Kamenolom v pražské Zbraslavi se má rozšířit, místní nesouhlasí a sepsali petici
Žadatel argumentuje mimo jiné snižujícími se zásobami stavebního kamene v aktuálně využívaném lomu a nedostatkem materiálu pro veřejně prospěšné stavby - dálnice i vysokorychlostní železnice. Posun těžby do přilehlé lokality Jíloviště by podle firmy zajistil dostatek stavebního kamene na několik desetiletí.
Záměr schválily příslušné orgány s tím, že nemá zásadní vliv na životní prostředí a přírodu. Například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v usnesení uvedla, že záměr podle jejího posouzení nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Plánovaná těžba se podle agentury nachází mimo tato chráněná území a nejbližší evropsky významná lokalita Lochkovský profil je vzdálená asi 5,5 kilometru. Stanovisko se týká pouze vlivu záměru na chráněná území a nenahrazuje další potřebná posouzení a stanoviska.
Opačný názor má ale místní radnice, která zaslala nesouhlasné stanovisko magistrátu. Podle starostky Kateřiny Pavlíkové (Nezávislá Zbraslav) jsou lidé dlouhodobě vystaveni negativním dopadům těžby. "Je totiž nutné posuzovat nejen samotné rozšíření lomu, ale i jeho souběh se stávající dopravní a další zátěží, které je Zbraslav a její okolí již nyní vystaveno," řekla ČTK. Mezi další konkrétní obavy radnice patří podle Pavlíkové zvýšená prašnost, možné zhoršení kvality ovzduší a dopady na krajinu a přírodu. "Naším cílem není předjímat výsledky odborných posouzení, ale zajistit, aby byly všechny potenciální dopady řádně vyhodnoceny a aby byly zájmy obyvatel Zbraslavi při rozhodování skutečně zohledněny," doplnila Pavlíková.
Firma Kámen Zbraslav uvedla, že od městské části neobdržela žádné stanovisko k pořízení změny Zásad územního rozvoje, kterou v září schválilo pražské zastupitelstvo. Očekává, že se Zbraslav vyjádří v dalších zákonných procesech, které se záměrem souvisejí, a respektuje její právo hájit v nich zájmy obyvatel. Jde například o posuzování vlivu koncepce na životní prostředí (SEA), posuzování konkrétního záměru (EIA) a následné řízení o povolení těžby. "Tento proces doposud ale zahájen nebyl," uvedla firma.
Obyvatelé postup místních zastupitelů podpořili peticí, kterou během týdne podepsalo 600 lidí. Rozšíření lomu podle nich přinese další nárůst těžké nákladní dopravy, prachu, hluku a otřesů, které přímo ohrožují zdraví obyvatel a kvalitu bydlení. Členka petičního výboru Eva Popelková ČTK sdělila, že podle ní současné vedení Zbraslavi začalo problematiku rozšíření lomu výrazněji řešit až po tlaku obyvatel na zářijovém jednání zastupitelstva. Spolupráce radnice s místními obyvateli podle ní v současnosti neexistuje.
Provozovatel lomu se už v minulosti snažil dopady těžby na obyvatele mírnit, třeba skrápěním technologických linek proti prachu. Kvůli bezprostřední blízkosti obytné zástavby ale kamenolom dlouhodobě zůstává předmětem diskusí a protestů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Radek Čuda
9.10.2026 12:36 Reaguje naŠutr je samozřejmě potřeba, ale tady se postupem let ten lom rozrost do okolí kua fest (on je tam taky opravdu hodně let) a fakt není uprostřed ničeho.
Jak píšu, vůbec se lidem okolo nedivím.
Zbyněk Šeděnka
9.10.2026 14:16Radek Čuda
9.10.2026 14:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
9.10.2026 16:01 Reaguje na Radek ČudaBřetislav Machaček
11.10.2026 09:21bych žádal dům lomem vykoupit za nadstandardní cenu a nebo náhradu jinde.
Kdo odmítá odejít, tak může požadovat odškodnění formou nějaké renty za
hlučnost a prach. Lomový kámen není ničím nahraditelný a NĚKDE se prostě
těžit a zpracovávat MUSÍ. Je to stejné jako s uhlím, přehradou, dálnicí
atd. Prostě a jasně něco nemá alternativu, ale něco ano, protože může
být postaveno zcela jinde. Můj děda se MUSEL stěhovat dvakrát. Jednou
mu dům zničila válka a podruhé byl vykoupen kvůli těžbě cihlařského
jílu. Obojí chápal, ač ho to taky štvalo, že začínal dvakrát znovu.

V pražská vodárně v Podolí jsou nové laboratoře
V Praze začíná rekonstrukce staré vodní linky za 4,79 miliardy korun
Praha zahájila modernizaci čistírny ve Vinoři za 503 milionů korun