle hraboše se rychle rozkládá," řekl Menšík. Pokorný také zmínil, že granule na polích nikoho jiného než hraboše lákat nebudou.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Zdeněk Meitner
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

10.8.2019 12:45
To jsem zvědav, jak to dopadne. Hraboše jinak zničí první pořádný přívalový déšť, která je v poli, zvláště v tom rovném spolehlivě utopí. Pokud ovšem zemědělci ty rovinná pole místní úřad nepřeměnil na stavební parcely nebo místní průmyslovou zónu a zemědělci tak nezbyly jen nerovná svažitá pole, odkud ta voda odtéká. Tam by hraboše utopil snad jen déšť srovnatelný s deštěm při povodních na Moravě 1997. ( za tři dny intenzívního deště asi 550 mm srážek.)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

11.8.2019 15:44 Reaguje na Radim Polášek
Když zaprší teď, na vyprahlou zem, nestane se hrabošům vůbec nic, maximálně se vylezou osušit na povrch, než se voda v norkách vsákne. Horší je to v zimě, kdy není žádný odpar, tak běhají prokřehlí a dravci a lišky je sbírají jak maliny.
Odpovědět
mr

11.8.2019 22:57 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže to by ty lišky a straky nesměl kdosi vystřílet. Že?
Odpovědět
Hu

Hunter

12.8.2019 09:45 Reaguje na
A on už někdo ty lišky a straky vystřílel?
Odpovědět
mr

12.8.2019 10:57 Reaguje na Hunter
Představte si, že někde skoro jo. Mezi těmi zelenokloboučníky je totiž obrovské množství pacientů, jež všechny masožravce nenávidí až s chorobnou umanutostí. Snad mi nechcete oponovat v tom, že norovat lišky v roce, kdy je už minimálně od loňského podzimu jasný katastrofický vývoj populace hrabošů, není totální blbost. I když je to dle umanuté víry zelenokabátníků. Nebo orgnizovat tzv. trestní výpravy na "škodnou", jelikož si někdo myslí, že je jí letos příliš mnoho a je třeba s ní už pořádně zatočit. A jen tak pro zajímavost - zkuste nám tu odhadnout, co se s těmi vynorovanými liščaty nakonec stalo - k čemu posloužila. Samozřejmě - norování je zákonný způsob "lovu" a ta liščata by stejně bez zastřelených rodičů nepřežila. To máte pravdu.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.8.2019 11:11 Reaguje na
Nějaký konkrétní údaj (honitba, lokalita), kde se v ČR podařilo vystřílet lišky a straky by nebyl?????
Odpovědět
mr

15.8.2019 00:18 Reaguje na Hunter
Prakticky všude, kdy mají nyní problém s hrabošem. A představte si, že někteří pacienti dokonce litují, že byl zakázán plošný posyp jedem, cit.: "Je to velká škoda, že to zakázali, mohli jsme se těch ku..v šedivek, čápů, lišek a dravců konečně na čas zbavit." Takže tak většinově skutečně myslí na přírodu myslivci. Vy tu zatím marně kalíte vodu.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.8.2019 07:26 Reaguje na
Evidentně nejste schopen porozumět ani jednoduché otázce. Takže znovu, uveďte konkrétní honitbu/lokalitu/okres, kde došlo k vystřílení lišek a strak.
Odpovědět
mr

15.8.2019 11:36 Reaguje na Hunter
Na jednoduchý dotaz jasná a výstižná odpověď. Na drtivém území státu.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.8.2019 13:08 Reaguje na
Takže jako vždy, jen snůška blábolů, lží, nepodložených tvrzení, neschopnost odpovědět na jednoduchý dotaz, další lži atd. Klasika zachraňbrouka.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.8.2019 11:13 Reaguje na
Logické uvažování - to byste po nich chtěl moc. Ten chtíč vystřelit a zabít je prostě silnější. U zvěře na maso bych to pochopil, je potřeba naplnit mrazák, každá ušetřená tisícovka je zlatá. Ale střílet lišku, kočku, lovící na poli hraboše a řadu dalších druhů živočichů, kteří pak shnijou v trávě, to pochopit nejde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 12:44
Myslivec nejsem, ale jen pár postřehů- každý den chodíme se psem do polí a okolo rybníku. V našem okolí operují dvě myslivecká sdružení a samozřejmě lišky jsou jejich cílem, prostě se to tak dělá. Ale světe div se- na poslední vycházce jsem u lánu kukuřice zahlédl starou s šesti mladými, onehda na poli u vrby pod balíkem slámy kluci odkryli lišku s jedenácti! mladými. Strak mi každé ráno na barák usedá nejmíň pět a to nepočítám ty na olších u potoka. Takže ono to s tím vystřílením nebude zdaleka tak horké a když si představím, kolik toho ta liščí rodinka musí spořádat- a jen hraboši to určitě nebudou- vůbec se myslivcům nedivím.
Odpovědět
mr

