Jungjohann: V Německu se může do energetiky zapojit kdokoliv. Obec, farmář i obyčejný člověk
Cílem německého energetického plánu Energiewende je do roku 2050 získávat energii především z obnovitelných zdrojů energie – z větru, vody, slunce, bioplynu či geotermální energie. Snahou je rovněž redukce spotřeby energie jejím hospodárným a šetrným využíváním. Jak tvrdí německý expert na energetiku a spoluautor knihy Arne Jungjohann, Energiewende usnadňuje občanům, obcím a komunitám investovat do lokálních větrných, bioplynových a solárních elektráren.
Jungjohann zmiňuje, že energie z čistých zdrojů jsou tématem i pro německé mladé lidi. Je to podle něho věcí jisté kultury. „U nás jsou mnohem více zastoupeny vzdělávací obory týkající se energetiky, než je tomu jinde,“ říká Jungjohann.
„V České republice je fenomén Energiewende brán jako diktát Německa a je také synonymem pro obrovské náklady,“ míní moderátor akce Jiří Stuchlík. U českých firem se podle něho Energiewende setkává s nepochopením.
Zatímco v Česku spíše sledují růst cen energie a ekologické aspekty elektrické energie jsou až na dalším místě, v Německu tomu tak není. „Němcům nejde jen o zabránění klimatickým změnám, lidé se chtějí i zapojit a mít situaci ve svých rukou. Komunitní aktivita je tam velmi důležitá,“ říká Arne Jungjohann.
Jungjohann popisuje další rozdíl mezi českým a německým přístupem. Zatímco u nás je problematika obnovitelných zdrojů tématem hlavně Strany zelených, v Německu obnovitelné zdroje nebyly a nejsou stranickou otázkou. Jedním z motivů pro Energiewende byl záměr zbavit se nadvlády elektrokorporací. „V Německu platí, že operátor nesmí odmítnout elektřinu vyrobenou z malého obnovitelného zdroje energie,“ říká Arne Jungjohann. V Německu dokonce družstevní či obecní zdroje energie dostanou vždy přednost.
„Družstva investující do obnovitelných zdrojů jsou v Německu podporována také pojišťovnami. Solární a větrná energie tam proto zažívá velký růst,“ říká Arne Jungjohann.
„Pro Německo je demokratizace velmi důležitá. Není tam žádoucí, aby přechod k obnovitelným zdrojům měla v rukou hrstka dodavatelů, kterým jde o zisk a vnímají lidi jako spotřebitele a nikoliv jako občany,“ říká energetický expert Hnutí DUHA Martin Mikeska. Tuto myšlenku se Německo snažilo podpořit změnami na trhu, zákony a snižováním byrokracie.
„Přechod k obnovitelným zdrojům má ale také své ekonomické opodstatnění. Německo chce být vývozcem technologie,“ říká Arne Jungjohann. „Energetika obnovitelných zdrojů nabízí ve srovnání s konvenční energetikou mnoho pracovních příležitostí.“
Soběstačnost a udržitelná energetika Litoměřic
Hostem byl také Jaroslav Klusák, energetický manažer města Litoměřice, který je rovněž spoluzakladatelem Sdružení energetických manažerů měst a obcí. Město Litoměřice vytvořilo energetický plán, díky kterému se mu daří snižovat provozní výdaje. Vlastní tři fotovoltaické elektrárny na střechách budov a plánuje výstavbu geotermální teplárny. Fotovoltaické panely na střeše litoměřické základní školy pokryjí spotřebu elektrické energie, přebytky se prodávají do sítě.
Podle Klusáka je důležitá politická a občanská dohoda, obce musí mít vizi a zapojit do podobných projektů veřejnost. „Je nutné zjistit, k čemu má daná lokalita energetický potenciál. Například ve městě Litoměřice nebyl potenciál využití větrné energie a město se proto vydalo spíše cestou využití solární energie,“ říká Jaroslav Klusák.
Za projekt Systematický postup metodou MA 21 k tématu udržitelné energetiky získalo v roce 2012 město Litoměřice cenu MV ČR za kvalitu a inovaci ve veřejné správě. Projekty je dle Klusáka třeba sledovat, vyhodnocovat a sdílet poté úspěchy v praxi.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Ekologické aspekty energiewende: No ty dostatečně výmluvně vystihuje obálka té jungohojanovy bezesporu propagandistické a faktu prosté srágory, tedy lití bilionů do oze parodií na elektrárny čehož výsledkem je výstavba uhelných elektráren a dovoz uhlí z jižní i severní Ameriky a nárůst emisí z energetiky.
