Jsme čtvrtou nejzavčelenější zemí světa, tvrdí včelař Vondruška
Podle Vondrušky je naše země specifická v tom, že máme poměrně hodně včelařů, kteří chovají relativně malé množství včelstev. “Z mého pohledu je to dobře, neboť včely jsou rozesety po krajině v menších celcích a rovnoměrněji, tak jak to v přírodě vždy bývávalo. Krajině to samozřejmě více prospěje, než když by bylo jen pár velkovčelařů, kteří budou mít tisíce včelstev koncentrovaných na několika čtverečních kilometrech, jako je to běžné třeba v USA,” říká Vondruška. Podle jeho zkušeností jsou v zahraničí spíše velkovčelaři, zatímco čeští včelaři mají své úly jako hobby. ”U nás je ale potíž v tom, že včelařů je moc a ne každý se o včely dobře stará,” dodává Vondruška.
”V roce 2010 bylo v EU 600 000 včelařů a 14 000 000 včelstev. Zatím největší zavčelení zaznamenala ČR v roce 1990, kdy bylo evidováno 808 000 včelstev,” říká Vondruška. V současnosti známe okolo 20 000 druhů včel. “V ČR není jen jeden druh včely. Nejsou zde jen včely medonosné, která jako jediná u nás žije eusociálním způsobem života. V ČR je na 600 druhů včel samotářek, na 20 druhů čmeláků a všichni tito opylovatelé mají nezastupitelné místo,” říká Vondruška. “Teď na jaře to bylo poznat. Když bylo 15 a méně °C, tak včela medonosná nelétala a zůstávala v úlu. Kdežto čmelák létal i v chladnějších dnech,” dodává Vondruška.
”Počet včel v úlu záleží na tom, zda je zima nebo léto. V létě jich je kolem 50 000 a v zimě kolem 2 000,” říká Vondruška. Podle webu http://vcelstva.czu.cz musí včela na 1 gram medu navštívit zhruba 7000 květů. Silné včelstvo za den přinese až 1 kg pylu, k tomu včely musí průměrně uletět kolem 280 tisíc kilometrů. Pyl je pro včely jediným zdrojem bílkovin. Slouží k výživě larev a zimní včely potřebují pyl k vytvoření zásoby tuků pro přežití zimy. ”V ČR se vyprodukuje ročně 10 000 tun medu, což je 20 kg na včelstvo a 1 kg na obyvatele. Za rok jedno včelstvo potřebuje asi 40 kg pylu a 300 kg medu pro svoji vlastní potřebu,” říká Vondruška.
Včely nejsou jen med a ostatní včelí produkty. Jejich největší význam a přínos je v opylování. Dobré opylení má za následek zvýšení výnosnosti pěstovaných rostlin, které se projevuje větší kvantitou i kvalitou plodů. Příkladem jsou pokusy z roku 1975 jedním druhem višně. Stromy, které byly opyleny včelami, měly 16,8 kg ovoce na jednom stromě. Bez opylení včelami jen 3,75 kg. ”Včely opylují 84 % rostlinných druhů na Zemi. V Evropě to představuje 76 % celé produkce potravin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů,” tvrdí Vondruška. Bez včel by nebyla například jablka, mandle, hrušky, švestky, třešně, angrešt a mnoho dalších. “Včely jsou důležité pro zachování potravního řetězce lidí a zvířat a pro udržení biodiverzity ve volné přírodě. Na některé základní potraviny, jako jsou například brambory, obilí, kukuřice, sója ale není včel potřeba,” říká Vondruška a dodává, že bez včel by se žádná apokalypsa nekonala (jak mnozí varují), jen náš jídelníček by se velmi ochudil.
Největším problémem včelstev jsou podle Vondrušky nemoci a cizopasníci, které zde nebyly a které se sem dovezly. Nejznámější je kleštík včelí, což je malý roztoč, který cizopasí na včele. Ten se dovezl ze včely východní. Spolu s ním se dovezlo i houbovité onemocnění Nosema Cereane. “Sekundárním problémem jsou viry, některé jsou nové a některé jsou vázané na kleštíka. Virových onemocnění je asi 15. Jedním z nich je vir deformovaných křídel, které má za následek, že se včele nevyvinou křídla a nemůže létat,” dodává Vondruška.
Miloš Vondruška se mimo jiné zapojil do projektu #BeeTech, který má pomoci hobby včelařům tím, že jim pomocí senzorů a aplikace zprostředkuje informace o jejich včelstvech. “Mohlo by díky tomu přibýt více lidí zajímajících se o včelařství. Díky #BeeTechu nemusíte včely pořád rušit a přitom víte, co se v úlu děje,” říká Vondruška. “Když vám senzor řekne, že docházejí zásoby, tak můžete včelám doplnit glycidové zásoby, například ve formě placky z medocukrového těsta. #BeeTech bude užitečný lidem, kteří mají úly na chalupách a nemohou je denně osobně kontrolovat.” BeeTech se může hodit i jen pro prostou ochranu úlu před vandaly či zloději. Systém včelaře vyrozumí a včelař může například zavolat policii.
Přečtěte si článek #BeeTech umožní včelařům starat se o úly na dálku, slibují autoři projektu
reklama
Další informace |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jiří Rybenský
16.6.2017 14:15http://www.probee.cz/
http://jjvcela.sweb.cz/Poslouchame_vcely.html
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/jak-nam-vcely-zpivaji
http://www.vcelynastrese.cz/jaknato/protiroj/
A co na to včely? Když je ruší mobil v kapse včelaře, nebude je rušit i tato technologie? Já jsem pro tradici. Beztak je CCD problém zejména těch včelařů, kteří své včely moc dřou. Musíte pozorovat přírodu, kde co zrovna kvete a vytáčet, když je přínos. A naopak nechat včelám víc zásob, pokud už nic na stanovišti nekvete. Jako ochrana proti odcizení je to ale asi dobré. Ale stejně tam můžete dát čip, jako máte v autě. A pak si své nástavky najdete dronem.
Co se týče IoT, tak zde je komunikace optimalizována tak aby baterie vydržela dlouho, ideálně několik let. Proto po celou dobu klidu zařízení spí a nevysílá, aby max. šetřilo baterii. Aktivní je jen ve chvíli, kdy vysílá a to je např. jednou za 15 minut (nebo klidně řidčeji) a probouzí se na pár vteřin.
https://vcely.obce.gepro.cz/#/