Kočky vědí, kde je jejich páníček, i když ho nevidí

Foto | James Sutton / Unsplash

Toto zjištění podporuje možnost, že si kočky udržují v paměti mentální představu svých páníčků. To by ovšem znamenalo, že jsou schopné vyšších poznávacích procesů, jako je plánování a představivost.

Kočky jsou notoricky nevyzpytatelná stvoření. Předchozí výzkumy už zjistily, že pokud kočka uvidí zmizet potravu, bude ji hledat na správném místě, a pokud uslyší hlas svého páníčka, očekává, že uvidí také jeho tvář. Ale dosud nebylo jasné, jak se tyto schopnosti promítají do reálného života.

"Lidé často říkají, že kočky nemají o své páníčky takový zájem jako psi, ale my jsme o tom měli své pochybnosti," řekla doktorka Saho Takagiová z univerzity v japonském Kjótu.

Při výzkumu Takagiová a její kolegové zaznamenávali, co se bude dít, když jednotlivě zavřou v místnosti 50 koček, kterým opakovaně pustili hlas jejich pána či paničky, jak je volá zpoza dveří. Následně z reproduktoru na opačné straně místnosti pustili buď hlas jejich majitele, anebo cizího člověka.

Když se v místnosti náhle ozval hlas jejich majitele, kočky vypadaly zmateně, jako by nechápaly, jak se mohl páníček zpoza dveří teleportovat dovnitř. Na hlas cizího člověka uvnitř místnosti tímto způsobem nereagovaly.

"Tato studie ukazuje, že kočky mohou v duchu sledovat polohu svého majitele na základě jeho hlasu," uvedla Takagiová. "Naznačuje to, že mají schopnost představit si v duchu něco, co nevidí. A to ukazuje, že mohou mít hlubší myšlenkové pochody, než se dosud předpokládalo."

Podle biologa, spisovatele a moderátora televizního pořadu britské stanice BBC o kočkách Rogera Tabora ale není zase tak překvapivé, že kočky tuto schopnost mají.

"Toto povědomí o pohybu - sledování věcí, které nevidí - je pro kočku klíčové pro přežití," řekl Tabor. "Kočka se ve svém teritoriu musí hodně orientovat podle toho, kde se nacházejí ostatní kočky. Stejně tak je tato schopnost důležitá pro lov. Jak by mohla chytit hraboše polního, který se pohybuje v trávě, kdyby si podle vodítek, jako je šustění stébel, nedokázala představit, kde právě je? Páníček je pro kočku v jejím životě nesmírně důležitý jako zdroj potravy a bezpečí, proto je pro ni stejně důležité to, kde se právě nachází."

Anita Kelseyová, britská odbornice na kočičí chování a autorka knihy Mluvme o kočkách, řekla: "Kočky se chovají jako kočky. Mají s námi úzký vztah. Většina z nich se v naší společnosti cítí spokojeně a bezpečně a náš hlas je součástí tohoto pouta. Když se zabývám kočkami, které trpí separační úzkostí, obvykle nedoporučuji pouštět v domácnosti hlas majitele, protože to může vyvolat stres a nejistotu. Kočka slyší hlas, ale neví, kde je její páníček," dodala.