Klimatizaci? To ne, raději větráme okny, rozhodla Národní technická knihovna

Budova Národní technické knihovny (NTK) v Praze je v provozu od září 2009. Snahou konstruktérů bylo použít taková řešení, která jsou jednoduchá, ale zároveň ekologická i ekonomická. Například větrání okny.

O energetický koncept budovy se staral Jan Žemlička z kanceláře Zemlicka + Pruy. Z jeho pohledu bylo při návrhu větrání a vytápění důležité udržet jednoduchost. "Při řešení jsme se snažili využívat ověřená řešení z dávné minulosti, používat mozek pro nacházení jednoduchých řešení, a tím minimalizovat nároky na technická zařízení," říká Žemlička s tím, že prostě nechtěl "postavit 'prasárnu', tak jak je tomu v dnešní společnosti zvykem."

Aktivní beton

„Pokud je budova přetechnizovaná, má obrovské tepelné zisky. A pokud v létě dojde k výpadku technických zařízení, musí se budova zavřít, protože jinak by se v ní lidé upekli,“ říká obecně ke stavbám hlavní technik NTK Martin Čmejrek. Technologická náročnost budovy je pak nepřímo úměrná její ekologičnosti.

I v NTK bylo potřeba vyřešit, jak budovu v létě uchladit a v zimě vytopit. Knihovna k tomu používá velkoplošné systémy a tzv. aktivaci betonového jádra. To znamená, že potrubí pro vytápění a chlazení je integrováno přímo v betonové konstrukci. Ta díky své teplotní setrvačnosti udržuje danou teplotu. Sálavé topení je podle Žemličky vždy lepší než konvekční vytápění radiátory. „To je základní princip přírody (slunce). V zimě je vám na slunci teplo i při nízkých teplotách vzduchu,“ argumentuje Jan Žemlička a pokračuje: "Obecně lze říci, že sálavým topením šetřím energii, protože v zimním období mohu vytápět místnosti na nižší teploty." Martin Čmejrek k tomu dodává, že v zimě je teplota centrálně nastavována nižší, aby nebyla budova přetopená, a radiátory se jen lehce přitápí, aby byla teplota ideální.

Prostě otevřeme okno

Plášť budovy je ze šedesáti procent zasklený a dosahuje velkých tepelných zisků ze slunce. Jednoduše řečeno, budova je vlastně jakýsi skleník. V zimě a přechodných obdobích se to hodí a teplo získané ze slunce se používá k vytápění. V létě je ale potřeba teplo ze slunce do budovy nepustit, k čemuž slouží venkovní žaluzie.

Jak říká Martin Čmejrek, u současných budov je třikrát dražší je uchladit, než je vytápět. V letních měsících knihovna šetří za klimatizaci budovy tím, že se v noci samočinně otevřou okna a budova se vychladí chladnějším nočním vzduchem. Prvním kritériem pro noční předchlazování je ale vnější teplota, která musí být nižší než teplota uvnitř knihovny. „V létě jsou často teplé noci, kdy je i po 22 hodině více jak 20 stupňů. Ideál je 18 stupňů a méně,“ řekl Ekolistu Čmejrek. Pokud během noci začne pršet, automaticky se zavřou okna v horním světlíku, díky zdvojené fasádě není třeba zavírat okna na boku budovy. Pouze pokud je v budově teplo a vnější podmínky nedovolují masivně větrat, používá se strojní chlazení a začnou se ochlazovat stropní desky pomocí zmíněné aktivace betonového jádra. V hodně teplém období se používá kombinace strojního chlazení s přirozeným větráním.

Dalším praktickým řešením bylo umísťovat studovny a kanceláře k vnější konstrukci. „Pokud máte 50 lidí v jedné místnosti a všichni mají zapnuté notebooky, brzy tam máte velké teplo. Proto se maximum místností naprojektovalo k fasádě. Pak totiž stačí otevřít okno a vyvětrat,“ říká Čmejrek k jednoduchému řešení. Kanceláře jsou větrané přirozeně, v ostatních prostorech je přirozené větrání kombinované s klimatizací. „S přirozeným větráním zvládáme snadno řešit i ideální vlhkost. Při použití klimatizace musíme vzduch zvlhčovat, což zase něco stojí,“ řekl Čmejrek. Jan Žemlička jej doplňuje, že tento způsob větrání je člověku přirozený a klimatizace je proti přírodě. A jak je to se splněním požadavků hygieniků? „Pokud jsou hygienici rozumní, musejí uznat, ze tisíciletími ověřené přirozené větrání je to nejlepší, co může být,“ říká Jan Žemlička.

Zhasne se samo

NTK je výjimečná, i co se týká zhášení světel. Vnitřní osvětlení budovy je automaticky nastaveno tak, že se zhasne, když je knihovna zavřená. Nezhasíná tak ale budova během uklízení a nebylo by pak efektivnější zůstat u klasického mechanického zhasínání? Na to Jan Žemlička reaguje rovněž otázkou: "Už jste někdy viděl někoho, kdo by ve veřejné budově zhasínal?" A k uklízení přidává: "Pro uklízení mají uklízečky vyměřený čas na poschodí a pravda, když si sednou a nic nedělají, tak jim to zhasne." Pro úklidovou firmu je totiž nastaveno rozsvěcování a zhasínání podle časového plánu, který si nastavila sama úklidová firma.

---

reklama

---