K prodejci, ne do lesa
Zákon 185/2001 o odpadech v paragrafu 38 mimo jiné stanovuje dovozci nebo výrobci povinnost zpětného odběru pneumatik a jiných výrobků (1). Poslední prodejce takového výrobku je při jeho prodeji povinen informovat spotřebitele o způsobu zpětného odběru již nepoužitelných výrobků pokud tak neučiní, je povinen odpad odebírat sám. Zpětný odběr musí být proveden bez nároků na úplatu od spotřebitele a místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná, jako místa prodeje. S vráceným výrobkem musí být následně naloženo v souladu se zákonem o odpadech.
Kontrola
Kontrolou, zda prodejci naplňují své povinnosti, je pověřena Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), kam se může nespokojený občan obrátit s podnětem ke kontrole. Z dosavadních poznatků ČIŽP vyplývá, že velcí výrobci a dovozci své povinnosti plní. Za první rok platnosti provedla ČIŽP 28 centrálně sledovaných kontrol, zaměřených na plnění povinností spojených se zpětným odběrem obecně v hypermarketech a supermarketech. V této souvislosti bylo zahájeno 9 správních řízení o uložení pokuty. Podle informací ČIŽP je nejčastějším prohřeškem nedostatečné informování spotřebitelů o zpětném odběru nebo neposkytování služby zpětného odběru vůbec.
Při telefonickém průzkumu pražských pneuservisů jsem však s požadavkem na zpětný odběr pneumatik nepochodil: musel bych si buď koupit pneumatiky nové nebo za likvidaci starých zaplatit. "To bych přišel na buben, kdyby to sem lidi dávali zdarma," řekl mi šéf jednoho pneuservisu, který jsem navštívil osobně. Pochopitelně nelze náš namátkový průzkum několika pneuservisů vztáhnout na všechny prodejce. Například společnost Barum Continental s r. o. má na svém webu (www.contitrade.cz) seznam prodejen z celé republiky, kde lze pneumatiky bezplatně odevzdat, informace o prodejnách, kde službu poskytují, lze získat i na firemní informační lince 800 222 333.
Před tím, než do prodejny navezete vaše ojeté pneumatiky, je tedy vhodné se informovat, zda zpětný odběr provádějí a zda přímo v prodejně. Může se stát, že prodejce má smluvené plnění povinností s třetí osobou (například může mít dohodu se sběrným dvorem či jiným prodejcem) a pneumatiky je pak nutné odevzdat na jiném místě. Také se může stát, že tuto službu nenabízí nebo neinformuje zákazníka o jiném místě odběru, pak sice podle zákona musí odběr provést sám prodejce, ale možná než riskovat konflikt je lepší využít služeb sběrných dvorů. A podat ČIŽP podnět ke kontrole pneuservisu.
Sběrné dvory
Ve sběrných dvorech lze zpravidla odevzdat veškerý nadměrný odpad a nebezpečné odpady z domácností a také pneumatiky.
V Praze se dozvíte adresy sběrných dvorů buď na stránkách magistrátu nebo v Informačním středisku, telefon: 236 002 376, 236 002 428. Za odložení jedné pneumatiky je poplatek 25 Kč.
V Brně se informace o dvorech dozvíte také na internetových stránkách magistrátu nebo můžete využít služeb Zeleného telefonu města Brna, kterou ve spolupráci s městem provozuje Veronica, telefon: 542 422 750. V Brně může tamní občan odevzdat 4 pneumatiky od osobního automobilu zdarma, jsou-li bez disku, poplatek za další pneumatiky či za pneumatiky s disky je 20 Kč. V Brně lze odevzdávat i pneumatiky od nákladních vozů, poplatek je 110 Kč pro občany i firmy.
V Olomouci jsou k dispozici dva sběrné dvory, navíc zde probíhají pravidelné sobotní svozy objemného odpadu, informace o svozu jsou dostupné v Radničních listech.
V Ostravě se informace o sběrných dvorech dozvíte na Zelené lince 800 159 238, kterou provozuje firma OZO Ostrava. Obecně může občan o informaci, kam lze v jeho obci odložit pneumatiky, informovat na svém městském úřadě.
Kam mizí pneumatiky?
Pneumatiky lze recyklovat, v současné době se používají pouze dvě technologie, jejich výsledkem je separovaná ocel z patních lan a kordu, textil a pryžový granulát. Váhový poměr těchto komponentů je zhruba 25:10:25.
Kryogenní technologie je založená na mechanickém rozbití zmrazené pneumatiky, tato technologie ale spojena s vysokými náklady na médium pro zmrazení, proto je běžnější mechanické mletí ve speciálních mlýnech.
Ocelová lana z patek a kordu jsou zpracovatelné v hutním průmyslu, textil je asi nejproblematičtějším produktem recyklace, separuje se od ostatních složek vyfukováním, proto obsahuje i velké množství prachu, přesto i textil lze využít, například do izolačních a tlumících desek či jako katalyzátor ke spojení živice s asfaltem.
Samotný pryžový granulát má celou řadu využití, odvíjející se od velikosti frakce, jeho čistoty a základního materiálu t.j. druh a konstrukce recyklovaných pneumatik. Z kvalitního granulátu je vyrobena pryžová směs, určena k dalšímu zpracování v gumárenství . Tím se ušetří značná část syntetického i přírodního kaučuku i dalších přísad při výrobě nových výrobků, dále výroba sorbčních materiálů pro lapání úniku ropných látek do prostředí. Z granulátu se též vyrábějí podlahové krytiny, tlumící prvky, dlažba, sportovní hřiště, drážní přejezdy, silnice, nejméně kvalitní díl je pak likvidován ve spalovnách.
Spalování pneumatik je další způsob likvidace, dokonce jsou považovány za ekologičtější palivo pro cementárny než jiné druhy paliv, například topné oleje. Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se v souvislosti se spalováním pneumatik v cementárně v Mokré u Brna v roce 2000 vyjádřil, že považuje spalování pneumatik za mnohem lepší způsob, než je nacházet na divokých skládkách. Zařízení na spalování pneumatik musí mít povolení ČIŽP, která také provádí kontrolu a monitoring spalování a vzniku emisí.
Skládkování pneumatik je zakázáno vyhláškou 383/2001 Sb. s výjimkou pneumatik používaných jako materiál pro technické zabezpečení skládky v souladu s provozním řádem skládky. Pneumatiky jsou na skládce nebezpečné v případě požáru pro svou obtížnou uhasitelnost. Také svým objemem snižují kapacitu skládky. Údaje o množství a způsobem likvidace ojetých pneumatik podle nového zákona o odpadech zatím nejsou k dispozici, dostupné jsou údaje za rok 2000, které jsou vztažené k tehdy platnému zákonu o odpadech 125/1997.
(1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na:
a) minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,
b) elektrické akumulátory,
c) galvanické články a baterie,
d) výbojky a zářivky,
e) pneumatiky,
f) chladničky používané v domácnostech.
reklama
Testy: Ekopneumatiky snižují spotřebu, ale na mokru hůř brzdí