https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/klimaticka-zmena-privadi-na-svahy-himalaje-nova-zvirata-i-malarii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatická změna přivádí na svahy Himálaje nová zvířata i malárii

17.5.2021 11:18 | KÁTHMÁNDÚ (ČTK)
Horské vísky jsou také poprvé ve své historii vystavené novým nemocem, které teplejší vzduch přivál společně s komáry. Vesnice v oblasti Mustang se nyní potýkají s pravidelnými nárůsty případů malárie a horečky dengue - a to v regionu, kde tato onemocnění dříve nikdo nezaznamenal.
Horské vísky jsou také poprvé ve své historii vystavené novým nemocem, které teplejší vzduch přivál společně s komáry. Vesnice v oblasti Mustang se nyní potýkají s pravidelnými nárůsty případů malárie a horečky dengue - a to v regionu, kde tato onemocnění dříve nikdo nezaznamenal.
V malebné horské vesničce Lete, vklíněné mezi mohutné himálajské vrcholky Annapurnu a Dhaulágirí v centrálním Nepálu, loni Som Parijar našel prvního tamního hada. "Byli jsme v šoku. Ani naši stařešinové za celý život nikdy velkého hada ve vesnici neviděli," uvedl 38letý horský průvodce. "Všichni pociťujeme změnu. Teď jsou tu komáři a mouchy, i v téhle nadmořské výšce. Minulý červen jsem ve vesnici poprvé viděl roj sarančat," sdělil Parijar listu The Times.
 

Po stovky let stejný vesnický život se v Lete, které leží 3100 metrů nad mořem, rychle mění. Proměnlivé vzorce počasí a stoupající teploty napříč celým Himálajem znamenají, že se ve vyšších horských polohách objevuje čím dál tím víc druhů čtvernožců, ptáků i hmyzu než kdy předtím. Někteří z nich se přesunují do nového a teplejšího podnebí, další hledají útočiště před klimatickou změnou.

Řada nedávných studií prokázala, že do vyšších oblastí se stěhuje množství nepálských přirozených druhů. Samotářského levharta obláčkového, kterého dříve nikdo nikdy nespatřil v nadmořské výšce nad 2300 metrů, zachytily kamery, jak se toulá až ve výšce 3500 metrů po národním parku Langtang na hranicích s Čínou.

Loni zveřejněná studie agentury Indický zoologický výzkum (ZSI) zjistila, že se v Himálaji až o 1000 metrů výše přesunulo na 50 druhů motýlů a můr, kteří ve výšinách hledají nový domov. Hrstka motýlích druhů se dokonce uchýlila téměř o dva kilometry výše do hor.

Motýli, kteří jsou velmi citliví na teplotní změny, jsou skvělým ukazatelem dlouhodobých změn klimatu v regionu i díky tomu, že ZSI spoustu druhů monitoruje už od poloviny 19. století. Výzkum zjistil, že překotný ústup ledovců v celém pohoří, který se urychlil v posledních dvou desetiletích, způsobil nedostatek vody a změnu vegetace. Do kdysi panenské přírody na nižších svazích Himálaje také zasahuje rozrůstající se lidské osídlení.

Dopad klimatické změny na vysokohorské komunity je všechno, jen ne nepatrný, všímají si v Lete. Obyvatelé nepálských vesnic, kteří se po generace během mrazivých zimních měsíců uchylovali do nížin, mohou nyní ve vysokých polohách žít celoročně.

"Sníh je pro himálajský život nezbytný, ale tenhle rok žádný nový nenapadal. Nulové sněhové srážky znamenají, že na pastvinách neroste tráva," říká Parijar. "Zimní teploty klesaly až k minus 25 stupňům Celsia, nyní se pohybují okolo deseti stupňů. Deště jsou nepředvídatelné. Rok od roku se to horší," dodává.

Horské vísky jsou také poprvé ve své historii vystavené novým nemocem, které teplejší vzduch přivál společně s komáry. Vesnice v oblasti Mustang se nyní potýkají s pravidelnými nárůsty případů malárie a horečky dengue - a to v regionu, kde tato onemocnění dříve nikdo nezaznamenal. Zpráva z roku 2016 zjistila, že od roku 1988 se ve vysokohorských oblastech, kde předtím nebyl jediný nakažený, malárie projevila v téměř 10 000 případech.

Ochránce zvířat Jadav Ghimirej, který studuje přesuny ptáků do vyšších oblastí v Mustangu, uvádí, že důkazů o možném drtivém dopadu klimatické změny na Himálaj přibývá. Kromě vědy však tvrzení, že je region na pokraji katastrofy, potvrzují i místní legendy.

