Konference: Fotovoltaika nás přijde na 8 až 19 miliard

Obnovitelné zdroje energií jsou poměrně široké téma. Jak konstatovala šéfredaktorka Ekonomu a zároveň moderátorka konference Ceny alternativních energií Eva Hanáková, v současnosti toto téma smrsklo pouze na jediný zdroj – fotovoltaiku. I na této konferenci, která se konala 21. září, se mu věnovalo nejvíce prostoru.

„Máme jasný závazek, který musíme splnit,“ řekl ekonom Miroslav Zámečník. „A v zásadě existují tři cesty. My jsme si zvolili tu, která nás zavedla do slepé uličky. Stejně jako ty, kteří tu cestu prošlapali před námi,“ říká k dotované výkupní ceně z obnovitelných zdrojů s garancí výkupu po dvacet let Miroslav Zámečník. Podle něho si už před 25 lety některé země - například Kalifornie - ozkoušely, že když je garantovaná cena a garantované připojení, pak reakce nabídkové strany může být až příliš rychlá a pro stát je to v konečném důsledku drahé. „Je to i systém, který je náchylný k tomu, že si trh regulátora ochočí,“ varuje Miroslav Zámečník. Druhou cestou je dělat aukce formou holandské dražby. Stát akorát určí kvantitativní cíle a skrz dražbu se pak hledá nejvýhodnější cena. Třetí cestou je kombinace předchozích.

Energetický konzultant a pracovník společnosti EkoWATT Karel Srdečný zmínil, že obnovitelné zdroje mají velký význam pro energetickou soběstačnost státu. Plnění našeho závazku vůči Evropské unii vypadá podle něho vcelku slibně, ale je potřeba ještě zrychlit. „Obnovitelné zdroje mají jednu podstatnou výhodu, totiž krátkou dobu výstavby,“ poukázal Srdečný a dále vysvětlil: „Za poslední dva roky se nainstalovaly obnovitelné zdroje o výkonu 1000 MW, do konce roku se možná rozjede ještě 2000 MW. To je nesrovnatelné s dobou, kterou potřebujeme na výstavbu jaderné elektrárny.“

Srdečný popsal, jaké jsou v jiných zemích trendy ve výstavbě fotovoltaiky. Německo má nejvíce instalací, ale jde převážně o malé, střešní instalace. Naopak Španělsko má nejvíce velkých instalací. Česko je na tom podobně, byť u nás jsou již podniknuty kroky trend zvrátit.

„Před 18 lety stála elektřina v zásuvce 1 korunu za kWh, cena energie z fotovoltaiky byla kolem 30 korun za kWh. Dnes stojí elektřina v zásuvce 4 koruny a fotovoltaika klesla na 6 korun. Blíží se okamžik, kdy se tyto trendy protnou. A pak to pořádně zamává s distribuční soustavou, protože si lidi budou dělat vlastní solární systémy pro svou potřebu,“ odhaduje budoucnost Karel Srdečný.

Ze své zkušenosti energetického konzultanta prý ví, že cena energie není největší vstup do výroby ve většině průmyslu. „Pokud nějakému podniku navrhneme opatření vedoucí k energetické úspornosti s návratností do 10 let, tak o něj nemá zájem. Zajímavá je návratnost do 5 let. To znamená, že cena energie je vlastně stále nízká,“ komentuje situaci Karel Srdečný.

Proti trvale udržitelnému rozvoji?

Blahoslav Němeček z Energetického regulačního úřadu řekl, že předpokládané zdražení kvůli povinným výkupům energie z fotovoltaiky záleží na tom, kolik instalací se do konce roku zapojí do výroby. „Zřejmě to bude někde mezi 5 a 30 %, možná malinko blíž té horší variantě,“ řekl Němeček. Podle něho je dobré si připomenout, proč vlastně podporujeme výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Není to proto, aby někdo během dvaceti let zbohatl, ale kvůli trvale udržitelnému rozvoji. Stavět fotovoltaiku na orné půdě je pak zcela mimo myšlenku udržitelného rozvoje,“ prohlásil Blahoslav Němeček.

V připravovaném zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se prý předběžně počítá s prostředky na likvidaci fotovoltaických elektráren po jejich dožití. „Úvaha je taková, že prvních 7 let by měl vlastník zdroje povinný odvod do fondu. Ten by zde byl po celou dobu provozu zdroje a úročen. Po ukončení provozu elektrárny a její ekologické likvidaci by byl odvod proplacen. Ale jde zatím o návrh, který ani neprošel meziresortním řízením,“ řekl Blahoslav Němeček.

Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu informoval o tom, že nový zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zřejmě nebude do začátku roku kvůli časové náročnosti legislativního procesu přijat. „Návrh nového zákona by měl zohledňovat i to, kdy je z obnovitelných zdrojů dodávána elektřina. V případě, že by v energetické síti byl přebytek energie, mohla by výkupní cena klesnou až na nulu,“ prozradil Pavel Gebauer. Od příštího roku by se měl ukončit dotovaný výkup energie z instalací na volné ploše. Nový zákon také bude pamatovat na podporu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, podpora by měla být směřována na investici do zdroje.

