Kolumbie řeší rostoucí populaci hrochů založenou narkobaronem Escobarem

Kolumbijští přírodovědci řeší problém množících se hrochů, jejichž populaci v této jihoamerické zemi založil v 80. letech drogový boss Pablo Escobar. Život těchto zvířat totiž není v Kolumbii přirozeně regulován tak jako v jejich domovské Africe. Jejich zvyšující se počet může být v Kolumbii rizikem pro ekosystémy, v nichž žije řada ohrožených druhů, či pro místní obyvatele, jejichž živobytím je rybolov. Regulovat tamní počet hrochů kastrací je navíc obtížné, jsou totiž velmi agresivní, připomněl deník The Washington Post.

Podle deníku El Espectador experti z několika univerzit v Kolumbii a Mexiku loni varovali, že pokud Kolumbie brzy nepřijde na úspěšnou strategii regulace hrochů, bude jich mít v roce 2039 asi 1500. Nyní se jejich počet odhaduje na osm desítek. U zrodu jejich populace byli přitom jen tři samci a jedna samice, které si ilegálně přivezl s dalšími exotickými zvířaty včetně žiraf či slonů na svůj ranč narkobaron Escobar.

Poté, co Escobara v roce 1993 zastřelila policie, byla většina jeho zvířat odvezena do zoologických zahrad. Hroši se ale dostali do volné přírody, kde nalezli oproti svému africkému domovu ráj. V Kolumbii je totiž neohrožují jejich přirození nepřátelé, jako lvi či krokodýli, ani extrémní sucha či lovci. Hroši si tak v kolumbijském deštném pralese užívají osvěžujících vod řeky Magdaleny a další vodních toků.

Někteří místní obyvatelé je považují za maskoty a turistům prodávají trička a suvenýry s obrázky těchto tlustokožců. Na místě někdejší Escobarovy soukromé zoo v městečku Puerto Triunfo je nyní zoologická zahrada a zábavní park, kde chovají také několik hrochů.

Ekologové však varují, že nárůst hroší populace ve volné kolumbijské přírodě může za pár let ohrozit ekosystémy i připravit o obživu řadu místních obyvatel. Například v departmentu Magdalena je několik ekosystémů s rozličnou flórou a faunu, v nichž žije také řada ohrožených druhů, mimo jiné tapír jihoamerický, kapustňák širokonosý, tamarín běloruký či papoušek ara vojenský.

Některá zvířata v regionu se živí stejnými rostlinami jako hroši, jiným zase hrozí, že je agresivní hroši vyženou z jejich teritoria. Nepřímo nebezpečné jsou také hroší výkaly, které sice klesají ke dnu řek a jezer, kde fungují jako kvalitní hnojivo; to ale může vést k přemnožení vodních řas a bakterií, které z vody pak odebírají více kyslíku a dalších živin, čímž ohrožují život místních ryb. A ty jsou živobytím pro místní rybáře.

---

reklama

---