Klesající počty himálajských vlků, kteří v horách kdysi bývali dominantními predátory, uvolnily místo pro populaci šakalů. Vlk, ač obávaný, je v Nepálu po staletí respektován a dokonce připodobňován ke královskému majestátu a moci. Podle jedné legendy musel nepálský monarcha abdikovat, když za jeho vlády ubylo vlků. Naopak šakaly Nepálci opovrhují a v horách je mají za vetřelce z horkých jižních oblastí či dokonce zvěstovatele zkázy.

"Objevili jsme šakaly ve výškách až 4500 metrů," říká Ghimirej. "V oblasti Humla se dokonce říká, že pokud šakalové kdy dosáhnou posvátného jezera Manasarovar, které je ve výšce 4590 metrů, nastane konec světa, apokalypsa," dodává.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimir Mertan

17.5.2021 14:05
Vedeli ste že malária bola v minulosti masívne rozšírená po celej Európe a len pomerne nedávno sa ju podarilo eliminovať. Dva zaujímavé články sú ku tomu na sme: „Malária bola v Európe odjakživa,“ hovorí popredný slovenský odborník na tropickú parazitológiu Nasir Jalili z Lekárskej fakulty UK v Bratislave. Jej prenášačom na človeka sú komáre rodu Anopheles a tie sa v Európe bežne vyskytujú.
S nákazou sa trápili dokonca aj krajiny severne od nás, Švédsko, Nórsko a Poľsko, pomerne rozšírená bola vo Francúzsku, v Anglicku a Rusku. Pre Európu predstavovala vysoké riziko, podľa štúdie dánskeho vedca Bjorna Lomborga, autora publikácií Cool it! a The Skeptical Environmentalist bolo v tridsiatych rokoch 20. storočia zaznamenaných v Európe až dvestotisíc prípadov ročne, čím sa intenzitou výskytu približovala situácii v Afrike.
Bývalý Sovietsky zväz sa v štyridsiatych rokoch mohol „pochváliť“ až dvoma miliónmi infikovaných občanov ročne, v samotnom hlavnom meste bolo dvadsať percent Moskovčanov nakazených každý rok.

Čítajte viac: https://plus.sme.sk/c/20193548/malaria-nie-je-exoticka-choroba-v-minulosti-trapila-aj-slovakov.html

Malária bola od nepamäti endemická v močaristých oblastiach východného Slovenska, hlavne na území Dolného Zemplína. Miestne obyvateľstvo dlhodobo premorené maláriou získalo voči nej značnú odolnosť. Ochorenie malo ľahký priebeh, chorí si kupovali v lekárni chinín a používali ho pri zimnicových záchvatoch. Spravidla nevyhľadali lekára a tak chýbala akákoľvek evidencia o chorobnosti na maláriu.
Čítajte viac: https://korzar.sme.sk/c/4686135/epidemia-malarie-postihovala-oddavna-najma-zemplin.html
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.5.2021 15:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Had jako důkaz globální změny klimatu? A co Sněhurka a sedm trpaslíků?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.5.2021 19:27 Reaguje na Jiří Daneš
Aj nálety "sarančat" sú známe z Českej republiky ešte v roku 1875.
Rok 1853
Náletům sarančat v tomto roce předcházely velké deště v květnu červnu. Přesto
se ale sarančata objevila v Panenském Týnci na Lounsku. I v těchto místech sarančata
způsobila škody na vegetaci (ROBEK, A. 1977).
Rok 1871
Dne 15. července 1871 přiletěla sarančata za silného deště do Svinova, ve kterém
zůstala aţ do druhého dne. Ţádné škody však nebyly způsobeny (KUDELA, J. 1926).
Rok 1875
Dne 7. června 1875 bylo sarančaty napadeno Tachovsko (Planá a Jemnice). V Jemnici byla
zničena úroda (HOSTAŠ, K. 1924).
https://is.muni.cz/th/zdeca/Bakalarka.pdf
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.5.2021 17:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Můj děda si malárii přivezl z Albánie za první světové války.
V Evropě se malárii podařilo potlačit až po druhé světové válce, když sem Američané přivezli DDT. A už se zase dostáváme k použití těch hrozných chemikálií. Ale ačkoliv se DDT prokázalo jako rakovinotvorné, stejně celosvětově více životů zachránilo než ukončilo. V Africe se používalo až do devadesátých let. A od té doby co ukončili aplikaci bojují opět s nárůstem malárie. Takže bohužel nic není černobílé.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist