Kolem železniční vlečky u Kyselky vzniká biokoridor pro užovku stromovou
Zatímco běžně biokoridory tvoří přírodní krajina, okolí vlečky je částí přírody, kterou částečně vytvořil člověk. Přesto zdejší oblast výskytu užovky stromové vyhovuje, je kamenitá, kolem trati se vyskytují opěrné zídky, porost není zemědělsky využíván ani upravován pro rekreační činnost. Takové prostředí je pro nejdelšího hada České republiky vhodné. Ale i celé údolí řeky Ohře mají hadi rádi, vyskytuje se zde všech pět druhů, které v Česku žijí.
Hadi se v přírodě šíří různými cestami a jednou z nich může být i koridor kolem tratě, uvedla Radka Musilová ze spolku Zamenis, který se zabývá ochranou užovky stromové. Hadi podle ní potřebují mozaiku prosvětlených míst, jako jsou zídky nebo kameniště i stinná místa, jako jsou hromady větví pro prořezávkách. Vyhovuje jim i blízkost řeky, kolem Kyselky protéká Ohře.
Péče o nezvyklý biokoridor zapadá i do dlouhodobých opatření, které na ochranu a podporu biodiverzity, biologické rozmanitosti, zavádí společnost Mattoni 1873. Jde například o motýlí "Mattoniho louku" u Mnichova na Chebsku nebo účast na projektech Evropské asociace minerálních vod (NMWE) Sources for Nature.
"Tam, kde je hodně druhů, kde je ta druhová pestrost, tak to znamená, že to prostředí je v pořádku, že tam je v pořádku ekosystém. To znamená, že to prostředí je čisté, a my jako producent minerálních vod potřebujeme čisté prostředí, abychom měli čistou vodu," popsala základní motivaci výrobce minerálek Štefanská.
reklama

České středohoří je motýlím rájem
Města Hranice a Rögnitzlosau spojí projekt Společně za vodu a klima. Pomůže mimo jiné i perlorodce říční
Při sledování koniklece objevili botanici jiný poklad – kriticky ohrožený lýkovec vonný