Z klimatizací nám v budoucnosti bude ještě pěkně horko, varuje americký vědec
Stan Cox v článku na serveru Yale Environment 360 vypočítává některé trendy v používání klimatizací. Svět se otepluje, příjmy rostou, malé rodiny obývají větší domy na teplejších místech. Výsledkem je rostoucí trh s klimatizacemi. Celosvětově se loni prodalo o 13 procent víc klimatizací než v roce 2010. A v následujících letech se očekává další růst.
Jeho velmi hrubý odhad je, že domovní i průmyslové klimatizace na celém světě spotřebují ročně jeden bilion kilowatthodin. A lze očekávat, že světová spotřeba energie na chlazení vnitřního prostředí domů může do roku 2050 narůst desetkrát. To odpovídá polovině celkové elektrické spotřeby dneška. Podle Stana Coxe nám může být z dalšího a dalšího zapojování klimatizací pěkně horko.
Spojené státy nejsou úplně v pozici země, která by mohla ostatním doporučovat, aby v zájmu ochrany klimatu omezily boom klimatizací. Cox se ale domnívá, že je potřeba svět varovat před tím, aby se vydal stejnou cestou jako klimatizační velmoc. Používání klimatizací má totiž řadu podstatných negativních jevů. „Čím míň jsme vystavování horku, tím hůř se naše těla aklimatizují na horké letní teploty. Lidé si vyvinou psychickou závislost na chlazení,“ tvrdí.
Podle něho se Američané během půl století s klimatizacemi naučili stavět takové domy, kde nefunguje přirozené větrání. Výsledkem je, že technologie, která může zachránit životy během krátkých, intenzivních vln vedra, přispívá k ohrožení našeho zdraví po zbytek doby, kdy chlazení není nezbytně nutné.
Stan Cox uvádí, že zatímco ve Spojených státech se počet klimatizací zvyšoval vcelku pomalu, v jiných zemích je nárůst bleskový. USA se počet klimatizací mezi lety 1993 až 2009 zvýšil z 64 milionů na 100 milionů. V Číně bylo jen v roce 2010 prodáno 50 milionů přístrojů. A Cox odhaduje, že v roce 2015 bude v Číně běžet 100 milionů klimatizací a jejich počet se do dalších pěti let zdvojnásobí.
Přitom řada států se již dnes těžce potýká s nedostatkem elektrické energie, zejména v době velkých veder. V Indii v některých regionech to řeší tím, že na několik hodin denně odpojí odběratele od elektrické energie.
S narůstajícím počtem klimatizací se zvyšuje i význam vlivu chladiv, která se v klimatizacích používají. Chloro-fluorované uhlovodíky (CFC) a jiná chladiva, která poškozují ozonovou vrstvu, jsou zakázány Montrealským protokolem. Existují sice alternativy, které ozon nepoškozují, ale zpravidla jde o silné skleníkové plyny.
Nejvíce používaným chladivem jsou hydrogenované fluorovodíky (HCFs). Jejich vliv na klimatické změny je menší, přesto je jejich potenciál stokrát až tisíckrát větší než má oxid uhličitý. Množství chladiv, která se do roku 2050 nahromadí v atmosféře, navýší o 14 až 27 procent vliv lidmi vypuštěného CO2 na světové klima. Odhaduje to alespoň Guus Velders z nizozemského National Institute for Public Health and the Environment.
Věc s chladivy do klimatizací je složitá ještě v jednom ohledu. Různí se totiž jejich účinnost. Chladiva, která mají nižší vliv na klimatické změny, mají zpravidla i nižší efektivitu výměny tepelné energie. Klimatizace s chladivem, které méně poškozuje klima, spotřebuje víc energie. Tím se ale do prostředí dostane více skleníkových plynů.
Podle článku Cooling a Warming Planet: A Global Air Conditioning Surge zveřejněného na serveru Yale Environment 360 10. 7. 2012.reklama