To, jak velký dopad na cenu energie budou mít letos instalované fotovoltaické elektrárny budeme podle něho vědět až na konci roku. Odhady, kolik se do konce roku ještě zapojí instalací, jsou v rozpětí od 230 MW do 1220 MV. „Povinný výkup energie jenom z letošních instalací fotovoltaiky v příštích dvaceti letech můžou stát mezi 2,67 až 13,6 miliardami korun. Celkový účet i za instalace z předchozích let tak může být mezi 8 až 19 miliardami korun,“ pronesl Pavel Gebauer.

Petr Zeman ze společnosti ČEPS, která provozuje naši přenosovou soustavu, zmínil, že pokud chceme obnovitelné zdroje, musíme se věnovat i přenosové soustavě, spotřebě a řízení spotřeby. „Pokud bychom měli v energetickém mixu 80% zastoupení obnovitelných zdrojů, pak bychom museli mít o 24 % víc infrastruktury distribuční soustavy,“ říká Zeman.

Zeman také poukázal na fakt, že zatímco obnovitelný zdroj energie je možné vystavět za rok, u přenosové soustavy to trvá 10 let.

„Energetické zdroje jsou budovány na tržním principu. Obnovitelné zdroje jsou centrálně řízené hospodářství. Tyhle dva koncepty ale nejsou kompatibilní,“ řekl dále Petr Zeman. Na tuto poznámku později reagoval Edvard Sequens s tím, že s tržním principem v energetice to nebude kvůli státním a unijním dotacím a nezapočítávání externalit zcela přesné.

Fotovoltaika jako byznys

„Vzniklá situace nás mrzí. Současný stav není dobrý,“ prohlásil František Smolka z Česká fotovoltaická průmyslová asociace, a dodal: „Fotovoltaika je obviňována z toho, že kvůli ní padne český průmysl. To je ale nesmysl.“ Podle propočtů asociace zdraží kvůli fotovoltaice elektrická energie o 5-7 %. „Rozhodně to nebude 30 %, jak se píše v médiích,“ prohlásil Smolka. Podle něho je nešťastné, že ze situace, kdy nebyla zvládnutá regulace, jdeme skokem do úplného zastavení sektoru. „A přitom je to oblast, která aktuálně zaměstnává na 6000 lidí,“ řekl Smolka.

„Všude se píše, že obnovitelné zdroje se staly byznysem. Ale to jsme přeci chtěli,“ řekl Edvard Sequens ze sdružení Calla. Sequens souhlasí se Smolkou v tom, že u fotovoltaiky došlo k přestřelení situace, kdy výkupní cena byla charitou, do opačného extrému. „Podle renomovaných firem jako je PriceWaterhouseCoopers je možné mít 100 % zdrojů obnovitelných zdrojů,“ řekl Sequens. Pevná výkupní cena podle něho umožňuje srovnat situaci na trhu. Ten totiž u konvenčních zdrojů nezapočítává externality nebo pojištění za škody při jaderné havárii převádí na stát.

Ron van Erck z Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise hovořil o dlouhodobé strategii Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Evropská komise stanovila cíl dosáhnout do roku 2020 úspory 20 % emisí, zvýšit energetickou účinnost o 20 % a 20 % energetické potřeby pokryjí obnovitelné zdroje. „To je politické zadání,“ řekl Ron van Erck. „Každý stát si měl sestavil akční plán, který bude obsahovat nástroje a strategie, které by v jednotlivých zemích měly vést k naplnění cíle,“ vysvětluje Ron van Erck. Český akční plán prý komise dostala mezi posledními. „Po pravdě, jediná země, která dodala akční plán v termínu, bylo mé rodné Nizozemí,“ dodal van Erck. Aktuálně má komise k dispozici 20 akčních plánů. „Akční plány si státy určily samy a měly by tedy být schopny je plnit. Pokud se některý stát vlastním akčním plánem nebude řídit, může mu hrozit infridgement ze strany komise,“ říká van Erck.

Akční plány jsou podle něho důležité i pro investory. „Jsou v něm vyjmenované technologie a postupy, kterým daná vláda věří a chce je podporovat. Pro investory je to důležitým vodítkem při rozhodování, do jaké země vložit svou investici či technologii,“ dodal Ron van Erck.

Z pléna zazněl dotaz, jak se komise dívá na myšlenku, se kterou nedávno přišel ministr životního prostředí Pavel Drobil, totiž zařadit mezi obnovitelné zdroje i jadernou energetiku. „Jaderná energetika není obnovitelný zdroj energie. A tato debata rozhodně není na pořadu dne, a myslím, že ani nebude,“ řekl Ron van Erck.

---

reklama

---