12.8.2019 13:15 Reaguje na pavel peregrin
Ano, staré myslivecké moudro, cit.: "ta liška přece chytí vždycky toho největšího zajíce. Proč by se měla taky trmácet s množstvím hrabošů, když ulovením 4 kg zajíce nasytí skoro celou rodinu." Že? Nebo další moudro starých prýmyslivců - "1 liška uloví zvěře, co by udělalo jeden hon (= minimálně 250 ks zajíců a bažantů)". S těma strakama je to obdobné. Pak ale jako prý zemědělec nám tu nebečte krokodýlí slzy nad sežranou úrodou a pan jako myslivec hunter nad otrávenými zajíci. Už jsem to zažil mnohokrát. A je to stále dokola stejné farizejství. Nejprve likvidovat všechno zubaté a s křivými zobáky, a pak slzy falše nad hraboší invazí, pane "zemědělče".
Odpovědět
dm

david matoušek

12.8.2019 13:56 Reaguje na
Kde ty na to chodíš? Baron Prášil hadra. Nebo dobrý matroš ze zahrádky. Ale aspoň se tady na Ekolistu člověk čas od času upřímně zasměje, děkuji hospodporoste.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

12.8.2019 14:47 Reaguje na
Co to tady plácáte? Kde řekl pan Peregrin, že je PRO hubení výše uvedených živočišných druhů? Pouze popisuje, že je jich v přírodě dost a dost, jak vypozoroval. Nikoli že se má něco likvidovat.
O liškách toho moc nevím, neb se s nimi nesetkávám, ale strak je neuvěřitelné množství - všude. A sojek taky. Jejich typické křičení slýchám denně doma, na kraji velkoměsta. Opeřence mám nesmírně ráda, na balkoně mám pítko (v zimě krmítko) a pozorovatelnu drobných ptáků. Ovšem jak JISTĚ víte, straky a sojky patří mezi krkavcovité ptáky, kteří se kromě jiného živí obsahem hnízd pěvců. Takže se na ně někdy trochu "zlobím" a mám strach o ty mrňouse.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.8.2019 10:40 Reaguje na Martina Vránová
Ve městech není možno tak střílet jak mimo, kde je "činnost" myslivců ukryta před zraky jiných lidí. Takže proto.
Odpovědět
mr

15.8.2019 00:27 Reaguje na Martina Vránová
Plácáte tu nesmysly vy, cit.:"... a když si představím, kolik toho ta liščí rodinka musí spořádat- a jen hraboši to určitě nebudou- vůbec se myslivcům nedivím." Čeština je prý nejvýstižnější a nejkošatější jazyk na světě. Určitě z jeho projevu neplyne, že by mu to vadilo nebo by dokonce proti tomu protestoval. Ty straky a sojky tu žijí vedle těch vašich ptáčků tisíce let. Až existence lidí jim přináší problém. Spíše byste se měla strachovat o něco jiného.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 15:20 Reaguje na
Pane mr, já jsem opravdu nikde nepsal, že jsem pro střílení lišek a strak. Necítím se být oprávněn to hodnotit, neb myslivec nejsem. Co ale napsat můžu, je právě to, co jsem napsal-že přes intenzivní odstřel výše jmenovaného toho vidím dost a dost a tudíž ta situace nebude tak dramatická. Jsem přesvědčen, že hodně malých zajíčků a zpěvného ptactva padne na vrub právě liškám a strakám, přitom se vše svádí na chemizaci zemědělství. A doufám, že nejste tak naivní a nemyslíte si, že hraboší apokalypsu moravského rozsahu by lišky a káňata zvládly.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.8.2019 16:19 Reaguje na pavel peregrin
Liška je spíš sběrač, než aby aktivně lovila dospělé zajíce, i když i to se může stát. Hodně malých zajíců sebere moták. Koneckonců dravců je dnes na poli vidět víc než zajíců, koroptví a bažantů. Přestože se liška loví celoročně, ještě se jí nikdy a nikde vystřílet nepodařilo. Jinak Stutox II je relativně bezpečný přípravek vzhledem k potenciálu sečkundárních otrav, na rozdíl od Laniratu nebo Stutoxu I.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 16:55 Reaguje na Hunter
Toho motáka jsem už raději nezmiňoval,abych nevzbuzoval vášně. Jinak se vším souhlasím, vidím to na poli také. Ale víte, co mi vadí? Že se k tomu Stutoxu II doposud nevyjádřili skuteční odborníci, např. z nějaké katedry toxikologie a jasně neřekli, jak se v tělech hlodavce rozkládá, za jakou dobu a jaká je tudíž jeho SKUTEČNÁ nebezpečnost při možném pozření necílovým zvířetem. Místo toho panuje hysterie, bláznivá Pirátka podává podnět na Inspekci životního prostředí- tohleto mi vadí, a nejen u hraboše, to přizdisráčství kompetentních osob, které se bojí i vlastního stínu, místo toho, aby jasně a zřetelně, vědomi si svojí erudice, řekly-je to tak a tak, a proto to může být uděláno nebo neuděláno tak a tak!
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.8.2019 18:28 Reaguje na pavel peregrin
Správná poznámka, že při této kalamitě predátoři situaci nevyřeší, to by museli fungovat na principu Zabij a pusť. Loví toliko do nasycení, to jen kunu někdy na jaře chytne amok a vybílí celý kurník či holubník, aby se pro kořist postupně vracela.

Ten Stutox II je možná šetrný k sekundárním konzumentům, ale rád bych to viděl demonstrované na domácích miláčcích zastánců trávení. Tam hrozí jiný problém, že by se spotřebovaly staré zásoby výše zmíněných preparátů, protože při tom objemu jednorázových prací by nikdo nebyl schopen uhlídat, co se kde sype.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 18:41 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, i to je pravděpodobné, ale pořád neslyším to, o čem jsem psal- fundované vyjádření toxikologa.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.8.2019 18:47 Reaguje na pavel peregrin
Při Vaší erudici a jistě i známostech jste ho už dávno mohl sehnat. Měli si ho vzít zástupci zemědělců na jednání, příp. požádat o veřejné prohlášení. Podle mě to i zkusili, ale do toho rizika asi nikdo nepůjde. To se pozná až naživo, co to s kterým konzumentem udělá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 19:43 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud by se to týkalo mě, určitě bych se o to snažil- ale jen potvrzujete to, co píšu- všeobecné přizdisráčství.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.8.2019 10:46 Reaguje na pavel peregrin
Ano, ve společnosti jsou různé špatné jevy, také třeba všeobecná nenažranost, prosazování svých zájmů bez ohledu na vše ostastní.
Odpovědět
dm

david matoušek

13.8.2019 11:48 Reaguje na Josef Mozek
Viď brazilský pralese.
Odpovědět
mr

15.8.2019 00:41 Reaguje na pavel peregrin
Pane peregrine, když jsou všichni takoví přizdisráči a vy jste ten největší vodborník, tak co kdybyste ty otrávené granule zkusil sám ochutnat??? Ono vlastní zkušenost je nad všechny hloupé kecy. To samé s těmi vašimi "neškodnými" postřiky v zemědělství.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2019 07:05 Reaguje na
Vy evidentně nechápete psaný text a bohužel nejste sám. Tím přizdisráčstvím je myšlena zbabělost veřejně vystoupit a na základě relevantních argumentů nést svůj díl odpovědnosti. Hloupé kecy vedete zatím jen vy, pane "odborníku".
Odpovědět
mr

15.8.2019 11:43 Reaguje na pavel peregrin
Důsledky té vaší "vodbornosti" nyní řeší kdesi u Brna. Jsem zvědav, jak tu "zodpovědnost" posoudí orgány v trestním řízení - já odhaduji, že asi to velký tlak na skutečnou zodpovědnost nebude. Občas si po sobě přečtěte, co jste nám tu sdělil v minulosti, abyste nebyl za v.la.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2019 12:16 Reaguje na
Za v.la jste maximálně tak vy. Plkáte tady nesmysly a zatím jsem od vás nečetl jediný smysluplný argument- člověče, máte vy vůbec o tom zemědělství aspoň nějakou mlhavou představu nebo jen tupě papouškujete, co si kde přečtete?
Odpovědět
mr

15.8.2019 23:37 Reaguje na pavel peregrin
Nesmysly tu potíte právě vy. Proto jsem psal, ať si to po sobě čtete, pane "zemědělče".
Odpovědět
mr

15.8.2019 23:40 Reaguje na pavel peregrin
I ten Zvářal vám už napsal, cit.:"... rád bych to viděl demonstrované na domácích miláčcích zastánců trávení." To víte, já nechodím dlouho kolem kaše jako někteří. Já vám to prostě napsal rovnou, že tu potíte hlupoty.
Odpovědět
dm

david matoušek

16.8.2019 08:54 Reaguje na
Papouškovaní a lhaní by ti šlo, to známe, barone Prášile. A argument opět žádný.
Odpovědět
mr

15.8.2019 00:31 Reaguje na pavel peregrin
Ne, naivní nejsem a taky netvrdím, že myslivci jsou jedinou příčinou - jsou ale jednou z těch nevýraznějších. Chemizace je to největší svinstvo zavlečené do krajiny. Hraboši nespadli najednou z Marzu. V rovnovážném stavu by taková kalamita nikdy nebyla.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

13.8.2019 12:34
Kdo koukal na zprávy, slyšel, že úroda je srovnatelná s loňskou. Takže ta hysterie kolem 40-ti až stopro ztrátách na úrodě jsou jen námět pro bulvár. Ano, jsou vykousaná kola, místy i větší plochy, ale i pro místní podnikatele to jsou ztráty maximálně do deseti procent, patřičně pro media nafouklé.

Zopakuji návod, jak se obejít bez plošného trávení. Zorat zamyšené strnisko, s přípravou na setí začít po dvou týdnech, až hraboši vyhladoví nebo je pochytají predátoři. Nebo zasít místo řepky pšenici až někdy v říjnu, kdy už zorané plochy budou téměř čisté. Nebo zasít až na jaře, kdy už po hraboších nebude ani vidu, ani slechu. Po hodech bývá s***a, po gradaci téměř nulový stav.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist